Smích a hlavně smysl pro humor hrají aktivní roli v prevenci infarktu. Nedávná studie z kardiologického centra University of Maryland Medical Center v Baltimore prokázala, že smích může zabránit různým onemocněním srdce. Podle průzkumů se totiž potvrdilo, že až 40% lidí s infarktem mělo na život daleko negativnější pohled než ostatní.
Vystaveni stejným životním situacím, těchto 40 % lidí se hodně stresovalo, zatímco ostatní se zasmáli a mávli nad tím rukou. Na starém rčení, že smích je nejlepší lék, je určitě hodně pravdy, Říká profesor Michael Miller, ředitel centra pro preventivní kardiologii University of Maryland Medical Center.
Zatím nevíme, proč smích srdce chrání, ale víme, že psychický stres je spojen s poškozením endotelu, ochranné bariéry sliznic srdečních cév. To může způsobit řadu zánětlivých reakcí, které vedou k hromadění tuků a cholesterolu v koronárních tepnách a člověk tímpádem nakonec skončí se srdečním infarktem.
Ve studii vědci porovnávali reakce 300 lidí. Polovina účastníků buď měla srdeční infarkt nebo podstoupila nějakou nutnou srdeční operaci. Ostatních 150 dotazovaných nemělo žádné srdeční problémy. Dotazník obsahoval řadu otázek na zjištění, jak se jedinec v určitých situacích zachová, jakým způsobem zareaguje a jak vysoký stupeň naštvaní, vzteku a nepřátelství je schopen dosáhnout
Profesor Miller řekl, že nejvýznamnějším zjištěním bylo to, že lidé s onemocněním srdce reagovali na každodenní situace s nižším dávkou humoru a nižším nadhledem. Obecně byli méně pozitivní v řešení běžných situací, méně se smáli a o to více řešili vše s větším vztekem a agresi.
Schopnost smát se a mávnout nad něčím jen tak rukou – ať už je to dané přirozeně, nebo jako naučené chování – může mít významné důsledky v každé moderní společnosti - srdeční choroby jsou totiž stále zabijákem číslo jedna.
Všichni víme, že když člověk přestane kouřit, začne cvičit a upraví stravu s nízkým obsahem nasycených tuků, sníží se mu tak riziko srdečních onemocnění. Snad se nám podaří zařadit do seznamu i pravidelný a vydatný smích. Profesor Miller doporučuje číst humorné příběhy, sledovat komedie či různá vtipná videa a hlavně se pokusit najít způsob, jak brát sami sebe méně vážně.
Takže přátelé – I když to zní jako klišé - smějme se více, stresujme méně. Zní to snadně, vím, a vím taky, že hůře se takový životní postoj.
A tak se vás chci zeptat - máte na svůj život nějaký "návod"?
Nějaké rady, či triky?
Jak se přestat rozčilovat?
Jak se pokud možno nenaštvávat?
Jak brát věci s nadhledem?
Podělte se o své zkušenosti, zážitky či rady…
GRETA
Moje máma byla plačka a dožila se 95 let a její sestra naopak byla smíšek a zemřela krátce po šedesátce a zrovna na infarkt myokardu. Podle této teorie, by tetka, kdyby se životem neprosmála, musela zemřít už ve dvaceti.
Ale nic proti tomu, od srdce se zasmát, třeba to život neprodlouží, ale určitě zpříjemní.
A přidám jeden citát: Jediné, co ještě může na některá srdce působit, je infarkt.
LEŽÍ MU TO V ŽALUDKU
ZŮSTALO MU TO NA BEDRECH
JE NA PRÁŠKY, ZAMOTALO MU TO HLAVU, MÁ TO V PAŽI,DOSTALO HO TO NA KOLENA, VIDĚL RUDĚ, PŘIŠEL O ŘEČ, MÁ TVRDÉ LOKTY.
Vždy se, ale ukáže, že nejsme spokojení v práci nebo doma no prostě nějakou událost nejsme schopni příjmout. Čím jsme starší tím je náš život zatížen a nemoci přibývá. Taky to je o životním štěstí, někdo má krásné dětství, vybral si bezva partnera, svou práci má rád a přátele i koníčky jsou ještě bonusem navíc. Jiný se narodil do rodiny kde nebylo na chleba ve škole šikana, pak práce u pásu, partner se stal tyranem. Takový člověk pak ráno vstane, aby přežíl den a moh si večer zase lehnout. Rada na závěr: u daného problému si představit jak by situaci řešilo dvanáctileté dítě a jak nějaká autorita, osobnost. Tyto představy pomáhají starosti lépe řešit.
