snad je jednoznačně lepší být sám než být s někým, s kým si jdeme po krku, ne?

se to hezky rekne, radsi byt sam, kdyz uz to ma clovek za sebou (ten rozchod). Ale je fakt, ze dokud to clovek neudela (nebo k tomu dojde ne jeho zasluhou), leckdy ho to ani nenapadne a porad se snazi, aby to fungovalo. A taky bych jako protipol nevidel to, byt sam, aspon ja bych to tak nechtel. Nejaky vztah byt musi, pokud clovek neni vylozene samotar. V kazdem pripade ANO, je lepsi nebyt ve spatnem vztahu, nez v nem setrvavat - jen by si mel byt mozna clovek jistej, ze udelal vse, co mohl a chtel.

koukám na kalendář vedle počítače a ono v pátek Vendulky. Přeju Ti všechno nej, zdraví, lásku, spokojenost, klid, pohodu ,..

Asi to je typický případ, kdy si zvolíme nevhodného partnera jenom proto, abychom nezůstali sami. A pak se opět a opět snažíme o nemožné, dotyčného nebo dotyčnou předělat, jenom proto, že se bojíme samoty.

když si žena myslí, že se manžel po svatbě změní - no a on se nezmění! A naopak muži si naivně myslí, že se žena po svatbě nezmění - no a ona se změní! Tohle by měli vštěpovat jako dobrou radu otcové svým synům a matky svým dcerám! Aby nevěřili(y) těmhle bludům!

A taky by se mělo někde učit, že je lepší žít sám, než ve špatném vztahu.

ale houby, změní se oba.... protože s tím "razítkem" už si nemusejí na nic hrát a nic předstírat... Bohužel.

He he, když je ta řeč o Farmářovi. Teď jsem čuměl na poslední díl a opět jsem se pobavil.
Pánbíčkář z chatrče jasně vede A hledá se táta a máma, to bylo taky slušný. Takový panoptikum všelijakejch postav, to se jen tak nevidí. Nevim, jestli byl lepší vesnickej balík Honza, který poté, co soutěžící požádal o ruku a ihned ji oklátil, se na ní vzápětí vys...l, nebo sebevědomý macho Petr, kterej tak dlouho přebíral, až přebral a pak jak idiot chodil s prosíkem.

že hodný holky se dostanou do nebe a ty zlobivý všude. Asi na tom něco bude.

Uznávám, že pokud se chlap změní, tak pouze k horšímu - to platí v případě, že dotyčná nevěsta neměla dost času poznat pána dostatečně před svatbou, například když se tzv. "museli" vzít. Většinou ale nastává případ, že nevěsta pána před svatbou dostatečně poznala a umínila si, že jakmile ho dostane do chomoutu, tak z něj konečně "udělá člověka". A pak se hrozně diví, že to tak snadno nejde a pán se měnit nehodlá, protože z jeho pohledu nemá proč se měnit.
Naopak pán, když má čas dívku dostatečně poznat, se většinou žení až když získá dojem, že tohle není až taková semetrika, jakou mají jeho kamarádi a známí doma, a že tahle mu ze života peklo dělat nebude. Většinou se pak po svatbě diví, kam se poděla ta společenská a různým sportům a táboření holdující dívka, a proč se tak najednou změnila na člověka, který se ho snaží přesvědčit, že jeho životní zvyky a oblíbené činnosti se pro ženatého muže nehodí, čili že je načase s nimi pro jeho vlastní blaho skoncovat!

že lidi se mění a vyvíjejí. Ale není to dáno tím, jestli jsou ženatí nabo vdané. Je to prostě věkem, prostředím ve kterém žijí, zaměstnáním v jakém se pohybují, také podle peněz, které vydělávají. Změní je životní situace, kterou prožili, například nemoc. Přeci nikdo není takový, jaký byl třeba ve dvaceti letech. Vždyť, když se podíváte okolo sebe na své kamarády, kamarádky nebo známé, tak se určitě někteří změnili. Ženy po narození dětí jsou často zodpovědnější, starostlivější. Naopak třeba z muže sportovce se stane domácí povaleč, gaučák. Někoho úplně změní peníze. Prostě každý se mění a vyvíjí. Otázkou je jakým směrem. To nejde přesně říct, jak se bude dotyčný chovat za 10 let.

znám bohužel příliš mnoho případů ze svého okolí, kdy ona znala jeho dost dlouho a znala všechny jeho (zlo)zvyky a jeho kamarády a vypadalo to, že mezi ně i ráda chodí. Pak se vzali a do dvou let on přestal chodit kamkoliv mezi lidi a když, tak jen s ní, jenže jí se po svatbě přestalo chtít kamkoliv chodit. A když se jemu občas povedlo vyrazit si bez ní, tak se díky nucené abstinenci okamžitě ožral jako pes a navíc při tom "brečel", že ona ho nechce nikam pouštět a dělá mu scény, když chce někam jít, takže on pro klid v rodině raději zůstává doma. A nebylo to proto, že by měli malé děti a ona se od nich nemohla hnout, prostě se rozhodla, že ho chce mít jen pro sebe a že ho odstřihne od všech minulých aktivit a kamarádů...

To znám moc dobře Spousta mejch kamarádů takhle po svatbě "umřela". Dřív jsme jezdili každej rok na Mácháč na pánskou jízdu, na vodu, atd. Teď je zázrak, když jednoho z nich vytáhnu na vodu 1x za rok, pánská dovolená už se samozřejmě nekoná... Dávám to však za vinu jim, že si to nedokážou prosadit. Na druhou stranu mám naštěstí ještě další kamarády, které tyto zažité zvyky nemění, nebo třeba na vodu vezmeme báby s sebou, tam nám nevaděj..

ono to je od každého trochu...kdekdo si na něco hraje a to dlouho nevydrží. Život je jeden z nejtěžších. Já jako realista počítám s tím nejhorším ale doufám že to nepřijde. Na lidičky kolem sebe někdy koukám jako na panoptikum. V reálu i v různých reality show. U cizích to bývá jen to panoptikum, u přátel mě to mrzí.

Všichni jste něco pravdivého vystihli !

Jo a mio díky za přáníčko - začala jsem oslavovat už včera, tak jsem se nedostala na net.

jestli ono to nebude taky tím přístupem.

Zase budu za suchara, ale mně je příjemné, když s kamarády pořádáme různé akce společně, nelíbí se mi to oddělování kluků a holek a přístup "na vodu vezmeme báby s sebou, tam nám nevaděj", i když vím, že to myslíš v nadsázce a nikoli zle, by mě ani trochu netěšil.

Vztahovačně bych si myslela, že jsem patrně tak mizerný a otravný společník, že při jiných akcích než je voda tedy zřejmě vadím. Což si při vší skromnosti myslím, že není pravda.

"Pánské jízdy" bych samozřejmě nezakazovala, ale kdyby to bylo moc často, tak by mě to z výše uvedeného důvodu dost mrzelo.

my jsme to vyřešili tak, že s partou kamarádů vyrážíme jednou za rok vždy v polovině května od středy do neděle na jarní pánskou vodu. Tam mají ženy striktně vstup zakázán. Akce je to vydařená, první ročník se konal v roce 2000 a od té doby každý rok znovu. Za tu dobu se nám vytvořila stabilní parta, kdy někteří z nás kvůli této akci přilétají ze zahraničí, aby se jí mohli zúčastnit. Krásně si tam vyčistímě hlavy tím, že se zcela oprostíme od každodenních starostí a stereotypů usedlých tátů od rodin a užíváme si bezstarostného pobytu v přírodě. Načerpáme tak sílu na další rok.
Na začítku léta pak pořádáme letní dětskou vodu, na kterou sebou bereme nejen děti, ale i naše drahé polovičky. To už sice není taková pohoda (přece jen představy našich žen o důležitosti některých dílčích detailů jsou odlišné od představ našich ), ale i tak se užije spousta legrace a romantiky. Na tuto akci ale přátele ze zahraničí kdo ví proč nepřilétají...

my taky pořádme babince, ale to není diskriminační. Vypovídat se stejně máme kamarádce, že, to už se tu řešilo. A ostatní akce společné, na začátku se kluci slezou a popovídají si o tom, jak na chalupě betonovali sklep nebo opravovali hromosvod, my baby jaký máme krém na pihy nebo do dortu a dále už jsme pokupě a je srandy kopec.

Petronila: přesně, bylo to s nadsázkou Na většinu akcí jezděj, ale jsou taky akce, kam nejezděj a ani se tam nehrnou, např koncert Záviše, nebo předštědrovečerní spaní pod širákem v lese Jinak já taky v podstatě trávim nejvíc volna s přítelkyní, jezdíme po Čechách, máme s sebou kola a baví mě to s ní, ale ani již zmíněnejm čistě pánskejm akcím, který se dřív konaly, bych se nebránil..
Fox: přesně takhle je to nejlepší, střídat to. Neni nad to, se jednou za čas jenom s chlapama někde v přírodě hezky smáznout :-) Dětskou vodu kamarád pořádá taky a je to taky v pohodě.

Pro pobavení vkládám jedno staré video z naší vody, hlavně ale nemoralizujte
http://www.youtube.com/watch?v=3zXYkQbzin0

By mě zajímalo, jestli teda taky pak pánové po té pánské jízdě, kde načerpají energii na další rok a oprostí se od starostí, řeknou doma - ženo, nech mi děti a jeď si na dámskou jízdu se oprostit od starostí usedlé maminy...

To samozřejmě neni žádnej problém, to jenom některé ženy to občas moc dramatizujou s těma dětma. Neznám chlapa, kterej by nebyl ochotnej pohlídat děti, když chce žena někam vyrazit. Já osobně půjdu klidně na mateřskou, když bude žena vydělávat víc jak já

a pak i na rodičovskou

S tebou mě baví svět...

Vidíš, žádnej problém to tam nebyl

Asi máš Karlosi pravdu, s tím že to maminky dramatizujou:-) Ale jinak jo, takhle to má být, nějakej chlap to třeba není ochotnej udělat a pak se právě diví, že se ta jeho strašně změnila... Akorát teda ten výraz pohlídat děti nemám ráda, copak otec od dětí říká o manželce - ona mi doma hlídá děti? Ne, ona se o ně stará a stará se i otec, hlídá babička

Jasně, postarat se To bude tim, že zatim žádný nemám, tak mi to automaticky přijde jako hlídat. Až bud mít svoje, budu se starat

Moje manželka samozřejmě jezdí také na akce, na které já nejezdím, nemám s tím nejmenší problém, o děti se dokážu v pohodě postarat. Jak to mají manželky mých kamarádů, to je věc jich a jejich manželů...

Foxi, jasný, jaký si to člověk udělá:-) Já to nemyslela špatně, jen mě to tak napadlo. Já mám zatím děti malý a popravdě trpím myšlenkou, že bez mé péče nepřežijí:-), ale už se moc těším na první dámskou jízdu :-) Určitě je to potřeba pro obě strany.

ale já netoužím po samostatných "dámských" a "pánských" jízdách.

Nedělím své kamarády na holky a kluky, mám je ráda všechny a kdybychom se sešly jen samy holky, tak by mi tam ti kluci prostě chyběli.

ale jsou témata kde si stačí, aspoň na chvíli, jen holky. Jen poznámka pod čarou.

tak jasně, přece i na "smíšeném" večírku se tvoří skupinky, nedebatují vždycky všichni zároveň se všemi.

když jsme se předtím delší dobu neviděli - a fakt to nešlo...

"Kontrolovat to tu" a číst chodím stále, čas se nám ale nějak prodražil , tak příspěvky už moc nepíši,mám v poslední době pocit, že již mnohé, možná dokonce vše bylo řečeno a situace se jen opakují,tak šetřím prostor na serverech, kde jsou uložena data internetu.
Ale k tomuto tématu bych ráda dodala, že vždy je lepší být sám než nešťastný ve dvou! Takže si to pamatujme, učme své děti a všechny kolem.
Hodnotím to z pozice letité kamarádky,vrby,českého buddhisty,filozofa amatéra,klauna a ženy, pochopitelně. Když vypíchnu 2 nejsmutnější případy, které jsem si užila se svými kamarádkami, oba skončily špatně. V průběhu 20 let jsem přišla o obě, zvolily dobrovolý odchod z této reality.Přitom si myslím,že řešit se to dalo jinak. Z té druhé jsem se pocitově dostávala rok,síla!
Mám další kamarádky,které mají také svá trápení, ale zvládají je myslím skvěle, mohu zmínit, že nejlépe si v pořadí vede: rozvedená,vdova,asistentka vozíčkáře,nevyléčitelně nemocná a pak ty ostatní "bezproblémové". Takže si troufám tvrdit, že člověka (ženskou) nejvíce posílí to,co nám život neservíruje na ozdobném tácku, ale hází lopatou plou hnoje.
Lidé naší doby se nemají materiálně zle (já vím,krize,exekuce atd.), dlouho nebyla žádná válka a doufám, že také nebude, odnaučili jsme se v životě vidět ty nejdůležitější věci. Jsme prostě nepoučitelní. Plácáme se v trivialitách a to, co by nás mělo nejvíce pálit raději nehasíme. A přitom se dá tak krásně plout realitou. A jde to i ve dvou i o samotě, jde to vždy. Člověk ale musí být silná osobnost.
Proto si myslím, že je úplně jedno, zda partneři všude chodí spolu za ručičky a v průběhu let se nemění , zda si chodí každý na své akce s kamarády a tolerují i netolerují si to, zda někdo nemá žádné přátele a sedí doma s ovladačem TV v ruce. Za podstatné považuji žít přítomností, každým nadechnutím si uvědomovat dočasnost a cenu té chvíle, nebýt sobec a vždy dávat víc než dostanu, nečekat na kompenzaci od ostatních. Partnera nechat jít svou cestou se mnou, vedle mne a bude-li někdy chtít i samotného. A nelpět na majetku, protože slovy klasika si ho do hrobu nevezmeme (a když tak přemítám nad novelou Občanského zákoníku k 1.1.2014, bude to ještě horší ).
Končím svůj předlouhý příspěvek a opět na čas mizím, všem přeji krásný den, víkend a velikonoční svátky. Sama je nectím, protože nechat si našupat a ještě za to chlapa odměnit?

zdravím tě a díky za tvoje slova. Přeju krásné svátky, který i já slavím po svým

je fakt, že i když už člověk zůstane v bytě sám, důležité je mít přátele. A tak klidně posedět někdy doma s tím ovladačem v ruce, jestliže víme, že máme kdykoliv kam a za kým jít. A to bych přála všem.