Zdravý dospělý člověk potřebuje denně asi 1 g vápníku a asi 0,2 g hořčíku. Děti mají potřebu vápníku asi dvojnásobně větší, stejně tak těhotné ženy, jakož i rekonvalescenti po infekčních chorobách, operacích apod. Fosfor je zase nezbytný nejen pro stavbu kostí, zubů atd., ale zejména pro činnost nervovou. Zdravý dospělý člověk potřebuje denně asi 0,5 g fosforu, člověk nemocný a zejména duševně těžce pracující má potřebu fosforu podstatně vyšší.

      Vaječné skořápky mají kupodivu na celém světě stálé složení. Obsahují asi 90 % uhličitanu vápenatého, 6 % uhličitanu hořečnatého, 0,2 % kysličníku křemičitého, 0,8 % kysličníku hlinitého, 0,4 % kysličníku fosforečného, dále 4,2 % dusíkatých látek, zejména bílkovin. Mimo to jsou v nich i  vysoce biologicky hodnotné stopové prvky, jako jód, železo, měď, zinek, kobalt, mangan atd.. Mají i antirachitické účinky, což bylo prokázáno četnými pokusy.

Zpracování skořápek:  

      Nejprve je propereme pod tekoucí vodou, po vyprání rozložíme na plech a v troubě mírně upražíme; tím je nejenom zbavíme choroboplodných zárodků, ale docílíme, že sušené jsou velmi křehké a proto se dají lehce rozemlít v čistém mlýnku anebo utlouci v hmoždíři. Směs pak prosijeme jemným sítem jakým se např. prosívá mouka. Tak získáme bílý až nahnědlý jemný prášek, který uschováme v dobře uzátkované skleněné lahvičce jako cenný lék. 

      Jemně mleté vaječné skořápky dovedou otupovat přebytečnou žaludeční kyselinu, jak je tomu při některých žaludečních chorobách, zejména při chorobě vředové. Před tzv. užívací sodou mají tu výhodu, že otupení přebytečné žaludeční šťávy je trvalé a nemá škodlivé vlivy, které má soda. Dá se to užívat přímo, např. 3krát denně na špičku nože a zapít trochou nápoje. Je však důležité, abychom tento prášek užívali vždy jen před jídlem a nikdy po jídle, neboť v každé potravě je obsaženo něco tuku, se kterým by mohlo dojít k tvorbě nerozpustných (a tedy pro organismus nevyužitkovatelných) vápenatých mýdel.

      Vaječné skořápky se také velmi dobře rozpouštějí - např. v citrónové šťávě nebo citrónové kyselině. Tento roztok je téměř okamžitě vstřebatelný, a to i tenkráte, když organismus nemá současně k dispozici vitamin D, nebo alespoň trochu slunečního záření.

d@niela