Pochybuji, že je mezi vámi někdo, kdo nezná nějakého toho Pepíka, Josku, Pepu, Josipa...Ten nejznámější Josef si vybral za
svou budoucí ženu krásnou mladinkou Marii. Jenže ještě před svatbou zjistil, vida znaky mateřství
u své snoubenky, že je těhotná – přestože se dohodli, že před svatbou „spolu
nic mít nebudou". Smutný a nešťastný, postupujíc podle svého rozumu, chtěl ji uvolnit pro muže,
který dle něj musel být otcem dítěte. Maria
sice viděla, jaké problémy to Josefovi přináší a chtěla je kompenzovat
svou láskou vůči němu, ale nepovažovala se za povolanou vysvětlovat Josefovi tajemství
svého početí...
Josefova veliká láska byla daleka toho změnit se v nenávist, která by souhlasila s trestem pro "nevěrnou" Marii, kterou pokládal najednou za příčinu strašného zranění svého srdce.
A tak se rozhodl - bude muset zůstat se svým trápením sám. K situaci se postavil jako spravedlivý muž, který i nadále chtěl pro Marii největší dobro a rozhodl se od ní tajně odejít, tiše ji v noci opustit.
Jenže - později ve spánku dostal shůry zprávu, jak se věci mají…
A tak Josef vzal Marii k sobě, čímž před zákonem uznal její dítě za své, i s přijetím plné otcovské odpovědnosti.
Josef byl, jak již psáno, muž velice mírný, tichý a jak se zdá, většinou
zůstával v pozadí. Bylo-li však třeba, dovedl bez průtahů a překroucení vykonat
vše, co od něj bylo žádáno. Ale tím vše nekončilo - když byl první velký problém
vyřešen, situaci zkomplikovalo římské nařízení o sčítání lidu. Caesar Augustus totiž vydal výnos, že se má provést soupis všech obyvatel,
a lidé se kvůli tomu museli vypravit do měst, odkud pocházeli.
K tomu se přiblížil čas Mariina porodu.
I tak se Josef s Marií vydal z Galileje (z města
Nazareta, odkud Marie pocházela), do Judska, do svého rodného města Betléma. Aby se dali zapsat spolu
Marií, a aby dítě, které čekala, dal zapsat jako své. Když tam byli, naplnily se dny a
přišla její hodina.
Obyvatelé
Betléma jim však zpočátku neposkytli ani to nejskromnější pohostinství. Co vše toto představovalo pro Josefa, který si
zřejmě dělal iluze o svém rodišti! Byl přeci jedním z kmene Judy...
V nouzi tedy využil znalost okolí a posléze i jeskynního útulku pro zvířata, který dle svých možností upravil pro narození dítěte.
Jenže - pak dostal ve snu další zprávu: "Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, utečte do Egypta a zůstaňte tam, dokud ti neřeknu. Herodes totiž bude po dítěti pátrat, aby ho zahubil." Poslušný Josef vstal, vzal ještě v noci dítě i jeho matku, a odebral se s nimi dlouhou a strastiplnou cestou do Egypta.
Ta cesta způsobila Josefovi i Marii mnoho starostí.
Bylo už nade vše jasné, že skromný, zdánlivě málo podnikavý muž dokáže být velmi rozhodný, když šlo o vážné věci. Takový odchod do ciziny normálně vyžadoval čas na přípravu. Josef ale neztrácel ani chvíli a pustili se na cestu bez turistické mapy a orientačních tabulí.
Obvykle prostí lidé cestovali s karavanou nebo ve větší skupině s vůdcem. Směrem do Sinajské pouště jich nechodilo mnoho, ale tato rodina utíkala před mocným pronásledovatelem, takže se nemohla ani ostatních poutníků mnoho vyptávat.
V Egyptě došli až do osady Matariyeh či Matareje, severovýchodně od Káhiry, a tam se nakonec usadili. Josef živil rodinu svým řemeslem, přičemž se asi rekvalifikoval i na stavbu proutěných obydlí. Svému řemeslu učil i Mariina syna. Když Herodes zemřel, znovu mu ve snu anděl řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku a jdi do izraelské země, protože ti, kdo ukládali dítěti o život, už zemřeli.“
Poslechl bez sebemenších protestů tedy i tentokrát, znovu sbalil to nejnutnější, vzal matku a jejího syna, a odebral se s nimi do izraelské země. Ale když cestou uslyšel, že je v Judsku místo svého otce Heroda je králem Archelaus, bál se tam jít a - podle dalších pokynů ve snu - se s rodinou odebral na území galilejské.
Tam se konečně nastálo usadili se v městě Nazaret. Nemůžeme říci, že by Josef vykonával Boží pokyny bezmyšlenkovitě. Poslušnost spojoval s moudrou starostlivostí, snahou Marii i syna jejího zcela před všemi úklady chránit a oba zabezpečit.
Usuzuje se, že ochránce Marie a jejího syna, Josef, zemřel po dalších dvanácti letech. Během té doby zvládl s Marií přivést na svět minimálně dalších šest dětí.
s gratulací všem Josífkům
(a zvláště tomu našemu - NČ),
d@niela
přidávám se ke gratulaci!
Všem přeju pěknej den.
Takovejch neposkvrněnejch ale počatejch panen tady nechali hafo, z toho se pak odvozovala modrá šlechtická krev, ovšem taky hodně z těch záprtků bylo postiženejch a tím i častý celý rody degenerovaný.
Píše o tom hodně Bible, ale i další dávná litera tůra. Jen jsou to všechno věci, který zatím nelze doložit jasnejma důkazama. Což neznamená, že to třeba už v krátký době přiletěj sem objasnit. A to teprv bude pořádnej mazec....
Jo, pořád je tady fajn, škoda jen, že šmahem ubejvaj normální hospody a šmahem přibejvaj psí hovna všude na chodníkách. Kýž by tomu bylo naopak.
My máme v příbuzenstvu taky Pepíčka. Bude mu teprve rok, a se svým jménem je mezi těmi Matyjáši a Tadeáši rarita.
A když se ráno vzbudíš, poděkuj za každé dobré ráno. To je znamení, že žiješ, že ještě žiješ a že máš před sebou perspektivu dalšího dne. Tak čau, Pepo....
NČ - ještě jednou přeji příjemný sváteční den.
Pokud sem zavítají i jiní Pepíci, gratuluji také.
A pokud jde o toho svatého - za chvíli mu budu hrát na mši (která nesmí být) píseň s krásným textem (která se nesmí zpívat). Některé mešní písně mají šíleně blbé texty, tenhle mi připadá milý. Ale přidat sem odkaz mi připadá příliš přehnané. Tak jen zahraju s myšlenkou na Tebe a našeho faráře Josefa.
Myslím, že Sv.Josef byl fajn, pracovitý a férový chlapík, můj oblíbený svatý.
Za přáníčka znova všem děkuju.
Ale ty jsi asi dost bohatá, takže asi nebudeš tuhle povrchní zábavu preferovat. No a aby ta povrchnost fungovala jak má, bez poruch, popřál jsem i známému z Kudlanky jen to dobré. Nic víc, nic míň. Jinak už se budu kontrolovat a už to tu nezmíním.
Ale když už je to přetřásané, víš, co jsem ještě četl? Že sex má blahodárný vliv na posilování srdečního svalu. Ale to asi víš. Takže opět přeji Pepovi jen to dobré...aby i srdce měl v pořádku.
Až bude zase procházkové počasí, nebudou tu ta antikovidová opatření, budu trávit čas možná i jiným, smyslnějším posilováním srdečního svalu. Především však prací. Doufám, že jsem Ti podrobně vysvětlil mé myšlení.
A to, že Pfizer vyrábí i Viagru, o tom nic nevím. Ještě jsem ji nedal do huby.
Strejdo, ja take jezdim do Krusnych hor, pritel tam ma chalupu...v nejmensim mestecku v Cechach
Irisko, strejdo, NC, mamco... Jak se mate? To je prima, stari znami...
Ono nás tu, starých známých, už moc není. Tedy těch alespoň občas aktivních. Vlastně starých...no, co se například my dvě známe a sledujeme, zestárly jsme o deset let. Tak člověk občas řeší malinko jiné věci, než tehdy. Ale pořád je tu slušné a přátelské prostředí, zejména ve srovnání s jinými debatami.
Přemýšlím, které je to nejmenší městečko - nemusíš to samozřejmě upřesňovat. Já vím tady u nás o nejvýše položeném městečku, já bydlím takřka pod Klínovcem, koukám na něj skoro z okna. Takže jezdíš na chalupu do hor? No byly doby, kdy Krušné hory nebyly moc oblíbenou destinací, ale vzpamatovaly se, zkrásněly. A jsem ráda, že Tě baví svět.
Strejda, já, ale i - pozor - Krakonoš (původem), jsme krušnohorci. Možná i někdo další?
To pro případ, že jednou uskutečníme nějaký ten dílčí kudlančí slet! I když to Krušnohoří je celkem roztahané na nějakých 130 km, že? Měj se krásně
