DOPIS JEŽÍŠKOVI
Pondělí, 21 prosinec 2009

"....jak můžu chtít od novorozence z Betléma, aby přitáhl nejnovější MP3, playstation, parfém Opium, ponožky, pračku, lyže, starwars, lego, whisky talisker, pozvání do suši restaurace, husté hotwheelské auto, předplatné do fitka, exotickou dovolenou, encyklopedii o přírodě a ještě lepší mobil, adrenalinové dobrodružství, hodně velkou plazmovou televizi a nějaké pěkné prádélko?" Nevím, ale tolik lidí mu píše...

 

 

 

 

Milý Ježíšku,

     srdečně Tě zdravím před Tvými 2009. narozeninami. Někteří hvězdáři sice tvrdí, že ve skutečnosti jsi ještě o 4 až 7 roků starší kvůli tomu, kdy přesně se zjevila hvězda nad Betlémem, kde ses narodil v jesličkách, ale mezi námi - copak na těch pár letech po dvou tisíciletích nějak záleží? Stejně je úžasný, jak mladě pořád vypadáš.

     Už je to víc než půlstoletí, kdy v naši titěrné republice přišli k moci divní lidé v kožených kabátech a jejich kápo Antonín tvrdil před Vánoci v rádiu, že už nebudeš nosit našim dětem dárky Ty, ale jakýsi dědek Mráz ze Sibiře. To mi připadalo cynické; na Sibiři tehdy byly samé gulagy, kde měl třeba Ivan Děnisovič velké starosti, jak přežít nejbližší den a sotva by mu zbyla energie a prostředky na zhotovení dárků pro československé děti. Naštěstí Ty jsi na nás nezapomněl a za dárky, které jsi nosil mé sestře i mně, ale také později našim dětem, Ti ještě jednou moc děkuju. Pak nějakým zázrakem, na kterém máš nejspíš také podíl, protože se určitě kamarádíš se svatou Anežkou Českou, ti divní lidé právě před dvaceti lety převlíkli kabáty a všichni jsme se radovali, že teď už zase budou všechny děti i dospělí vědět, že vánoční dárky pořád nosíš právě Ty.

     Jenže chyba lávky, najednou se před Vánoci v obchodech začaly objevovat postavy nebo kresby obézního vousatého staříka s červenou kapucou, který se tomu dědkovi ze Sibiře náramně podobá, jenomže se jmenuje po nějakém Klausovi. Představa, že by Klaus nosil dárky pro má vnoučata, je docela legrační; ten má úplně jinší věci v hlavě...

     A tak jsem rád, že naše vnoučata se stále těší na dárky od Tebe a několik týdnů před Vánoci jsou dokonce podezřele hodná, protože vědí, že si to tak přeješ. Sám si přeju, aby byla v naší republice takhle hodná nejenom všechna vnoučata, ale i jejich rodiče, prarodiče a ostatní příbuzní.


S předvánočním pozdravem,
Tvůj

Jiří Grygar

(Významný český astronom a astrofyzik,

který se mimo jiné zabývá vztahem vědy a víry;

patří k nejúspěšnějším popularizátorům vědy u nás.

Vyšlo v prosinci 2009 v měsíčníku Reader´s Digest)

 

 

 

Komentáře
Jo, pan Grygar je frajer : Aloda
slysela jsem v radiu (ne Jerevan), ze dostal nejakou půlmilionovou cenu a vzdal se ji, snad ve prospech Akademie ved a nebo nejake jine vedy - to vysilani bylo nocni:-)
prosinec 21, 2009 13:06
Ano, vzdal se této ceny na protest proti tomu, : wendy
jak je v naší zemi okrajována věda a výzkum. Je kamarád mého spolužáka Josky Bartošky, se kterým sjezdil na kole celou Evropu. Ano, je to frajer...

Jinak jsem pro, aby dětem naděloval vždy ten, na kterého jsou zvyklé - jestli dědula v kulichu se sobím spřežením nebo Ježíšek, 24. večer nebo 25. ráno - hlavně aby už nikdo nikomu nic nevnucoval.
smilies/wink.gif
prosinec 21, 2009 15:04
S tím Ježíškoem - no nevim : alena puntíkovaná
já mu psala jednou jedinkrát - bylo mi pět a já si přála mrkací pannu a sestřičku. Číst jsem už uměla, tak jsem ta písmenka všelijak smolila podle již zmíněné knihy "Moje abeceda" od Josefa Lady- byla moje bible, kterou jsem tahala všude s sebou. Fakt jsem si dala záležet - no a žádnou pannu, natož mrkací - jsem nedostala a sestřičku už vůbec ne. TEPRVE AŽ CELÝ MĚSÍC PO VÁNOCÍCH!!!!! se mi narodil BRÁCHA!!!! Prostě , tehdy jsem pochopila, že se člověk musí - i o vánocích - spolehnout akorát sám na sebe a na nadpřirozené bytosti už vůbec ne.Ať jsou to kojenci, nebo dědkové v rudých hadrech. Rok na to - pamětliva minulého zklamání - jsem si šetřila a do vánoc jsem urvala na "Dva tisíce mil pod mořem", po které jsem - po přečtení knihy "Tajuplný ostrov" strašlivě toužila. Dala jsem si ji - ještě v originál obalu "Veselé vánoce přeje národní podnik Kniha" - pod stromeček a užaslým rodičům jsem sdělila, že na Ježíška, ani na nikoho jinýho není spoleh - a kdo ví, co by mi zas dal. Ještě by to moh bejt další brácha - jako kdyby tenhle nestačil.Naši to léta dávali známým k dobru, ale mě to legrační nepřišlo.
prosinec 21, 2009 15:17
:) : bb2
prostě jsi byla číslo už jako mrněsmilies/smiley.gif
prosinec 21, 2009 20:58
no to jo, : alena puntíkovaná
těch dvacetdevět padesát, co ta knížka stála, jsem vydělala na sběru papíru a vyžebrala po korunkách o babiček, tetiček a podobně. Číslice jsem neuměla, počítat taky ne - tak jsem v knihkupectví v Klíši /část Ústí nad Labem/ vysypala haldu drobnejch, který jsem měla nacpaný v rukavici před vyjevenou prodavačku - a modlila se, aby to stačilo. Buď to stačilo, nebo to byla moc hodná paní a já ji dojala, nebo co. Ale knížku mi prodala. Já byla tak šťastná a nemohla se dočkat vánoc. Dodnes se pamatuju na ty krásný obrázky - specielně na tu obrovskou Zévu ve které byla obrovská perla. Tu perlu jsem vždycky chtěla vidět....škoda, že to nešlo. Tu knížku jsem milovala - a pak mi ji brách počmáral a zničil.
prosinec 21, 2009 22:50
Alenko, : Míša šíša
teď jsi mě dostala - moc hezký. I s tou pointou, jak ti brácha knížku zničil. Teď už chápu, odkud plyne ta tvá averze vůči mužskému pokolení. smilies/grin.gif smilies/grin.gif
prosinec 22, 2009 09:19
fakt je, : alena puntíkovaná
že jsem nikdy nechtěla syny - jen holčičky - no a vidíš!!!!Prostě tyhlety nadpřirozený bytosti, co to všecko zařizujou jsou absolutně nespolehlivý, nebo totálně pomatený a stejně si dělaj, co chtěj. Jak já si přála holčičku, co bych jí kupovala panenky, kočárky, krásný šatičky, nosila by krásný botičky a bílý ponožtičky s kraječkama...ta by zajisté neměla ve třinácti letech hnátu třiačtyřicítku a nechodila by věčně špinavá, rozervaná a vozáplatovaná. Kolikrát jsem se styděla s nima někam jít. Jinak Míšo - to není averze - pouze realizmus...vím, co tak od nich asi můžu čekat - a jak vidíš, nesekla jsem se. Nejhorší bylo, když jsem svého bráchu musela hlídat. Já byla o pět let starší. Ten magor věčně někam lez /a nemoh vylízt ven/, pořád někde visel, nebo se na něco napích, nebo z něčeho spadnul, jednou ho málem přejela motorka...no - a hádej, kdo za to moh? no Já!!! pochopitelně - protože jsem ho měla hlídat.Tak jsem tenkrát mámě řekla, že až zas pudeme ven, tak vemu s sebou kladivo, prásknu ho do hlavy a von bude nehybně ležet, takže ani z ničeho nespadne ani pod nic nevlítne. Tak se mi ho nějakej čas bála pučovat...ach to byly časy!!!! Ale pomstila jsem se mu, hajzlovi. Jeho děti mě milujou, neb je zásobuju mnoha historkami z bratrova dětství a života. On jim samozřejmě vždycky tvrdil, že byl vzor třídy a samá jednička...tak já to uváděla na pravou míru. Pak jsem tam na nějakou dobu nesměla. smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
prosinec 22, 2009 10:32
He-he :-))) : Míša šíša
Já jsem od bráchy starší o 8 let, takový věkový rozdíly u sourozenců by měly bejt státem zakázaný. smilies/grin.gif

prosinec 22, 2009 10:40
ono pět let stačí až až : alena puntíkovaná
dvouletýmu nebo tříletýmu dítěti zcela určitě nikdo nesvěří uřvaný a posraný mimino na hlídání.Pěti a víceletýmu už jo.a nejhorší bylo, že on byl dislektik a já měla z češtiny a ruštiny jedničku, tak jsem toho debila musel učit.Já dřela jak Bulhar, vysvětlovala to, dělala jsem psí kusy, aby to pochopil....a on z toho měl akorát srandu a stejně pak nic neuměl.Tohle mě dokonale vyléčilo z pomyšlení na to, že bych se snad někdy stala učitelkou.Když jsem si představila, že takovejhle kreténů budu mít ve třídě čtyřicet - no to bych vážně radši asistovala na pitevně. Takže mi po této zklušenosti ty vtipy o učitelkách nějak nejdou přes pysky.
prosinec 22, 2009 10:56
Přesně! : Míša šíša
Můj brácha byl taky na češtinu tupej, vlastně gramatiku nezvládá do dnešních dnů. Musím se smát tomu "debilovi", jak píšeš, protože výrazem debil jsem ho častovala asi tak dvěstěkrát za den, při psaní domácích úkolů z ČJ jsem přidávala ještě i toho kreténa. Kolikrát jsem měla chuť ho zabít, protože člověk mu vysvětlil pravidla a měl za to, že je to naprosto jasný a srozumitelný, a on za minutu na to dokázal napsat: vysel na hrazdě a visel obilí.
Já jsem se pak ptala rodičů, jestli nemohlo v porodnici dojít k nějaký záměně, protože není možný, aby se v tak inteligentní rodině najednou vyskytnul takovej magor. smilies/grin.gif

Teda, můj brácha občas Kudlanku čte a jestli si přečte i tohle, tak to pěkně schytám. Naposled mě sprdnul, když jsem tu o něm napsala, že se z Ameriky vrátil s pořádným pupkem. smilies/grin.gif
prosinec 22, 2009 11:35
to mi povídej : alena puntíkovaná
krasavci bude v lednu šestapadesát a tuhle mi psal email - kvůli dušičkám a platbě za hrob./máminej/..No - co ti mám povídat!!!!Co slovo, to hrubka. Tak jsem mu řekla, že kdyby se byl oběsil ještě před příchodem do první obecný, tak tím prokázal našemu školství velkou službu.
prosinec 22, 2009 11:41
Hele, : Míša šíša
ten tvůj aspoň píše jen soukromý maily, ten můj zrovna dnes napsal takový článeček na jeden server - a jak to tak čtu, koukám, že tam má napsáno "samozřejmně". To mi připomnělo ten slogan "horlivý blbec je horší než třídní nepřítel" - on prostě, aby to N náhodou někde nezapomněl, tak ho nacpe všude. Já vůbec nepochopím, že nevidí, jak to vypadá blbě.
prosinec 22, 2009 11:54

Powered by Azrul's Jom Comment
busy