Následující čtení asi bude vypadat dost nudně a poučně, ale  je to opravdu velmi důležité. Zvláště dnes, kdy se zas až tak moc nehýbeme... Budu vám psát o vašem zažívání, o tom, co dělat a jíst, aby vám bylo dobře. Bakterie, které žijí v lidském těle, překonávají počtem tělesné buňky deset ku jedné. Přebývají na kůži, v ústech, či v nose, ale naprostá většina je v břiše, hlavně v tlustém střevě. Také se jim říká střevní flóra. Vůbec to není špatná věc. Ve skutečnosti máte s některými bakteriemi žijícími ve vaší trávicí soustavě vzájemně prospěšný vztah. Poskytujete jim potravu, přístřešek a bezpečné prostředí. Ony se na oplátku postarají o věci, které vaše tělo samo nedokáže.

Termínem vláknina se označuje ta část stravy, která je odolná vůči trávení a absorpci v tenkém střevě a je zcela nebo částečně fermentovaná v tlustém střevě člověka - a je odolná vůči trávení a absorpci v tenkém střevě. Vláknina má hlavně funkci ochrannou.

Působí v prevenci řady neinfekčních onemocnění hromadného výskytu (nesprávně nazývaných civilizační choroby) např.:

Podle statistik jsou jednou z nejčastějších příčin úmrtí zhoubná onemocnění, v nichž se na první příčce pohybuje rakovina tlustého střeva a konečníku. Více než jinde zde hraje důležitou roli prevence spočívající mj. v dostatečném přísunu vlákniny. Ta na sebe totiž váže mutageny a karcinogeny a urychluje střevní pochody - kontakt rakovinotvorných látek se sliznicí střeva je podstatně kratší!

I další choroba - dvanáctníkový vřed - trápí poměrně vysoké procento populace. Jeho příčinou je infekce helicobacter pylori, která přežívá v kyselém prostředí. Dostateční přísun vlákniny tuto kyselost snižuje.

Vláknina pomáhá také při  onemocnění divertikální chlopně, což je další onemocnění tlustého střeva, při němž dochází k výskytu výchlipek neboli divertiklů v tlustém střevě. Ty vznikají na místech sníženého odporu sliznice a v místech s málo objemnou stolicí s nízkým obsahem nestravitelných zbytků. Střevní svalovina se tak výrazně namáhá při posouvání obsahu střeva, uvnitř střevní stěny se při tak velkém tlaku může jedna strana vychlípnout. Tomuto stavu předejdete dostatkem vlákniny ve vašem jídelníčku.

Patří mezi vaše nepřátele cholesterol? Jeho zvýšenou hladinu můžete srazit právě vlákninou, která ho na sebe nabaluje, a tím snižuje jeho vstřebávání.

Nepříjemným důsledkem vysoké hodnoty cholesterolu je také ischemická choroba srdeční. Podle dlouhodobého průzkumu  na každých 10 gramů vlákniny na den připadne riziko snížení výskytu koronární smrti o celých 27 procent!

A co žlučové kameny? Pokud patříte mezi bojovníky se žlučovými kameny, pak vězte, že vláknina na sebe váže žlučové kyseliny, čímž zabraňuje jejich nadměrné koncentraci ve žlučníku, kde by pak zahušťováním a krystalizací žluče mohly žlučové kameny vzniknout.

Jste diabetik? U diabetiků vláknina omezuje vzestup hladiny krevního cukru po jídle. Pokud jste onemocněli diabetem v dospělosti (diabetes II. typu), pamatujte, že zvýšený přísun vlákniny může snížit dávky inzulínu.

Důrazné upozornění pro ženy! Podle nedávných studií dostatečný příjem vlákniny snižuje riziko vypuknutí rakoviny prsu. Strava bohatá na vlákninu totiž snižuje hladinu estrogenů, které jsou spojovány právě s tímto druhem rakoviny. Navíc bylo prokázáno, že ženy trpící zácpou jsou náchylnější ke vzniku této choroby.

Pektiny (rozpustná vláknina) se sice nerozkládají našimi trávicími enzymy, ale jsou zčásti rozkládány v trávicím traktu přítomnými mikroorganizmy na nižší mastné kyseliny a plyny. Nižší mastné kyseliny se vstřebávají a přispívají k příjmu energie. Energetická hodnota vlákniny je podle legislativy 8 kJ (2 kcal)/g. Energetický přínos vlákniny je tedy malý.  V rozvojových zemích, kde je strava převážně rostlinná, příjem vlákniny dosahuje 80 – 100 g/den.

U nás se příjem vlákniny odhaduje na méně než 25 g/den!

Výjimku tvoří vegani. Vysoký příjem vlákniny patří k jedné z předností jejich způsobu stravování.

I u nás byla spotřeba vlákniny v minulosti vyšší, ale rafinace potravin a stoupající spotřeba cukru a tuku vedly k tomu, že se její příjem výrazně snížil.

Vláknina se vyskytuje v naprosté většině potravin rostlinného původu. Jako významné zdroje se uplatňují obiloviny, luštěniny, včetně sóji, ovoce, zelenina, brambory, skořápkové plody (ořechy) a výrobky z nich.

Vláknina se vyskytuje téměř ve všech potravinách rostlinného původu, v obilovinách, luštěninách, zelenině, ovoci, bramborách a samozřejmě i ve výrobcích z nich, tedy v mouce, chlebu, ovesných vločkách, ovocných nebo zeleninových salátech. Je zajímavé, že např. obilné zrno obsahuje vlákninu zejména v povrchových vrstvách, proto málo vymletá mouka, kterou označujeme jako celozrnnou, obsahuje větší množství vlákniny než mouka bílá, vysoce vymílaná.

Obecným doporučením ke zvýšení příjmu vlákniny

je nutné zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny, luštěnin, ořechů

a výrobků z celozrnných a tmavých (nebarvených) mouk.

Ono to vypadá hodně "nabádavě", ale zrovna minulý týden těžce onemocněla jedna má dlouholetá kamarádka právě díky stravě, která sice byla zdravá, ale bohužel v ní bylo minimum té tak potřebné vlákniny.

 Začalo to celkem nevinně - na velkou šla tak za dva, pak za tři dny, později měla i dost větší potíže... Střeva přestala fungovat.

Teď v téhle době, kdy doktoři nevědí kam dřív skočit, sestřičky jsou vorvané jak borůvky... tak teď si šla lehnout do špitálu. A diagnoza, kterou se dozvěděla, vůbec není ani trochu hezká...

Je mi jí moc líto.

TAK SI TO NASTUDUJTE A PŘEJU VÁM DOBRÉ ZAŽÍVÁNÍ!

... : andrea

tak jsem se podívala a zjistila, že já jím mimo vlákniny všechno...
Díky, napravím se

březen 05, 2021 09:06