ke kteremu stoji za to se vyjadrit. "Cukr je nejmocnejsi droga" a vyvolava mocnou zavislost. Zapadni spolecnost se topi v hromadach cukru, tuku a mouky. Bohuzel na stale se zvysujicim konzumu stoji ekonomicke pilire zapadni spolecnosti. Musi se stale vice vyrabet, aby se mohlo stale vice jist a nasledne hodne a draze lecit. Tisice lidi se zivi I jako vyzivovi poradci, fitness treneri, bylinkari a prodavaci vyzivovych doplnku. Vsechno je to obrovsky byznys a odviji se od totalni zavislosti na cukru.
Ja osobne jsem cukr uplne vynechala. KUpuji jen zakladni potraviny (zeleninu, lusteniny, obiloviny), z kterych VARIM! To znamena, ze nesmim byt lina uvarit, coz 80% mladych zen povazuje za totalni ztratu casu, a to I kdyz maji deti. Navrat zpet ke korenum skromne a doma uvarene stravy muze zapadni spolecnost uzdravit.
Toto je vsak tema na nekolik knizek, ktere vam muzu doporucit, pokud by to nekoho zajimalo. Zkuste se podivat po knizkach Jarmily Prusove nebo knizce Cinska studie.

Nemyslím si, že bychom to s cukrem u nás doba nějak přeháněli. Pijeme čistou vodu z kohoutku a výjimečně slazenou minerálku a ještě výjimečněji kofolu (sem-tam svátečně). Kávu pijeme neslazenou. Sladíme ale čaj, a to dokonce obyčejným řepným cukrem nebo medem! Cukr dávám do buchet, peču max. 1x týdně. Ve všední den si já osobně nedávám cíleně nic sladkého (kromě cukru, který je skrytý v potravinách). O víkendu mám však rituál, že si dávám kávu s kouskem buchty. Ach, ten požitek!!
Někdy mi připadá, že lidi vidí "bubáky" ve všem. Čteme články o tom, jak škodlivé je to či ono. Ona škodlivá je i zelenina, když jí sníme 100kg!
Moderní výživové směry a moderní kuchyně mě něchává chladnou. Naopak, připadá mi, že dnešní kuchyně není o vaření, ale o nakrájení a smíchání. Ráda se dívám na pořad Prostřeno a co vaří mladí lidé?... kde jsou poctivé české hotovky?.... kde je poctivé pečení?
No, nová doba.... asi.....

ráda vařím ze základních potravin, piju vodu z kohoutku, kafe bez cukru a suché víno. Ale denně si MUSIM dát alespoň 10 dkg čokolády, nebo zákusky, žene mě hrozná touha po cukru. Když je nouze, dám si celou plechovku salka na ex.... Abych nebyla obryně, tak denně cvičím v kalužích potu, ale konfekční velikost 46 mluví za vše.... Takže tak.

je liny se vyjadrit i Mikin. Jen potvrzeni toho, ze lidi se o vlastni zdravi temer nezajimaji. Tak ze tak................

Jako dítě jsem denně snědl pytlík bonbonů – pendrek, ledovky, sparty . . . nebo balíček oplatek. Doma jsem snědl spoustu medu, namazaný jen na chleba. Asi tak v 17ti mně najednou přestalo sladký chutnat a už mi to zůstalo. Tak jednou za měsíc dva dostanu chuť na čokoládu nebo oplatky, tatranky a zase mám na měsíc dva klid. Nic nesladím, sladká jídla nevyhledávám.

Ovšem, kamarádka s malým by bez sladkostí určitě týden nepřežili :-)

Nevím, jestli je západ nemocný z cukru, zatím oproti zemím, kde ho nekonzumují tolik, má pořád mnohem vyšší průměr dožití obyvatel . . .

Nekupuj má milá, nekupuj cukr.
Já jsem tvůj, má milá, já jsem tvůj cukr.
----------------
Mimo velmi nápaditého textu jsem ocenil i užití tzv. absolutního rýmu.

snažím cukr používat minimálně. Kafe i čaj sladím lehce medem. Buchty sladím málo, hnědým cukrem a snažím se hledat ty správné poměry surovin, abych ho i v těstu mohla nahradit medem. Sladkosti nekupuju, nejen kvůli cukru, ale hlavně kvůli palmovému oleji, který je dnes skoro ve všem...
Na váze to bohužel vidět není. A to ani přesto, že poslední dobou vypouštím bílou mouku, po operaci žlučníku před rokem a čtvrt pořád nějak nemůžu navodit v těle harmonii, trávení funguje špatně a kila spíš přibývají, než by mizely...

už pár let k dostání jen ve formě třtinového. Sladím si ráno černý čaj a tím to hasne. Občas něco upeču, ale spíš výjimečně - v tom jsem se nějak neshlédla, ale když už peču, tak oproti receptům dávám do těsta cukru minimálně o třetinu méně. Cukroví na Vánoce u nás nejede, loni jsem podlehla sedmiletému špuntovi (mamiiii, VŠECHNY děti nosí cukroví...) a upekla tři druhy, no nikdy víc, takové patlání s tím To mu příště radši koupím. Co mě ale poslední dobou hodně baví je vaření a návrat ke staré "babičkovské" kuchyni - úplně jsem z kuchyně vymítila Masox, v naprosté většině se obejdu bez bujónů díky bylinkám a koření, takže už ani glutamát sodný si u nás neškrtne (čestnou výjimku tvoří čína - do té patří). Někdo tu zmínil mouku - přestala jsem zahušťovat omáčky a polévky, prostě dávám víc zeleniny, případně jsem se naučila zahušťovat pomocí jáhel (mimochodem fantastická věc, tahle potravina). Nicméně si myslím, že jakákoliv hysterie kolem potravin je nesmysl. Démonizovat cukr, mouky, v minulosti vajíčka - všichni víme, že najednou zase tak špatná nejsou - je zbytečné. Tedy jak pro koho, výživoví specialisté musí mít fakt žně. Jsem pro používání normálního selského rozumu - od každého něco, ideálně s důrazem na bílkoviny a zeleninu... Ale třeba takové sádlo z domácího prasátka, které běhalo celoročně venku, je jedna z nejlepších věcí do kuchyně Xkrát lepší než nějaké margaríny (ať žije normální klasické máslo!) A tak by se dalo pokračovat donekonečna...

existují ukrutně dobré přírodní sirupy od Country Life. V lednici nám trůní datlový a agávový. Oboje 80% příslušné plodiny a 20% voda. Bezva věc na palačinky a do jáhlové kaše

U nás se takové množství nespotřebuje ani omylem. Moje rodina je víc na slané než na sladké, děti to jedly v dětství poměrně dost, s věkem z toho vyrostly. Dají si výjimečně a jsou vybíraví. Sušenky, oplatky, bonbony, běžné čokolády u nás nevezme nikdo do pusy. Stejně tak kupované balené moučníky. Kdysi jsem to párkrát koupila, lákavý obal, dobrý vzhled, ale je to hnus. Občas si my dva koupíme loupáky nebo malou vánočku z učňovské pekárny, jsou čerstvé a moc dobré, upečené tak jak se péct mají. Stejně pokaždé kus zbyde, střádám to v mrazáku a dělám z toho jablečnou žemlovku zapečenou pod sněhem.
Hodně peču, ale většinu sní návštěvy, nebo rozdám, někdy něco zamrazím.
Co se u nás vůbec nejí jsou různé lité buchty, koláče na plech - s výjmkou kakaového perníku plného ořechů a rozinek namočených v rumu, ve vegan verzi bez vajec a s ovesným mlékem. Tak ten se většinou sní tak způlky.
Peču hodně a velmi dobře, ale většinu rozdáme. Nebo peču na výslovné přání, většinou někoho ze širší rodiny.
Domácí klasické vánoční cukroví, dorty, rolády, zákusky - to se u nás skoro nejí.

Třtinový cukr používám občas na pečení kvůli barvě a chuti, ne že by byl zdravější, jen neprochází rafinací, není bělený, ale pořád je to cukr. Sice se často a rádo hovoří o tom, že tím, jak není rafinovaný, nepřišel třtinový cukr o prospěšné látky a že mj. obsahuje melasu, zdravý zázrak. UŽ se nepíše o tom, že toho všeho obsahuje hnědý cukr tak málo, že abychom to pocítili, museli bychom ho pravidelně konzumovat po kilech. Dvě lžičky třtinového cukru do čaje udělají s námi totéž co dvě lžičky bílého.
Teď jsem pekla "extrémně čokoládový dort", použila jsem třtinový cukr, vylepšil chuť i barvu.

Okatá, my používáme i rýžový sirup. Sirupy na kaše, nebo s ním zapékáme domácí müsli.
Na palačinky dáváme domácí marmelády a kdo chce přisladit, pocukruje srolovanou palačinku obyč bílým moučkovým. Já to mám radši posypané skořicí.

Moiro, nemyslela jsi místo J.Prusové paní J. Průchovou? z www.svetenergii.cz

Nono díky,že na Kudlance jsem poznal normální ženu,mám stejný názor i doma stejné požitkářské "orgie",hahahaha,dík Ahoj

díky za kompliment, trochu jsem se obávala vložit svůj názor, tak nemoderní a zpátečnický! Ahoj!

...teď to po sobě ještě čtu a VYMÝTILA!!! Pochopitelně... Omluvou mi budiž, že jsem v posledním stádiu těhotenství a do toho tady dvě děti, v těhotenství je prý prokazatelně snížená inteligence (hormony) Tak aspoň mám výmluvu
bb, já nemám iluze o tom, že cukr třtinový nadělá v těle podobnou "paseku" jako cukr bílý. To ne. Nicméně bílý nám smrdí a nechutná. Třtinový je fajn. Jinak nejsem z těch, kteří by propadli aktuální hysterii kolem cukru a bílé mouky - spíš jsme k tomu jako rodina dospěli postupně, v klidu. Přirozeně jsme začali méně sladit a více přemýšlet o tom, co jíme a jak vaříme. Musím říct, že to přišlo s dětmi a se změnou bydlení z města na vesnici, a je nám tak fajn. Daleko víc řeším palmový olej, který se snažím bojkotovat, jak jen to jde - ovšem co mě dorazilo, že se míchá i do umělých kojeneckých mlék... A zase - vadí mi spíš princip, na kterém je nám podsouván, míchán do všeho v čem dřív nebyl, princip, který počítá s tím, že jsme stádo ovcí a budeme dál konzumovat výrobky, na které jsme zvyklí, jen proto, že jsme na ně zvyklí... Pardon, odbočila jsem Domácí marmelády jsou prima, odhodlala jsem se k nim asi před 2 lety a od té doby jedeme na nich. Palačinky děláme klasické s bílou moukou... S rýžovým sirupem zatím nemám zkušenost - díky za tip!