Prý existuje i alergie na teplo; tu tedy nemám, ale to, co je v posledních dnech (týdnech) venku, už je pro mne moc. Horko snáším snad jen u moře, a to ještě nesmí být extrémní. Navíc, bydlím v přízemí, takže v noci to sálá z ulic. Dívala jsem se, a nejnižší noční teplotu mám 27°C. V bytě přes den kolem dvaatřiceti. A to mám poctivě "zaroletováno" a navíc zatažené žaluzie na lodžii.

Navíc jsem přecitlivělá na změny tlaku, to už od narození, takže teď, v době, kdy jsem skutečně víc než vyzrálá švestka, je to ještě horší. Tudíž teď, kdy se to mele – jednou horko, pak zima, tak to snáším mizerně fyzicky i psychicky. Měla jsem se snad raději narodit v Anglii! Nebo ve Skandinávii, prostě někde, kde je sluníčko vítaným hostem a kde nevystoupá teplota nad 25 stupňů. Raději se pořádně obléknu, než se potit nahá i v noci.

A „rodinné stříbro“ migrén, které jsem předala i já i svým dětem, to taky nejni zrovna to nejlepší, co mne mohlo postihnout. Jak říkám -  intenzivně reaguji na počasí, což není nic neobvyklého a tuhle životní radost má asi dost lidí. Teplo mám ráda, ale všeho s mírou. Nemám ráda hice k zalknutí. Doma nedýchatelno a venku to samý. Co je pěknýho na tom, že má člověk pořád pocit na omdlení, smrdí potem, naskáčou mu hnusný pihy, tráva je usušená, nedá se dýchat? Opravdu nevím.

Tak jsem si hezky zakverulovala, a napište mi, kdo jste na tom podobně. Jak se říká – sdělený průs-švih potěší :-)))

P.S. Mj. tohle všechno berte i jako omluvu za to, že kudla vychází téměř jako občasník, neboť někdy vedrem nejsem schopná myslet, natož něco „tvořit“. A taky – KONEČNĚ – budu mít zcela novou administraci, což zatím můžete vidět na jiném druhu (zatím provizorním) komentářů.

(od pondělí bude vše OK!)

d@niela