VĚCI DŮLEŽITÉ, VĚCI NEDŮLEŽITÉ... |
Neděle, 17 duben 2011 | |
Seběhlo se toho jistě dost, jako vždycky nejvíc v politické rovině, ale toho jsme si tentokrát moc nevšímali, byla to klasika - "Saša nemá čeho litovat, veverky vnitro nepustí, Kalousek je čistý jak lilie a státní maturity budou". Pro nás, oproštěné od podobných tobogánů, byla nejdůležitější návštěva mlaďáků, oslava polokulatých narozenin a procházky s vnučkou.
Máme v archivu dost materiálu na to, abychom se s ním mohli ve stáří potěšit. Dneska už je to malá koketka. Nesnáším, když se venku lidi rozplývají nad tou "holčičkou činanou". Aby nezpychla! Naštěstí ven chodí většinou v riflích, mikině, v ruce kyblíček, nebo drandí na kole, leze po zídkách a stromech, ječí na skluzavce, vlasy do culíku a nudli u nosu, sebere ze země skoro úplně všechno... to jen doma je baletka a princezna v kanýrových šatech a spát v pyžamu místo v noční košilce? To je pro ni jak za trest.
Naše největší štěstí a poklad...
Na jednu stranu odkládám tlusté papírové album, a na druhou malou flešku. Rozdíl mezi nimi - 100 let...
Komentáře
Wendy, : mamča
moc vám to s vnučkou sluší. To je fajn, že umí být i princezna. Moje neteř se taky jako mrně nakrucovala před zrcadlem v krajkové noční košilce, a komentovala to větou : "Pincezna sem já jako" (Ví Bůh, proč její věty měly zásadně obrácený slovosled).
Nad CD a fleškou jsme zrovna nedávno meditovali. Od chvíle, kdy fotíme na "digitál", nemáme prakticky žádné fotky. Archivace na CD je taky dost problematická. Kolik lidí si vezme CD a jde si prohlížet fotky, nehledě na to, jestli budou za 20-30-100 let čitelné a na čem přehrát ? Zrovna nedávno jsem se probírala rodinnými fotkami víc než 100 let starými. Jsou už trochu vybledlé, ale je to paměť té doby a stopa po těch dávno zemřelých blízkých lidech. Foťte o 106, ale tiskněte a hrňte obrázky do alb. Dneska se vám možná budou smát, ale po spoustě let za ně budou vděční. duben 18, 2011 08:55
wen : mia
Vy rostete taky ráda prohlížím fotky /své i přátel/. Teď k tomu mám příležitost, mám tu fotky od lidí na výstavu při příležitosti srazu rodáků, nasáčkované ve velkých obálkách podle rodin, ještě ale budu shánět od dalších rodin. Je to paráda. Ale na techniku teď zrovna taky pěju chválu, protože jsem tvořila textovou část brožurky ke srazu rodáků a kdybych se vším co napíšu musela běhat na obec a ke kolegovi, který to graficky zpracovává, to bych se nalítala. Všechno z pohodlí domova odešlu meilem, zkonzultujem mobilem a jednou až dvakrát týdně se scházíme vše probrat. No a digitální foťák je taky super vynález, dřív aby se počítalo pořád kolik zbývá snímků. Jen ta alba s fotografiemi chybí. A ještě jeden postřeh - u těch starých zapůjčených fotografií od lidí vidím téměř na všech že rodiče byli neustále s dětmi, tak nějak na mne ze snímků dýchá soudržnost těch rodin, je to pěkné podívání se.
duben 18, 2011 08:59
wendy : Kamila
holčička je ti strašně podobná! Ale to ty samozřejmě dobře víš a náležitě si to užíváš
krasavice inteligentní, obě dvě... duben 18, 2011 09:44
... : bb2
Fešandy. Nahoře s malou v červeném kabátku jsi ty, Wendy? To vypadáš velice mladě, myslela jsem, že je to maminka :-))
Jsem taky pro tisk fotek, album s fotkami je jako tištěná kniha - album elektronické je jako elektronická kniha. A kdoví, zda dnešní nosiče budeme schopni i za 50 let někde přehrát... duben 18, 2011 12:33
wendy : mamča
Zlatá DVD sice vydrží déle, ale tady jde o to, kolikrát si to DVD pustíš, a zda po 100 letech ještě budeš mít na čem ?
Zatímco papírová fotka na Tebe jukne každou chvíli ze šuplíku nebo z alba. Jo, a mladá holka jsi. Aspoň duševně určitě. duben 18, 2011 14:14
jinak : Kamila
na té podobě trvám neb jsem tě viděla naživo ;-)
duben 18, 2011 15:09
|