Když Japonci podepsali mírovou smlouvu s USA 2. září 1945, skončila druhá světová válka. Předchozích devět měsíců před japonskou kapitulací bylo podle Muzea druhé světové války jedněmi z nejtragičtějších. Podpis mírové smlouvy urychlily dvě atomové bomby svržené Spojenými státy na japonská města Hirošima a Nagasaki, které zabily desítky tisíc japonských civilistů. ALE...
Po Pearl Harboru mělo Japonsko ve válce navrch, zabíralo a drželo v té době území jako Wake Island, Filipíny, Malajsko a další. Právě na tomto odlehlém území na indonéském ostrově Morotai žil jeden „zapomenutý“ japonský armádní voják, Hiroo Onoda, který se nedozvěděl, že válka skončila. Zůstal na tomto postu na odlehlém filipínském ostrově neskutečných 29 let po skončení války; jeho příběh je poměrně známý (podle The New York Times).
Tchajwanský státní příslušník, který sloužil v japonské armádě jménem Teruo Nakamura, rodák z tchajwanské domorodé skupiny známé jako kmen Amis, však ve skutečnosti překonal Onodův rekord o 10 měsíců. Nakamura narukoval do japonské císařské armády v roce 1943. Krátce nato byl nasazen na ostrov Morotai v Nizozemské východní Indii. Nakamura byl přítomen akci, kdy americké a australské síly zaútočily na ostrov v boji, známém jako bitva o Morotai. Většina japonských sil na Morotai se vzdala.
![Japanese imperial soldier]({"default":"//img-s-msn-com.akamaized.net/tenant/amp/entityid/AAXaeZ8.img?h=373&w=624&m=6&q=60&o=f&l=f&x=372&y=257"} "Japanese imperial soldier - Wiki Commons")
Jiní, jako například Nakamura, se stáhli do džungle, aby vedli partyzánskou válku proti spojeneckým silám.
Jak Nakamura později řekl TIME Magazine: "Můj velící důstojník nám řekl, abychom to zvládli." Brzy se ztratila komunikace mezi Tokiem a Morotai - tedy i Nakamura a jeho jednotka, byli odděleni. Z tohoto důvodu se Nakamura nikdy nevěděl, že Japonsko kapitulovalo. Nakamura, aniž by tušil, že válka skončila, žil a přežil asi 30 let hluboko v džungli.
Doma v Japonsku byl Nakamura prohlášen za mrtvého. Ze svého ústupu v džungli Nakamura pozoroval letadla letící nad hlavou a předpokládal, že konflikt stále pokračuje.
Více než
deset let žili Nakamura a malá skupina japonských vojáků společně v džungli.
Nakonec, a možná proto, že jeho život byl ohrožen ostatními vojáky, Nakamura odešel a žil sám, na vlastní pěst. On sám vyrostl v drsných podmínkách, takže byl zvyklý a mohl přežít z mála.
Postavil si chatrč z trávy a přežil díky banánům. Také pěstoval vlastní brambory. Také rybařil. Za dlouhých 30 let, které Teruo Nakamura strávil v úkrytu, vařil si vždy až později v noci, aby nevzbudil pozornost.
Sám si vytvořil a dělal si jakýsi vlastní kalendář. Sledoval čas pomocí měsíčního cyklu a prostřednictvím vázání uzlů na laně.
Když v roce 1945 spojenecké síly shodily na Morotai letáky, aby informovaly zbývající jednotky, že válka skončila, Nakamura a jeho spolubojovníci je podle Taipei Times považovali za válečnou propagandu.
Nakamuru údajně spatřil morotajský domorodec, který poté upozornil úřady. Nahého ho z úkrytu nakonec vylákali japonští letci, kteří podle zpívali japonskou hymnu a mávali vlajkou vycházejícího slunce.
Když se pak Nakamura konečně vrátil do civilizace, a byl prohlášen znovu za živého, vrátil se domů, ale zjistil, že jeho žena se znovu vdala. "Nevadí. Hlavně jsem velmi rád, že jsem zůstal naživu," řekl později Nakamura, když si vzpomněl na svůj život v džungli Morotai.
KVANTA ZNIČENÝCH ŽIVOTŮ...
zdroj: Taipei Times
d@niela
To je podobné jako věřit informacím z Dawson city. Půl roku tma, a - 40 jestli nekecají. Jediná hospoda kam ženatí mohou pouze v doprovodu manželky je Snake pit. Ani jedna světelná křižovatka a nejsem si jist jestli vůbec mají někde asfalt,.. alespoň kousek. V přístavu na Yukon river, po 5 dnech v kanoi, jsem vystoupil a zahučel po kolena do bahna. V té vesnici jež tvrdí že je město, je jediný hotel kde opravdu slušně vaří. Mají i slavného básníka, spisovatele, doktora a slavného cestovatele přes celé Rusko jež se nazýval Eskimo Vencl.
Ale mají historii kdy v období zlaté horečky ovládal městečko jeden bohatý muž.
Tak to je vždy. Ve vesnici, v městě, v kraji, ve státu a ten hlavní má pod kontrolou celý svět. Vždy je to o penězích.
Proč pod článkem o Japoncích urážíš město, kde žije Mikin? Ty bys to ale asi napsal, i kdyby to byl článek treba o panenkách.
mj. dívala jsem se na googlu na Davson, a je to náhodou krásné starodávné a udržované městečko, hojně navštěvované turisty z celého světa!
A jen tak mimochodem, popletl sis ty Japonce, to ten první byl sice známější, ale článek je o tom druhém.
no, tak se, Pepo, vzpamatuj!
Ja si ted zahraji na Saturninovu a dedeckovu Kancelar pro uvadeni pribehu na pravou miru: Pul roku tma tady neni, akorat kolem vanoc je toho svetla jen par hodin denne. A -40, nekdy i -50C jen v obdobi tzv.cold spells. Hospod tady mame pomerne dost, v zime jsou otevrene vetsinou jen 3 nebo 4, v lete az 8. Nechybi mezi nimi ani restaurace cinska, asijska a recka. Vari se v nich vetsinou dobre.
Zeby do Westminster Hotel zvaneho Snake Pit mohli zenati muzi pouze v doprovodu manzelky je jeden z Koubovych vyroku, ktere se vedcum jeste nepodarilo rozlustit.
Dawson byval jednim z nejvetsich mest v severni Americe a hlavnim mestem Yukonu. Mestem zustal dodnes, Kouba podle vseho nechape vyznam anglickych slov "city", nebo "town".
Vyasfaltovanou ulici mame jen jednu - Front Street. Zbytek ulic je jen sterk s drevenymi chodniky. Je to tak udrzovano umyslne, protoze jde o historicke mesto postavene ve viktorianskem stylu, kde maji domy falesne stity (styl Divokeho zapadu).
Svetelnou krizovatku skutecne nemame, protoze ji nepotrebujeme.
Slavny basnik se jmenoval Robert Service, slavny spisovatel Jack London a slavny cestovatel a polarnik (ktereho zde ale malokdo zna) Jan Welzl (nikoliv Vencl).
Mesto v dobe zlate horecky opravdu ovladal jeden muz. Jmenoval se Soapy Smith a byl nakonec zabit rozzurenym davem.
Nejednalo se vsak o Dawson City na Yukonu, ale o Skagway na Aljasce. Mesto od nas vzdalene asi 700 kilometru, navic lezici nikoliv v Kanade, ale ve Spojenych statech. V Dawsonu vladla tvrdou rukou NWMP (pozdeji Kralovska kanadska jizdni policie.)
Zkratka a dobre, Dawson City je hrozne fajn mestecko, ktere navstevuji lide z celeho sveta.
A postrehy Josefa Kouby jsou asi tak presne, jako clanky z dezinformacnich webu, ktere s mravenci pili kopiruje a siri vsude, kam je pripusten.
Mikin
---------------------
Jeste malou omluvu za to, ze jsem reagoval na Josefovo zcela nesmyslne odboceni od tema. Ale mam to nase mestecko rad a co je moc, to je moc.
Kdysi jsem pracoval s chlapem jež absolvoval Filosofickou fakultu. Protože dodnes nemám ponětí co se tam pět let studenti učí, tak jsem se zeptal aby mě dal nějaký příklad a nestačil jsem se divit.
Dostali za úkol napsat dvoustránkový elaborát na téma: klika-pstruzi-kominík-ramínko na šaty-prezident Hácha. (to jsem si vymyslel, ale bylo to na podobné nelogické téma) Úkol byl: napsat vše tak aby to mělo přirozenou návaznost a čtenář by neměl zaznamenat že je vtažen do jiného tématu. Zkuste to napsat pár větami.
To se stalo mě. Ve Vancouveru je Česko-Slovenské sdružení a má facebook stránky. Před pár týdny jsem dostal email s poznámkou abych se mrknul na tento FB, že se do mě naváží hulvátsky jakýsi Mikin a jestli jej znám. Před dvěma dny mne PS informoval, že je o mé maličkosti na FB opět zmínka. Mikin nezklamal. Čím jsem jej vytočil?
Média řádí tak, že hladový pes by si od Rusa kost nevzal. Přišlo mi nefér, že válečná tažení jiného státu se v médiích nekritizují a dokonce jedno z nich bylo i v přímém televizním přenosu. Válka je válka. Tak jsem zveřejnil informaci,co válečná tažení USA od II světové války do současnosti stála životů. Hodně!
Jak tak čtu příběh o Japonci, ležela mi hulvátská kritika v hlavě a hned jsem byl v Dawsonu. Navštívit ano ale bydlet? Někde jsem četl, že v odloučených lokalitách dost často lidé trpí mentálními neduhy.
Tak se omlouvám že jsem od tématu Japonec odbočil.
A ty "mentalni neduhy" na konci jsou fakt perla.
P.S. V malych mesteckach na severu opravdu casto chcipl pes, ale nikoliv v Dawsonu. Mame zde uzasny hudebni festival, znamy festival kratkych filmu, odbocku Yukon University, kulturni centrum a skolu KIAC kam jezdi studenti z celeho sveta, poradaji se zde koncerty spickovych jazzovych, bluegrassovych a dalsich kapel, poradal se zde uz 2x meeting kanadskych premieru a navstivili nas snad vsichni ministersti predsedove. Ja sam videl Chretiena, Harpera i Trudeaua. Tady to hochu jede...
