Dobrý den, mám nejspíš zvláštní otázku. Měřím 186 cm, což je na ženu celkem dost. Bojuju s tím celý život, ale stále se občas vyskytne situace, kdy nevím, co s tím. Uvedu příklad. Byli jsme s manželem na venkovním koncertu.

.

Přišli jsme brzy a našli si dobrá místa. Zhruba uprostřed představení ale lidé za mnou začali celkem hlasitě protestovat, že přese mne nevidí, atd.

Měli velice ošklivé a občas i hnusné poznámky. Nemluvili na mě konkrétně, ale mezi sebou, takže já jsem nijak nereagovala. Já přece ale nemůžu za to, že jsem tak vysoká! A kdybych měla chodit vždycky až dozadu, za všechny lidí, co jsou menší než já, budu pořád někde vzadu a neuvidím nikdy nic. A proč vlastně?

Mě to opravdu trápí, a kazí mi to pak celý zážitek.  Vůbec nevím co s tím. Tohle je můj nedávný zážitek, tak to zkouším, jestli buď někdo prožívá to samé, nebo mi poradí, jak mám reagovat?

MARTA

(P.S. přesně tohle jsem si prožívala téměř celý život… žirafa-d@niela)

... : *deeres*

Taky patřím mezi žirafy, ale na vrchní Kudlu nemám. Nemám ani na mladou generaci, žirafa jsem byla jenom ve svých ročnících.
Dlouho jsem na to žehrala, ale pak se mně v práci sešli hned tři mužští kolegové, výšky od 187-195 cm. Když jsem šla s nimi z práce, připadala jsem si jako méněcenný trpajzlík.
Je to relativní, žirafa proti čemu? Proti žirafě? Na tu určitě nemáš, s výškou nic nenaděláš, leda by ti uřízli nohy, nebo hlavu. Tak se s tím smiř a kašli na nějaké nejapné poznámky!

říjen 25, 2017 10:34