To, co vidíte na fotografii, je parkoviště, resp., stavba autobazaru pro 200 až 300 automobilů na ploše více než 8 000 m2 v Pražské ulici na Praze 15, a to v těsném sousedství obytných domů. Že by to někdo povolil? Proč ne, jestli je to v souladu s územním plánem. Proč ne, když byly posouzeny vlivy na životní prostředí podle zákona. Proč ne, když se dohodnete se sousedy, že jim to nevadí. Nic takového nepotřebujete! Stavbu ohlásíte jen jako dočasnou. Pak uvedete, že vlastně jen osadíte dvě mobilní buňky a že se nic stavět nebude. Když budete mít štěstí, tak vám stavební odbor poradí, že sousedi jsou přes ulici, a tak se jich nemusíte na nic ptát. Že je tu ještě ten územní plán a studie vlivu na životní prostředí? To by vás mohlo zastavit, ale nezastaví! Rozhodně ne, když jste synem starosty.
Ale pozor, najde se Kverulant, který si neváží usilovné práce starostova týmu. Za vším vidí hned aroganci moci a obcházení zákona. Poté, co starostův tým zlikvidoval původní zeleň, vydal se Kverulant na stavební odbor, aby zjistil podrobnější informace. Tam mu řekli, že se tam staví autobazar, že už je rozhodnuto, a pokud si chce stěžovat, tak samozřejmě může, ale že to nemá žádný smysl. Staví přece syn pana starosty...
Kverulant se nevzdal a s dalšími obyvateli se přihlásil jako účastník stavebního řízení a pokusil se zachránit zeleň. Asi nikoho nepřekvapí, že ho starostův tým jako účastníka vyloučil. Kverulant na všechna možná místa poslal dopisy, ve kterých na nezákonný postup úřadu upozornil. Jeden z těchto dopisů byl úspěšný. Magistrát vyzval Prahu 15, aby nezákonné stavební povolení zrušila. Vydání stavebního povolení totiž předcházelo vydání územního rozhodnutí. To ale starostův tým nerozhodilo. Místo toho panu Petříšovi mladšímu poradili a pomohli dát „dodatečně“ všechno do pořádku. Tatínek starosta na věc osobně dohlédl, a tak bylo vydáno nové stavební povolení...
Proti novému stavebnímu povolení se Kverulant odvolal a poté, co mu nebylo vyhověno, spojil se se Společenstvím vlastníků sousedního domu a to v srpnu 2009 podalo žalobu. Soudu trvalo dva roky, než v září 2011 vynesl rozsudek. Žaloba vlastníků byla zamítnuta. Ač nerad, musí dát Kverulant soudu za pravdu. Jakkoliv to zní absurdně, soud žalobu zamítl, protože Společenství vlastníků jako takové nic nevlastní, a proto sousední stavbou nemohou být dotčena jeho majetková práva... Proto Společenství nebylo legitimní k podání žaloby. Kverulant udělal chybu.
Ale nyní zpět, k novému stavebnímu povolení z roku 2008. Nové stavební povolení starostova syna se už tvářilo více legálně. Bylo vydáno jen jako dočasné, a dokonce mu předcházelo územní rozhodnutí. V územním rozhodnutí se praví, že celková plocha pro provoz autobazaru činí 8 379 m2 a nová zeleň bude vybudována na ploše 2 185 m2. }Jak si pozorný čtenář však jistě povšiml, žádná zeleň v autobazaru není.)
Když si na to Kverulant stěžoval, dozvěděl se, že vysázení zeleně by bylo v rozporu s ochranou přírody:
Kverulant se obrátil na Pražský magistrát, aby sjednal nápravu a nejlépe začat celou věc vyřizovat sám. Magistrát odpověděl, že vše je v naprostém pořádku:
Kverulant za vydatné pomoci občanů sepsal petici proti autobazaru a sehnal pod ni víc než 250 podpisů. Což jsou v podstatě všichni, kdo u autobazaru bydlí. Úřad odpověděl, že autobazar přece už dávno stojí a je dokonce zkolaudovaný, tak o co teď jde?
V roce 2010 proběhly komunální volby. Starostu Petříše vystřídal starosta Klega. Od nového starosty dostala výpověď vedoucí stavebního odboru Jitka Lazarčíková, právě ona je podepsána pod tvrzením, že vysázení zeleně by bylo v rozporu s ochranou přírody. Podle vyjádření nového starosty dostala výpověď proto, že pod jejím vedením proslul stavební úřad na Praze 15 špatnou pověstí. Ještě před nástupem starosty Klegy pak opustil úřad i tajemník. Zjednodušeně řečeno, tajemník úřadu je šéfem všech úředníků na úřadě. Dnes již bývalý tajemník úřadu Vladimír Doležal měl značný podíl na postupu radnice v této kauze.
K jeho odchodu přispělo jistě i to, že byl v létě roku 2010 pravomocně odsouzen za korupci. A opět šlo o autobazar, jen o jiný. V listopadu 2004 žádal tehdejší poslanec Vladimír Doležal úplatek 800 000 korun za to, že zařídí prodloužení nájemní smlouvy pro autobazar na Praze 10. Na schůzku se ale majitel autobazaru vybavil policejním nahrávacím zařízením...
Kverulant politikům příliš nevěří, ale vyhazov vedoucí stavebního odboru Jitky Lazarčíkové jej přiměl k tomu, aby se za novým starostou vydal. Nový starosta Kverulantovi slíbil, že věc nechá prošetřit. Překvapení se, jako tolikrát, nekonalo. Dle starosty Klegy je vše v pořádku:
Jak si jistě pozorný čtenář povšiml, stavba byla povolena jako dočasná a to nejpozději do 27. 4. 2012. Kdo by očekával, že starostenský synek to s dočasností stavby nemyslel vážně, nebude zklamán. Dva dny před vypršením povolení si zažádal o prodloužení povolení o dalších 10 let:
Je s podivem, že stavební úřad vůbec nějaké územní řízení zahájil. Už třeba jen proto, že bylo evidentní, že nový územní souhlas nebude vydán v době platnosti starého. Stavba se tak stala stavbou nepovolenou a tedy stavbou černou.
Stavební úřad měl zahájit řízení o odstranění stavby. Kverulant to stavebnímu úřadu připomněl a zároveň se přihlásil jako účastník nového územního řízení. Přestože na Praze 15 je už nový starosta, nový tajemník a nová šéfka stavebního odboru, některé postupy zůstaly stejné. Kverulant byl opět vyloučen z územního řízení. Tentokrát prý proto, že jeho advokáti si nedali úředně ověřit plnou moc od Kverulanta. Jak průhledné.
Kverulant podal v roce 2012 proti prodloužení dočasné stavby o dalších deset let odvolání k nadřízenému orgánu Prahy 15. Nadřízeným orgánem je Pražský magistrát. Magistrátní úřednictvo se patrně rozhodlo, že se nebude vysilovat dodržováním správního řádu, a v zákonné lhůtě nevydalo rozhodnutí. Teprve až po pěti letech, až v září roku 2017, se magistrátní soukolí živené z našich daní dotočilo a Kverulantu žádost zamítlo.
Když se Magistrát Kverulantovo odvolání celé měsíce ignoroval, nezbylo mu než podat soudní žalobu. Kverulant nebyl příliš překvapen, když mu soud dal v únoru 2013 za pravdu v tom, že jeho vyloučení z územního řízení bylo protizákonné. Magistrát, jako nadřízený orgán Prahy 15, byl nakonec donucen se autobazarem znovu zabývat. Překvapení se zase nekonalo. Magistrát v srpnu 2013 došel k závěru, že prodloužení povolení autobazaru o dalších deset let nemá se salámovou metodou nic společného. Kverulant stále zastává radikálně odlišný názor, a tak podal na Pražský magistrát další soudní žalobu.
V roce 2014 proběhly komunální volby a do křesla starosty vynesly kandidáta ANO Milana Wenzla. Nový starosta se sám obrátil na Kverulanta se slibem, že se pokusí letitý problém vyřešit. V prosinci 2014 vyzval Kverulanta k podání oficiální žádosti o prošetření věci, aby se věcí mohl oficiálně zabývat. Kverulant tuto žádost podal obratem a jako první krok požadoval alespoň osázení bazaru zelení na ploše minimálně 2 185 m2 tak, jak to stavebníkovi Petříšovi již dříve uložil stavební úřad. Pan starosta měl možnost dokázat, že slogan „Nejsme jako politici, makáme“ je pravdivý.
Nový pan starosta Wenzl této možnosti nevyužil a Kverulant.org tak nebyl zaskočen jeho frenetickou pracovitostí. Když od podání žádosti uplynuly více než čtyři měsíce, musel ji urgovat. Teprve pak, na konci dubna 2015, přišla stručná odpověď od paní Mgr. Zuzany Venclíkové, vedoucí odboru životního prostředí ÚMČ Praha 15:
Na základě Vašeho podnětu provedl odbor životního prostředí místní šetření za účelem kontroly plnění závazného stanoviska ke změně užívání stavby „Autobazar v Praze 10 - Hostivaři“. Při šetření bylo zjištěno, že podmínky závazného stanoviska byly splněny pouze částečně. Ve spolupráci s odborem stavebním byl následně majitel autobazaru p. Petříš pozván k ústnímu jednání. Zde bylo dohodnuto splnění podmínek užívání stavby v termínu do 15. 5. 2015. Odbor životního prostředí po uplynutí termínu provede místní šetření za účelem kontroly splnění podmínek.
Kdo by si myslel, že se v autobazaru v půlce května 2015 objevila rajská zahrada o velikosti třetiny fotbalového hřiště, bude opět zklamán.
Jediným hmatatelným výsledkem Kverulantových předchozích podání je osázení autobazaru několika stromy. Konkrétně přibylo 12 javorů, 2 sakury, 1 platan a 4 břízy. Plocha zeleně se ovšem vůbec nezvětšila. Zdá se, že pan starosta ani tentokrát nevyužil možnosti dokázat, že slogan „Nejsme jako politici, makáme“ byl míněn vážně. Spíše to vypadá, že pan starosta Milan Wenzl jen vyměnil dres ODS za dres ANO. Naznačuje to nejen chování starosty v této kauze, ale i to, že pan Wenzl uzavřel s developerem EKOSPOL smlouvu, kde se píše, že pokud jeho radnice developerovi opatří všechna stavební povolení pro jeho projekt, dostane za to dva a půl milionu korun. Obdobnou smlouvu, ale na jiný projekt uzavřel s EKOSPOLEM i jeho předchůdce a dřívější kolega z ODS, Pavel Klega. Kverulant.org to považuje za korupční jednání a na oba podal trestní oznámení. Podrobnosti lze naleznout v kauze KORUPCE NA RADNICI PRAHY 15.
Nyní zpět k autobazaru. To, že pan Petříš nemá „papíry v pořádku“ a s největší pravděpodobností jde o černou stavbu, mu nikterak nebránilo, aby autobazar pronajal Peugeotu. Ačkoliv to tak na první pohled nevypadá, Kverulant v této kauze nezaznamenává jen prohry. Starostenský synek totiž nikdy svůj autobazar nezprovoznil. Parkování peugeotů obyvatele Pražské ulice příliš neobtěžuje a vysázení několika stromů lze považovat za úspěch. Provoz autobazaru s vlaječkami, vtíravou hudbou a hlavně stovkami přijíždějících a odjíždějících zákazníků by vadil mnohem více. Dílem za to může publicita, které se této kauze dostalo, dílem Kverulantem vedený letitý soudní spor, který bránil postavený autobazar pronajmout. Navíc má Kverulant stále šanci vyhrát a dosáhnout odstranění stavby autobazaru.
Kverulant se touto kauzou zabývá již od svého vzniku v roce 2009.
Ale ono je to asi jedno.
Tahle země je zkorumpovaná do mrtě. Ale když to lidem nevadí..... Z deseti devět lidí mi řeklo, že oni by to nechali být. No já ne. A je mi fuk, že jsem si tím zkomplikovala život. Sama před sebou bych neobstála, kdybych se zachovala jako zbabělec. To fakt nemám v povaze. A získala jsem si tím respekt jednoho člověka, na kterém mi záleží. A za to mi to stojí.
