Tahle nepříjemnost trápí až pětinu populace. A není to běžným důsledkem stárnutí. Většinou se příznaky vyvíjí postupně - nejprve jsou potíže minimální, ale postupně dochází ke zhoršování. Hlavním příznakem je nutkavá potřeba i v případě, že močový měchýř není plný. Až 8 % mužů má často potíže s hyperaktivitou močového měchýře a u 17 % se vyskytují alespoň občas.

Bohužel, u žen je toto procento mnohem vyšší (20 % žen trpí syndromem dráždivého močového měchýře velmi často, a až 30 % občas). Studie EPIC zjistila, že u žen spíše dominují příznaky urgence, ale nemají potíže s vypuzováním moči, zatímco pro muže je vypuzování moči častěji obtížnější.

Způsoby léčby syndromu hyperaktivního močového měchýře můžeme rozdělit do následujících skupin: změna stravovacích návyků, změny životního stylu, léky, trénink močového měchýře, a konečně operace a nervová stimulace.

Změna stravovacích návyků

Některé potraviny a nápoje mohou projevy související se tímto syndromem podstatně zhoršovat.

U některých pacientů dochází ke zmírnění poté, co přestanou pít alkoholické nápoje nebo nápoje s obsahem kofeinu. Jak alkohol, tak kofein totiž mají diuretické účinky. Je také vhodné nepít těsně před spaním.

Omezit nebo vyloučit následující nápoje a potraviny:

sycené nápoje

nápoje a potraviny s obsahem aspartamu a umělých sladidel

brusinkovou šťávu nebo džus

potraviny a nápoje s kyselinotvorným (acidifikujícím) účinkem,

jako jsou pomerančový džus nebo rajčatová šťáva,

a veškerá kořeněná jídla

Obezita je přímým rizikovým faktorem pro vznik syndromu hyperaktivního močového měchýře. Proto je zdravá tělesná hmotnost velice důležitá. Navíc u lidí s nadváhou či obezitou může zhubnutí pomoci i v léčbě, protože při snížení tělesné hmotnosti dojde ke snížení tlaku na pánevní dno a tím i ke snížení dráždění močového měchýře.

Kouření - nejlépe ho zcela vypustit, nebo alespoň omezit.

Cvičení na pánevní dno

Některým lidem může pomoci cvičení - jedná se o speciální cvičení (označované též jako Kegelovy cviky) na posílení svalů pánevního dna, které ovládají močení. Toto cvičení spočívá v rytmickém stahování a uvolňování svalů, které ovládají močení. Vždy je potřeba pánevní dno stáhnout, chvíli podržet a poté uvolnit.

Raději tato cvičení provádějte při prázdném močovém měchýři, abyste předešli nechtěným nehodám.

Dalším vhodným způsobem jak zmírnit příznaky hyperaktivního močového měchýře je jeho trénink.

Nejprve se naučíte potlačit nucení na močení jen na několik minut a postupně se takto interval mezi jednotlivými návštěvami toalety prodlouží do normálu.

Existuje řada mýtů kolem tohoto syndromu

Mezi ně nejčastější patří názor, že hyperaktivní močový měchýř je důsledek stárnutí a nedá se léčit (není to pravda, se stárnutím souvisí jen častější močení, ale nikoli urgence a další projevy). Stejně tak není pravda, že neexistuje léčba, naopak je k dispozici řadu možností a mnoho lidem to opravdu pomůže.

Dalším mýtem je názor, že nejlepší léčbou hyperaktivního močového měchýře je omezit příjem tekutin. Tento názor je nebezpečný, protože naopak dehydratace zhoršuje příznaky hyperaktivního močového měchýře a vyvolává další dráždění, což urgenci a četnost močení ještě více zhoršuje.

Řada lidí si také myslí, že se jedná o typicky mužský problém (související se zvětšenou prostatou) nebo naopak ženský problém.

Ani jedno z toho není pravda.

Stresová inkontinence

Ne, to opravdu není totéž, co syndrom hyperaktivního močového měchýře.

Ale je to situace, kdy například smích, kašel nebo kýchnutí (tedy „stresová“ situace) vyvolá samovolný (nechtěný) únik.

K tomu může dojít již při pouhém vstávání, protahování se, předklonu nebo při chůzi. A nemluvě ani o tanci…

Ovšem na rozdíl od pacientů s hyperaktivním močovým měchýřem, nemají lidé se stresovou inkontinencí potíže s četností močení ani s urgencí (nucením na močení).

Pouze u nich dochází k onomu občasnému samovolnému úniku malého množství.

A velmi nepříjemná čísla: stresovou inkontinencí trpí až 1/3 žen.

MUDr. Michal Vilímovský