Florence Nightingalová, na jejíž počest připadá 12. května Mezinárodní den ošetřovatelek, se narodila 12. května 1820 bohatým anglickým manželům ve Florencii a na památku toho byla po tomto městě pojmenována. Díky svým rodičům a osobní podnikavosti se z ní stala zcestovalá a vzdělaná dívka.
Po krátkém teoretickém a praktickém školení odjela za krymské války v roce 1853 se skupinou ošetřovatelek do vojenské nemocnice ve Scutari, předměstí asijské části Konstantinopole. Mezi nemocnými či zraněnými britskými vojáky se jí podařilo prostřednictvím hygienických opatření, čistoty prostředí, dietoterapie a celkového přístupu k pacientům, získat respekt lékařů i vojáků a vybudovat základ ošetřovatelského modelu, který je platný po celém světě do dnes.
Základem úspěchu bylo především úzkostlivé dodržování hygieny v nemocnicích i lazaretech, větrání, vydatné jídlo a vhodné osvětlení. Na stav nemocných dohlížela i v noci, což jí vyneslo přezdívku "dáma s lampou" a právě olejová lampička se později stala symbolem ošetřovatelek. Její prostředky léčení pacientů byly určitě velmi omezené, ale rady a jednání byly přirozené, funkční, odůvodněné praxí a mnohdy podložené lékařskými statistickými údaji.
Na popud Florence Nightingalové byla pak v Londýně otevřena historicky první škola pro zdravotní sestry, nesoucí její jméno; a podobné ústavy vznikaly i v dalších zemích. Podílela se také na otevření vysoké školy medicíny pro dívky a byla i průkopnicí v používání statistických údajů o pacientech. Ovlivnila i založení funkce hlavní sestry, která je pro nemocnice z hlediska ošetřování nemocných i týmové spolupráce celého vedení nemocnice velmi důležitá.
V roce 1860 vzniká její slavné dílo Notes on Nursing, kde se autorka zaměřuje na práci sestry, a která je základním kamenem jejího učebního plánu. Zmiňuje nutnost pečlivého pozorování a taky potřebu reagovat na pacientovo přání. Tato kniha vyšla dohromady v 11 jazycích. Mezi její další známé publikace patří také Poznámky k nemocnici, kde popisuje uplatňování hygienických technik ve zdravotnických zařízeních. Později vydala knihu s názvem Život a smrt v Indii. Zde popisuje budování královské zdravotní komise pro indickou armádu a díky které se stala vedoucí figurou boje za zlepšení zdravotní péče a veřejného zdraví v Indii. Celkem vydala Florence 200 knih, dokumentů, zpráv a letáků věnujících se sociálním problémům, záležitostem ovlivňujícím zdraví, efektivitě a nemocniční administrativě britské armády.
Zbytek svého života strávila Florence propagováním zřizování a rozvoje zdravotnických profesí a jejich organizací do moderní podoby. Byla zastáncem zlepšování péče a podmínek ve vojenských a civilních nemocnicích v Británii. Florence Nightingalová zemřela v 13.srpna 1910 doma v Londýně.
Jako uznání její práce obdržela od královny Victorie Červený kříž a jako první žena britský Řád za zásluhy pro britské impérium. Je druhou nejznámější osobností z viktoriánské doby po královně Viktorii.
Ošetřovatelství dnes definujeme jako samostatnou vědní disciplínu, která se snaží o emancipaci oboru, v současné době je však v určité izolaci a stále v submisivní závislosti na lékařství. Přitom obě povolání spolu souvisejí a jsou součástí týmové péče o pacienta v partnerském postavení.
Mezinárodní rada sester vyhlásila pro rok 2011 jako téma Překlenutí rozdílů: větší dostupnost a rovnoprávnost zdravotní péče.
Díky všem (hodným) sestřičkám za jejich pomoc, vstřícnost a obětavost!
