Kniha Thomase E. Woodse Jr.: Krach, příčiny krize a nápravná opatření, která ji zhoršují (vydalo Dokořán 2010), je knihou, která by měla být čtena všemi politiky každý večer před spaním. Zvláště těmi socialistickými, kteří chtějí státní zásahy do hospodářství.
Kniha sice neřeší všechny problémy současného světa, ale pravdivě rozkrývá příčiny stávající krize. Woods vidí příčinu krize z r. 2008 ve státních zásazích do hospodářství. Byla způsobena především levnými úvěry, které soustavou daní a federálních peněz vyvolala Clintonova vláda, která chtěla pomoci levným bydlením pro každého.
Což rozproudilo stavební boom a vysoké ceny nemovitostí. Lidé si brali nekryté úvěry, které byly vysoké, protože byl boom a vysoké ceny nemovitostí. Někteří i spekulovali, brali si na úvěr několik nemovitostí, s tím, že posléze vydělají na jejich prodeji.
,
Ve skutečnosti bublina splaskla, ceny se snížily a domy byly za původní cenu neprodejné, takže lidé zbankrotovali, protože nebyli schopni hradit úvěr, který byl vyšší než nová cena nemovitosti. Tento problém se přenesl na banky, které ztratily peníze v nekrytých úvěrech a v cenách nemovitostí, které výrazně poklesly oproti době, kdy byly pořízeny na dluh.
.
Banky si dovolily nekryté úvěry proto, že stát se za ně zaručoval. Nemluvě o realitní bublině...
.
V knize je vysvětlena příčina velké hospodářské krize ve třicátých letech: ta vznikla opuštěním zlatého standardu a vyráběním peněz. Ve dvacátých letech byl velký boom způsoben nadvýrobou, velkými investicemi právě proto, že byly levné úvěry a zdálo se, že boom bude do nekonečna, protože je možno vyrábět nekryté peníze.
.
Deprese se potom veze na nedůvěře lidí v budoucnost a šetření. To je provázeno deflací: peníze ležící v šuplíku nabývají na ceně, s nákupy je dobré vyčkávat, investovat se nevyplácí. Výrobci krachují...
x x x
Autor dále rozkrývá Keynesův přelud – permanentní konjunkturu způsobenou stálým znehodnocováním peněz a inflací. Přelud vznikl nepochopením a redukcí zkušeností z velké hospodářské krize. Tento přelud u nás dnes podporuje sociální demokracie. Lidé by prý měli kupovat, kupovat a kupovat. Když nejsou peníze, potom se zadlužovat sami, případně dostávat peníze od státu, který se zadlužuje, prostě aby se stále vyrábělo.
Je to už zcela jasný nesmysl. Lidé přece musí také šetřit na stáří, musí mít rezervy. Dluhy musí potom někdo uhradit. Nelze všechno utratit. Největším nesmyslem je, když se snaží někdo rozproudit hospodářství na dluh, to znamená, že úvěry rozdá lidem, aby za ně kupovali.
Takový dluh se už nikdy nevrátí, protože peníze utracené za zboží se vydají zčásti za materiál koupený ze zahraničí, čímž peníze unikají ven, dále za zahraniční zboží; část se promrhá, část znehodnotí. Vrací se jen z daní, které tvoří jen část příjmů.
Vzniká bublina, která potom má neblahé následky. Ano, je to nepoctivé - ten, kdo šetří, prodělává, peníze se mu znehodnocují, kdo utrácí, si užívá, pokud se nezadluží. Důchodové fondy a všechny rezervy jsou zpochybněny. Keynesiánství a důchodové fondy jsou protimluv.
Woods vidí řešení v přechodu ke zlatému standardu, zamezení státních zásahů do hospodářství. Podporuje Hayekovu teorii „spontánního řádu“ - vše se vyvíjí samo tržním hospodářstvím a není potřeba zasahovat. Hlavní příčinou krize je FED – tj. americká federální finanční instituce, která vyrábí peníze. Takové zásahy do hospodářství nelze trpět.
Evropský segment krize
Nelze vyčítat Woodsovi, že se nezabývá celým paradigmatem světa, vždyť třeba v Číně a v Rusku krizi nezaznamenali; pokud ano, tak potom pouze díky zahraničnímu obchodu s krizovými zeměmi. Evropská unie se však Woodsovými radami neřídí, zasahuje do bankovního sektoru, snaží se nějak vytvořit bankovní dozor a další zásahy do hospodářství. Nemysleme si, že EU dělala něco jiného než Clinton v Americe. Evropu zasáhla americká krize v době, kdy už sama byla v krizi, zatímco Amerika se však z toho dostává, Evropa nikoliv.
V Evropě se jedná o zásahy do hospodářství pomocí dotací. To je podobný a ještě horší způsob než v Americe. EU dá dotaci, ale aby se mohla využít, musí stát nebo obec něco dodat. A když nemá, tak na dluh. Staví se mnohdy nepotřebné věci na dluh v době, kdy jej není možno krýt zvýšeným ekonomickým úsilím.
EU tedy zasahuje daleko horším způsobem do hospodářství zemí - momentálně vyvolává stavební boom. Nestaví se ovšem fabriky, které by peníze vrátily svým hospodářstvím, ale neproduktivní věci.
x x x
Všechny ty plýtvající zadlužené země (plýtváním ovšem nejsou jen dotace, ale i státní rozmařilé rozdávání) spoléhají, že v Evropě to někdo zaplatí. Když někdo tyto způsoby dovoluje, nezakazuje, podporuje, je přirozené, že také za ně nese zodpovědnost.
Na rozdíl od Ameriky však evropští úředníci jsou nepolapitelní, není nikdo, kdo by je k zodpovědnosti volal, není mechanismus, který by je vyměnil.
Je jen jedna výmluva: Zatím ještě měly národní státy dostatek pravomocí, aby zabránily nejhoršímu, mohly evropské dotace odmítnout (to si ovšem tváří v tvář občanům žádný politik nedovolí) a mohli šetřit na jiných výdajích, které jsou ještě zatím v jejich pravomoci.
Nicméně v současné Evropě se už projevuje centrální rozhodování bez možnosti volat k zodpovědnosti jeho aktéry. To je podobné komunistickému režimu, ve kterém byli vedoucí činitelé nedotknutelní...
VLASTIMIL PODRACKÝ
(pokračování zítra)
Jedna z ukazek presne opacneho postupu je i toto: http://www.national-geographic.cz/detail/statistik-carodej-krome-obamy-maji-volby-v-usa-dalsiho-hrdinu-statistika-ktery-vi-vse-32894/ Proste skoda vznikne vsude tam, kde se da prednost politicke praxi pred rozumne a duvodne zpracovanou teorii.
Jinak ke cteni dporucuju bez ohled na politickou polarizaci.
