Zhruba před měsícem byla v televizi poměrně otřesná reportáž z centra Pardubic, kde se v ulici Mezi Mosty přemnožili potkani. Ve včerejších zprávách se o tom znovu mluvilo - prý město s hlodavci nic neudělalo a situace je pořád stejná. Potkani jsou úplně všude, beze strachu před lidmi se probíhají na chodnících, naopak se jich bojí lidé.
Hemžili se vesele... ve slepém ramenu Chrudimky, na trávníku ...
Podle lékařů je život v tak těsném sousedství s potkany velmi nebezpečný. V ohrožení jsou hlavně malé děti. Potkani přenášejí totiž spoustu nebezpečných chorob: akutní průjmová onemocnění, salmonelozy, kamilobakteriozy, tzv. zaječí nemoc-tularemii a snad by se dala připomenout i leptospiroza, která postihuje játra a ledviny..
POTKAN a co o něm víme:
Je obecně větší než krysa, kterou víceméně zcela nahradil; žije raději někde při zemi a vlhko mu nevadí. Slabší a méně přizpůsobivé krysy neměly proti záplavě těchto všestranně nadaných hlodavců šanci. Jsou velmi inteligentní. Mají zvláštní skupinu, ochutnavače, coži jsou většinou mladí samci. Ti mají za úkol ochutnávat nově nalezené jídlo.
Skupina je poté sleduje a pokud přežijí, nažerou se i ostatní. Je to přirozená reakce na pronásledování.
Stejně jako postupná imunita ochutnávačů a posléze i celé skupiny na často používané jedy... Potkani se stávají imunní i na dlouhodobé jedy jako například antikoagulanty (zabraňují srážení krve) a na ultrazvuky. Také jako jediní přežili výbuch atomové bomby.
Potkan dosahuje hmotnosti průměrně 400-600g, v dobrých podmínkách až do 900g. Samci jsou robustnější, samice bývají až o 1/3 menší. Délka těla bývá v rozmezí 160 - 270 mm.
Samičky mívají pářící období několikrát do měsíce. Jejich březost trvá 21 až 23 dní, mají až dvacet mláďat, která jsou plně samostatná přibližně po měsíci. Potkan je pohlavně dospělý po 1,5 až 2 měsících...
Místní se bojí dokonce otvírat i plastové kontejnery. Už jim - pochopitelně - pomalu dochází trpělivost. Magistrát obyvatelům ulice znova slíbil, že potkani zmizí do dvou týdnů. Zmizí tedy? Poslechnou?
Jen nevím, co s těmi hlodavci budou pardubáci dělat. S těmi ochutnávači to je notoricky známá věc, to oni nevědí ? Mohou buďto zavolat krysaře s píšťalkou, nebo hned vymyslet něco jinšího než pohazování návnad.
vypadá to na dost problém.U nás ve městě se dělá celoplošná deratizace každé dva až tři roky a myslím, že i díky tomu s hlodavci nemáme problém.
Sú to inteligentné, učenlivé, prefíkané ... slovom úchvatné zvieratká. Ale len ak sú krotké, zvyknuté na človeka, držané v čistom a keď sa o nich človek naozaj stará a tak.
