Přejímání slov z jiných jazyků je způsob rozšiřování slovní zásoby. Většinou všichni víme, co to které slovo znamená, ale ne zas všichni vědí, jak se to správně píše. To si necháme na příště - dnes se zaměřím jen na ukázky některých slov, kterými se naše drahá čeština obohatila. Věřím, že mnohdy se budete divit, odkud že to které slovíčko je...
Výpůjčky z indoevropských jazyků
Ze slovanských jazyků:
Z ruštiny: mnoho přejímek v době národního obrození: jezero, vesmír, mrož, něžný, vzduch, ale i pozdější přejímky z období komunismu ve 20. stol. V mnoha případech se jedná o zkratková slova, jako např. artěl, kolchoz, komsomolec, politruk, samizdat. Z jiných slov např. bezprizorný, borec, průmysl, vodka, závod.
Z jihoslovanských jazyků: četník, chobotnice, junák, smokev, vampýr.
Z polštiny: bryčka, horal, lidový, mazurka, obřad, tklivý, z nespisovných a obecně českých slov např. čudlík.
Z germánských jazyků:
Z angličtiny: mnoho termínů přejato od konce 19. stol. zejména z odvětví sportu: fotbal, gól, hokej, ofsajd, snowboard, později i techniky, zvláště výpočetní: internet, server, software, moderní hudby: rock, punk, metal a literatury: fantasy, sci-fi. Další přejatá slova např. biftek, džíny, farma, kovboj, svetr, víkend.
Z němčiny: nejvíce přejatých slov v češtině pochází z němčiny, např. cibule, hejtman, knedlík, kšandy, nudle, pytel, rytíř, stodola, špejle, šunka, talíř, rovněž velmi frekventovaná slovesa muset či malovat. Některé germanismy mají spíše hovorový nebo slangový charakter: buřt,rašple, ratlík, případně vysloveně nespisovné až vulgární: ksicht, kšeft, póvl, šlompák.
Z holandštiny: duna, halibut, kajuta, kóje, polder.
Z afrikánštiny: komando, trek.
Ze švédštiny: moped, nikl, ombudsman, skanzen.
Z norštiny a islandštiny: alka, fjord, gejzír, loft.
Z jidiš: hlavně hovorová slova, např. čurbes, pajzl, šoufl, ale i spisovné slovo šoulet.
Z franštiny: baron.
Z gótštiny: kotel, velbloud.
Z románských jazyků:
Z latiny: zejména církevní terminologie a internacionalismy z oblasti vědy, náboženství, vojenství či politiky. Např. biskup, generál, kostel, klášter, komora, magistr, major, ministr, prezident, princ, republika, škola, výjimečně i nespisovná slova: špleuňka.
Z italštiny: zejména hudební terminologie, např. alt, forte, kapela, libreto, piano, primadona, tenor. Dále umění a architektury: arkáda, busta, mansarda, štuk. Další slova, např. banka, citadela, groteska, mafie, pizza, špagety.
Z španělštiny: albatros, armáda, bandita, hola, jadeit, rodeo, siesta, tuňák.
Z portugalštiny: fetiš, kasta, makak, negr, pagoda.
Z francouzštiny: mnoho slov, některá pŕejatá již ve středověku a raném novověku: kavalír, páže, turnaj. Více přejímek z období 18.-19. století, často z oboru módy a umění, např.: ateliér, balustráda, kostým, lila, manžeta, móda, parfém, růž, terasa. Také z gastronomie: bujón, filé, krém, majonéza, želé, vojenství a politiky: aféra, batalion, dragoun, kapitán, režim. Dále např. inženýr, mariáš, relé, terén. Také některá nespisovná a vulgární slova, např. bordel, mordyjé.
Z rumunštiny: většinou slova související s valašskou kolonizací a pastýřstvím, např. bryndza, salaš, valach, vatra, dále např. palačinka.
Z indoíránských jazyků:
Ze sanskrtu: atol, buddha, cukr, guru, jóga, krajta, lak, opál, rýže, safír, sloka, šakal.
Z hindštiny: džungle, punč, šampon.
Z bengálštiny: bungalov. juta.
Z nepálštiny: panda.
Z perštiny: asasín, bakšiš, balkon, bazar, divan, kaftan, limonáda, magie, pyžamo, sandály, šachy, tapeta, tygr.
Z romštiny: hovorové, argotové až vulgární termíny, např. čokl, čórovat, love. vajgl.
Z řečtiny: zejména církevní terminologie a internacionalismy z oblasti vědy, medicíny a politiky. Např. anděl, Bible, biologie, demokracie, drak, filozofie, fyzika, klinika, krokodýl, lev, papír, politika, sympozium, syndrom, syntéza.
Z keltských jazyků: flanel, klan, golf, menhir, pléd, poník, slogan.
Výpůjčky z ugrofinských a altajských jazyků
Z finštiny: kambala, sauna ,tundra.
Ze sámštiny: lumík.
Z maďarštiny: bačkory, bunda, čardáš, guláš, husar, kočí, palcát, paprika, šavle, šohaj, vyžle.
Z jakutštiny: mamut (?).
Z mongolštiny: bohatýr, dalajlama, horda, hulán, hurá, chán, jurta, knuta.
Z turečtiny: čabraka, čakan, čižmy, chomout, jogurt, karabáč, karakal, kefír, kiosek, koliba, kukuřice, pilaf, sofa, tulipán.
Z tatarštiny: buran, kaviár, kozák. kulak, papacha, tajga.
Z evenkštiny: šaman.
Výpůjčky z drávidských jazyků
Z kannadštiny: dhoul.
Z tamilštiny: karí, mango, mungo, páv, pepř, týk.
Z telugštiny: bandikut.
Výpůjčky z afroasijských jazyků
Z hebrejštiny: aleluja, amen, balzám, eden, hosanna, kabala, rabín, satan. Některá hovorová slova: chucpe, kibicovat, košer, mešuge, mišmaš.
Z aramejštiny: farizej, opat.
Z arabštiny: admirál, algebra, benzín, cifra, gazela, elixír, fenek, chemie, jasmín, karafa, karavana, káva, matrace, nafta, sirup, šafrán, šejk, špenát, tarif, varan, žirafa.
Ze staré egyptštiny: blůza, endivie, faraon.
Z berberských jazyků: harissa, nomád.
Výpůjčky z jazyků východní Asie
Z čínštiny: čaj, ginkgo, kaolin, kečup, kung fu, liči, sója, tajfun, tofu, ženšen.
Z japonštiny: bonsaj, džudo, gejša, karaoke, kimono, samuraj, sudoku, sumo, suši.
Z korejštiny: taekwondo.
Z tibetštiny: jak, láma.
Z jazyka mišmi: takin.
Z malajštiny: agar agar, babirusa, bambus, batika, binturong, durian, džunka, gekon, gong, kafr, kakadu, orangutan, ratan, ságo.
Z tagalštiny: jojo, ylang ylang.
Výpůjčky z jazyků Austrálie a Oceánie
Z polynéských jazyků:
Z havajštiny: hula, ukulele.
Z maorštiny: kakapo, kea, kivi, moa, takahe.
ze samojštiny: tetování.
Z tonžštiny: tabu.
Z australských jazyků: bumerang, dingo, koala, vombat.
Výpůjčky z afrických jazyků
Z wolofštiny: banán.
Z lubštiny: šimpanz.
Ze zuluštiny: impala.
Z jazyka tswana: tilápie.
Z mandingštiny: kola.
Z igboštiny: okra
Ze konžštiny: okapi, zebra.
Ze svahilštiny: dengue, mamba, safari.
Z bantuských jazyků: baobab, bongo, djembe, vúdú, zombie.
Z kojsanských jazyků: gnu, kvaga.
Z malgaštiny: aje aje, indri, ravenala, sifaka.
Výpůjčky z jazyků Ameriky
Z inuitštiny: anorak, iglú, kajak, keporkak, malamut.
Z algonkinských jazyků: hickory, karibu, Manitou, squaw, tobogán, tomahavk, totem, vigvam, wapiti.
Z lakotštiny: týpí.
Z kríkštiny: katalpa.
Z činúkštiny: potlach.
Z nahuatlu: avokádo, čokoláda, chilli, kojot, ocelot, kvesal, tomato.
Z mayštiny: cigáro.
Z aravackých jazyků: hamaka, kajman, kolibřík, kvajáva, leguán, mangrove, savana.
Z karibských jazyků: kanibal, papája.
Z jazyka čibča: barbecue.
Z kečujštiny: čerimoja, koka, kondor, lama, pampa, puma,vikuňa.
Z ajmarštiny: alpaka.
Z mapučštiny: araukárie, pončo.
Z jazyka guaraní: jaguarundi, kapybara, nandu.
Z jazyka tupí: aguti, ara, ananas, jabiru, jaguár, maniok, piraňa, seriema, tapír, tanga, teju, tukan.
Výpůjčky z jiných jazyků
Z etruštiny: aréna, ceremoniál.
Z baskičtiny: ančovičky, harpuna, pelota.
Z kavkazských jazyků: kinžál, šašlyk.
zajímavé, co?
d@niela,
češtinou posedlá
A co je to smokev, to si také nejsem jista, ale smokvoň bych věděla, takže fík?
Také kojsaština a malgaština je mně velkou neznámou.
A najednou koukám, ceny se nezvyšují, ale navyšují. Platy také, i když pomaleji, ale o to mi nejde.
Nebo další módní slovo - jakoby. Kolik jen jakobů dokáže někdo nacpat do jediné věty!
On tam není doopravdy, ale jen jakoby. Jakoby tam šel, jakoby to osolil.... Proč jakoby? Proč ne doopravdy?
Za každý jakoby korunu do kasičky - a večer by byla hospoda pod stolem
Je to více, nebo méně ? Nebo jenom taková ucpávka ve větě ?
Dřív se nám ježila srst u slov jako "perestrojka", dneska už nevíme, kde si nakoupit třeba oblečení nebo boty. Obchod oděvy či obuví neexistuje, jen všelijaká "outlet centra", super a hyper markety, a dokonce takové malé obchůdky vytvořené v bývalých kočárkárnách nejsou "Večerky", ale minimarkety.
Škoda, čeština má mnoho výrazů, které by na ty krámky pasovaly líp.
Dvakrát tolik je stejně jako JEŠTĚ jednou tolik.
Ale to už se dostáváme na slovní úlohu :
Kolik stojí kilo hrušek, když jedna stojí v širém poli ?
A mnoho a mnoho dalších. Jak to prý má vědět. Namátkou pyžamo, pyramida, symbol, mikina.... Ale zase jsem se naučila nová vyjmenovaná slova: sumýš, kavyl a vyza.
A jak to, že ve vyjmenovaných slovech po "P" není pyj ?
Je to slovo spisovné. Pyj už jsem ve vyjmenovaných slovech viděla. Ale bylo to na internetu, když jsem hledala nějaká cvičení. V učebnici ho žáčci nemají. 
Že není ve vyjmenovaných slovech pyj, mě až tak netrápí.
Jen jsem si vzpomněla, jak se nedávno 4letá vnučka mé známé ptala babičky při TV reklamě na "Clavin": "Babi, co je to ta erekce ?"
No, a když už takhle malé děti mají denně na talíři "erekci", tak proč né i pyj ?
