Bitcoin provozuje mnoho počítačů a žádný z nich neřídí ostatní. Centrální řízení není potřeba, protože pravidla vedení bitcoinové účetní knihy jsou veřejná a každý počítač si nezávisle ověřuje, že je vedena správně. Takže ještě jednou: Stránky této účetní knihy se tedy označují jako bloky a celá kniha jako blockchain, tedy řetězec bloků. Nahlížet do ní můžete na blockchain.info.
Její obsah tvoří v naprosté většině pohyby mezi adresami (tomu se říká transakce), avšak jsou zde i dvě věci navíc:
Nonce a hash předchozího bloku. Jedná se o dva velmi důležité pojmy, a proto je důležité, abyste následující definici pochopili. Prozatím si vystačíme s vysvětlením, že
nonce je určité číslo, které se přidává na konec každého bloku.
Příkladem nonce může být číslo: 147 483 646.
Hash už je lehce složitější. Pokud vezmeme nějaký soubor dat, pomocí speciální funkce jej můžeme přeložit na jedno číslo.
Asi jako když si vezmeme nějaký text a přeložíme ho do morseovky. Rozdíl je, že hash v případě Bitcoinu nelze převést zpět do dat, ze kterých byl vytvořen, zatímco morseovka ano. A navíc pokud v tomto souboru dat změníme byť jen jediný údaj, celý hash bude mít úplně jinou podobu.
Příkladem hashe může být: 00000000000000000007643ed71fcf50b3a2d27ca978f653771b854b8e947e08.
Z toho plyne následující: každý blok má svůj specifický hash.
A ještě něco velice důležitého:
Pro takzvanou těžbu kryptoměny nestačí běžná domácí počítačová sestava, je potřeba o mnoho výkonnější stroj.
Ty obávané bitcoiny s malým b si můžete představit jako odměnu za činnost, která udržuje v chodu decentralizovanou síť počítačů pojmenovanou Bitcoin s velkým B.Účel této sítě je jediný: starat se o vedení veřejné účetní knihy všech bitcoinových transakcí. Možná je to takto příliš abstraktní, ale pokusím se toho napsat víc.
Inu, nevím jak vy, ale já už jsem poněkud mimo –
přesto budu pokračovat:
Těžaři bitcoinů mají ve své podstatě naprosto primitivní práci. Jejich úkolem je najít konkrétní nonce (číselný kód), který přidají k transakcím v aktuálně otevřeném bloku, a z toho celého vytvořit hash, který má předem určené parametry – počet nul na začátku.
A protože se hash nedá zpětně „přečíst“ a rozluštit, nikdo vlastně neví, jaká kombinace dat je potřebná k tomu, aby daný hash, který všichni těžaři hledají, vznikl.
Těžař tak musí vzít náhodný nonce, vypočítat hash a doufat, že je to správný hash.
Když se mu to nepovede, vše dělá znovu a znovu.
Je to hra o štěstí. O vytrvalosti.
O tom, jak sehnat levnou elektřinu.
A nemuset to platit (třeba říct, že si tím topí).
No, a pokud i tomuhle nerozumíte, jsme na tom stejně.
Ovšem pro ty, kteří ještě
vnímají, oč jde:
Povedlo se nám, dejme tomu, najít (uhádnout) správný nonce a získali jsme tak správný hash celého bloku.
Super, vytěžili jsme tento blok! Závod o tento blok skončil a my jsme jeho vítězem.
Jako odměnu získáme několik nově vytvořených bitcoinů, které předtím nikdo nevlastnil.
My jsme je vytěžili.
Začíná hned ale nový závod – o blok následující!
Námi vytěžený blok přidáme do následujícího bloku na začátek a znovu hledáme nonce.
Je to prostě hra s číslíčky...
Tak - za chvíli jdu dál hledat a napíšu vám zas nějaký to pokračování. Tohle berte jako první kapitolku z mnoha...
Zdravím všechny případné budoucí bitcoinové těžaře,
vaše chudá d@niela
:-)))
Napadlo Tě, Daniela, na to "topení" mrknout trochu víc, když o tom tak hezky žertuješ? Třeba přímo Toma, určitě by odpověděl. Ale to už by asi nebyla taková legrace.
