SLOVA, SLOVA... Připadalo vám někdy, že kvantitativní lingvistika je podobná buržoazní pavěda jako třeba... filozofie? Není a není. Pro informaci: kvantitativní lingvistika zjišťuje, jak často se používají ta která slova, tedy frekvenci jejich užití. To zní suše, že. Tak tedy uvedu příklad:
Třeba... kolikrát se v mluvených textech opakuje slovo láska? A kolikrát nenávist?
To už zní zajímavěji, ne?
Nejzajímavější je ale to, že slova s pozitivním (kladným) nábojem se v národním korpusu českého jazyka vyskytují mnohonásobně vícekrát, než negativní slova. To znamená, že lidé mnohem více mluví o zdraví než o nemoci, o dobrém než o špatném, o pěkném než o ošklivém. A o dni než o noci...
Kvantitativní lingvistika taky zjistila, jak lidé používají sloveso "být" v protikladu se slovesem "mít". Soustředila se přitom na heideggerovsko-frommovské pojetí těchto sloves, na jejich existenciální smysl. Tzn. sloveso "být" signalizuje bytí ve smyslu úplné - autentické existence, zatímco sloveso "mít" je prostě jen touha vlastnit, neautentická existence a souvisí s konzumem a jinými nešvary.
Zjistilo se tedy, že lidé přece jenom více jsou než mají.
Nu, alespoň tak o tom mluví...
to je tak krásně řečeno...
Mám doma Chrám i tvrz od P. Eisnera. Znáte to?
Nádherná obrovská kniha o češtině.
Napsal jsem "vyjímečný" - normálka, dle zvyku, jak to slyším a ono má být správně "výjimečný". Nedalo mi to a otevřel si slovník. Zjistil jsem však, že ve slovníku jsou možné obě varianty. "Výjimečný postup", "výjimečný stav"..., ale také "vyjímečná" třeba doba. To jsou věci...
Pak nechápu, proč to klasifikoval jako chyby.
Danielo, královno kudlančí, co říkáš? Nechtělo by to sem tam nějaký ten jazykový koutek?
Já už mám i název. Třeba Rozinčin jazykový koutek. To zní, co?
neuverilelny, co lidi to pise
