Přírodní barviva nebo stabilizátory, jejichž posláním je udržet homogenní barvu či konzistenci nápoje, sice většinou nepředstavují potenciální zdravotní riziko, otázkou však zůstává, jsou-li pro uhašení žízně nutné. Regulátory kyselosti, které v nápojích nejčastěji reprezentuje kyselina citrónová, mají za úkol zvýraznit chuť výrobků, korigovat kyselost a jejich použití má pravděpodobně souvislost s vyšším obsahem přidaného cukru.

Samotné množství cukru je zvláštní kapitolou, kterou bychom neměli před koupí nápojů dětem opomíjet.

Co je dobré vědět?

• Děti nepotřebují pít sladké nápoje.
• Mezi slazené nápoje pro děti se řadí limonády, džusy, nektary, minerální ochucené vody, ochucená mléka, ledové čaje nebo ředěné sirupy.
• Povzbuzujte děti k pití vody. Děti jedí a pijí to, co jim dospělí podávají.
• Přesvědčte děti k jedení ovoce a zeleniny namísto pití džusů.
• Pití velkého množství sladkých nápojů může vyústit ve váhový přírůstek, zubní kaz, vybíravost v jídle, problémy s růstem a s vyprazdňováním.
• Vyhněte se uspávání dítěte s láhví v puse.
• Povzbuzujte dítě k pití z hrnečku co nejdříve (začít lze kolem šesti měsíců).
• Začněte s nácvikem čištění zubů hned, jakmile se proříznou.

Cukrový boj

Sladká chuť působí na děti všech věkových kategorií jako magnet, proto s její intenzitou výrobci nešetří. V krátkodobém horizontu je spokojen zákazník i producent, sladký nápoj chutná a výrobce má zajištěný odbyt. Zdravotní problém však přichází s přibývajícím časem a pravidelnou či dlouhodobou konzumací těchto nápojů. A není důležité, zda je nápoj slazen cukrem, sirupem nebo náhradními sladidly.

Rostoucí trend obézních dospělých i dětí není typický jen pro naši zemi, týká se celého světa. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se celosvětově podíl obézních dětí za posledních 20 let ztrojnásobil. V České republice se v roce 2006 nadváha nebo obezita týkala každého šestého dítěte, což představuje dvojnásobný nárůst u mladších dětí a trojnásobek u dospívajících oproti roku 1999. Riziko nadváhy v dospělosti se přitom prokazatelně zvyšuje s výskytem nadváhy v dětském věku.

Snahu ztížit přístupnost sladkých nápojů jako hlavního zdroje denního příjmu cukru, ale i cukrovinek a dalších rizikových potravin mělo v minulosti Ministerstvo školství ČR (MŠMT). Přišlo s návrhem vyhlášky plošně zakazující prodej rizikových potravin ve školách.

Limity pro maximální obsah cukru, tuku, soli a transmastných kyselin však letos narazily na odpor Ministerstva zemědělství ČR, zástupců potravinářů a provozovatelů občerstvovacích automatů, proto MŠMT ustoupilo nátlaku a limity zmírnilo. Tím se mezi povolené potraviny dostaly i ty, které byly v původním návrhu považovány za nevhodné. Vyhláška by měla vstoupit v platnost během letošního roku. Podobná je situace na Slovensku, tam vyhláška ministerstva zdravotnictví omezující nezdravé občerstvení ve školách narazila na odpor výrobců a Potravinářské komory Slovenska. Platit měla od října loňského roku, nakonec byla z legislativního procesu stažena.

Sladkost k prasknutí

 Některé nápoje s vyšší koncentrací cukru ale v malých baleních ve výsledku mohou představovat menší „zlo“ než méně sladké nápoje ve větších objemech. To je případ nápojů Kubík Waterrr jablko a Jupík Crazy Aqua, které celkový vysoký obsah cukru nahánějí půllitrovým objemem. V obou se nachází zhruba 5 lžiček cukru.

Stojí za povšimnutí, že rozdíl mezi 3 dcl neslazené vody Rajec Kojenecká voda a stejným množstvím nejméně sladkého nápoje Kubík Waterrr činí více než tři lžičky cukru. Nápoj, který z našeho srovnání vyšel jako nejsladší (Cappy Pulpy, 13,4 g cukru ve 100 ml), obsahuje 11 lžiček cukru, což je skoro třikrát více, než se doporučuje dětem za celý den, téměř dvakrát více, než by měly denně maximálně přijmout ženy, a o dvě lžičky více, než je doporučený limit pro dospělé muže.

Celkově nejvíce cukru však dítě přijme, pokud vypije celou lah­vič­ku nápoje Dizzy z Lidlu. Kvůli svému objemu 4 dcl je zdrojem bezmála 50 g nebo také 12 lžiček cukru.

Denní doporučený strop pro cukr u dospělých (25 g) přesahuje celkem deset z 27 lah­vi­ček s nápoji určenými dětem. Do denního maxima pro děti podle AHA se vedle kojenecké vody Rajec vešlo jen dalších pět výrobků (Hipp, Dobrá voda, Capri-Sonne, Hello Kitty Multifruit a Bobík s příchutí maliny). Otázkou zůstává, do jaké míry dítě „ocení“, že mu denní dávka cukru během chvíle proteče hrdlem.

Tip dTestu

Při nakupování nápojů určených dětem sledujte tabulku nutričních hodnot, kde se dozvíte, kolik obsahují cukru ve 100 ml. Do úvahy však berte i objem láhve, a tedy celkové množství cukru, které vaše dítě přijme. Dalším vodítkem při výběru může být například obsah ovoce a absence konzervantů. Snadným řešením vždy může být významné naředění nápoje vodou. Umělá sladidla sice nemají kalorickou hodnotu, i tak ale přispívají k návyku na sladkou chuť. Z dlouhodobého hlediska proto nepředstavují vhodnou alternativu k cukru.

Méně znamená více

Problém sladkých nápojů obecně spočívá v tom, že jejich konzumací přijímá člověk extra kalorie, se kterými se však v jídelníčku nepočítá. Jedinec se stravuje zpravidla stejně, jako by pil pouze vodu. Tím se denní energetický příjem navyšuje a při nedostatečném výdeji energie dochází k ukládání cukru do tukových zásob. Výsledkem je nadváha, obezita a další přidružená onemocnění.

„Máme jednoznačně potvrzeno, že pití slazených nápojů přispívá k vyššímu příjmu energie a vyššímu riziku obezity, srdečního infarktu, mozkové mrtvice a cukrovky druhého typu. Studie dále spojují nadbytek cukrů v limonádách s osteoporózou, astmatem, nádorovými onemocněními, dnou, revmatoidní artritidou, předčasným stárnutím a vznikem závislosti. Přestat pít limonády je první obranou před těmito zdravotními problémy,“ vysvětluje specialistka na zdravotní prevenci a výživu PharmDr. Margit Slimáková.

Děti si mohou na sladkou chuť (ať z cukru nebo náhradních sladidel) snadno a rychle zvyknout a pravděpodobně ji potom budou vyhledávat i v dospělosti. Příliš cukernatý jídelníček dětí může vést přímo k obezitě, byť to nemusí být pravidlem. I tak však pití slazených nápojů není dobrým základem pro budoucí stravovací návyky.

„Dítě, kterému jsou předkládány limonády, může mít normální hmotnost, protože některé děti spoustu energie vyběhají. Přesto nadbytek cukrů škodí i těm hubenějším, protože buduje závislost na sladké chuti, přetěžuje slinivku břišní nebo zvyšuje riziko zubního kazu,“ dodává odbornice na výživu Slimáková. Dodejme ještě, že nejobvyklejšími přidanými sladidly v dětských nápojích jsou cukr a glukózo-fruktózový sirup.

Co na to zuby?

Právě tvorba zubního kazu je dalším zdravotním rizikem konzumace sladkých nápojů. Dětské zuby hůře odolávají zubnímu kazu než ty dospělé, navíc sladké a slazené nápoje mohou být nepřátelské k zubní sklovině.

„Kaz v dětském zubu bývá většinou agresivnější než u dospělých a může se rychle dostat k nervu,“ říká stomatolog MUDr. Jiří Štancl.

Kaz je onemocněním, jehož původcem jsou bakterie živící se cukrem v ústní dutině. Metabolicky přeměňují cukr na kyseliny, které následně narušují zubní sklovinu a dochází ke kažení chrupu. „Příměs kyselin například v kolových nápojích navíc riziko naleptávání skloviny zvyšuje,“ dodává Štancl.

Ve většině nápojů pro děti zakoupených v běžné obchodní síti jsme nalezli cukr i přidané potravinářské kyseliny. Když se naši francouzští kolegové ze spotřebitelské organizace QueChoisir v loňském roce zaměřili na slazené nápoje a poslali je do laboratoře, zjistili mimo jiné, že skoro třetina z nich napříč spektrem má velmi nízké pH, tedy že jsou příliš kyselé. Právě pití takových nápojů šanci na zubní kaz ještě zvyšuje.

Bez rizika nejsou ani neředěné 100% džusy zejména z citrusů, které obsahují přírodní kyseliny z ovoce se stejným dopadem na chrup. „Nejvhodnější k pití je voda, nejhorší pak konzumace sladkých a kyselých nápojů v noci, kdy se tvoří méně slin, které zuby chrání. Službu dětským zubům neprokazují ani léky v podobě sladkých sirupů, které ulpívají na zubech,“ upozorňuje stomatolog.

 Publikováno v časopise 6/2016

(tam najdete i tabulky

s výsledky testů)