......jste, Vladimíre, opravdu "příkladným rodičem"!

on není příkladným rodičem? Nevíme, proč se rozvedl, a že se otec poté redukuje snahou matky na platiče výživného, není neobvyklé. Otěhotnět v 15 letech, to se samozřejmě může stát i v tzv. "lepší" rodině, těžko soudit. Ale že 18 letá dcera požaduje výživné aniž by s otcem komunikovala, ukázala vnouče, domluvila se, jak si život dál představuje?
Možná, protože dcera o radu nepožádala, lze poradit - navštivte dceru, přineste dárek vnoučeti a ptejte se, co bude dál. Pomůžete dceři udělat aspoň učňák? Má vůbec zájem mít nějakou kvalifikaci?

dohoda není možná, požádejte soud, aby rozhodl. Od toho soudy jsou. Docela chápu, že nechcete jen tupě platit jako ovce a jinak být odříznut.

si myslím, že otec by dceři nemusel lízt do zadku. Ona od něj něco bere, tak ona by mohla přijít, ukázat dítě, poptat se táty, jak se má... Pochybuju, že se s ním rozváděla ona, rozvedla se matka. Tak proč se ona takhle chová?
Jo, napsala bych napřed doporučený slušný dopis dceři, aby dala vědět, co je nového, jak se má ona i vnouče a že byste chtěl vědět, co má nyní v plánu. Jestli začne studovat, nebo půjde do práce, případně, že zůstane s dítětem doma.
Mj. jasné je, že jí matka hodně pomáhá a i hodně ovlivní, ale s tím musíte počítat.
A kdyby se neozvala, tak bych soudu podala žádost - o zjištění téhož, z důvodu, že dcera neodpovídá a proto chcete vědět, jak dlouho ji budete posílat výživné.

Nemyslela jsem "lízt do zadku", ale pokud dítě má dítě, a předtím s tátou moc dcera nekomunikovala, neumí za ním přijít, nebo je to pro ní s dítětem složité. Moudřejší ustoupí (i když opravdu by měla přijít dcera za tátou) a jeden slušný pokus napravit vztahy otce nezabije.

..... nechci být zlá, ale Vladimírův dopis na mne dělá dojem, že mu ani tak nejde o styk s dcerou a vnoučetem, ale spíše se strachuje, že s alimenty jen tak neskončí.... místo pomocné ruky dítěti v nouzi jsou tu zase jen prachy.... bohužel....

jenže kolikrát to není vina jen toho chlapa - pokud ho matka po rozvodu od dítěte odřízne, pak se nelze divit, že rezignuje, a k dítěti ztratí citový vztah. Pak je na tom bito to dítě v okamžiku osamostatňování, ale tak daleko tyhle typy matek nepřemýšlejí..

mají vyživovací povinnost prarodiče, pokud se nejsou schopni postarat rodiče. Takže soud by asi alimenty nezrušil.

To budu platit do jejích 26?

Vyživovací povinnost k dětem není omezena jejich věkem,ale schopností se uživit,u některých dětí z důvodu jejich zdravotního stavu trvá tato povinnost po celý život..
To,zda je dítě schopné se živit, posoudí soud na základě tvé žádosti o snížení nebo zrušení vyž.povinnosti,do které uvedeš důvody, které tě k tomu vedou,např. že dcera ukončila SŠ a má brigádu,apod. Jestliže porodila v 15, dítěti jsou 3, ona je samoživitelka, mohla by mít šanci na školku a jít do práce.

No, a jinak - jsi její táta, má tvé vnouče, nešlo by jí napsat třeba smsku, že jako táta a děda je rád podpoříš,ale chceš je taky vídat, být součástí jejich života, aby taky malej poznal dědu, že bys ho rád vyvedl do zoo, na hřiště. Nech jim chvíli na vstřebání, pokud nezareagují, pak přitvrď - že nechceš být jen kasička, tak ať to promyslí, kdy jak se můžete vidět, popovídat. Pokud ani pak nic, teprve tehdy bych řekla - napsala, že dcery mlčení si vykládáš tak, že o tebe nestojí a nepotřebuje tě, a protože je plnoletá, přestáváš platit výživné a současně dáváš k soudu návrh na zrušení vyživovací povinnosti. Výživné si střádej bokem,pokud soud rozhodne, že vyž.povinnost trvá,budeš jí ho muset doplatit, celé nebo část, tak ať máš z čeho.
No a poptala bych se u právníka na šanci na úpravu styku s vnoučetem, když už mu teda platím...