Máte doma uklizeno? Všechno pěkně čisté, prázdné, uklizené, nikde žádné lapače prachu - nebo se jedná spíš o organizovaný chaos, kde všechno patří všude? Já nejsem schopna si v klidu s knížkou sednout, když je kolem mne nepořádek. Můj manžel se na úklidu podílí také, což je velice potěšitelné. Jeho styl je ovšem úplně jiný..
Jeho styl je ryze praktický. Všechno se může válet všude, když je ovšem prach utřený, podlaha vytřená a prádlo vyprané. Já, na druhou stranu, zas klidně strčím koš plný čistého prádla do skříně, takže není vidět.
Ne, nejsem typ „navrch huj, uvnitř fuj“, vesele organizuju (a podílím se) na domácích projektech - jako je utírání prachu nahoře na kuchyňských skříňkách, mytí žaluzií a rámů oken a dveří, úklid skříní či rovnání botníku. Ale když je obývák čistý, tak mi vůbec nevadí, že nemám vyžehleno či umytá okna. Úplně nesnáším, když se všechno povaluje všude, ponožky na zemi, časopisy na stole, sklenička na pultu. To, že není vyluxováno, mi ale tolik nevadí.
Přečetla jsem stovky článků o organizaci domova, systému uklízení, rozdělení prací, vyklizení zbytečností a odstraňování nepotřebných krámů. Všechno vím. Nejsem schopna to ale aplikovat na můj dům. Nejhorší jsou drobnosti od dětí, ty malé radosti, které se lety nakumulují.
A papíry, poznámky, výpisy, informační letáky, hřebeny, gumičky, tužky, účty, fotky, obrázky od dětí, křížovky, časopisy… jednoduše všechny důležité věci, které se stanou potřebnými jen v ten okamžik, kdy je vyhodíte, či zabalíte a strčíte na nějaké málo dostupné místo.
Každý uklízí jinak.
Mám kamarádku, která uklízí pravidelně každou sobotu. Velký úklid. Celou sobotu, úklid se vším všudy.
Četla jsem zajímavý článek o úklidu jeden pokoj za jeden den. Ložnice v pondělí, obývák v úterý, chodba ve středu, atd. - s tím, že kuchyň/koupelna je za samostatný pokoj v rámci hloubkového úklidu, ovšem lehká údržba je dennodenní. Pár minut denně a vše je na konci týdne hotovo.
Mě osobně se nejlíp osvědčilo rozdělení úklidu na 2- 3 dny v týdnu, systémem „pracuje celá rodina“. Problém ovšem nastává, že, nikdo to neudělá tak dobře, jako já sama. Díky pinterestu jsem problém vyřešila. Laminovaná úklidová tabulka. Každá místnost má svůj lístek, kde je přehledně rozepsán seznam jednotlivých úkolů na daný pokoj. Pracující osoba (nejlépe dítě, manžel je stále tvrdě resistentní) jen musí dodržovat plán, a udělat všechno na seznamu.
Ted jsem se zcela jistě nominovala na největšího blázna internetu, že? Ale věřte mi, je to plně funkční systém.
Jak je to u vás?
Máte nějaký plán/systém?
Kdo všechno se zapojuje? A jak často?
Co určitě musí být uděláno, a na co se naopak v klidu pozapomíná?
Máte nějaký tip?
VŠETEČNICE
Za důležité považuji mít čisto. To ostatní už neřeším.
1:1 je to dále tak, že syn skřípe zuby a občas se doma v sobotu dopoledne nevyskytuje, muž si raději najde práci v garáži ... takže to honím já sama. pokud jsem ovšem taky doma
Prostě - pokud se jednu sobotu vynechá, tak to neřeším. Průběžně mám uklizeno pořád - ve špíně určitě nežijeme; nicméně priority mám taky setříděné jinak
K těmhle nemocným lidem patří kamarádka – půjčila si sto tisíc na umělý oplodnění, ale protože musela v uklizeným bytě uklízet, potratila a musela si půjčit dalších šedesát tisíc na další pokus, když nemá ani průměrnej plat. Pak při třetím pokusu na chvíli konečně pochopila priority v padesáti, takže má malýho. Ale, trvalo to jen chvíli, už je všechno při starým – celou noc uklízí uklizenej 2 plus 1 před návštěvou svých příbuzných. Prostě nemocnej člověk . . . A mít to doma, musíš se nutně zbláznit nebo utéct . . .
Kdo má silné brýle,tak by tady možná nějaký nedostatek našel,ale mě je to jedno.Radši jdu na procházku a do knihovny.
