Nakoupili tedy celkem 20 vzorků různých typů citrusové kůry. Své zastoupení v testu měla kůra sušená, kandovaná i čerstvá. Zkoumali především obsah pozůstatků pesticidů, tzv. reziduí. Laboratoř prověřila přítomnost více než 240 pesticidních látek, které by se daly v citrusech očekávat. Hodnotili, zda nalezená množství odpovídají předepsaným limitům a také zohlednili, kolik reziduí najednou kůra ukrývala. S nejčistším štítem prošly kandované kůry. Většinou v nich žádnou nechtěnou chemii neobjevili.
O sušených kůrách a čerstvých citronech se však totéž říct nemůže.
U nich žádný čistý vzorek nenašli a bohužel to platí i pro čerstvé citrony z bioprodukce.
Naštěstí se hladiny pesticidů pohybovaly pod povolenými hranicemi a potíže byly spíš v nálezech vícera látek najednou.
Čerstvé citrony navíc podrobili zajímavému pokusu:
- na vzorku ovoce, u kterého zjistili největší pesticidovou zátěž, vyzkoušeli, zda je možné chemii z kůry umýt. Citrony nechali 15 minut vylouhovat ve zředěném octovém nálevu a poté obsah pesticidů změřili znovu.
Podle očekávání omytí příliš nefungovalo,
přesněji řečeno dokázalo množství látek
v kůře snížit sotva o polovinu...
Když jsem byla malá, tak kůra z pomerančů se nikdy nevyhazovala, okrájela se z ní bílá vrstva, pak se vykrájela malou formičkou. Tři dny se namáčela v horké vodě, která se pravidelně vyměňovala,posléze se uvařila v cukerném roztoku a usušené namáčela v čokoládě. Bylo to moje nejoblíbenější vánoční cukroví. Asi tam byly i tehdy pesticidy, ale my jsme o nich nevěděli a tak to nikdo neřešil.
Snažím se do sebe chemii necpat, jenže postřiky jsou na veškeré zelenině a ovoci. Na jednu stranu nám doporučují, pouze umýt a neloupat, protože ty nej živiny jsou ve slupce, na druhou stranu s tím nejlepším z plodů dostaneme do sebe chemický sajrajt. Určitě jablka nemyji patnáct minut s kartáčem v ruce. Další doporučený postup je smíchat citronovou šťávu se sodou, nastříkat na plody a pak kartáčkem umýt pod tekoucí horkou vodou.:-/
