Počasí velmi silně ovlivňuje naše zdraví. Například velká horka škodí srdci, chlad kůži a plícím, vítr játrům, vlhko slezině a sucho ledvinám. Nejhůře snášejí horka lidé s kardiovaskulárním onemocněním, se zimou se zase hůře vypořádají osoby chudokrevné.
Vliv počasí na lidský organismus podrobně zkoumá bioklimatologie. Lidský organismus je cyklickým změnám počasí přizpůsoben. Prudké výkyvy ale ne každý jedinec snáší dobře. Někteří lidé jsou citliví i na velmi malé změny – říká se tomu, že jsou meteorosenzitivní. Jsou schopni vycítit změnu počasí i několik dní předem. Nejčastěji je bolí hlava, klouby nebo svaly, může se jim i špatně dýchat, bývají ospalí a malátní.
Meteorosenzitivních je velké procento populace. Někteří lidé jsou na změny počasí citliví natolik, že i změna tlaku před bouřkou u nich může vyvolat zvýšení srdeční frekvence a u osob se srdečním onemocněním i infarkt. Této přecitlivělosti se říká meteorotropismus. Většina lidí je přesvědčena, že na zdraví člověka má největší vliv atmosférický tlak. Ve skutečnosti jsme ale denně ovlivňováni řadou dalších faktorů - např. vlhkost vzduchu, síla větru, intenzita slunečního záření apod. Je ale prokázáno, že za nižšího atmosférického tlaku krevní tlak stoupá a že za nižšího se lépe dýchá astmatikům.
V civilizovaném světě meteosenzitivních lidí přibývá. Je to tím, že se mnohem problematičtěji začleňujeme do přírodních cyklů. Navíc v našem mírném pásmu dříve byly výkyvy tlaku vzduchu možné předpovídat s poměrně velkou přesností na několik dní dopředu, v poslední době se to ale mění. K větším či menším výkyvům dochází i několikrát za den. Citliví lidé reagují i na menší změny, takže z jejich těla se stává jakýsi negativní barometr. Cítí se unavení, špatně spí nebo se ráno obtížně drápou z postele a dlouho jim trvá, než „se dají dohromady“. Podstatnou měrou k tomu přispívá stres a nevyrovnanost. Lidé s harmonickým způsobem života a vyrovnanou psychikou se se změnami počasí vyrovnávají mnohem lépe.
Jenže - kdo je v tomto světě dlouhodobě v psychické pohodě?
Lidské tělo, které je nedílnou součástí přírody, přirozeně reaguje na výkyvy teplot, tlaku, na vítr, vlhko nebo naopak na sucho. Organismus v mladém věku, kdy je plný síly, se snadno s těmito přírodními vlivy vyrovná. Ve vyšším věku přibývá chorob a imunita se snižuje. Organismus se nestačí s prudkými výkyvy počasí vyrovnat a reaguje zhoršením zdravotního stavu. V seniorském věku počet meteosenzitivních prudce roste. Bolesti kloubů, zad, migrény, závratě, únava, potíže s dýcháním, deprese, nespavost, nervozita, ale i srdeční potíže jsou nejčastější projevy meteosenzitivity.
Biologické hodiny reagují na množství světla a další změny přicházející během celého roku. Tyto biologické hodiny jsou řízeny hormonem melatoninem, který je v mozku produkován epifýzou neboli šišinkou. Jeho produkce se zvyšuje za tmy a právě on způsobuje ospalost. Má však také vliv na produkci některých dalších hormonů a na činnost mozku. V zimě jsou dny krátké, světla je málo a melatoninu se ze šišinky vyplavuje více, což způsobuje únavu a ospalost. Nejjednodušší a zároveň nejúčinnější způsob jak s nedostatkem světla a melatoninem bojovat, je dopřávat si zkrátka více světla - hned po ránu rozsvítit velké světlo v ložnici, a nespokojit se jen s malou lampičkou; podobným způsobem se chovat i přes den, a je-li to možné, i v práci. Ovšem pozor, abyste to s množstvím světla zase nepřeháněli a nestali se z vás nespavci. Organismus pravidelné střídání světla a tmy potřebuje a žádný z extrémů mu není prospěšný.
Když se začnou krátit dny, upadají někteří lidé do nevysvětlitelné deprese, jsou nevýkonní, špatně spí... Nejčastěji nastupují tyto příznaky v prosinci a ustupují s příchodem jara. Většinou tato deprese doléhá po třicátém roce věku a spíše u obyvatel oblastí s častými mlhami a oblačností. Denní světlo povzbuzuje tvorbu serotoninu, hormonu dobré nálady a naopak hormon melatonin, vylučovaný jen za tmy, je jakýmsi spouštěčem zimního spánku a jeho vyšší hladina v krvi může způsobovat dočasné psychické rozladění.
Z počasí můžeme i onemocnět. Existuje například tzv. fénová nemoc, kdy suchý padavý vítr na závětrné straně hor negativně ovlivňuje zdravotní stav člověka – vyvolává například migrény, ztěžuje dýchání a schopnost soustředění. Vítr je poslem změny počasí. Už před změnou počasí můžeme cítit bolest ve svalech a v kloubech. Silné a náhlé změny v teplotách doléhají i na naši nervovou soustavu a dělají ji citlivější. Je známo, že v období před sněžením nebo povětrnostními změnami se u citlivých lidí zvyšují deprese, jsou častější sebevraždy, manželské konflikty, i vyšší výskyt autonehod a dokonce vražd.
Na náš zdravotní i psychický stav mají vliv i jednotlivé fáze měsíčního cyklu. Je známo, že v době, kdy je měsíc v úplňku, se výrazně zvyšuje počet sebevražd a trestných činů. Možná jste si sami na sobě všimli, že při úplňku hůře usínáte a jste podrážděnější, lidé trpí nespavostí.
Prudké změny tlaku, teplot mají vliv na spoustu nemocí. Podle některých zdrojů ovlivňují téměř 200 chorob - jako jsou záchvaty schizofrenie, krvácivost, křeče, embolie, předčasné porody, epileptické záchvaty, koliky, mrtvice. Při poklesu atmosférického tlaku se hůře dýchá a meteosenzitivní lidé se cítí "pod psa". Točí se jim hlava, třeští jim v ní, jsou malátní, ospalí, zkrátka se cítí na nic. Nejvíce ze všech zřejmě trpí nepříznivým počasím lidé se sklony k depresím a psychickým chorobám. Při náhlém snížení teplot se totiž zužují cévy, krevní tlak se zvyšuje a nedokrvení srdečních tepen může dospět až k infarktu. U některých typů počasí je počet infarktů myokardu, náhlých cévních mozkových příhod, hypertenzních nebo dýchacích krizí významně vyšší.
Náhle vyjasnění oblohy zase zhoršuje kvalitu spánku, zvedá krevní tlak. Ti, kteří mají tlak i bez toho vysoký, mohou být proto podráždění a nervózní. Měli by tedy více odpočívat, zhluboka dýchat a dát si šálek uklidňujícího bylinkového čaje.
Nejnepříjemnější jsou přechody atmosférických front doprovázené výkyvy tlaku, teploty, větrem, deštěm a bouřkami. Největší zátěží je prudká změna teploty, zvláště pokud je to o více než 10 ° C.
Meteorologové nás ale moc neuklidní,
jediné, co řeknou je: zvykejte si.
Bláznivé extrémy v teplotách a tlaku nás totiž budou sužovat stále častěji.
JAK JSTE NA TOM VY?
d@niela
zdroj: internet
Tak to vždy nějak přežiju. Průšvih je, že současné změny jsou vždy ty "bláznivé".
Oproti ostatním nesnáším jaro, které mě hodně vysiluje.....
A asi jak vplouvám do podzimu života, dochází mi, že po podzimu přijde ....no řekněme zima
A naopak jaro, které jsem Nono celý život neměla ráda stejně jako Ty, to teď celkem vítám. Je to nový život, nový začátek. A hodně lidí (bohužel to zase znám z praxe) se ho přes tu zimu už nedočká. A kdo jo, ten je za to strašně vděčný a radostný a těší se na nový rok před sebou.
Jo a léto - kromě prázdnin jsem na něm neshledávala nic moc příjemného. Horko, zelená fádní nuda. A teď - právě v létě, pokud není každý den jinak, ta moje tělesná schránka jakoby nejlépe prospívá, marná sláva. Zdá se mi, jakoby v létě ty meteo-vlivy nebyly pro lidský organismus tak škodlivé. Pokud se tedy povede léto, aby se v něm nestřídaly ob den mrazy s tropy.
A zpráva pro ty, kteří neznají zdravotní potíže způsobené změnami počasí - dočkejte času
