Jste-li noční sova, máme pro vás novinku: vědci identifikovat gen, který za to může! Někdo se životem prohání, aniž by mu spánek nějak narušoval jeho zájmy, někdo je ranní ptáče, jiný naopak noční sova. A taková sova, pokud zrovna nepracuje jako noční hlídač či barman/ka v nočním klubu, to má v životě velice těžké. Někteří lidé, bez ohledu na to, co všechno dělají, aby večer usnuli včas, s tím každý den (spíš noc) bojují.
Nemůžou spát, převalují se a může jim to správně “zabrání” trvat někdy až do ranních hodin. A navíc, pokud jim není dopřán dostatečně dlouhý spánek a musí tedy po pár hodinách opět ráno vstávat, necítí se ani odpočatě, a jsou unaveni celý den. Než zase ožijou – v noci…Noční sovy mohou mít společný původ svých problémů – tato forma nespavosti se nazývá porucha zpožděné fáze spánku (DSPD - delayed sleep phase disorder). Současné studie naznačují, že tato porucha může být zčásti dědičná. Samozřejmě, poruchou DSPD netrpí každý, kdo nemůže večer usnout. Navíc lidé, kteří pracují v noci, a takový způsob života jim vyhovuje, nebudou možná ani nikdy hledat diagnózu či léčbu.
Nedávno vědci z Rockefellerovy University odhalili genetickou mutací, která může vysvětlit, proč v některých rodinách se vyskytuje nočních sov více, v jiných méně. Alina Patke, lékařka-výzkumnice z Rockefellerovy university zaměřila svůj výzkum právě na tuto genovou mutaci lidí trpícími DSPD. Zaměřila se na 46-letou pacientku, která celý život trpěla poruchami spánku. Usínala nejdříve kolem 2. – 3. hodiny ráno, někdy dokonce až kolem páté, šesté! Pacientka byla pod neustálým dohledem 18 dní, v místnosti bez oken a bez hodin. Nejenže se jí hormon melatonin, který vyvolává spánek, začal vytvářet o zhruba pět až sedm hodin později než u normálního člověka, ale její spánek byl také podivně fragmentován; někdy přicházel jen jako krátké zdřímnutí.
Když tým analyzoval její DNA, našli mutaci v genu nazvaný Cry1. Stejný gen objevili i u jejích dalších rodinných příslušníků, kteří trpěli podobnými problémy. Tento gen kóduje protein, který potlačuje působení bílkovin na vytváření biorytmů těla a spouštění celé další široké škály genů – včetně těch, co ovlivňují probouzení se a případně usínání během dne.
Výzkumný tým z Rockefellerovy university našel dalších 39 osob s tímto mutovaným genem, ovlivňujícím spánkové procesy a denní biorytmy.
Takže naděje existuje. Někdo má štěstí, že i s podobně poškozeným genem žije normální život. A někdo nemusí ani mít mutaci, a noční sovou se stane stejně. Důležité samozřejmě je, umět si přizpůsobit svůj život podle toho, co každému vyhovuje. Cítíme-li se nejlépe po ránu, patříme do kategorie skřivanů nebo chcete-li pravěkých lovců, kteří se za kořistí vydávali ještě před úsvitem. Překypujeme-li energií večer, jsme takzvané sovy, tedy pravěcí strážci ohně, jež hlídali spící rod před nepřáteli.
|
| Skřivani | Sovy |
| Nejostražitější(self-report) | Poledne | Kolem 18 h |
| Nejproduktivnější (self-report) | Dopoledne | Odpoledne a večer |
| Nejaktivnější | Kolem 14:30 | Kolem 17:30 |
| Nejlepší nálada | 9-16 h | Stoupavá do 22 h |
| Nejvyšší teplota | Kolem 15:30 | Kolem 20:00 |
| Věk | Většina lidí nad 60 let | Většina studentů |
| Spánek | Do postele chodí o 2 h dříve než sovy, usínají snadno a rychle | Velmi variabilní. Pokud nemusejí do práce/školy, pak ponocují |
| Používání budíku | Nepotřebují budík | Budík s opakovaným alarmem |
| Nejnižší teplota a zároveň nejhlubší spánek | Okolo 3:30 | Okolo 6:00 |
| Kvalita spánku | Spí hlučněji (chrápou), budí si více odpočinutí v průměru 3,4 h po dosažení teplotního minima, probouzí je jejich vnitřní budík | Spí celkově méně, budí se ospalé průměrně po 2,5h po dosažení teplotního minima |
| Klimbání | Vzácně | Častější a delší podřimování během dne |
| Cvičení | Ráno | Večer |
| Nejvyšší tepová frekvence | Kolem 11 h | Kolem 18 h |
| Nejnižší tepová frekvence | Kolem 3 h | Kolem 7 h |
| Spotřeba kávy | Malá | Velká |
| Osobnost | Spíše introverti (není vědecky podloženo) | Spíše extroverti (není vědecky podloženo) |
| Práce na směny | Preferují jednosměnné provozy | Lépe tolerují střídání nočních a denních služeb |
| Cestování | Trpí na jet lag | Rychlejší a lepší adaptace na změnu časového pásna |
| Maximální sekrece melatoninu | Kolem 3:30 | Kolem 5:30 |
A co vám vaše individuální biologické hodiny radí?
Případně – jak vám vyhovuje být noční sovou či skřivánkem?
GRETA
Až v důchodu jsem si posunula ranní vstávání z půl páté, na půl osmou. Dříve jsem spala necelých šest hodin a doháněla jsem to o víkendech. Nejsem ani Thatcherová, ani Einstein a čtyři hodiny spánku mně nestačí. Stejně by mne asi zabily střídavé směny. Znám i další lidi, kterým jenom pár hodin spánku stačí a zrovna tak znám lidi, kterým pár hodin nestačí, ale mají problémy s usínáním.
Já, když si přetáhnu hodinu, kdy chodím pravidelně spát a místo spaní přemýšlím o blbostech, tak na usnutí mám jednoduchý trik. Při nádechu počítat pozpátku od sedmi do jedné, při výdechu do čtyř. Tak moc mne to nebaví, že okamžitě upadám do kómatu.
