Mám vychytávku : Klíče u spolehlivé sousedky.

d@niela : Ono je to jiné na sídlišti, a jiné na venkově, v rodinném domku. Kdyby se "spolehlivá sousedka" chtěla podívat k nám domů v době naší nepřítomnosti, dalších 5 spolehlivých sousedek by jí naprášilo.

To máme, Daní, dost podobný, i když úplně jiný.
Už asi 5 let mám zadrhlej jazejček tak, že dveře se zabouchnout nedají. Musím jazejček při odchodu jakoby odemknout klíčem, zamáčknout dveře a pak vyndat klíč, event. zamknout.
Už párkrát jsem chtěl zámek vyměnit za novej, s krásně klouzavym jazejčkem. Ale nevyměnil. Pokaždý mi včas došlo, jaká je výhoda neklouzavýho jazejčku.

Pro rok 2021 platí PF K plus M plus B plus R
V překladu klíče, mobil, brýle, rouška, tak si to napište na vnitřek domovních dveří.
Pro sklerotiky, co nemaji slušné sousedy, se dá zřídit mrtvá schránka. Já to tak měla v Holešovicích, protože máma už nežila a dcera bydlela až na Strahově. Měla jsem to vymakaný. Klíč od domu jsem měla zasunutý kousek od baráku, v trubce zábradlí. Klíče od bytu naštěstí jinde. A pak jsem jednou klíče ztratila. Nevadí, mám náhradní. Jenže jsem neměla, zábradlí uřízli a zmizelo i s klíčem a já se dobývala do zamčeného baráku v létě, po desáté večerní, kdy skoro nikdo v domě nebyl.

Než platební karty je mnohem lepší na odklapnutí špachtle. Tedy pouze v případě, že nemáte bezpečnostní dveře a z druhé strany zabouchnutý klíč. Pak to stojí víc, než dva litry, ale zámečník si s tím také poradil, dveře nepoškodil a ani mu to dlouho netrvalo.A já pak holce vyhrožovalo, že jí to strhnu z kapesného. Nedostávala by ho dodnes.

My máme dveře bezpečnostní dveře na zámek. Když byl u nás zámečník vyměňovat vložku, tak nabízel dveře na zabouchnutí. No, nechtěla jsem, protože jsem nucena, když odcházím, ty klíče mít v ruce, protože přeci zamknu.
Náhradní jsme mívali schované na zahradě, kde se dal pohodlně přelézt plot v rohu zahrad. Nyní ale sousedi vyměnili plot a ten je tedy dost nepřelezilelný. Tak už mrtvou schránku nemám. Ale je nás v domě mnoho, tak snad bych někoho sehnala.

Tak na tohle téma by se asi dala napsat kniha. Jen já jsem byl účastníkem podobného příběhu celkem tři krát. Nikdy však jako poškozený, ale vždy jako vysvoboditel. A všechny příběhy se staly v minulém století.
Svatba švagrové. Restaurace, oběd. Přišla za mnou zdrcená tchyně a řekla mi, že si zabouchla dveře a klíče jsou prý zevnitř. Nemá prý ani kabelku, ani peněženku, nic. Ještě mi pošeptala, že je pootevřené okno v koupelně, jestli by to nějak šlo. Musím říci, že už tenkrát jsem byl v rodině zapsán jako takový Ferda Mravenec, práce všeho druhu. Sedl jsem do auta a jel jsem k ní. Okno v 1. patře bylo skutečně pootevřené a tak jsem sháněl žebřík.
Obešel jsem blok domů a v zahradě, na jedné garáži, byl z boku zavěšen příslušně dlouhý žebřík. Majiteli jsem řekl co se přihodilo, proč sháním žebřík a on, aniž mne znal, mi ho ochotně půjčil. Asi jsem udělal dobrý dojem, protože jsem měl tmavý oblek, kravatu a v klopě myrtu a nevypadal jsem na nějakého podivného živla. Postavil jsem žebřík pod okno, vlezl jsem do koupelny, z předsíně vzal kabelku, klíče, zamkl jsem a když jsem šel po schodech, slyším houkačku. Policie! Padl jsem jim přímo do rány. To jste vy, kdo lezl po žebříku nahoru? Jo, přiznal jsem se a vysvětloval jim, co se přihodilo. Řekl jsem, že je to byt mé tchyně atd.
Nevím proč mi nevěřili. To by prý mohl říci každý... Mojí občanku si pro jistotu nechali u sebe a když jsem vrátil žebřík, domluvili jsme se, že pojedu před nimi a že se na to musí zeptat i mé tchyně. Jeden z nich ještě dodat a pokud nám budete chtít ujet... Smál jsem se a řekl, že nemám proč.
Přišli jsme do restaurace a všichni hosté se upřeli jen na nás. Já, v doprovodu dvou policajtů. V očích hostů jsem četl něco jako „co asi provedl?“ Šli jsme za tchyní, ta jim potvrdila co jsem řekl já a dokonce je pozvala na oběd. To však odmítli, že jsou ve službě a všichni jsme se tomu pak zasmáli. Policajti potvrdili (tehdy to byla ještě VB), že se našel nějaký horlivý soused, který mne viděl, jak lezu po žebříku do bytu a proto zavolal policii. A protože byli blízko, byli na místě co by dup.

Musím to zkrátit. Ono se mi toho vybavuje hodně. Další příběh se odehrál u nás v paneláku, kde jsme dříve bydleli. Soused chtěl překvapit svou manželku a než přišla domů, chtěl vytřít chodbu. Tady zafungoval průvan a dveře se mu zabouchly i s klíči uvnitř. Také za mnou přišel celý zdrcený, protože oni měli navíc i bezpečnostní zámek, jehož vložka by se nedala dobře odvrtat. Zbývalo jediné. Zazvonit na jeho sousedku a požádat ji o přístup na balkon. Tentokrát se jednalo o 6. patro. Přelezl jsem z balkonu na balkon souseda a zkouším větračku. Otevřít nešla. Nemohl jsem prostrčit ruku, abych odšrouboval západku a otevřel okno směrem dolů. On trval na tom, abych to okno rozbil, že je to mnohem menší škoda, než kdyby volal zámečníka, který by navíc poškodil možná i dveře. Se souhlasem souseda jsem kladívkem rozbil obě tabule, vlezl jsem do bytu a otevřel mu dveře. Pak jsem ho viděl, jak jde s vyskleným oknem ke sklenáři. A zde se přímo nabízí staré dobré přísloví: "Za dobrotu, na žebrotu..." Manželka ho pak za to stejně nepochválila.

Třetí příběh, opět má tchyně. Ta už tím zabouchnutím byla přímo nemocná. Tentokrát to samé, ale v 9. patře věžáku. Opět jsem přelézal balkony od její sousedky. Okno jsem rozbíjet nemusel, protože ho měla pootevřené jen na postranní panty. Takže tady to byla sranda. Pouze to deváté patro bylo trošku nepříjemné, když jsem se držel jen z venku zábradlí. Ona si sice nechávala druhé klíče u nás, ale když si ty své pak strčí zevnitř do zámku, je o zábavu postaráno.

Mám taky vychytávku - v bytovce u našich - nemají kliku od blázince. Protože zloděj zabouchnutý dveře překoná stejně snadno s koulí jako bez ní a slušnej člověk za cizí kliky netahá.

Letošní návštěva po 3 dnech s loučením odjížděla. Zabouchla klíče od auta do kufru který nešel elektronicky ani jinak otevřít.(rozbité, nepracovalo) Mám 30 let kartu automobilové asociace ( roční poplatek 100 dol) kterou jsem použil za celou dobu asi 10 x z toho jen 3x pro svou potřebu. Zavolal jsem. Za 30 minut byl mechanik před domem. Kufr neotevřel. Dal nám 2 čísla na specialisty. První specialista sdělil, že požaduje 200 dol. a po svátcích jen 100. Odmítli jsme. Přijel i náš velice šikovná syn a po hodině snahy to vzdal. (dokonce se mu podařilo přes zadní sedadla vsunout ruku i s telefonem do kufru a vnitřek nafilmoval.)
Návštěva zůstala další 2 dny. Poté voláme druhé číslo. Přijeli okamžitě. Požádali o papír pojištění auta, opsali si jakési číslo a za 5 minut přinesli klíč jež na místě vyrobili a kufr se jím bez zdráhání otevřel. Co to stálo nevím. Ale pokud bych byl správně informován a zajel svým autem i s majitelem zlobivého auta do krámku kde dělají klíče stálo by to 5 dolarů.

Též věším klíče na kliku i s rouškou.Jasně ,abych nezapomínal.Hezké odpoledne.

nejjednodussi to je jak to delame my, Nezamykat! Jenze mam pocit, ze tohle neni mozne vsude!

Asi je to věkem, ale pořád jsem nepochopil, k čemu je dobré bezklíčové startování v autě. Ten, kdo si klíče v autě odloží, riskuje, že na ně zapomene, až z auta odejde (protože je k vypnutí nepotřebuje). A ten, kdo využije toho, že je může nechat frajersky v kapse, nemusí úplně vždycky potěšit třeba manželku - doprovodit ji ráno k autu, nechat ji odjet a zároveň si klíče ponechat, znamená v podstatě průser, jakmile třeba po dvou stech kilometrech manželka vystoupí ... a už nenastoupí. Ale hlavně, že díky povinné GPS security aspoň přesně vím, kde ji vyzvednout.

Mám malé dítko a tak v pojištění bytu je zahrnuto i tento problém -klíč byl naštorc v zámku, ale nezamčen. Už se mi to i vyplatilo!! A jsem moc ráda. Pojišťovně jsem zavolala, nadiktovala iniciály a oni mi poslali svého nasmlouvaného zámečníka, který přijed do půl hoďky. Super akce. A pro jistotu už také věšíme na kliku :-)
Jinak v domě mám schovaný klíč od komory a v komoře poschovávané jednotlivě klíče od bytu. Pro jistotu v případě ztráty

Romane, dobrý je to pro pohodlí. Kartu mám pořád v kapse s jinejma kartama, nevyndavám ji. Autem jezdím jako řidič jenom já, ale pokud bych se o ně dělil třeba se ženou, tak mám pro ni druhou kartu, tu by zase měla neustále v kapse ona, takže popsaná situace s odjezdem bez karty nehrozí. Navíc každá karta si pamatuje svoje nastavení zrcátek, sedadla řidiče, takže odpadá neustálý přenastavování těchto věcí při střídání řidičů. Tak starej nejsi, ne?

Krakonoši, takhle, jak to popisuješ, to nezní špatně. Problém je v tom, že tohle má pouze neklíčové startování, nikoliv kartu s tebou popisovanými funkcemi Čili je to takové parciální řešení a tam to fakt moc užitečnosti nedává. Syn si teď pořizuje automat s milionem funkcí a hlídačů a taky mi to nepřijde ideální - k řízení prostě patří určité znalosti, schopnosti (mj. i proto, aby se člověk v tom autě neunudil třeba a neměl moc času na blbosti, co za volant nepatří). Ale jak říkám, třeba to vidím jinak. Ostatně, Calhoun už kdysi dávno experimentoval s myšma, které měly absolutní pohodlí a jak to dopadlo (např. fáze frigidních agresorek byla docela příznačná)

romanB : Máme rodinnou Fabii s bezklíčkovým zapalováním, která má tisíc funkcí, které mě při řízení rozčilují. Pořád mi něco radí, sleduje, jestli nejsem unavená, že bych měla zastavit a dát si kafe, apod. Tohle auto mě neskutečně štve, takže s ním radši nejezdím. Mám Renaulta Clio, je mu 20 let a má nalítáno 300 tisíc. Je udržovaný a jezdí spolehlivě. Krom klimatizace má všechno, co potřebuju. V létě jsem zatoužila po "lepším" autě. Když jsem si přečetla, co všechno to nové auto umí, přešla mě chuť.
Auto má jezdit a né kecat do řízení.