Dodržujete pitný režim? Tak zní známá otázka, kterou už v životě slyšel asi každý. Ale ne každého už napadne položit si otázku, proč by to měl vlastně dělat. Každý přeci ví, že příjem dostatečného množství tekutin je pro lidské tělo klíčový. Zvlášť v letním období, kdy se více potíme.
Už od čtyřicátých let minulého století byli lidé upozorňováni, že by měli vypít nejméně 2,5 litru tekutiny denně. Ideálně více.
Mýtus o pitném režimu samozřejmě využívají výrobci balených vod a dalších nápojů. "Moderní člověk" se už bez obligátní plastové lahve téměř nevydává z domu. "Nutnost vypít denně určité množství tekutiny není jen nesmysl. Je to zcela vyvrácený a nebezpečný nesmysl," varuje v britském listu The Independent publicistka a praktická lékařka, působící v Glasgow, Margaret McCartneyová. Poučky typu "vypijte minimálně dva litry tekutiny denně", nebo "mililitr tekutiny ke každé přijaté kalorii" mohou být pravdivé, ale pouze pokud dodáme, že hodně tekutin přijmeme i v jídle, upozorňuje skotská lékařka.
Příkladem zneužití rozšířeného mýtu je iniciativa firmy Danone, která mimo jiné vyrábí a prodává balenou vodu Evian. "Mnoho dětí a dospělých pije málo. Vypijte 1,5 až 2 litry naší vody denně," radí Danone a tvrdí, že se jedná o nejjednodušší a nejprospěšnější radu, kterou je možné ohledně pitného režimu dát. Pravda je ale taková, že nejjednodušší a nejcennější rada zní: Pijte, když máte žízeň. Staré známé pořekadlo "všeho moc škodí", platí i v případě pitného režimu. Ten, kdo pije příliš, se vystavuje riziku ztráty minerálů, nedostatku soli, otravy vodou a v extrémním případě i smrti.
Množství tekutin, které byste měli vypít, je individuální. Žena pohybující se v chladném prostředí a vážící padesát kilogramů bude mít určitě jiné potřeby než devadesátikilový muž v tropickém vedru, a to ještě když si půjde k tomu navíc třeba zaběhat.
Laickým vodítkem může být množství a barva vyloučené moči. Pokud je světle žlutá až téměř čirá, je zásobení organizmu tekutinami v pořádku. Malé množství tmavé moči svědčí o vysoké koncentraci odpadních látek a dehydrataci, je tedy třeba tekutiny dále doplňovat.
Pochopitelně - nedostatečné zásobení těla vodou narušuje vnitřní rovnováhu organismu. Buňky čerpají vodu z krevního řečiště a srdce je nuceno k intenzivnější práci.
Ledviny nejsou schopné čistit krev, a proto jejich funkci přebírají játra a jiné orgány. Organizmus je uveden do značného stresu. Abychom se vyvarovali dehydratace, musíme dodat organizmu správné množství vody. Obecně platí, že by dospělý člověk neměl vypít více než litr tekutiny za hodinu. Voda je základem vnitřních tekutin těla – žaludečních šťáv, slin, krve, lymfy. Buňky těla potřebují vodu, aby v ní rozpustily a transportovaly nutriční prvky. Voda rozřeďuje a vymývá škodlivé látky z našeho těla. Voda napomáhá tělesné termoregulaci těla. Voda „promazává“ naše klouby a změkčuje pokožku.
PIJETE DOST?
Nezapomínáte na to?
Jak řešíte, když nemáte žízeň a přitom víte, že málo pijete?
IRENA
Pravda je ale taková, že nejjednodušší a nejcennější rada zní: Pijte, když máte žízeň.
Jak řešíte, když nemáte žízeň a přitom víte, že málo pijete?
tak jestli mám pít, když mám žízeň, tak nemůžu řešit, že mám pít, když tu žízeň nemám, ne?
já třeba moc nepiju, právě proto, že prostě nemám tu potřebu. mnohem praktičtější by teda bylo, kdybych neměla potřebu jíst
s poučkou "Obecně platí, že by dospělý člověk neměl vypít více než litr tekutiny za hodinu." nemám problém, když jsem hodně snaživá tak ten litr za 24 hodin dám (počítaje v to čtvrtlitr kafe k snídani a semtam polívku v poledne). když jsem málo snaživá (tj. o víkendu, kdy jsem doma a tudíž si to kafe ráno nedám a ty 2 decky čaje si k obědu v závodní jídelně nenaleju), tak dostanu žízeň tak kolem čtvrtý odpoledne. no a dál než na půllitr do večera to nedotáhnu.
