Ale to mám už provždy žít takhle?

takhle se ptal asi předtím i on. Provoz domácnosti, práce, jinak nic, žádný sex. Asi se na tu nudu cítil málo starý.
Chápu, že se bojíš, abys nezůstala sama, ale požadováním toho, aby své milence zakázal chodit do party, jeho zájem o život s tebou zrovna nevyvoláš.
Zapátrej, co vás spojovalo, co jste dělali rádi, a máš nějaké svoje hobby, co můžeš provozovat i bez něj, s jinou partou, kde ti je nebo bude dobře?
Taky bych přemýšlela, proč mě odmítá brát sebou za přáteli, kamarády, když to není jen pánská společnost. Jasné, chce se tam setkávat s ní, ale copak dřív jsi tam s ním nechodila, nikdy? máte oddělené kamarády, nemáte společné známé? Pokud to jsou i tvoji známí, kamarádi, tak se ho neptej, prostě s ním vyraž mezi lidi taky.

Možná jsi víc sama, než kdybys žila bez něj. Těžko ho přiměješ k nějaké změně, když mu to takhle vyhovuje. A ty chceš fakt prožít zbytek života po boku chlapa, co o tebe nestojí, a co je s tebou jen proto, že jeho milenka není volná?

pokud chces sex proto, aby byl sex a ne proto, ze te to tesi, tak tam jaksi jiskru asi tezko zazehnes. Zakazovanim ho akorat znechutis - nedivim se mu, ze se ti vysmal - aby ji rekl, at tam nechodi? To jako vazne? A hlidas ho? To je taky cesta do pekla - tezko po nem muzes chtit, aby sexualne abstinoval jen proto, ze vas to spolu nebavi.
Obavam se, ze on citi, ze ho nemilujes. Ja chapu, ze se bojis zustat sama, ale jako duvod zustavat v nefunkcnim vztahu mi to neprijde dostacujici.
Zkus to, co ti radi vyse bb a kdyz to nebude fungovat, zaridila bych se podle toho.

OK. Majetek darujte dcerám a v klidu se rozejděte. Jen ho klidně přenech té mladší. Na co vlastně čekáš? Strávíš s ním posledních pár zdravých let života, budeš se trápit samotou a žárlivostí a proč? Abys za pár let, kdy ti síly už taky budou docházet, obsluhovala chlápka, který tě teď podvádí?
Ovšem na druhu misku vah polož to, že druhý důchod se taky hodí. Ale společnost doma ti podobný typ muže rozhodně dělat nebude.

jake "typ"? Já se ho nezastávám, ale tady tedy vidím "vinu" na obou stranách, prostě o vztah nepečovali a vyprchalo to - v tomhle případě nevěra není příčina, ale následek.

teda říkat si o sex? máš to ve svém věku zapotřebí? pokud nejsi úplně ošklivá i ve svým věku seženeš podobně "postiženýho" chlapa nebo autoerotiku. Obojí lepší než takhle se ponižovat. Jestli se rozvést nebo zůstat zvaž na základě svých finančních možností a svého osobního nastavení. Podívej se pravdě do očí, bude to tvrdé, ale pokud ani jeden nechcete rozvod, bude lepší když si začneš žít svůj život, byť v občance s razítkem vdaná. Osobně bych se takový vztah slepit nesnažila.

Na druhou stranu se hrozně bojím, abych nezůstala sama. Toho se děsím úplně nejvíc

tak si kup kanára
http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/grossmann-jiri/gimi-det-ding-273752

..... na Tvém místě, Dominiko, bych se s manželem dohodla na rozchodu, podělila majetek, příp. se odstěhovala a užívala si života jen sama pro sebe. Já si myslím, že hodně žen zbytečně podléhá výchově a různým dogmatům, že ženy musí nutně žít v páru, že jedině tak mohou být šťastné .... Veř, mi, nemusí a nemohou....

Chce to jen najít v sobě tu odvahu, udělat ten krok. A neboj, dcery tě určitě pochopí, Dominiko.

Když to shrnu, jsou dvě možnosti:
1. zůstat v manželství, mít "spolubydlícího" manžela, ale žít vedle sebe. Přestat mít muže na prvním místě. Ano, vyprat, uklidit, navařit, pokud on naopak zajišťuje svůj díl práce, využívat společný majetek (jasně, máte-li byt a chalupu, po rozvodu obojí nelze získat k užívání), věnovat se svým koníčkům - chovat se jakoby rozvedená, akorát že tedy máte doma chlapa. Nestarat se, kde on tráví víkendy a na oplátku vyrážet s holkama na výlerty dle svého gusta.
2. rozštípnout to úplně, vzít si svůj díl majetku a nestarat se, co manžel. Mít víc klidu, možnost najít možná jiný - perspektivnější - vztah. Nebo se aspoň neužírat, že manžel třebas po mrtvičce vám zůstal "na krku" ač on dávno přestal o vás stát, ale teď jste mu dobrá. Kolik majetku si kdo nechá a kolik třebas hned darujete dcerám, je o dohodě. Jasně, že rozvod je vždy finančně náročný, vše se podělit nemůže a tedy co jeden získá, druhý buď musí oželet nebo si pořídit už ze svých prostředků, ale kdysi jste taky nic neměli a nějak se zařídili...

ale našla bych si také kamaráda a hlavně své koníčky a zájmy.Jeďte sama na dovolenou,to hodně pomůže .A pak takové volnější manželství.I velká láska se po tolika letech
unaví.Vidím ve svém okolí,kdy se rozvedou starší manželé,jak to postihne i dospělé děti.Jeden se přikloní na stranu matky a druhý na stranu otce.A je rozpad rodiny hotov.Za pár let se manžel uklidní,tohle je ta poslední míza.Pak budete rádi,že jste spolu a v nemoci si navzájem pomůžete.Samotných ženských je moc a chlapů zas málo,dřív umírají.Tak se na všechny ženské nedostane.A samota není dobrý společník.Pořád je lepší mít spolubydlícího,máte společnou minulost,ta má větší cenu.To pochopíte až s věkem.

To má Dominika čekat jak odložená hračka, až se páník nabaží té druhé nebo ona jeho? Proč? Aby se o něj mohla starat? To je tedy vyhlídka...
Opravdu dospělé děti situaci pochopí. Samy by jistě nechtěly žít v nefunkčním vztahu.

Myslím, že máslo na hlavě mají jednoznačně, oba
a jestli Dominice současný stav nevyhovuje, má začít změnu u sebe. Vůbec si nedovedu představit žít s někým, kdo „často vyvolává hádky“, to je ten nejlepší způsob, jak zařídit, aby si partner hledal ženu, se kterou je naopak pohoda.
Myška se zjevně mýlí, když předpokládá, že současný stav muži vyhovuje. Žít s hádavou ženou nemůže vyhovovat nikomu.
Kamila má zase pravdu, nevěra je asi následek.

..... já si zase naopak myslím, že Dominika vyvoválá hádky až v této situaci, neboť cítí, že je jí manžel nevěrný, což on samozřejmě (dle návodu Dr.Plzáka) nepřizná ani na smrtelné posteli.... patrně jí brnkají nervy..... na jejím místě bych si ujasnila, co ještě ve svém věku (je jí přes 50) od života chci, zda chci čekat, až se manžel vyblbne a unaví a nebo zda si zařídím život jinde a jinak..... já bych volila variantu č. 2.

Chlap má doma uklizeno, vypráno, vyžehleno, možná i navařeno, a venku, v partě ho čeká milenka a nevšední zážitky. Za takový servis se dá nějaká ta hádka spolknout. Možná by bral, aby mu ten servis poskytovala milenka, jenže ta ten servis poskytuje jinému - svému manželovi. V dané situaci je to přece svým způsobem ideál...

Nona - též bych volila variantu č. 2.

Chlap má doma uklizeno, vypráno, vyžehleno, možná i navařeno, a venku, v partě ho čeká milenka a nevšední zážitky

Ale takhle to zařídila Dominika. Píše, že jim je přes 50 a sex za ty roky vymizel úplně. Život není jen o sexu, ale je to jeho důležitá součást, myslím, že pokud nejde o zdravotní potíže,tak sex přestane fungovat jako poslední. U nich "tak nějak vymizel za ty roky", jejich vztah podle mě odumíral na úbytě. Oba měli něco dělat proto, aby se to zlepšilo, otázka je, jestli se pokusili, jestli on něco párkrát zkusil, nenašel odezvu, tak si to vyřešil po svém. To nevíme, ale nezdá se mi, že by chlap ze spokojeného naplněného vztahu a života skočil po milence v partě, kam by odmítal brát manželku. Tam to skomíralo postupně, delší dobu, a Dominika asi nic nechtěla řešit, byla smířená s tím, že takhle spolu dožijou ke smrti, hlavně ne o samotě.
Těžko jejího muže odsuzovat za to, že se ve 46-48 nerozhodl taky jen tak pomalu dožívat. Vyzdvihovat Dominiky zásluhy za péči o společnou domácnost by mělo smysl jen v případě, že by jí to bylo proti srsti a dělala to proto, že on by nemohl. Pokud jí to je proti srsti, má se s ním dohodnout na dělbě práce, jestliže bydlí v bytě v paneláku a on nemá práci např. na zahradě nebo s údržbou domu, nevidím důvod, proč by se nemohl podílet na úklidu, nákupech apod. Prostě oba pracují a oba se starají o svůj domov.
Pokud si Dominika zavedla systém já obětavá manželka o vše pečuju i teď, kdy jsou děti z domu, a chci za to vděk až do smrti, to je nesmysl, tak to nefunguje. Pokud pečuje o domov proto, že ji to v podstatě těší, nebo že nemá jinou činnost, co by ji bavila, tak to taky není zásluha, které by si měl její manžel vážit, a proto setrvat v tichém celibátu manželském.

Neomlouvám ho, jen vidím, že tady ten vztah skomírá oboustranně, akorát on si našel vedlejší oživení a ona ne, nic ví.

možná nebudeš sama, ale budeš zahořklá, podezíravá a nešťastná. Teď jsi sama víc, než kdybys byla opravdu opuštěná. Máš tohle zapotřebí ?
Nemusíš se rovnou hned rozvádět, ale nauč se žít sama se sebou. Dělej si drobné radosti, najdi si kamarádky a koníčky, na které jsi neměla dříve čas.
Chápu, že jsi smutná, ale máš před sebou ještě spoustu let života. Přece ho nestrávíš zavřená doma a brečící po nevěrníkovi ? Nebo čekáš, až se manžel "vybouří", že se vrátí a bude všechno zalité sluncem ?
Takový chlap se vrátí, leda až ho milenka odkopne, nebo mu její manžel dá pár přes hubu.
Budeš o něj pak pečovat ve stáří a nemoci ?
Uvědom si, že ty máš svou cenu jako člověk, né jako něčí "přívažek". Uč se krůček za krůčkem samostatnosti. Zařiď si svůj život bez manžela. Třeba teprve pak pochopí, jak moc mu scházíš a vrátí se k tobě.
Ale já bych ho asi zpátky už nechtěla.