Po Ústí chodí dealeři jedné developerské firmy, která začala stavět na starých důlních výsypkách kousek za Ústím, ve Všebořicích, docela exklusivní golfové hřiště. Stojí to celé asi velice slušný balík (někde jsem cosi zaslechl o 100Megakorunách a více), tak oslovují kde koho a prodávají akcie i po kouskách ( půlku,čtvrtku, osminku).
Normální človíček si to asi nekoupí, tak vyrazíme, jako vždy, na jakoby podnikatele (což jsem pro ně i já ten případ). Jakej pak jsem já podnikatel, sem už prostě starý, nemocný, utahaný a přiměřeně chudý potulný úředník. Tak ta známá zkratka OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) na mojí osobu pasuje jako ta pověstná prdel na nočník. Ve staré Číně taky chodili po městech a sídlech lidé, kteří ovládali um psaní, měli sebou rýžové papíry, psací podložky a sadu štětečků s tuží a vyřizovali vše potřebné, jsem skoro na chlup ten samej případ. Jak říkám, prostě klasickej potulnej úředník.
Koukal jsem také u nás v MAKRU, kde jsou obrovité slevy hlavně na sportovní zboží, a tam ta nej-nejzákladnější sada holí, k tomu pár míčků, okolo 8 tisíc korunek (určitě značkové zboží odněkud z Hongkongu). A vsadím své poslední boty, že s tím se tam ukázat, tak sklidíš všeobecný posměch na otevřené scéně. A navíc pravidla golfu jsem už četl párkrát a že bych jim porozuměl plně, ani omylem. Já akorát vím, že nic to nechce, jen hrát lehce.
A taky vím, že ty všechny věci ještě okolo nejsou žádná sranda, mám známou, samozřejmě od nás ze Střekova (odkud taky jinud), v Teplicích vlastní krámky s francouzskou kosmetikou a ta taky objíždí golfové turnaje, občas z ní vypadne její dost závratný denní obrat jenom za voňavky. Na vedlejším snímku debatí s Winstonem ohledně čehosi pro jeho kanárskou doňu. A i on při svém neuvěřitelných příjmech nějaké nakupování vzdal. A pak taky jen ten golf - tričko za 3K, botky za 5k, ponožky za 1k, sluneční brýle za 2k, hodinky za 20k, taky platit toho mladíka, kterej to tahá všechno za tebou, furt pít koňak a whisky, případně šampaňské, kouřit těžké Havana a to mě všechno vůbec nechutná.
Navíc já při své pověstné kvalitě svých starých očiček byl bych tutově jenom finančně přispívajícím členem, no.Tak jsem tomu jednomu pánovi vysvětlil, že bych možná a eventuálně, ale museli by mi tam udělat jednu jamku speciálně pro mě. Nějak jsme si ovšem neporozuměli a obchod se neuskutečnil. Škoda, mohla to být určitě světová rarita. To by nikde jinde na naší zeměkouli nebylo....
Franta Bouška
A co děti ? Mají si kde hrát ? Ale jó, občas pořádají místní TJ nábor talentů. Ostatní, méně talentované, (nebo méně solventní rodiče) sedí doma u PC a utěšeně tloustnou.
Ale golf miluju. Bohužel jen platonicky na čt4 Sport, protože jsem dost sebekritická a vím, že bych na jednu jamku potřebovala nejmíň celé odpoledne. Ale kdybych měla jen trochu víc sebevědomí, tak bych si ho fakt s chutí zahrála, i když nepatřím mezi horních deset tisíc...
I kousek od nás mají stavět golfové hřiště, takže možná, kdo ví? Snad jenom ty růže krepový a já nikdy neříkám nikdy...
nehraju, občas zajedeme na oběd na jeden bývalý statek, dneska tam je restaurace, penzion, koně, bazén a takové ty atrakce pro hosty, my tam jezdíme že tam dobře vaří, je tam pěkně a dá se jíst venku s výhledem na koně v ohradě nebo právě na golfisty na trávníku. A umím si to představit, pomalu korzovat od jamky k jamce, po trase pěknou přírodou, s několika dalšími golfistkami, za námi tichý nenápadný nosič holý, abychom se moc neunavily (my golfisty), a mezi odpalem probrat pár věcí, něco domluvit, a zakončit to sportovní půldne posezením u dobrého dlouhého pití, nebo oběda. Nic proti
(prosím, nevysvětlovat co jsou akcie...to jen jsem si tak představila společenstvo vlastníků golfového hřiště v české realitě
