Ahoj Danielo, a ostatní Kudlanky, před pár dny jsem při pročítání jednoho diskusního fóra narazila na jednu zajímavou věc, říkala jsem si, že to vyzkouším, a protože jsem si vzpomněla na jeden zdejší článek řešící "oho" nebo "schl", že se s tipem i podělím :-))). Docela nově se v různých kosmetických salónech objevila "nová" metoda epilace, cukrovou pastou.
A ženský to vychvalují do nebe.. Samozřejmě to má jeden háček: dost velká cena.
Bolí to prý mnohem míň než voskem, není problém s "červenými ťupkami" (protože se chloupky vytrhávají po směru růstu) a se zarůstáním a podobnými nedobrotami (cukr taky dezinfikuje), kůže je pak navíc příjemně hladká jak po peelingu - a ne nijak extrémně podrážděná, protože ten "zázrak" s sebou bere z kůže jen odumřelé buňky, ty živé nechává na pokoji. A tak dále. Ale - jak říkám, není to nic levného - v těch salónech dáš za odchlupení byť jenom lýtek několik stovek. A ta zázračná cukrová pasta se nedá koupit pro domácí použití - výrobce (nebo distributor či kdo to je) to prodá jen "zaškoleným" kosmetičkám, zaškolení stojí pár tisíc, jeho absolvování je podmíněno koupí "startovací sady" za ještě víc tisíc, a pidikelímek toho zázraku stojí taky nějakou čtyřmístnou částku... A recept je prý tajný.
A tak jsem se pídila po dalších informacích a dočetla se, že tu úžasnou novou metodu používají třeba arabské ženy když ne odjakživa, tak už celou věčnost, a ten "tajný" recept je velmi jednoduchý - půl kila cukru, deci vody, trochu citronové šťávy a uvařit na správnou konzistenci. Inu, někdo přišel na to, jak z jednoduchého nápadu vytřískat maximum...
A jak to funguje prakticky? Nejdřív se to musí "správně" uvařit. Když mi při prvním pokusu v hrnci karamel ztuhl na kámen a byl nepoužitelný, zkusila jsem to znova: půl kila bílého krystalu, půl skleničky vody, šťáva z jednoho citronu, nejdřív ohřát a rozpustit krystalky, a pak pomaloučku vařit karamel - třeba i několikrát přivést k varu a pak při vychládání zjišťovat konzistenci, jestli je to už "ono".
"Ono" to bylo v momentě, kdy hmota nabyla tmavé hnědočervené barvy, při vysoké teplotě byla tekutá, ještě za tepla jako hustý med a po vychladnutí jako hodně tuhá plastelína (která přesto trochu "tekla", hrudky v hrnku do rána vytvořily souvislou hladinu).
Když to tedy je (při zkoušení pozor na teplotu, je to karamel a z neopatrnosti můžou být ošklivé popáleniny...), vezme se kousek, ještě teplý - ne horký - se dá na kůži, roztáhne na placičku, přitiskne, a "odroluje" se i s chlupama po směru jejich růstu. Pak se hmota dá znova rozehřát a použít opakovaně (pokud člověku nevadí, že jsou tam ty chloupky), další použití je prý potřeba (plus mínus, každý to má jinak) po třech týdnech. Dá se to prý použít kdekoli na těle, no já zůstanu u nohou... :))
A ještě pár tipů a postřehů z dosavadních pokusů:
- - příliš krátké (a silné, třeba odrůstající po holení žiletkou) chloupky to nevezme, je potřeba trochu počkat, až dorostou na pár milimetrů
- - hodně dlouhé chloupky hmota vezme, ale pekelně to bolí (no jako při sundávání náplasti... testováno na ruce)
- - odchlupované místo nesmí být mastné, je prý dobré tak den dva před epilací nepoužívat žádný krém, tělové mléko a podobně
- - kůže i ruce musí být suché (ani zpocené), vlhkost způsobí, že se karamel rozpouští, vytvoří blemcavou vrstvičku a hmota po kůži i chlupech klouže a nefunguje jak má...
Zatím jenom testuju, ale zajímaly by mě další tipy a fígle, jak na tuhle "cukrovou plastelínu"... Zdá se mi to jako dobrá a přitom ne drahá možnost, jak mít pěkně hladký nohy, když už je tak chci, a nemuset se zlobit s holením (to pak musím coby tmavovláska denně a navíc to zarůstá).
Mechanické epilátory jsem zavrhla, kůži mám po jejich použití škaredě podrážděnou a "ťupkovanou" (krom toho, že to vypadá děsně, to pak i dlouho bolí), voskem by to dopadlo podobně, u toho se chloupky zatrhávají a navíc to bolíííí...
A zázraky typu různých depilačních krémů u mě nefungují. Karamel by mohl být fajn... :-)
Jana
P.S.
Jak jste na tom vy -
čím a jak
ze sebe uděláte "nevinné hláďátko"?
...ale jináč, hladký se mi chce mít jen nohy a podpaží, v ostatním se přidám ke krakonoškám.
Aknelo - no právě... celkem mě štve ten přístup - drahota a "exkluzivita" něčeho, co je přitom z levných surovin a co se používá, jak říkáš, po generace. ale asi už jsme v době, kdy se na tyhle babský recepty už skoro zapomnělo, tak toho podnikavci dovedou využít...
A to by tedy byl kámen úrazu-pokaždé bych musela taky zarůst, aby to ten svařený cukr bral, že bych pár dnů prostě chodila s dost dlouhýma tmavýma chlupama-a to se mi jaksi nechce. Takže to vidím na návrat k žiletce.
(Nepoužívat na třísla a obličej!!!!!! Vlastní zkušenost!!!!!!!!!!!!!!!)
Na třísla a podpaží používám krém Opilku (nebo když se nudím ruční pinzetku). Napatlat, 10 minut vydržet, pak setřít. Jde to dobře, jen je to nuda, sedět 10 minut ve studené vlhké vaně. (Jak to děláte Vy?) Vydrží to tak týden, pak už mám zase "smetáček".
Nalepovací pásky jsem použila jednou. Na podpaží. Já krá..lovna naletěla reklamě na "Pocit, který trvá." Měli pravdu. Šlo to i s kůží (chloupky zůstali.) Nemohla jsem to sundat. Stála jsem zapřená mezi futrama, miláček škubal. I on měl jednu pásku na třikrát. Ten lepivej sajrajt nešel tři dny dolů. Pořád mi to lepilo ruce k tělu. Zkoušela jsem nejdřív mýdlo, pak napařit, jar, lógr z kafe,... savo už mi drahoušek vyrval s tím, že to holt musí "odrůst" samo.
Ps: Ještě se mi hrozně líbí reklama na "Vlasy plné života"
Hezký den
jdu to vyzkoušet:-) Mimochodem, takhle vařím pampeliškový med (místo vody - šťáva vylouhovaná z pampeliškových květů zahuštěná cukrem) takže by to teoreticky šlo i tím medem, nebo do toho místo vody přidat jiný extrakt, třeba šťávu z pomeranče.