Střecha nad hlavou patří mezi běžné lidské potřeby. Listina základních práv a svobod však bydlení výslovně nezmiňuje, pokud pomineme pasáž: „Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.“ Český stát vyplácí slabším občanům příspěvek na bydlení, ovšem jenom po omezenou dobu.

      Podporu bohužel někdy kasírují podnikatelé, provozující předražené ubytovny pro sociálně vyloučené skupiny.

     Oproti loňsku, vláda lehce snižuje příspěvek na bydlení pro rok 2015. Zdůrazňuje přitom, že pouze reaguje na tržní vývoj. „Maximální výše příspěvku se mění podle skutečného vývoje cen komodit v oblasti bydlení a neurčuje si je v žádném případě Ministerstvo práce a sociálních věcí, ani vláda. Jestliže v loňském roce došlo ke zlevnění elektřiny a plynu, které převažuje nad zdražením dalších komodit, dochází zákonně k mírnému poklesu uznatelných nákladů,“ vysvětlila Irena Dlesková, tisková mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí.

Komu stát platí střechu nad hlavou?

     Na podporu má nárok rodina, jejíž náklady na bydlení včetně energií a odvozu odpadů přesahují 30 % celkových čistých příjmů, v Praze 35 % celkových čistých příjmů. Rodinou zákon o státní sociální podpoře rozumí všechny osoby mající v daném bytě trvalé bydliště. Nezapočítá děti v ústavní péči, které dostávají stravu, ubytování a ošacení jinde. Počet jedinců hraje důležitou roli, stejně jako velikost obce, protože podle těchto kritérií stát určuje maximální výši podpory.

Měsíční příspěvek na bydlení

     Ten spočítáme tak, že od měsíčních nákladů na bydlení odečteme 30 % čistého měsíčního příjmu, v Praze 35 % průměrného měsíčního příjmu. Směrodatné jsou přitom hodnoty za poslední kalendářní čtvrtletí. Podpora má samozřejmě svůj strop. Maximální uznatelné náklady na bydlení a zároveň nejvyšší možné příspěvky na bydlení jsou upřesněné následujícími tabulkami, obsaženými ve vládním nařízení pro rok 2015.

Příspěvek na bydlení pro nájemníky

     Úvodní tabulka platí pro jedince a rodiny, které bydlí na základě nájemní smlouvy. Například samostatně žijící Pražan, který nemá žádné jiné příjmy, může dostat až 7 623 Kč měsíčně. Čtyřčlenné venkovské rodině teoreticky náleží příspěvek na bydlení až 12 430 Kč měsíčně.

     Prakticky však musíme zohlednit všechny ostatní příjmy. Například pokud živitelé rodiny vydělají dohromady 20 000 Kč čistého měsíčně, odečteme 30 % této částky, tedy 6 000 Kč. Příspěvek na bydlení potom vypočítáme následovně: skutečné náklady na bydlení mínus 6 000 Kč = až 6 430 Kč.

Příspěvek na bydlení

v družstevních a vlastních bytech

      Druhá tabulka patří občanům, kteří žijí ve vlastních nebo družstevních bytech. Opět uveďme příklady. Samostatně žijící pár dostane až 6 588 Kč, zatímco tříčlenné mimopražské rodině připadne příspěvek na bydlení maximálně ve výši 9 159 Kč měsíčně. Pokud živitelé početnější domácnosti vydělají alespoň 30 530 Kč čistého měsíčně, na příspěvek nárok nemají.

     Uznatelné náklady na bydlení naší tříčlenné rodiny totiž nepřevyšují 30 % jejích příjmů. Vidíme, že vláda předpokládá levnější provoz vlastních a družstevních bytů, než kolik obyčejně činí nájemné. Zajímavé také je, že tabulka maximálních dávek nerozlišuje velikost obce. Ale pro Prahu nadále platí, že náklady na bydlení do 35 % celkových příjmů nemohou být kompenzované státním příspěvkem.

Podpora od roku 2015 opět nemá časové omezení!

     V uvedených příkladech klesá příspěvek na bydlení o 1 až 2 %, oproti loňskému roku. Ale máme také dobrou zprávu. Novelizovaný zákon o státní sociální podpoře (117/1995 Sb.) totiž příspěvek na bydlení nijak časově neomezuje. Byla vypuštěná jeho pasáž § 27a, která mnoha příjemcům přiznávala dávku jenom „84 kalendářních měsíců v období 10 kalendářních let“.

     Od Nového roku 2015 mohou příspěvek na bydlení pobírat nejenom domácnosti seniorů starších 70 let a postižených lidí, kteří žijí ve speciálně pro ně upravených bytech, ale také všechny ostatní nízkopříjmové domácnosti! Dávku případně žádejte na Úřadu práce.

PETR WOFF