co si takhle zjednat paní na úklid a pána na údržbu a o víkendu místo šůrování a sekání trávy vyrazit s dětma na výlet?

osobně bych vzdala boj s větrnými mlýny, míň uklízela a místo toho si našla trochu času na své zájmy

Když mám pocit, že mám nějaký problém, je dobrý si nejdřív rozmyslet, v čem ten problém spočívá, aby člověk věděl, jak ho začít řešit. Tvůj problém Zuzano vidíš v tom, že jsi na všechny domácí práce a děti sama a chceš od partnera, aby ti s tím pomáhal, aby sis mohla odpočinout, relaxovat. Jenže, tvůj partner má taky náročnou práci, jako máš ty doma, která ho taky vysává, jako tebe a když přijde domů, potřebuje také relaxovat, jako ty, mít klid třeba u tv nebo na kole. Pro někoho by sekání trávy nebo zalévání kytek byla relaxace, kdyby k tomu měl vztah, bavilo ho to. Jeho to nebaví, tak si při tom neodpočine – TAK TO PO NĚM NECHTĚJ! To, že si relaxuje u tv nebo počítače tě nemá co dráždit, každý relaxuje jinak. Nenuť mu své názory, jak má a nemá odpočívat.

Pro tebe je důležité – co by za to daly 2/3 manželek, které mají manžela s podprůměrným příjmem!!! – že máte nadprůměrný příjem. Využij tuhle možnost a zaplať si pomocnou sílu na domácí práce, které tě ubíjí, praní, žehlení, sekání trávy, opravy baráku, hlídání dětí, cokoliv, co ti dá čas na regeneraci duševních i psychických sil, zajdi ke kadeřníkovi, na masáž, na nehty, vím já, po čem ženy relaxují. Budeš víc v pohodě, možná vám nezbude tolik peněz, jako teď. Zato budeš spokojenější. A když budeš spokojenější ty, bude spokojenější i tvůj muž. A o tu celkovou spokojenost ti asi jde nejvíc. A myslím, že se to dá zařídit i na venkově, když ty peníze jsou.

Jo, kdybys měla tenhle problém, a tvůj muž by svůj podprůměrnej plat propil a prohrál v automatech, to bys měla skutečnej problém! A takových je hodně, i na Kudlanku píší. Ale takovej problém ty nemáš, pokud tedy můžeš disponovat s rodinným příjmem. Člověk si nemůže vyzobávat ze života jenom výhody, každá situaci má kladné i záporné stránky současně. Asi by se ti nelíbilo, kdyby měl partner spoustu času na domácí práce a děti, protože by byl dlouhodobě nezaměstnaný a žili jste jenom z podpory . . .

Já vím, nejlepší by byl ideální partner, vydělával dost peněz, měl dost času na tebe i rodinu, byl pozorný a chápající, jenomže, děvče, takových nás je opravdu jenom pár – proto jsem pořád svobodný :-) . . .

výborný komentář!!

také jsem si něčím podobným prošla. Trvalo mi 20 let, než jsem pochopila, že to co si myslím, že musím dělat, dělat nemusím ;-) Takže např.: pokud chcete jet na kole místo vaření večeře, nebo na celý den, jeďte se projet na kole... neříkám každý den, ale 1 - 2x za týden klidně... pokud je manžel doma, je o vše, včetně dětí postaráno :-). Jestli něčeho lituji, tak toho, že jsem tohle nedokázala dřív. Že jsem byla otrokem vlastní představy, že ta plná kára naložená vší tou starostí okolo domova musí pořád jet, že když jí netáhne nikdo jiný, tak musím já, protože když se zastaví, mohl by spadnout svět. Zní to absurdně, že? Tak už jeďte! Zní to jako nějaké tabu a už jen ta představa skoro to bolí, ale když to dokážete, zvýšíte šanci, že někdy příště pojedete bez jakéhokoli přemlouvání/žadonění/vyhrožování celá rodina ;-)

a všichni před ním mají padat na zadek. To, co prožíváš, není rovnocenné partnerství. A není to ani dobrý příklad pro vaše děti. Jednou z nich zřejmě, pokud budou pořád žít v tomto prostředí, vyrostou stejní egoisté jako je jejich tatínek.
Manžela nepředěláš, rozvádět se nechceš. Tak se řiď radami, co padly výše, tedy najmi si pomocnici do domácnosti, na hlídání dětí, pomocníka na zahradu. A začni s dětmi jezdit na výlety, nebo sama za kulturou, za svými zájmy, jak se ti bude chtít. Pokud tedy nepatříš k těm manželkám, které musí žebrat u manžílka o každou kačku (on vydělává, on rozhoduje za co se bude utrácet).
Každopádně zapomeň na to, že se on nějak změní.

asi budeš jedním z těch nešťastníků, co si vážně myslí, že život a následně pak člověk vznikl především proto, aby mohl a musel UKLÍZET :-) – takových, především žen, je bohužel mnoho. Mám takovou kamarádku, je v tomto ohledu nemocná, dá se s tím a s ní těžko žít.
Například, i když má pořád vzorně uklizeno, když si půjčila 160 tisíc na umělé oplození téměř v padesáti, MUSELA stejně uklízet před očekávanou návštěvou, když byla na rizikovém těhotenství doma a kvůli tomu potratila!!! – úklid byl prostě v tomto případě silnější, než mateřský pud, opatrnost a touha po potomkovi . . . z článku mám pocit, že budeš podobně postižená . . . ale život přináší i jiné radosti, než jenom radost z uklízení.

PS. přiznávám, že jsem zaujatý - patřím mezi bordeláře :-) . . .

souhlas s Toulavým a můrou. Pokud Tvůj manžel celodenně pracuje a vydělá dost peněz, potřebuje relax a určitě takovou hodinku poté co přijde domů bych ho nechala odfrknout. Někomu se to může zdát útlocitné, ale dělá to tak spousta žen a opravdu to není od věci. Jakmile ně něho vybafneš hned co dosedl po příchodu z práce, spolehlivě zazdíš další komunikaci.

Sekat trávu nemusí. Pokud je schopen si svými jinými aktivitami slušně vydělat, což on, jak je z Tvého psaní patrné, je schopen, bylo by dobré si na jemu méně líbivé práce prostě najmout sílu.

To co Tebe ubíjí především je stereotypní život ženy žijící dlouhodobě na mateřské. To co zabíjí Váš vztah je, že žijete více vedle sebe než spolu. Velmi dobré by bylo občas strávit víkend jen sami ve dvou, na kolech, na vodě. Vrátit se trochu do těch bezstarostných chvil kdy jste byli bezdětní. Pokud je ještě ve Vašem vztahu láska, takové chvíle Vás mohou jen stmelit, zkazit rozhodně nemůžeš tímto nic. Snaž se nějak seberealizovat i jako jedinec. Využij toho, že máš finanční možnosti , ale to už bych opakovala jen předešlé příspěvky.

Takže každej, kdo nechlastá, nemlátí ženu a negembleří, a dokonce vydělá víc než celostátní průměr, tak je světec a všichni se mu budeme klanět a chodit kolem něj po špičkách? Tak to pak jo.
Je mi líto, ale nepřipojím se k zatím skoro jednohlasnýmu kudlanímu pohledu. Chlap, kterej nechá tahat těhotnou ženskou těžký věci, chlap, kterej místo hraní si se svejma dětma vyráží sám na celodenní vejlety na kole, a chlap, kterej se*e na barák, ve kterým bydlí (proč by měla údržbáře/zahradníka zařizovat jeho žena? Vo to by se snad měl postarat von, když mu nezbejvaj síly na údržbu vlastní nemovitosti!), tak to je sobeckej nedospělej hňup a je mi úplně u p*dele, že nechlastá a dokonce "miluje svý děti". (A tak jim samou láskou věnuje svejch drahejch a vzácnejch 20 minut, ó jak šlechetné, veličenstvo!)
Takže ano - Zuzana by měla přestat prožívat tak moc domácnost a měla by si udělat čas pro sebe; když je chlap náhodou doma, tak by ho měla předběhnout a než se von stihne navlíct do cyklistickýho, už by měla šlapat do pedálů vona. Ale něco mi řiká, že až tohle vona udělá, domácí pohodu to nejen nevylepší, ale navopak zhorší. Schválně, vo co? Zuzano, vyzkoušej to a napiš, jak je pánešek spokojenej.

Jen Krakonoš má sympatický náhled na věc.
Zuzana je už dlouho na MD, tak chápu, že jí z toho hrabe. Potřebuje taky někdy vypnout a věnovat se něčemu jinému než utírání podlahy, nudlí a zadků.
Trochu problém vidím v tom, že na dosah jsou rodiče manžela, kteří jeho způsob života uznávají a chápou, a taky je z jejich strany nad Zuzanou "dohled" stran toho šůrování baráku a okolí. Ale kdyby dědeček s babičkou místo sekání synova trávníku pohlídali vnoučata, aby Zuzana mohla na to kolo vyrazit s manželem, asi by to byla prospěšnější pomoc, než běhání se sekačkou po zahradě.
Ale Zuzana nepíše, že by ze strany tchánovců byl o hlídání dětí zájem, a možná se jí dvouleté mrně nechce ještě nikomu svěřovat ?
Každopádně chápu, že se jí zaběhnutý způsob života nelíbí. Pokud se manžel nehodlá zapojit do společné domácnosti, začala bych žít stylem jako matka-samoživitelka s bonusem slušného výživného. Až půjde mladší dítě do školky, poohlédla bych se po lepším partnerovi. Protože tohle partner není.

nevšimla jsem si, že bych nad manželem hýkala nadšením. domnívala jsem se ale, že zuzana hledá na kudlance nějakou radu. a je mi líto, lepší než tu, aby si na práci, kterou nezvládá někoho zjednala a tím si zajistila nějaký volný čas na věci, které ji těší. radu, jak donutit toho jejího, aby s nadšením vopatroval barák a hrál si s dětma, nemám. ty jo? tož se poděl...

nejde o shovívavost. před krakonošem (a tebou) do diskuze přispělo 6 lidí, z toho 3 manžela nijak nechválili :-)

akorát všichni shodně zuzaně poradili, ať si se nevysiluje bojem s větrnými mlýny a volnej čas si zařídí jinak. radu poslat manžela do ****** zuzana v dopise zavrhla.

NIKDO tady nepíše, že Zuzany partner je světec, jak to bylo, když byla Zuzana těhotná známe jenom v jejím podání, v jeho podání by to bylo určitě jiné :-), jestli vypadne na celý den na kole pryč může být tím, že je sobec, nebo mu Zuzana nedá pořád pokoj, dělá dusno, takže si za to vlastně může sama. Sama píše: „Máme domek a na něm je pořád strašně moc práce“. Jenomže, práce nemá nohy, neuteče. Určitě by některá počkala, dala by se nahradit výletem, kdyby Zuzana netlačila na pilu – my ale nevíme, čí je dům, jaké jsou tam poměry, jestli je partner manuálně zručný, každej nemá vztah k pracem na baráku, když může někomu za to zaplatit, proč by je měl dělat? A zařizovat by je měl ten, komu to vadí, je to přece v jeho zájmu, aby měl klid. To tlačení na pilu, pořád něco dělat, odvozuju z toho jejího uklízení.

Pokud jde o hraní si s dětmi, mám teď čerstvý zkušenosti :-), některý lidi si NEUMÍ hrát s dětmi a to ani s vlastními, tak se té činnosti vyhýbají. Můj táta si s námi nikdy nehrál - neuměl to! i když nás měl rád a jinak byl všeuměl :-)

A Zuzaně tu nikdo neradí, aby jela na kolo, jestli jí to nebaví, možná by ale on nejel na kole pryč, kdyby neprudila, nechala doma práci a úklid a navrhla výlet, možná jenom ve dvou . . . třeba by děti pohlídali rodiče.

jenže ono dnes plno mladých žen chce muže, který bude zároveň úspěšný, bude hodně vydělávat, nebude nikde courat, bude sedět pěkně u manželky a u dětí, pomáhat doma.. Což je trochu moc nároků najednou a některé se vzájemně vylučují.

Zuzky manžel může zvolnit v tempu /teoreticky ano, prakticky kdo ho donutí?/, nosit domů celostátní průměrný plat. Může být doma o třetí odpoledne, pomáhat, ale kdo zaplatí hypotéky, kroužky dětem?? Bude pak Zuzana spokojená, až bude nakupovat po sekáčích a počítat každou stovku? Hele zrovna teď o víkendu přijela mladší dcera a kecaly jsme o jednom jejím kamarádovi. Že těžko hledal známost a teď co pracovně hodně povýšil, má barák , daleko vyšší plat , prostě je úspěšný , velmi dobře vydělává, tak najednou si může z žen vybírat. Zkrátka úspěšní muži jsou in a velmi žádaní. Takže i kdyby Zuzka nakrásně manžela přiměla , aby se změnil, mohou jí posléze vadit zase jiné věci. Ono se z lepší finanční situace na horší zvyká hůře než naopak.

zamyslet, jak formuluješ žádosti o pomoc / práci. používej věty krátké, citově nezabarvené. tedy "pojď mi vynést koš s prádlem na půdu, je těžký" a nikoli "je třeba vynést pkoš s prádlem" nebo "je dopráno".

dále můžeš přestat poskytovat pánovi domácí servis, tzn. neprat mu (nemáš čistou košili, protože už 14 dní leží pod gaučem / hnije mokrá v koši, protože jsi ho nevynesl na půdu), neuklízet po něm, nežehlit mu, nevařit ev. vařit jen samá dětská zdravá jídla... ovšem domácí pohodu to také nevylepší.

:-)

protože fakt nevim, co poradit někomu, kdo si špatně vybral partnera pro rodinnej život s dětma v domě a nechce se (z pochopitelnejch důvodů) rozvádět. Takže Zuzaně nezbejvá než "vyděržaj, pioněr". Zuzana dokonce může zapojit další lidi do péče vo dům a domácnost, může pak díky tomu lítat několikrát tejdně na kosmetiku, piláty, nebo bělení konečníku a podobný relaxy, nicméně společnej rodinnej život a společně trávenej čas jí to stejně nenahradí a spokojená nebude ani pak. Já bych s chlapem zde popsaným žít nemoh, zatímco Zuzana na mě nepůsobí jako někdo, s kým by mi to nemohlo klapat.
Mio,

muže, který bude zároveň úspěšný, bude hodně vydělávat, nebude nikde courat, bude sedět pěkně u manželky a u dětí, pomáhat doma.

I takoví některý z nás jsme . Fakt je, že jsou holčičky, kterejm je i tohle málo a nakonec si důvod k tomu, proč jsou nešťastný a může za to partner, najdou. Moh bych dlooouho vyprávět...

posílám velké sympatie Krakonošovi. Promluvil správnej chlap, kterej určitě ví že v rodině není ta chlapská role jen o penězích.
Toulavýho si představuju úplně stejně jak manžela Zuzky, s tím rozdílem, že si žije sám pro sebe a nezaopatřil se služebnou manželkou, která by mu do všeho jen kecala.

Zuzko, buď si jistá, že až se jednou zařídíš podle sebe, že to opravdu pohodu v rodině nepřinese. On bude mít pocit, že když donesl prachy, tak že má na ten servis nárok a bude dělat dusno a kopat kolem sebe. Nenech se ale odradit. V téhle fázi jsi pro něj jen hloupá služtička bez svojí vůle, závislá na jeho penězích, které ani není důvod si vážit natož s ní komunikovat.
Najdi si své zájmy,přátele, až se vrátíš do práce, půjde to líp. Už teď začni být ale samostatnější a až si vybuduješ sebevědomí nezávislé na penězích Tvého manžela, možná i pro něj budeš opět partner a ne nicka v zástěře s vařečkou. Otázka je,jestli už nebude pozdě. Pro něj.

pokud to není vyloženě na rozvod, je problém v tom, jak se dva jsou schopni dohodnout. My se můžem domnívat, že on je sobec a nechce ženě pomoct - a třeba není, třeba prchá před ženou, která kvílí.
Jako obvykle, měli bychom vycházet z toho, co nám dotyčná píše. V tom případě nebudu spekulovat, kde je pravda, ona stejně bývá rozdílná podle toho, koho se ptáte :-)
A tedy - najmout si někoho na úklid a na zahradu mi přijde nejschůdnější. Pokud by se manžel cukal, tak bych začla v plnění svých povinností poněkud zaostávat - zdraví máš jen jedno.
A hlavně - neskuhrat! Ono se to lépe píše, než uskutečňuje, ale mé bohaté zkušenosti říkají, že pokud skuhráš, on neslyší obsah, pouze tón - a to tě dopředu odsuzuje k nezdaru

Takže oba jsou odpoledne unavení. Ona má k tomu všemu ještě na hrbu celou domácnost, barák a zahradu. Její nasazení nemůže polevit, protože děti si žádají péči 24 hodin denně. On po příchodu z práce leží, kouká na telku nebo relaxuje s počítačem. Nebo na kole. O dům ani o zahradu se nestará. Ona se věnuje dětem průběžně celý den a i v noci, je-li potřeba. On se věnuje každému dítěti ne víc jak půl hodiny denně. On přinese prachy, ona ne(práce v domácnosti, kolem dětí, domu, na zahradě, jako by pro některé jedince neměla cenu, nebyla vyčíslitelná).
Pořád se to zde přítomné většině zdá adekvátní?

Pořád se to zde přítomné většině zdá adekvátní?

do diskuze přispěli:
1) můra: o manželovi nenapadlo půl slova - 0
2) toulavej: vyjádřil pro manžela pochopení - 1
3) lila: souhlasila s toulavým - 1
4) mata: o manželovi nenapadlo půl slova - 0
5) myška: pravila, že manžel je sobec a nezmění se - 0
6) mia: vyjádřila pro manžela mírné pochopení - 1
7) krakonoš: nad manželem pozvracel - 0
mamča: taktéž pozvracela - 0
9) marty: souhlasila s krakonošem - 0
10) kamila: zachovala neutrální postoj a poskytla praktickou radu - 0

takže, pokud dobře počítánm, to máme celé 3 body z 10. kde je sakra ta většina???

proč ten skvěle vydělávající a náročně pracující manžel ještě sám vod sebe nepřišel s tou převratnou myšlénkou: "Miláčku, mrzí mě, že jsi tak uštvaná, vykašli se na smejčení a zahradničení, zaplatíme pani na úklid a pána k sekačce a ve volným čase si vobčas vyjedeme na vejlet na kolech (nebo jinak). Jenou s dětma, jindy sami dva. Ať z toho života kromě práce, žrádla a televize taky něco máme."
Zatim mě napadá jenom dvojí vysvětlení - je to idiot a takováhle úvaha je na něj moc složitá (ale pak nevim, jak by mohl dělat zodpovědnou a dobře honorovanou práci), a nebo ho tohle prostě nezajímá a jediný, co chce vod života, je pokoj, klid, televize u kanape a sólový jízdy na kole (pak mi nejni jasný, proč se ženil). Ale třeba ještě na něco přijdu a nebo z další diskuse něco zajímavýho vyplyne. Zdalipak se zapojí taky Zuzana?

že z většiny se velmi často rychle stane menšina. Třeba Ukrajinci by mohli vyprávět

že na mě přijde Přeceupozornění a vomlátí mi všechny ty překlepy vo monitor...

že nelítá vokolo baráku, vadilo by mi, že ho nezajímají děti. Otázka je, jak to u vás doma celkově vypadá.. Např. moje švagrová je ten typ, co pořád musí něco dělat. Taky pořád hořekuje, co je kolem baráku práce. Nejdřív chtěla barák. Švagr jí postavil barák (dřeli jsme tam všichni, celá rodina). Pak se musel udělat plot. Udělal plot. Pak se musela srovnat a zatravnit zahrada. Pak nasázet okolo tůje atd. To všechno udělal. Pak přišla s tím, že chce terasu. Udělal terasu. Pak že chce altán - ona, která si nesedne na prdel jak je den dlouhej, nesedí ani na té blbé terase, chce altán. Udělal altán. A ona si lidem stěžuje, jak je pomalej a neefektivní (altán mu trval celé dva měsíce..), jak ona se nalítá aby všechno bylo, von si čumí na fotbal (jednou týdně) a večer paří hry na počítači (tuhle si k tomu sedl v jedenáct večer a ona mu vrazila škopek ponožek, ať jí jako pomůže když nemá co dělat). No upřímně, nechápu, jak on to může vydržet a pravda je, že když se jednou za uherák napije, tak si stěžuje, že už je prostě utahanej a hlavně nevidí světlo na konci tunelu, protože ona nemá nikdy dost a podle jejího není nikdy hotovo. Prostě, každej na tohle skákání okolo baráku a vymejšlení projektů typu skalka, teráska a podobně není dělanej a doma si potřebuje vodfrknout. A je potřeba si v životě určit priority a chápat, že pokud já jsem vyloženě akční pracovitej typ, co potřebuje mít všechno vyšperkovaný a vycíděný, tak nemůžu automaticky očekávat, že ten druhej se bude namáhat, aby mi tyhle moje přehnaný ambice plnil, on prostě může být jiný a mít jiné zájmy. Opravdu by mi vadilo jen to, že není nadšený z dětí a nebere je třeba na výlety nebo toho staršího klidně na to kolo s sebou. To je určitě věc k diskuzi. Domácí práce doporučuji zkrouhnout na minimum, případně sehnat paní na úklid. A pána na starost o zahradu, bylo by mi stydno nechat otce se dřít na mé zahradě.

takové, jaké si to člověk udělá. Buďto se žena zakope doma, otročí domácnosti a vyšiluje z každého drobečku a skvrnky, až jí z toho začne hrabat, anebo využije toho, že má tolik času, kolik už nikdy v budoucnu mít nebude - obzvlášť, má-li prostředky na to, zaplatit si pomoc na úklid, žehlení a podobně. Být Zuzanou, naložila bych do auta děti, popřípadě i nějakou kamarádku s podobně starým potomstvem a aspoň jednou týdně bych je i sebe vyvezla na nějaký výlet. Dále bych si aspoň jednou týdně sehnala hlídání a získaný čas využila sama pro sebe, ať už na kulturu, vzdělávání, cvičení nebo nějaký lenošný relax, to je jedno. Starala bych se zkrátka o to, abych JÁ byla v pohodě a spokojená, mj.protože takovou matku děti potřebují. A je téměř vyloučeno, aby se to po čase pozitivně neprojevilo i na váznoucí komunikaci mezi manžely.

a můj dojem z diskuze byl právě ten, že většina přítomných manžela Zuzany chápe...

prosímtě i kdybychom ji litovali, jaký je chudáček, jakého má sobce, tak za to si nic nekoupí. Rada, kterou žádá to není, je to jen litování, konstatování. Protože na tohle rada není, ani Ty ji nemáš. Jestli ten chlap je beran, tak s ním nic nepohne. Proto radíme zaplatit si pomoc, ať už to zajištění pomoci zjedná manžel nebo Zuzana. Pohodu to samo o sobě nezajistí, ale Zuzka se nebude cítit alespoň tak vyčerpaná a ubitá. Chce to ale i na mateřské najít si čas na nějakého koníčka, cvičení matek s dětmi apod.

Já si nedovedu představit, že bych si vzala sobce, natož mu povila dvě děti. A proto bych byla radikální, a Zuzaně radila rozvod. Jenže to ona nechce, i když ten její páník má rád hlavně sám sebe, pak peníze, potom dlouho nic, pak snad děti a pak Zuzanu...

Zuzana nepíše, že má k dispozici auto, natož autobus. Zuzana plus kamarádka se stejně starými dětmi, tj. 2 dospělé osoby a 4 dětské autosedačky...

já vidím problém v tom, že ti dva se neumí vzájemně ocenit, že se odcizili. A ještě poznámka - spousta žen hudruje na to, že jim nechce pomáhat partner, ale že jim třeba nepomáhají děti, to tak nějak přehlížejí /teď s tou pomocí myslím obecně, ne konkrétně Zuzanu/.

Jen tak mimochodem, zítra jdu hlídat (hrát si) se synem oné uklízecí kamarádky (4,5 roku), je to tak jednou týdně, pak to v práci nadělávám. Mám jen průměrný plat. Asi tak od 30 se starám o sebe sám, od 42 jsem se staral i o mámu. Služku bych vedle sebe nesnesl ani jako manželku. No a 30 let starý kolo už mám asi 10 – 15 let nepojízdný, když jezdit, tak na vodu nebo běžky a nebo se toulat za Velkou louží . . .

Kamilo, už to sleduju delší dobu, zraješ jak víno, viditelně svými názory stoupáš :-)

Myško, děti nepotřebují starost 24 hodin denně, když jsou ve školce, škole, spí, můžeš si odpočinout. Když je malej nemocnej, školka zavřená a máma musí do práce, hlídám ho celý den, od 6.30, odcházím ve 21.00. Vím, co je starat se o děti. Třetinu činností, které kamarádka dělá, dělá zbytečně (třeba žehlení ručníků, ponožek), když přijde z práce, věnuje se domácnosti, malej si hraje sám. Když ho hlídám já, hraju si s ním i při vaření, mytí nádobí apod. Záleží na rozvržení si času.

Zuzana to má doma náročný, samozřejmě, ale její partner v práci taky, když vydělává větší prachy. A za ty prachy si zaslouží doma určitý servis a když na něj Zuzana nemá sílu, ať mu ho zaplatí z těch peněz, co nosí domů její partner. Jinak se může Zuzaně snadno stát, že si její partner za ty peníze, co vydělá, ten servis pořídí od někoho jiného sám i bez Zuzany a jí zbudou jenom oči pro pláč, kromě starostí o zahradu, barák a dvě děti . . . ale, bez těch peněz, co má k dispozici teď . . .

Zuzana N. má u mě bod :-), Ketrin taky :-)
Myško, jsi moc radikální, rozvod je to poslední, co dětem prospěje. Vidím to na malým kamarádky, jak moc mu chybí mužský prvek v rodině, který žádná péče ženy nemůže nikdy nahradit! Zvláště klukům chybí chlap v rodině.

muro, Přeceupozornění, to nemá chybu :-), musím se opakovat, prostě vás s bb miluju . . .

"A proto bych byla radikální, a Zuzaně radila rozvod"? A v čem to Zuzaně pomůže? Děti bude mít na krku úplně stejně, jako teď. Práce jí neubude, místo uklízení po manželovi bude uklízet někde v cizí domácnosti - a bude ráda, že sehnala aspoň takovou práci. Takže v rozvodu nevidím zlepšení ani pro ni, ani pro děti. Souhlasím s názory, že se musí přestat chovat jako služka - leží na zemi košile? Tak ať leží, místa je vedle dost. Je na stolku talíř od jídla? No kdo ho tam dal, asi ho tam z nějakýho důvodu potřebuje, že? Je hezky, tak seber děti, a jeďte na ten výlet - třeba s kamarádkou, stačí kousek za humna. S dětmi se můžete najíst na výletě - třeba piknik na louce by se jim určitě líbil. Manžel je svéprávný, má obě ruce, chleba k večeři si namaže, ne? Nepíšeš nic o svých rodičích - už je nemáš, nebo proč nepohlídají někdy oni?
Taky mě zaráží tvoje tvrzení, že on děti miluje - jak se to projevuje, když se o ně nezajímá?

než na vážný problém hodný rozvodu. Snad by bylo dobré to zkusit nejdřív vyřešit, zlepšit, na co rychlé soudy a tradá, rodino.

Není jinak zlý. Nepije, nekouří, není nevěrný, děti moc miluje, ale je neskutečně lenošný a sobecký.

chlap, co vydělá dost peněz, nemůže být neskutečně lenošný,a pokud ty peníze neprobendí všechny za své hobby, ale odevzdá je v podstatě všechny rodině, není ani sobecký. Pokud byl vychovaný v tom, že postarat se dobře o rodinu znamená dobře ji zajistit finančně, vidí svou úlohu jako splněnou více než dobře.
Málokdo dnes vydělá dost peněz jen tak lusknutím prstů. Přidej k tomu čas, co stráví dojížděním, vyjde ti 10-12 hodin denně v tahu.

Kolik času ti zabere domácnost, Zuzano? I kdybys denně poklidila, srovnala postele, vyluxovala, vytřela, setřela prach, dala prát dvě pračky, pak je vyndala, pověsila, sebrala, složila-vyžehlila - pokud nebydlíte na zámku, vidím to dohromady na 2 hodiny. Přidejme vaření a sklízení v kuchyni - 2 hodiny. Spousta věcí se dá dělat současně, za 2 hodiny se při jednom vaření a nádobí dá navařit na dva dny, než se uvaří polévka a těstoviny se zeleninou, upeče se koláč, pere pračka plus myje myčka plus peče trouba plus luxuje robotický vysavač - a ty zatím můžeš žehlit nebo mýt vanu. 1 hodinu drobnosti typu otřít boty, zalít kytky, setřít flek po vylitém pití, přišít knoflík. Drobný úklid - posbírat hračky, uklidit si boty do botníku, sebrat své oblečení a dát ho do koše na špínu, nebo pověsit na věšáček v pokojíku - to zvládne sedmileté dítě a může to "učit" malého, tím se zároveň zaměstnají. Když menší spí, se starším vyřídíš školní přípravu.
Celkem 5 hodin práce kolem domácnosti, prádla, jídla, a to bych řekla, že je až až, že to musí barák svítit. To je pořád o 4-5 hodin času méně, než kolik tvůj muž vynaloží na vydělávání peněz. Času, který ti zbývá pro děti a sebe. U dětí můžeš hodinový pobyt venku na zahradě s dětmi zkombinovat s prací na zahradě.
No a o víkendu prostě sděl manželovi, že potřebuješ taky změnu, nebýt pořád doma s mrňaty, že by ti z toho začal zarůstat mozek a začala bys být protivná, vyčítavá, takže navrhuješ víkendový plán. Například v sobotu dopoledne on vyrazí na kolo, ty nachystáš jídlo pro všechny, odpoledne vyrazíte všichni ven, a na večer ohlásíš, že máš pokec s kamarádkou, dětem prosím tě umíchej vajíčka... V neděli požádáte o hlídání dědu a vyjedete na kola spolu. Nebo na procházku, do kina, na večeři.

pak se ještě můžeš, zuzano, : mura1
zamyslet, jak formuluješ žádosti o pomoc / práci. používej věty krátké, citově nezabarvené. tedy "pojď mi vynést koš s prádlem na půdu, je těžký" a nikoli "je třeba vynést pkoš s prádlem" nebo "je dopráno".

přesně...fňukáním a neadresnými stížnostmi do prostoru se nic nevyřeší

Jinak, pokud není těhotenství rizikové, není to nemoc, tak snad není nutné čekat s vypraným prádlem na večer, až bude manžel doma. Mě by to nebavilo ani teď, natož o dvacet let dřív. Odnosím si prádlo ven k sušáku po částech, v množství, co unesu. Holt se projdu víckrát, chůze mi neublíží. Když jsem měla mrňata a bydlela v paneláku bez výtahu v bytě pod střechou, odnesla jsem nahoru dítě a nákup, dítě dala do postýlky nebo zamkla v pokoji a šla jsem vynést kočár, peřinky, cestou dolů jsem vzala odpadky nebo koš s prádlem do sušárny.

U domku je OBROVSKÁ výhoda v tom, že pokud počasí jen trochu dovolí, děti můžou běhat a hrát si venku. Máma může věšet prádlo, hrabat trávu, plejt záhony, nebo si jen tak kecnout s kafem do křesílka, a děti můžou řádit kolem, hrát si na písku, houpat na houpačce, prohánět tříkolku apod. Moji sourozenci tuhle záviděníhodnou výhodu měli, viděla jsem ten rozdíl, my museli s dětmi ven a vymýšlet aktivity, bez auta a s málem peněz na vsi, kde lišky dávaly dobrou noc, jejich děti měly o zábavu postaráno na dvorku, zahradě. Další výhodou byli penzionovaní dědeček s babičkou po ruce, maminka mohla odběhnout, odjet kdykoli kamkoli, o děti bylo postaráno. Po sobotní večerní kultůře si rodiče v neděli ráno přispali v klidu a pohodě, protože děti poslali "dolů k babi" a když vstali, měli na stole oběd. My si museli zajistit hlídání, nachystat dětem jídlo, náhradní oblečení atd., protože prarodiče buď nežili, nebo byli mladí a vytížení a bydleli jinde, takže jsme jejich volným časem neplýtvali. Užili si toho později, o školkových a školních prázdninách. Nemluvě o lahůdkách typu oba rodiče s chřipkou, moji sourozenci prostě ulehli a stonali, o děti se postarali prarodiče. My s manželem jsme chytili angínu jeden o druhé,tak jsme se střídali u dětí a s nákupem potravin podle toho, kdo měl zrovna nižší horečku ;-)

Na výpomoc se zahradou, sekání trávy, skládání dřeva, přesátí kompostu, vyklizení kolny, vykopání jámy... můžeš zjednat studentíka nebo staršího školáka, jsou levní a rádi si přivydělají.

Ze všeho nejdřív bych si asi ale udělala chvilku čas, třeba večer až budou děti spát, a v klidu popřemýšlela o tom, jak jsme si to vlastně s mužem kdysi plánovali. Chtěli jsme oba dvě děti? oba jsme chtěli domek se zahradou? není to vlastně tak, že mě to štve, nebaví, ale cítím to jako povinnost, a tak to dělám, přičemž tak trochu závidím svému muži schopnost se odpoutat, hodit to za hlavu? Nebo je to tak, že mám vžité, že obstarávat zahradu je jediné správné, nechat ji jen zatravněnou a posekat dvakrát ročně hřích největší, je nutné makat kolem domu a zahrady a sdílet to..? Nebo je to tak, že si vlastně nic jiného neumím představit, i když tohle mě až tak nebaví, ale jinak to prostě neumím?
Mě totiž tvé stesky trochu připomínají některé známé, taky si podobně stěžují, ale když jim povím, ať to prostě nedělají, nebo si to doma zorganizují jinak, tak nic.

Seřaď si priority, zorganizuj si čas a práci, uber tam, kde není nutné vydávat maximum energie a vydávej ji na to, co je nutné a co si přeješ a co má smysl.

A na to časem přijde i sama Zuzana. Snaží se, aby vše bylo doma jak z ažůru, stará se o děti, obskakuje manžela, ale ikdyby se uštvala, tak to sobce z kanape nezvedne. Obzvlášť, pokud byl tak vychován a podporován rodiči.
Jestli si myslíš, že si vydřeš uznání od takového člověka, tak asi budeš jednou hodně zklamaná. Rodina je spolupráce dvou lidí, kteří si ji spolu založili. Ano nemůžeš toho druhého nutit do něčeho, co on nechce(v tom má toulavej pravdu), ale ani sama se nenech natlačit do pozice, která z tebe dělá podřízenou a závislou. S tímhle chlapem asi už krásnou a soudržnou rodinu těžko vybuduješ. Smířit se s tím je těžké.
A proč se vůbec ženil? Některým jde prostě o to, aby byli obskakováni, opečováváni a zaopatřeni, kdyby maminka už nemohla. Zamysli se, jestli není narcista.

Já si nedovedu představit, že bych si vzala sobce, natož mu povila dvě děti.

ano, i tak to může být - některé z nás vijou (ano, Upozornění bude mít žně...) děti s mužem pro oba, protože chtějí, některá veličenstva matky vijou mu.

když nejde o zdraví a o život, jde o nic, je to VŽDYCKY řešitelné

kdo zbytečně remcá, dostane brzy od života pár facek, aby viděl, jak byl vlastně šťastnej

s tím hlídáním kamarádčina dítěte máš . Já reagovala podle tvého prvního naježeného příspěvku.
Jo, některým ženským se chlap nezavděčí, ale furt si myslím, že víc je opačnejch případů, kdy ženská poskytuje servis a chlap kanapí.
A sem bude spíš psát, ta která si už neví rady, než ta co si všechno vyječí.

Vypadlo mi znaménko, tak slovy : máš plus.

jde o to, jestli umí Zuzana poznat, co je nutné a co má smysl, co má být tou prioritou. Podle mě to většina lidí neví a TO je ten jejich problém . . .

šídlo, souhlas

marty, černej puntík asi nebude nic moc :-)

jasně, sobce nepředěláš, ale já si prostě furt nějak nejsem jistá, že je to všechno výhradně jeho chyba. Doufám, že to je prostě tak, že pán je pohodlnej. Protože - proč přeci měnit něco, co tak báječně funguje? Je řada na Zuzaně, aby mu to vysvětlila a tu pomoc a svůj volný čas si elegantě a bez kňučení prosadila ;-)
A jasně, nepíše, že má k dispozici auto či cokoli jiného, ale třeba má. A pokud nemá, tak třeba proto, že ho nikdy nechtěla nebo nemá řidičák. Já strašně nerada zaujímám striktní stanovisko (jo, někdy to dělám, i tady, vim o tom :-))), protože ten příběh máme prostě nutně předložený zkresleně. Skutečnost může být nejen lepší, ale i horší, samozřejmě

Je to tak jednoduché. 3 dny celá rodina pohromadě, dva dny odpoledne ty sama, dva dny manžel sám. Jinak se mi líbí názor krakonoše a bb.

ja to prvně psala plus jako křížek, ten to nevzalo, pak oprava slovy se asi taky nepovedla (píšu na tabletu a je to vopruz).

Takže za hlídání i péči o maminku je to za mě plus, jako že dobrý, oceňuju.

Ona ta Tvoje reakce možná pramení z toho, že jsi samostatná jednotka a nedovedeš si představit, že jsou i jedinci parazitujíci, či alespoň zaměření hlavně na své potřeby. Samozřejmě, že já naopak reaguju adekvátně svým zkušenostem.

Takže tak.

to máš pravdu. Naprosto souhlasím. Možná se jen Zuzka až moc snažila bejt dokonalá manželka,matka a hospodyňka s vidinou společných věcí budoucích. A on to prostě jen ve svý pohodlnosti přijal. A ano, teď je řada na Zuzce.

Myšce, Krakonošovi a dalším, kteří mají podobný názor. Z toho, co píše Zuzana, je cítit, že ten její vejlupek, je "vejlupek", i přesto, že vydělává trošku víc peněz. Toulavého omluva toho jeho chování, mi připadne obludná, "obětavost" hadra. Ono to sobectví může mít spoustu různých podob. Ale na rozvod bych to neviděl, i když to s ním nebude mít lehké.

Ještě bych připodotknul, že většinou zdejší reakce tak trochu ukazují na povahu pisatele, což je běžné, ale stejně jsem z toho někdy paf.

sama mám manžela s příjmy spíš dost pod průměrem, ale rozhodně není sobec.Děti a i já, jako manželka, jsme pro něho důležití. Jasně, někdy dá přednost kamarádům nebo svým zájmům, zrovna jako já. Pravda, že časy mateřské už jsou dávno pryč, jsme časově už jinde. Přesto bych ani za nic neměnila za muže, byť s nadprůměrnými příjmy, ale takového sobce. Neměl si pořizovat rodinu. Mohl vydělávat, bavit se a odpočívat dle libosti. Pořídil si rodinu a má za ní zodpovědnost, ne jen měřitelnou penězi. Možná byl tak vychován, že toto je měřítko, peníze a zabezpečení. A jeho synové budou mít stejný rodinný model. Nechtěla bych, aby si dcera přivedla takového manžela.

nemám dojem, že by Zuzana chtěla pana Dokonalého, ona nechce sobce (mmch hodně zaměstnaného chlapa mám taky, okolo domu taky věci vyřizuju já, ale děti a rodina jsou pro mého muže priorita). Jenže zatímco zjednat si pomoc na domácnost, zahradu nebo hlídání dětí není problém, změnit dospělého člověka je problém zpravidla neřešitelný.
Otázka je, zda byl takový vždycky, nebo se tak projevil až po založení rodiny, ale to je v momentální situaci fuk, podstatné je, zda se to Zuzaně podaří rozlousknout ke své spokojenosti. Vím o jediném případě, kdy se to podařilo, ale tam pomohla terapie.

Zuzana píše:
Můj muž má náročnou práci
Pokládá za jediné a důležité zabezpečit finančně rodinu. Je tak vychovaný, neboť pro jeho rodiče jsou peníze na prvním místě
Nepije, nekouří, není nevěrný, děti moc miluje

Předpokládám, že mj. i tohle byly důvody, proč si ho před 10 lety vzala a asi to s ním není tak strašné, když si s ním před 2 lety pořídila druhé dítě.

Nebo se tak změnil, Zuzko, a před těmi 3 lety nebyl takový líný sobec? Pak bych se začala ptát, co se tehdy stalo, změnilo..

Zuzka taky píše

Jsem ráda, že mám druhé dítě. Vychutnávám si mateřskou, netoužím chodit po plesech, ale trošičku odpočinku bych chtěla mít taky, nebo jet s rodinou na výlet, nebýt stále sama a hlavně pomoct doma s prací a s dětmi.

Zuzka má 2 děti, pět let od sebe. Starší už je zcela sebeobslužné pokud jde o oblečení, najezení atd. Musí být, chodí nebo půjde do školy. Takové dítě už trošinku pomůže, drobounce - podá, odnese, přinese, pohlídá kočár, mladšímu dá napít, vynese odpadky, zalije kytky malou konvičkou. A pokud ne, pak je o něj minimálně půl dne postaráno ve školce, ve škole.

Jak by teda tu péči o 2-leté dítě a domácnost Zuzana zvládla, kdyby manžel neležel večer doma na gauči, ale někde na ubytovně v jiném městě, kam by na celý týden dojížděl za prací?

Jasně, posuzuju to podle sebe, jak jinak. Měla jsem děti tři roky od sebe a v době, kdy nejstarší začalo chodit do první třídy měl manžel práci v Praze, takže byl celý týden, občas i dva tři týdny v kuse pryč. Domácnost, děti, psa a výpomoc pradědečkovi jsem nezvládala perfektně, s grácií a levou zadní, ale zvládala.

No a pokud jde o vztah mezi nimi, o čas, který spolu netráví, tam bych začala tím, co jsem psala už minule - chtěli tohle, co mají teď, i tehdy, když se brali? Chtěl to on, nebo ona a jeho přesvědčila?

A co se změnilo v posledních 2 letech? Přece si Zuzana nepořídila dítě chtěně s líným sobcem, že.. Teda, NEPOVILA MU.

Jenže zatímco zjednat si pomoc na domácnost, zahradu nebo hlídání dětí není problém, změnit dospělého člověka je problém zpravidla neřešitelný.

tím spíš se ptám, proč si s ním pořídit druhé dítě? To se během prvních 8 let manželství, z toho 5 let s prvním dítětem, projevoval jinak?

Pro mě osobně by byl problém i to, že bych si musela sjednávat na práci proto, aby se můj partner mohl ulejvat. V tomhle případě to ale vidím tak, že jeden maká na financích, druhý se stará o děti a domácnost.

Jediný problém vidím v nepoměru v trávení volného času, který pocituje Zuzka. Pokud skutečně chce mít volno a čas pro sebe, musí si ho udělat sama. Domluvit se předem a konkrétně sdělit, že v úterý od šesti jde na zumbu a ve čtvrtek od půl osmé na anglinu, na sobotu naplánovala zoo s dětmi a na večer ať manžel zajistí hlídání, že s ním chce jít do kina. Jestli on nechce, ok, ohlídá on a ona půjde s kamarádkou, sestrou, mámou, švagrovou...švagrem
Ale ometat mopem kolem manžela ležícího na gauči po náročném pracovním dni s hekáním, jak jsem na vše sama, a s vyčítavým pohledem, to jí fakt nepomůže.

Ketrin : mam-ča

Zuzana nepíše, že má k dispozici auto, natož autobus. Zuzana plus kamarádka se stejně starými dětmi, tj. 2 dospělé osoby a 4 dětské autosedačky... smilies/grin.gif



květen 06, 2014 14:35

možná má, možná nemá, to my nevíme a taky to není podstatné. Dá se jezdit například vlakem jezdila jsem tak se třemi dětmi vždycky na týden k mámě do Prahy - tehdy bylo v rodině jen jedno auto a používalo se k podnikání, takže jsem si ho vzít nemohla. Vždycky jsme si tu cestu s klukama báječně užili, starší kluci měli baťůžky, já velký batoh a prcka v golfáčích, po cestě jsme si povídali, prohlíželi nebo četli knížky, hráli karty... Někdy jsme s sebou měli i psa Byly to krásné časy. Podobně jako bb nechápu, v čem je dnešní moderně vybavená domácnost tak strašlivou celodenní přítěží. Proto píšu, že jak si to Zuzana udělá, takové to bude mít, protože manžela nepředělá, ale svůj postoj předělat může. A taky je velmi užitečné pokusit se na (jakýkoli) problém podívat z pohledu druhé strany (manžela).

no, do baráku se hlot každej nehodí. Takže já bych trochu zapátral v historii. Než jste se brali, chtěl manžel do baráku a tušil co to obnáší? Nebo jsi ho ukecala a on, jsa zamilován na to kejvnul, netuše do čeho jde. Já to beru podle sebe, barák a práci kolem ani za nic, to se prostě překousnout nedá. Navíc mě naprosto uzemnila věta

Pokud jsem chtěla pomoct zalít kytky

. On někdo má tolik kytek, že potřebuje pomáhat se zalejváním? A pokud ano, tak ať si je zalejvá ten, kdo je k životu tak "nutně" potřebuje. Jeho reakce mi připadá adekvátní. Na světě jsem jenom jednou a nebudu přece otrokem nějaký blbý zahrady.

Všimla si vůbec bb, že v té domácnosti je dvouleté dítě, které člověk musí obléci, zabavit, likvidovat škody, uklízení hraček, Převléknout do postýlky, přečíst pohádku. Hlídat příjem tekutin. Obědvání minimálně 25minut. Vycházka ven - převlékání obouvání, mytí rukou. Také maminka se musí někdy najíst.
Ono to vypadá jako banality, jenže pro dvouroční dítě je to spousta práce. A dítě občas chce dělat úplně něco jiného než maminka.

"Já už nemůžu dál. Pořád pracuji, jsem zavřená doma, starám se o děti a nejvíce se nauklízím po něm. Je hodně nepořádný, nejvíce nepořádku nadělá doma právě on. Když nadávám, je to horší. Zneužívá situace, že jsem na mateřské, směje se mi do očí a jede si pryč, protože ví, že já nemůžu nikam."

Zuzanin pocit (asi nejen pocit) že je zneužívána.
Jinak pomoc při zalévání kytek, nošení prádla na půdu, které nám třeba připadá nicotné, podružné a nechápeme, proč s tím chtěla Zuzana pomáhat, bylo třeba pro Zuzanu v době těhotenství opravdu obtížné. Nevíme, jak na tom byla se zdravím, kolik má kde kytek, jak velké konve musela tahat a jak strmé schody vedou na půdu.
Výčet domácích prací od bb2 (16:00) je sice reálný, i když tak docela nepředpokládá všudypřítomné děti pletoucí se při práci pod nohy.
Nejvíc asi Zuzanu mrzí to nedocenění její práce. Protože starost o dvě děti, dům, zahradu a domácnost, JE PRÁCE srovnatelná s manželovým "vyděláváním peněz".
A pokud nedokáže přehlédnout pohozené oblečení nebo neodnesený použitý talíř, asi zbývá jenom hodit mu to na hlavu.
Vůbec nejde o to, že by ten talíř nemohla odnést Zuzana (asi to dělá), ale ten manželův přístup, že proč by odnášel po sobě talíř (zastrkoval židli, dal své špinavé prádlo do koše....doplňte si další), když na to má Zuzanu = služku.

ano, bb si všimla 2-letého dítěte, a protože i tak psala podrobně, neměla za nutné dopsat k tomuto:

Celkem 5 hodin práce kolem domácnosti, prádla, jídla, a to bych řekla, že je až až, že to musí barák svítit. To je pořád o 4-5 hodin času méně, než kolik tvůj muž vynaloží na vydělávání peněz. Času, který ti zbývá pro děti a sebe.

ještě tohle:
..a protože některé ty práce vykonáváš s mrnětem za zády, tak se obě doby - doba péče o dítě a doba péče o domácnost - různě prolínají.

Pořád mi to ale vychází tak, že Zuzana má zrovna tak jako její manžel navečer a večer čas na to, aby si kecla na gauč vedle něj (zašla si zacvičit, s kamarádkou na víno...), a dítě se batolilo kolem, hrálo si na koberci, dívalo na pohádku na dvd, hrálo si se sourozencem..

Ona BB měla děti ne 5 let, ale 3 roky od sebe, a manžela sice s velkým zájmem a chutí něco s dětmi podnikat, ale zároveň několik let pracujícího mimo domov, a začal tak v době, kdy nejmladšímu byly necelé dva roky, staršímu bylo tedy 5 a jak mámy vědí, rozdíl v samostatnosti pěti a sedmiletého dítěte je obrovský.

Mně to ale přišlo normální, že jsme oba utahaní - on z práce mimo domov, já z práce doma. A přišlo mi taky normální, že zatímco on se z Prahy těšil na klid doma, tak já se těšila, až z domova vypadnu :-) A tak jsme ty naše potřeby nějak skloubili. Podstatné pro nás bylo, že jsme všichni zdraví a máme co jíst a kde bydlet. To je základ, na kterém se dá postavit úplně všechno. Pokud se dva mají rádi:-)

A proto se znovu ptám Zuzanky:

proč si s ním pořídit druhé dítě? To se během prvních 8 let manželství, z toho 5 let s prvním dítětem, projevoval jinak?

Jestli jo, zapátrala bych, proč se jeho chování a přístup k rodině změnily. Jestli ne - proč mi to, co jsem dřív snášela v pohodě a pořídila si do té situace druhé dítě, dnes tak vadí?

Ono mi to možná taky přišlo všechno ok proto, že s prvním dítětem jsem byla doma jen rok a čtvrt, pak jsem si našla práci a začal mi kolotoč, jaký si asi Zuzana ani neumí představit. Vstávala jsem ráno v půl čtvrté a s manželem jsme si předávali dítě doslova za pochodu, třeba v kočárku na chodníku. I přitom jsem musela zvládnout domácnost, protože manžel měl druhou práci. Takže mateřská jen doma s dětmi mi potom fakt přišla jako pohoda, dost času na všechno, včetně koníčků a studia.

Pochopitelně tohle jde když jsou děti zdravé. A rodiče taky, samozřejmě.

my to všechno chápem. akorát, že zuzanin dopis začíná větou: "potřebovala bych poradit..." tož jsme hledali nějakou radu. kdyby zuzana začala větou: "jakej máte názor na mého manžela", tož bychom se vyjadřovali k manželovi.

když zuzaně napíšu, že je "manžel línej sobec, chudinko, zuzanko", bude pak zuzana míň nas**** a unavená? zuzana chce, aby jí víc pomáhal a víc se staral o děti. tak ho holt bude muset úkolovat - jasnejma asertivníma pokynama: "v sobotu jezdí parní mašina, po obědě jdete s klukama na projížďku". dávkovat v malejch množstvích a začít méně neoblíbenejma činnostma. když to nezabere, tak přestat poskytovat servis a zjednat si výpomoc. a až se vypukne kravál (a že vypukne, počítám, že zuzana je z vesnice a cizí chlap na zahradě, co seká trávu a ryje záhony či jim doma spravuje zásuvky a věší poličky, bude pěkná vostuda...) a trpělivě nenaštvaně vysvětlovat, proč ten servis neposkytuju a proč jsem si tu pomoc musela zjednat. protože běhat kolem něho s luxem a ublíženým / nasupeným výrazem a věčnejma litanijema je k ničemu. kamila to napsala velmi výstižně, "nevnímá obsah, ale jen ten tón" jo, je to pruda a není to fér, ale takovejch věcí na světě je...

na mamču, ne bb :-)

v podstatě souhlas, ale zase mám dvě ale - jednak lidi mají různé představy představy o pořádku, co je pro někoho nepořádek je pro druhé perfektně uklizeno. To už tu taky kdysi psal některý ze zdejších pánů.
Ostatně i u nás doma to tak máme, on je velmi pořádný na jiné věci, pro něj důležité, ale to, co vadí mně, ho nechává v klidu. Vyřešila jsem to jednoduchým pravidlem - každý si uklízí po sobě to, co trousí a odkládá, protože opravdu osobního komorníka nemáme. Pak ale zákonitě narazíme na to, že já bych sbírala a poklízela věci častěji než on, on si věci "odloží" a jsou odložené k dalšímu použití, nikoli neuklizené, zatímco já je vidím jako pohozené. To jsem si zase zařídila tak, že večer, kdy procházím barák před spaním, tak posbírám co se mi kde nezdá a dám to do blbečka. Blbečci je úložný systém pro odložené a pohozené věci:-), co se postupně různě rozvíjel od krabic, barevných boxů ke komodě. Je uklizeno a lidi si své věci najdou.

K těm konvím a prádlu - tohle jsou věci, kde hodně záleží na vztahu. Naprosto chápu, že chlap, kterému kytky nic neříkají, nemá vůbec potřebu o ně pečovat a očekává, že si manželka své hobby obstará sama, tak jako on po ní nechce seřídit kolo.
Jenže milující manžel samozřejmě nemá problém s tím, když ho žena požádá, jednou za čas jí ty kytky zalít. Třeba když jí nebude dobře. A samozřejmě své těhotné ženě pomůže s prádlem na půdu.

Ale to se zase vracím k tomu, nad čím jsem se několikrát pozastavila - to se ze Zuzky manžela stal bordelář, nepomáhající lhostejný, až teď, po narození druhého dítěte?

tak ho holt bude muset úkolovat - jasnejma asertivníma pokynama: "v sobotu jezdí parní mašina, po obědě jdete s klukama na projížďku". dávkovat v malejch množstvích a začít méně neoblíbenejma činnostma. když to nezabere, tak přestat poskytovat servis a zjednat si výpomoc. a až se vypukne kravál (a že vypukne, počítám, že zuzana je z vesnice a cizí chlap na zahradě, co seká trávu a ryje záhony či jim doma spravuje zásuvky a věší poličky, bude pěkná vostuda...) a trpělivě nenaštvaně vysvětlovat, proč ten servis neposkytuju a proč jsem si tu pomoc musela zjednat. protože běhat kolem něho s luxem a ublíženým / nasupeným výrazem a věčnejma litanijema je k ničemu

jojo, přesně tak - jenže to první dá hoooodně práce, mnohem snazší je to remcání a čekání, že to druhého tak otráví, že prostě vstane z gauče a s písní na rtech bude vykonávat to, co si ten první přeje.

ale přiznejme si, že k dnešnímu velkorysému náhledu jste obě musely dozrát. Tenkrát, v tom zápřahu kolem dětí, domu, práce...člověk vnímá jenom tu potřebu všechno zvládnout. A když jsou na to dva, i když ten jeden se třeba doma moc nezdržuje, je to všechno snadnější.
Taky jsem neměla na růžích ustláno, a v dobách kdy byly moje děti malé, mi občas jezdil pomáhat manželův otec nebo jeho babička. Byli oba moc hodní, ale přicházeli se slovy : "Já vezmu kluky ven, ať si zatím můžeš doma něco udělat." Nikoho nenapadlo říct, já ti vezmu děti na procházku a ty si zatím odpočiň. Takže místo abych chodila na procházky ven mezi děti a přitom pokecala s ostatními maminkami, šůrovala jsem (zbytečně) domácnost, aby se leskla jak zrcadlo, šila a pletla na děti, po nocích paličkovala na kšeft....když byli teda tak hodní a přijeli mi pomoct.
V tom to taky vězí, že Zuzana nikam nejde, maká doma jako otrok a nemá žádné kontakty. A jestli se manžel baví její závislostí na JEHO "těžce vydělaných penězích", tak těžko může očekávat, že bude Zuzana spokojená. Pak už stačí nedbale pohozené věci, očekávání "domácího servisu jako u maminky", a je na konflikty zaděláno.
A přitom se mohli klidně brát z velké lásky.

článek i reakce maně mi na mysl vstoupila vzpomínka na článeček o japonských manželkách. Asi v tom smyslu, že japonská manželka po sňatku je doma s dětmi a pečuje o domácnost a manželovo pohodlí. O příjem rodiny se stará manžel, který se nadále ve společenských aktivitách neomezuje. Když se podivovali nad tím, jak to tak manželky snáší, dostalo se jim prý odpovědi, že tento způsob je tradiční a dodržovaný. Manželka si ale oproti předchozím dobám během manželství odkládá - víceméně tajně - peníze stranou, aby po dospělosti dětí mohla se dát rozvést a žít v pohodě.

kdo ví, co je na tom pravdy, Japonsko a Japonce neznám a když vidím občas nějaký dokument, je velký rozdíl mezi japonskou rodinou ve městě, velkoměstě a na venkově.

Ať jsou na tom japonské manželky jakkoli, podstatné je, že Zuzka není Japonka a má možnost zařídit si život trochu podle sebe.
Předpokládám, že se jí to podařilo už tím, že se vdala a pořídila si dvě děti. Že to tak chtěla. Předpokládám proto, že si "mateřskou užívá a je ráda, že má druhé dítě". Tak teď si ješě zařídit trochu toho volna pro sebe a trochu času společně s dětmi a manželem. Takže jí nezbývá než začít tím, co jí tu furt radíme - zorganizovat si to a informovat o tom manžela, prodiskutovat s ním časový plán na příští týden. Bez výčitek, bez stížností, prostě konat. Jinak se nedočká, jemu současnost vyhovuje, to dává docela najevo. Tak pokud to nedělá proto, aby ji totálně otrávil, až ho sama pošle do háje, a on se s úlevou sbalí a půjde o dům dál...tak se přizpůsobí, až zjistí, že to prostě tak bude.
No a taky by bylo dobré to probrání si, co jsme to vlastně tehdy před deseti lety s mužem plánovali, chtěli, co on si to vlastně přál, ohledně naší budoucnosti.
A kdy nastala ta změna k horšímu, když před 3 lety bylo ještě všechno v cajku a pořídila jsem si s ním druhé dítě.
Ale to už se opakuju furt dokola.

Někdo se tu pozastavil nad tím, že si Zuzka se sobeckým manželem pořídila druhé dítě. Já situaci vidím tak, že první dítě nebyl problém,Zuzka byla natěšená maminka, a přijala za své, že poskytne (když je doma), pracujícímu manželovi plný servis. Rozmazlila si ho, ale v té době to zvládala. Nevím, jak velké bydlení mají, ale ze zkušeností vím, že čím víc lidí na stále stejný byt, tím vice uklízení, i toho nutného. Ano, uklízet hned každý drobek a stírat čmouhy hned po vytvoření je nekonečná práce,a čím víc uklízíte dokola, tím méně je ta práce vidět. Zatímco když si to necháte na večer (druhý den), je změna neuklizeného a uklizeného pokoje výraznější a neotíráte vše furt dokola.
Druhé dítě - 2x tolik práce. Zuzka se domnívala, že manžel sám od sebe uzná, že je potřeba, aby take pomohl, nebo si o pomoc řekla špatně...
Já osobně doporučuji všechny rady zkombinovat. Tedy - poprosit v klidu a v pohodě manžela o pohovor. Pak mu vylíčit bez vyčítek svou únavu z nudné opakující se domácí roboty a poprosit ho o volný půlden - ať sám navrhne, kdy v týdnu se obětuje a pohlídá doma své děti, jestli to bude středa odpoledne nebo sobota dopoledne, je na něm (později může až si manžel zvykne, poprosit o změnu, protože např. by ráda chodila ve čtvrtek večer na jógu a pod.).Pokud se manžel bude bránit zuby nehty, poprosit ho, ať hlídání každý týden domluví se svými rodiči - ať ho rodiče zastoupí. Pokud nepochodíte ani tak, tak že si tedy zaplatíte nějakou chůvu. V klidu, bez vyčítek, prostě chcete s manželem najít řešení.
Současně trochu slevit ze své představy ideální hospodyně,např. prádlo žehlit jen to co opravdu musím (manželovo košile, nosí-li), trička z bavlny skládat rovnou při sebrání ze šňůry. Držet se hesla - raději ať mají děti věci pomačkané, ale já musím být v pohodě, ono se to nezblázní.

Tvůj komentář se mi líbí, jak kousek po kousku získávat trochu svobody pro Zuzanu. Jenom je tam na můj vkus mockrát slůvko "poprosit".
Předpokládám, že když je manžel takovej king, že nosí domů "hromadu peněz", ani Zuzana není nějaká nevzdělaná husička, co musí svého manžela prosit o takové základní věci, jako je pohlídání jeho vlastních dětí na jedno až dvě odpoledne. Proč do toho zatahovat prarodiče, když je samotné nenapadne nabídnout pomoc s hlídáním vlastních vnoučat, třeba jeden den o víkendu, a přitom si dokážou najít čas na posekání synovy zahrady ?
Zuzka potřebuje někam vypadnout mezi lidi, aby přišla na jiné myšlenky. A to jde i s takhle velkými (malými) dětmi. Však se jí ta MD krátí, a až půjde do práce a menší dítko do školky, bude líp. Sice jí přibyde práce, ale bude zase mezi lidmi, bude řešit normální problémy, a né to, že na zahradě povyrostla tráva, kterou nemá kdo posekat.
Až bude finančně soběstačná, vyhrábne někde ztracené sebevědomí a "ten její" v ní zase uvidí svéprávnou bytost a začne se (snad) o ní bát.

Dále zvážit, čemu se kromě dětí a zahrady chci věnovat, co je mé hobby. Uvedu jako příklad jízdu na kole. Chci jezdit a současně mám na krku děti? Starší dítko naučím jezdit na kole, pro menší si dám na své kolo sedačku a vyrazím na cyklostezku bez silničního provozu. Ano, budu tím, že mám sebou děti, omezená, ale zase předávám svou zálibu svým dětem, užívám si je jinak, a po několika letech bude líp - budu s nima jezdit doopravdy na výlety.
Pokud je to naopak třeba něco, co s dětmi dělat nemohu - např. volejbal, třebas by děti při tom mohly být jako diváci? Starší by ohlídal mladšího?

Zuzanino psaní přečetl ještě jednou a pořád mi vychází, že ten její manžílek je egoistický kretén, zahleděný do sebe. Když jí nepomůže s těžšími věcmi, ani když je tě těhotná, sám si udělá volno pro sebe, kdy se mu zachce a o její život, přání a potřeby skoro nejeví zájem, tak co o něm chcete říct ? Pokud není Zuzana nějaká "ufňukaná" puťka (nezdá se mi být), tak to má s ním asi hodně těžké a asi bude mít dál, protože on se nemusí, nechce a nepotřebuje měnit, donese domů prachy a fertig. Že ho omlouvá toulavej, mě moc nepřekvapuje, ale že i některé ze zdejších dam, to už mě zaráží. Když teda vydělává tak moc, tak by mohl aspoň sám někdy říct - pojďte jedeme ven na kolech, nebo vůbec mít jiný přístup, než majetnický a pánovitý, protože jestli ji má opravdu rád, jak by měl mít rád svoji ženu, tak by to normálně dělal, ale protože je právě takový sobec, tak to nedělá. To chcete říct, že ta práce je opravdu tak "vysilující", že pak doma musí jenom relaxovat ?

Já jsem slovo "poprosit" uvedla 3x schválně. Myslím si, že je-li chyba v komunikaci, nepomůže stoupnout si před muže, zařvat - já mám take právo na odpočinek a utéci na hodinu dvě z baráku.Nebo si to volno vyhádat. Předpokládám, že nějaký pokus už proběhl - brblání, naznačování, dohadování. A manžel se zasměje, sedne na kolo a jede pryč, ví, že manželka od dětí neuteče.Proto doporučuji změnit taktiku a zkusit pokorně poprosit. Aspoň se opravdu zjistí, jestli je to partner, který v klidu vysvětlený problem manželky dokáže pochopit a pomůže řešit, nebo sobec na druhou, který požádán S.O.S. o záchranu zdravého rozumu manželky mávne rukou a odpočívá dál.
Doporučila bych ještě naservírovat to na etapy. Tedy v 1. etapě vysvětlit, co Zuzku trápí (omezit se pouze na volné odpoledne, nediskutovat o špinavých fuseklích a pod.) a poprosit manžela, ať přemýšlí o navržených 3 řešeních (děti ohlídá on, děti ohlídá tchyně, kterou on domluví a nebo najme se cizí člověk) nebo vykoumá úplně jiné a další večer to probereme znova v 2. etapě (prostě nestoupnout si nad chlapa a říct - hele, jsou to taky tvoje děti tak budeš hlídat nebo ne?).
Pusa nikomu neupadne, když poprosí, nebo jo? A většinou je to nejúčinější. Nezapomeňte, jde o první změnu v rozdělení péče o domácnost a děti a ta je nejtěžší. Ten chlap spíš povolí, když se mu to naservíruje po dobrém než vyhlásit tichou domácnost nebo stávku.

k té vysilující práci. Jestli on vydělává velmi dobře, jak je z dopisu patrné, tak to bezpečně není za 8 hodin práce. Znamená to, že odchází ráno třeba o půl šesté, vrací se večer v 18 hodin a mezitím třeba najezdí 300 km za den ve služebním autě. Když tohle děláš od pondělí do pátku, usínáš se stresem , budíš se starostí, tak se nedivím, že přijde domů vyfluslej. A určitě kdybych já měla takovou náročnou práci, jistě bych po příchodu domů nebyla taky ráda, kdyby na mě hned někdo vybafnul abych šla sekat trávu nebo zalévat květiny. Být na místě manželky chlapa, kterej nosí domů balík peněz, musela bych počítat s tím, že na hodně prací budu sama a musím zvládnut i ty mužské. Byť je to náročné, stále je to dům a zahrada bez zvířat. Co by měly říkat naše maminky a babičky, které byly bez automatek, papírových plen a dalších vymožeností? Tolik tedy na jeho obranu.

Ani ona to ovšem nemá lehké, celé dny s dětmi, stereotypní život, občas do toho nějaká nemoc dětí. Když Zuzka tvrdí, že ona sama nechce chodit na plesy , nejspíš není ani moc společenský typ. Raději rodinu, s ní na výlety. Ženy tady radí jezdit společně s mužem a dětmi, přesvědčit ho. No přesvědčit ho, ale pak z toho může vyjít to, že sice pojede, ale bude nevrlý, otrávený jak malajský šíp. A ona bude otrávená z něj. Jak píše bibí, asi se ale takhle nezměnil během posledních pár roků. Zuzka se rozvádět nechce. Tak co zbývá? Nejspíš ji čeká to co spoustu jiných žen, nebude strádat, ale nebude s ním mít žádný med. Aby nezatrpkla , nesmí ustrnout. Musí si najít nějaké aktivity, které ji budou bavit. Ty děti ji budou potřebovat ještě dlouho, bude-li jim chtít ze sebe něco dát, musí i ona někde brát. A není-li schopen nebo ochoten jí dát určitý životní náboj partner, nezbude jí nic jiného než nalézt životní energii sama při nějaké aktivitě, která jí bude příjemná a bude ji bavit.

dík za odpověď, ale mně šlo spíš o tu skutečnost, že třeba nepomohl Zuzce, i když byla těhotná a nechal ji tahat těžké věci, přičemž jen "relaxoval" na gauči. U mě je to dobytek a basta fidli.

no samozřejmě, že to správné není. Ale tím, že ho označíme za dobytek, nic nevyřešíme. To ji nikam neposune, když bude hořekovat. Osobně bych si prostě dvakrát dala do lavoru méně a bylo by. Prádlo bude pověšené, jenže tam samozřejmě zůstane ta pachuť a smutek z toho, že svému partnerovi nestojím ani za těch pár chvilek pomoci. Bohužel.

Když jsem přišla z porodnice kdysi, vzal si manžel týden dovolené a protože jsem měla dost těžký porod, nosil mi škopík s plenkami ke šňůrám u podnikových bytů nebo snad i plenky věšel, to už si přesně nevzpomenu. No co myslíš že mu jeden chlap řekl? takovýhle moresy nám tu nezaváděj nebo to budou chtít druhé ženské taky.

jenže já nevím, co Zuzce poradit, jenom konstatuju, co si myslím podle toho jejího podání. Nemusí to být do puntíku přesně tak, jak píše, ale mám pocit, že si moc nevymýšlí. To s těmi "móresy" jsem zažil taky, když jsem čas od času koupil své ženě kytku a jeden můj kamarád mi to vyčítal, že to nemám dělat, protože se to dozví ta jeho a bude to pak po něm chtít taky. Tak jí tu kytku kup taky, řekl jsem mu, ale on mi úplně zděšeně řekl - "seš blbej"?!

nejlepší kamarádka, když po prvním, velmi těžkém, porodu přišla domů, manžel prohlásil něco ve smyslu "a to nebude dneska večeře???" Zapomenout mu to tak úplně nemůže, ale je s ním pětadvacet let a manželství mají moc pěkné. Je-li sobec? Není, je pracovitý, ale tak nějak automaticky totéž očekává od druhých. Je někdy na zabití? Jistěže je, kdo z nás není? Ale jak píšou Kudlanky výše, Zuzka rozvod nechce a mě to tedy zatím také přijde minimálně unáhlené....

chlap, co nepomůže těhotné manželce odnést prádlo na půdu, je asi blb. Proč asi napíšu pozdějc.
V takového pařeza se normální chlap ale nezmění jen tak. Pak si teda blba už vzala, pořídila si s ním první a po letech dokonce druhé dítě, a teď neví, jak z blba udělat příjemného manžela.
Nebo si vzala normálního chlapa a on se v blba změnil někdy později, někdy poté, co otěhotněla podruhé. Co se musí stát, aby se z normálního chlapa, co má svou ženu rád a chová se podle toho, takže nemá problém jí pomoct odnést těžkou věc, když je navíc těhotná, stal pařez válející se na gauči?

Jsou taky lidi, co nežijou jak chtějí, jak si představovali, nejsou spokojení a současně to neumí změnit, tak to dávají sežrat lidem kolem sebe. Trestají druhé za svou nespokojenost.
Nebo ne, nebo je to jak píše Mia - a to je dost pravděpodobné - že je ve stresu z práce. Druhé dítě se narodilo před dvěma lety, v době, kdy se pod spoustou lidí kymácela židle a spousta firem padala jak kostky domina.
Já bych s tím dobytkářstvím nebyla tak rychlá.

Každopádně, jak psala Mura, Zuzana nechce slyšet náš rozsudek nad jejím mužem, ale radu, jak z toho ven. Těch se jí tu pár dostalo.

to bylo k Sidonovi

Možná to tu zase dotáhneme na stovku, aniž bysme vo tý rodině věděli vo písmenko víc než na začátku. Za chvíli už si tu začnem fabulovat to, jak často a na jak dlouho chodí pán na velkou. Musim říct, že mě čím dál míň baví psát pod články, u kterejch původním tazatelům nestojíme ani za těch pár blbejch vět upřesnění, komunikaci. (Já vim, že mě nikdo nenutí.)

Tvoje věta : "Jsou taky lidi, co nežijou jak chtějí, jak si představovali, nejsou spokojení a současně to neumí změnit, tak to dávají sežrat lidem kolem sebe. Trestají druhé za svou nespokojenost."
Třeba ten Zuzanin dobře vydělávající manžel není v práci zas až taková hvězda. Tlačí se na jeho místo schopnější (vzdělanější, mladší, dravější...) a on si svoje frustrace vybíjí na svojí ženě. Na nikoho jiného si totiž netroufne. Doma je pán tvorstva a všechno se řídí podle něj. Zuzana kolem něj našlapuje jak v minovém poli, umetá cestičky, aby neměl důvod k nespokojenosti, aby nevyvolala zbytečný konflikt.
Možná už manžel to druhé dítě až tak moc nechtěl. Třeba se bojí o ten svůj "dobře placený flek" a jestli by někdy PAK našel jiný a uživil rodinu. Když je tedy z původní rodiny vychován jen na vydělávání peněz na rodinu.

Fakt by měla Zuzana manžela o něco prosit? A proč jako? Myslíš, že on Zuzanu snad o něco prosí?

Ač se to u mě zdá neuvěřitelné, stoprocentně souhlasím s Krakonošem. Radku pro Zuzku bohužel nemám, prostě špatný výběr partnera. Obávám se, že manžela změnit nelze.

původním tazatelům nestojíme ani za těch pár blbejch vět upřesnění... smilies/sad.gif

Taktéž

zvojtila jsem něco při odesílání...ale rozumíme si.Sem tam v debatě upřesnit fakta a trochu ji usměrnit mi připadá užitečné i slušné konec konců...

jako obvykle - všechno jinak. Třeba je to někdy tak, že když Daniela nemá zrovna nějaké vhodné téma, tak sem dá něco trošku "staršího" a ta tazatelka už pak ani neví, že se tady o ní píše. Ale jak říkám, všechno je jinak ! Ty ůvahy, domněnky a fabulace různých vztahů a návody na jejich řešení, mě kolikrát připadají velice "zajímavé" a taky legrační. Lepší je držet se toho - litera scripta manet.

Až když člověk pozná opravdu těžké chvíle ve svém životě či manželství, teprve si skutečně váží toho co má.
Jen pro představu Zuzko, že by jste byla mou ženou v roce 1977. Máme dva kluky, šest měsíců a dva roky a restauraci otevřenou od 9 ráno do 10 večer a šest dní v týdnu.
Ráno zvládnout děti, během dopoledne uvařit 6 druhů jídel. V poledne jsme mělo 100 i více strávníků. Odpoledne domácí práce, (do 6 večer jsem pracoval v restauraci sám) Po 6 večer uložit děti a hurá do kuchyně kde musíte během dvou hodin v kuchyni připravit 30, někdy až 50 minutkových jídel. Jednou měsíčně jsme dělali i svatby.
Ale nyní to hlavní, nás to bavilo a byli jsme celí ten čas šťastní. Děti byli v pořádku a žena zvládla s dětmi i odpolední procházky. Nyní když na to vzpomínáme nemůžeme uvěřit že jsme to zvládli. V mládí má člověk nesrovnatelně energie. Dnes bychom při tom tempu byli do měsíce v márnici.

Samozřejmě, že už takový byl, když spolu chodili, ale pokud je alespoň trochu inteligentní, tak své skrytější stránky bude umět skrýt. K tomu ještě růžové brýle zamilovanosti na obou stranách a zaláskovaná holka je lapená do krásných představ o skvělém manželství.
Pokud ze začátku dojde k drobným neshodám, tak se přivře oko, přece má každý nějakou chybu a jede se dál. Jemu to vyhovuje, nechá se obskakovat, ona to vše dělá ráda, obzvlášť když on občas přinese kytku, pozve do kina.
Jenže karta se začíná obracet s narozením prvního dítěte. On je sice hrdý otec, ale už není zákonitě pro manželku na prvním místě, ikdyž to ještě nějak zvládá. Tím je on zaskočen a začíná strádat, že vše neni jako na počátku manželství. V tuto chvíli se rozdělují role. To se ještě prohloubí s dalším potomkem. Pokud má náš tatínek čím dál větší pocit ukřivděnosti a svou roli plní pouze jako živitel rodiny s nárokem na plný servis, tak je něco špatně. Ženská toho vydrží hodně (viz. itinerář bb2), ale musí cítit alespoň podporu a ocenění toho druhého a snahu zapojit se do rodinného života i jinak než plným měšcem peněz.
Takže co se týče podivů, jak si mohla Zuzana takovýho chlapa vůbec najít a dokonce mu "povít" 2 děti, je to úplně jednoduché. Ten rozklad probíhá postupně a nenápadně a nemá cenu jí něco takového předhazovat. To je prostě vývoj,který na začátku vztahu vůbec nemusela předvídat. Ikdyby si sebevíc uvědomovala ty růžové brýle na svém nose.
A mimochodem, většina běžných povolání je srovnatelná se starostmi o děti a domácnost. Obzvlášť co se týče stresu. Domácí práce jsou velice nedoceněné. Pořiďte si pomocníky do domácnosti, na zahradu a budete se divit jak hned získáte obrázek o jejich ceně všech těchto činností.

Tyhle diskuse na Kudle jsou fakt nadhera…. do tehle radeji ani neprispeju - pripadalo by me ze opisuju od Krakonose, Mysky a Sidona….

napsal jsi to az neprijemne presne…. palec nahoru (ten smajlik tady chybi)

děkuju za ten palec nahoru. Coby "nepsavci" mi dá dost práce, aby to co píšu mělo hlavu i patu. Tak snad to bylo trochu srozumitelné.:-)

Pozn.: asi je moje letitá přezdívka zavádějící, ale jsem TA marty. To jen pro pořádek, abych neklamala přezdívkou.:-)

Ten rozklad probíhá postupně a nenápadně a nemá cenu jí něco takového předhazovat. To je prostě vývoj,který na začátku vztahu vůbec nemusela předvídat

jo, jasné. Akorát že tady se ten vývoj trochu zlomil, protože oni jsou spolu 10 let a druhé dítě se narodilo před 2 roky. Takže prvních 8 let muselo být natolik v pohodě, že si to druhé dítě s ním pořídila. A teď je najednou natolik v nepohodě, že píše na Kudlanku. Ale jo, nemá smysl to víc pitvat, dokud se tazatelka sama nevyjádří.

A proč se točím(e) na těch penězích a domácí práci, a neřeším(e) tolik ty pocity?
Protože tazatelka jasně napsala, co ji trápí nejvíc:

a hlavně pomoct doma s prací a s dětmi.

Což je problém, který jednoduše vyřeší právě ty peníze, za které si může zjednat pomoc na ty "mužské" práce, nebo lepší vybavení do domácnosti. Ostatní je věco organizace času a třídění priorit - když je mrňous nemocný, bude se mu máma víc věnovat, proto holt nebude teplá večeře a naklizený byteček. Ale být v domácnosti a starat se o 2-leté zdravé dítě, a chtít po někom, komu vydělávání peněz pro rodinu zabere min. 10 hodin denně (s dopravou), nemluvě o dalším, o čem nevíme, třeba jak stresující práce to je, aby ještě večer luxoval nebo myl nádobí, když to může udělat stroj a já přes den, mi přijde blbý.
Druhá věc je to, že se málo věnuje dětem, jak píše Zuzana, to jediné mi na tom přijde divné, špatné, ale to zase může být tak...nebo onak...

Zuzana si nestěžuje na to, že musí luxovat a umývat nádobí, ale že musí dělat všechno i ty "mužské práce". To je trošku rozdíl, ne ? Podle té vaší šablony, jak si hned dosadíte několik neznámých a hravě "vyřešíte" každou situaci, tak si teď taky troufnu říct, že ten manžílek je sráč a jenom si tu "unavenost" vymýšlí, aby nemusel nic dělat a nechá to na svojí ženě, přestože ta je třeba právě těhotná. Docela dobře to dokresluje to, že se na rodinu vykašle, sebere se a udělá se jenom pro sebe. Opravdu hezký přístup k rodině. Ale hlavně, že donese ranec peněz. Netvrdím, že peníze nejssou třeba, je dobré je mít, ale někdy i peníze nejsou všechno.

Což je problém, který jednoduše vyřeší právě ty peníze, za které si může zjednat pomoc na ty "mužské" práce,

kromě toho, nevím přesně, co těmi mužskými pracemi je myšleno, pokud tím Zuzka myslí to, co je fyzicky namáhavé, pak tím spíš ať se tím nemorduje a zaplatí si výpomoc. Kde je prosím psáno, že každý chlap - manžel a otec - musí kromě toho, že finančně zajistí rodinu, taky sekat trávu, natírat okapy, stříhat stromy, řezat dříví...?
Jasně, domek mají spolu, ale otázkou je, jak se domluvili předtím na tom, co kdo bude dělat a nedělat a jestli si Zuzka tak, jako spousta jiných, nemyslela, že z ajťáka (například), jehož koníčkem je cyklistika, udělá kutila domácího.
Sice by bylo dobrý, když už to ten chlap nechce dělat, tak aby to zajistil a zjednal si na tu práci někoho sám - ale když to neudělá, nemůže to udělat Zuzana a musí se s tím dřít sama? Já bych se s tím nedřela - je to chlapská práce, nestačím na ni, ty ji nechceš udělat, ok, chápu, zase dost vyděláš a jsi celý den pryč, chceš taky relaxovat - ale já se celý den věnuju dětem a taky mám dost práce uvnitř domu a chci taky relaxovat nebo mít čas i na tebe, tak dobře, zjednáme si Frantu Kocourka, zařídíš to ty nebo já? Vyřízeno.
Pokud Zuzka (nebo jiná) přijme roli trpitelky, co se dře kolem baráku zatímco pán domu se válí na gauči, ačkoli se jinak celý den dozajista jen flákal v kanclu, a jediná jeho práce, co udělá, povaleč líná, že měsíčně odešle plaťáky na hypotéku, elektřinu, plyn, školkovné, kroužky pro děti a manželce předá obálku s penězi na nákupy, a ona chudák se obětuje a maká kolem domu - tak je to taky špatně.

Zuzka taky píše, že jim tchán seče trávu. Naše sousedka, o deset let mladší než já, když měla malé děti, běhala se sekačkou každý týden, děti zatím byly vedle u babičky a dědy. Říkala mi, že si u toho odpočine jak nikdy, nekouká vpravo vlevo, nemyslí na nic, prostě jede :-)) a ještě má pocit, že sportuje, když se hejbe:-) Mají dva kluky, dva roky po sobe, teď už seče ten starší.

Tím nechci říct, že Zuzka by měla ke všemu co dělá přibrat ještě sekačku, ale že to bude mít takové, jak se k tomu postaví a jak si to zařídí. Ona. Je to prosté.

taťku, co má zájem vo svý děti, nekoupíš.
(štěstí je tak krááásnáááá a přepychová wjec....)

Jinak mi nejni jasný, proč je porád tolik lidí bydlících v barácích s vokapama a trávníkem, ačkoli vobojí z hloubi duše nenáviděj, když je tolik volnejch levnejch bytů v panelácích bez vokapů a bez trávníku.
A ano, bb, každej pořádnej chlap, kterej bydlí v baráku / je majitelem auta nebo jiný věci vyžadující údržbu, se vo tu věc stará a udržuje ji. Buď sám, nebo si na to někoho zaplatí, když na to nemá čas či šikovnost či vobojí. Jenom hňup a neschopa si nechá barák/auto rozpadnout pod pr*elí a vykřikuje něco vo tom, že takový starosti jsou pod jeho úroveň a že jeho vzácnej intelektuální vnitřní svět by takový přízemní myšlenky mohly zahubit a připravit tak společnost vo dalšího génia.
(Samozřejmě jsme se taky nedozvěděli, co tak úžasnýho milej pán vlastně vykonává, že už mu pak zbejvaj síly jen na kanape. A na kolo - tam zázračně síly nechyběj. Možná rube v Paskově uhlí, to bych pochopil, že se pak musí po zbytek dne svalit. Ale zas ho může těšit, že tam to brzo skončí a bude času na haranty až až... )
((Zuzka nám už taky zjevně nikdy nenapíše, jestli je vůbec možný, aby ty práce zaplatila a zařídila vona - je dost vočekávatelný, že vod takovýho typa by se dozvěděla, že to teda ani náhodou, že to je nepřípustný vyhazování prachů, který von těžce vydělal. Víme?))

já to vidím podobně, jako Krakonoš. Myslím, že už to nemá cenu nějak dál rozvádět, další podrobnosti se nejspíš nedozvíme a rozvádět to dál, kdyby to, nebo ono, by bylo jen mlácení suché slámy.

každej pořádnej chlap, kterej bydlí v baráku / je majitelem auta nebo jiný věci vyžadující údržbu, se vo tu věc stará a udržuje ji. Buď sám, nebo si na to někoho zaplatí, když na to nemá čas či šikovnost či vobojí.

aneb jak jsem psala:

Kde je prosím psáno, že každý chlap - manžel a otec - musí kromě toho, že finančně zajistí rodinu, taky sekat trávu, natírat okapy, stříhat stromy, řezat dříví...?...Sice by bylo dobrý, když už to ten chlap nechce dělat, tak aby to zajistil a zjednal si na tu práci někoho sám - ale když to neudělá, nemůže to udělat Zuzana a musí se s tím dřít sama?

akorát to neomezuju na "každýho pořádnýho chlapa", ale "každýho pořádnýho člověka", když teda máme tu emancipaci, neb si troufám tvrdit, že zvednout telefon a objednat řemeslníka nebo brigádníka na zahradu zvládne i fyzicky zcela podprůměrně zdatná ženská


Rozvinutí do hňupů a neschopů, co si nechají auto rozpadnout pod prdelí atd., to nechám stranou, to už je takový krakonošský folklór, protože ač jinak tolerantní ke všem a všemu odlišnému, neopomine nikdy pořádně dát najevo, co pořádnej chlap udělá a když to neudělá, není to pořádnej chlap podle krakonošského kodexu, a proto je to debil, hňup a neschopa :-))

čili k tomu, co bys asi tak mohla udělat, tak když dáme stranou rozvod, protože rozvádět se nechceš, mj. proto, že manžel děti miluje a ony jeho, a dám stranou to, co ti nepomůže, tj. zařvat na manžela jsi neschopnej debil, psali to na Kudlance, okamžitě se zvedni a jdi zrejt záhony, nebo tě přetáhnu hadicí od vysavače, načež se zhroutíš psychickým vyčerpáním, tak se dostanu zpátky k tomu, co jsme tu omleli stokrát - jaké si to uděláš, takové to budeš mít, Zuzko. Na stížnosti, domluvy a lamentování je zvyklej, nic se nezměnilo, takže musíš změnit postupy - nejefektivnější by mohlo být to, co ti radila Mura hned v první reakci a pak 6.5. ve 12.33.
A pak vydržet to, co se bude dít - opět viz Mura, ostatně teprve to myslím ukáže, kam jste spolu došli a jak by to mohlo vypadat dál.

pořád zůstává určitý archetypální vnímání mužský a ženský role v lidský společnosti. A navzdory intenzivnímu boji sufražetek za to, aby kromě pohlavních orgánů nebyl mezi pohlavíma žádnej rozdíl, je tohle vnímání základem našeho vočekávání toho, jak se bude veldle nás chovat náš partner, jak bude přispívat k chodu rodiny a k rodinný pohodě. A vobvykle, když tyhle vočekávání nejsou naplněný, vopět feministkám navzdory vznikají statě o krizi (nejlépe a nejčastěji) mužský identity, mužský role, mužství.
Řečeno zcela jednoduchou češtinou - i tu nejemancipovanější babu časem začne s*át, když se chlap nechová jako chlap.
K Zuzanině případu už se dál vodmítám vyjadřovat, paní buď vůbec neví, že tu visí, nebo nás má na háku, tak ať se s tim popere sama.
P.S. Debil je debilem zcela nezávisle na Krakonošově vůli.

moje spolužačka. Její tatínek, věhlasný lékař, kdysi i výtečný operatér, koho čekala náročná operace, ten toužil jít k němu, nevím kolika lidem zachránil život, ale vím o několika, které postavil doslova na nohy. Jednu dobu stavěl na nohy naše sportovní reprezentanty. Přednášel po celém světě. Peněz asi vydělal dost, na to jsem se teda neptala, podle domečku krásného zvenčí i zevnitř, pěkných aut, dovolených, Martiny vybavení na horách i jinde asi jo. No ale v domácnosti byl nepoužitelnej. Když se dělala zahrada, zaplatil terénní úpravy i zahradního architekta a na vybírání kamení z hlíny po celém pozemku nastoupila žena, profesorka na gymplu, a holky. Ženská část rodiny se starala o všechno doma i venku, sekala trávu sekačkou, co taťka dovezl, skládala uhlí, dříví co pořezal soused, pan doktor nezabil ani kapra, neprořezal stromy, nic. Autoservis zajištovala taky paní doktorová, on neměl čas, nebo prostě relaxoval.
Měli jsme ho rádi a nepamatuju si, že by tam panovala kvůli tomu nějaká blbá nálada, všichni respektovali, proč odpočívá a proč neriskuje zdraví svých šikovných ručiček. Holky občas brblaly, ale tak puberta...

No a teď se vlastně dozvídám, že to je debil.

zase trošičku "překrucuješ". Penězma se dá koupit a zařídit hodně, ale né úplně všechno, přestože si to spousta lidí myslí. Zuzka nepíše nic o nějaké špičkovosti a jedinečnosti svého manžela, jenom to, že má "náročnou" práci, jenže to už má dneska každej druhej. A nejspíš si nestěžuje na to, že musí prát, vařit a uklízet, ale dělat i ty práce, kterým se říká "chlapské" a on jí nejspíš nechce dovolit, aby si na to někoho najala. Jenže to se zase jenom domnívám, takže je to jen spekulace a to je na prd. Když nemáme kontakt s tím pisatelem, nebo pisatelkou, tak je to myslím všechno na jedno brdo, a pak se dohadujem, jestli to náhodou není tak, či onak. Může mít pravdu kdokoliv, Ty i Krakonoš, protože je to jenom virtuální a nepodložené kalkulování.

Může mít pravdu kdokoliv, Ty i Krakonoš, protože je to jenom virtuální a nepodložené kalkulování.

Proto si to občas tak užíváme :-) představ si, že by se Zuzka vrátila a napsala svou pravdu, viděnou s odstupem několika týdnů, tedy jinak, než když sem psala, protože to se zrovna ten večer s mužem pohádala kvůlivá pohozeným fuseklím a drobkům na konferenčním stolku a děti byly ten den obzvlášť energeticky vydatné.
Mezitím se uklidnila, koupila si svetřík, s kamarádkou to probrala u griotky a 25x se s manželem pomilovala - a teď se tu dočte, že se s tím hajzlem neschopným sobeckým má rozvést :-)) No co by si chudák holka počala :-) nene, lepší se nevracet..

to je pořád jen kdyby, co by. Vymýšlet si všelijaké varianty mě nebaví. Já jsem z toho Zuzčina podání nějak vycítil, že ten její manžel je asi dost velký sobec a tak jsem napsal svůj názor. Je to jenom můj "názor", neprohlašuju, že je to tak a nemůže být jinak, jen se mi to tak jeví. Kdyby se Zuzka ozvala a podala nám nějaké další, dokreslující informace, nebo kdyby snad náhodou sem napsal i ten její manžel, tak by to naše "donadování" mohlo být víc realistické, ale k tomu asi nedojde, jak už se to tady někdy stává. Já mám jakési tušení, proč to tak je, ale říct to nemůžu. Tož tak.

věhlasnej voperatér, kašlal na svou rodinu, netrávil s nima žádnej čas, žil jenom voperacema a zbytek dne strávil na kanapi, tak z hlediska rodinnýho života to byl skutečně debil. Předpokládám ale, že tomu tak nebylo (viz jen ty dovolený, Zuzka nic vo úžasnejch dovolenejch se svým manželem nepíše), jen sis ho vypůjčila pro vítěznou argumentaci, ve skutečnosti to byl starostlivej taťka, kterej sice manuálně nic nezvládl, ale aspoň se vo druhý kolem sebe zajímal, potřebný práce zaplatil. I sociální či emoční mrzák může bejt společnosti platná kapacita ve svým voboru. Je dokonce možný, že leckomu nevadí s někym takovym žít, hlavně že jsou love, chechtáky, norkovej kožich, kaviár a SUV v garáži. Se Zuzanou a jejím dotazem to ale nijak nesouvisí. Papa zase někde jinde, tady už nejni vo čem.

přesně tak, jen co by kdyby. Říct své tušení klidně můžeš, co bys nemohl, však my taky tušíme, že dotazy jsou občas staršího data a tazatelka už dávno možná ani neví, že někdy něco někam psala. Mně to nevadí, i kdyby to byly dotazy převzaté odjinud, mně je stejně osud tazatele v podstatě šumák, líbí se mi číst diskuze a reakce čtenářů. Tazatel mě zajímá ve chvíli, kdy zareaguje, tím se pro mě stane skutečným člověkem. Výjimečně reaguju stejným zaujatým způsobem i na dotazy z první skupiny, to když na mě z dotazu čiší opravdu starost a trápení.

Pokud...tak z hlediska rodinnýho života to byl skutečně debil. Předpokládám ale, že tomu tak nebylo (viz jen ty dovolený, Zuzka nic vo úžasnejch dovolenejch se svým manželem nepíše), jen sis ho vypůjčila pro vítěznou argumentaci

To jsou dva předpoklady o dvou lidech, které neznáš, takže pravděpodobnost omylu je značná, jak víš :-) Nepotřebuju vítězit nad nickem Krakonoš z www.kudlanka.cz. Tvůj komentář koresponduje s tímhle

co pořádnej chlap udělá a když to neudělá, není to pořádnej chlap podle krakonošského kodexu, a proto je to debil, hňup a neschopa

Jestliže paní Moserová o sobě v rozhovoru řekla, že v jejím případě se o rodinném životě nedá mluvit, protože vlastních dětí se zřekla ve prospěch práce pro popálené děti, vyvdala nevlastního syna, ale rodinný provoz zajišťovala maminka a různé výpomoci, ona rodinně nefungovala, protože celý život zasvětila práci, která jí byla koníčkem - pak podle tvých kritérií propadá mezi debily.
Já s ní v rodině nežila, proto mi nepřísluší soudit ji vůbec a už vůbec ne "z rodinného hlediska" , a z těch ostatních hledisek to byla skvělá, výjimečná osobnost, zasluhující nejvyšší uznání, úctu a respekt.

nevytáhla jsem paní M. proto, že je to teda silnější kalibr - obávám se, že tahle zkratka by ti byla podobná ;-), ale aby bylo jasnější, že lidi vnímám komplexně a počítám s tím, že ne každou oblast svého života zvládají stoprocentně, ne každá složka jejich osobnosti je bezvadná

von měl ten Krakonoš zase pravdu, už je tady ta stovka.

Pro bb2.
Myslím, že není zrovna nejlepší uvádět různé příklady a porovnávat je s tím zdejším. Ony ty situace a podmínky jsou vždycky nějak odlišné, zrovna tak, jako většina lidí. A proč nechceš uznat, že ten "Krakonošovský kodex", jak si ho nazvala, má veliký kus pravdy ? Rodina, kde to "klape", jede většinou podle něho. Čuchám, čuchám nějakou "člověčinu" !

A proč nechceš uznat, že ten "Krakonošovský kodex", jak si ho nazvala, má veliký kus pravdy ?

ale já to uznám, akorát že znám fůru rodin, kde to klape i když žijou podle jiných pravidel, a když se někdo prezentuje jako tolerantní s pochopením pro odlišnosti, překvapí mě, když pak nejen že uvažuje konzervativně až stereotypně, ale jiný náhled na věc v něm vzbudí dokonce vztek. Ale tak na jistou míru marně skrývané agrese a arogance, která mi zaznívá z jeho nesouhlasných reakcí, jsem už zvyklá. Není v tom nic osobního, on to tam prostě má, asi pro zdůraznění. Je to prostě takový chlap :-)

máš pravdu, ono to "klape", protože to klapat musí, ale dozajista to klape líp tam, kde je to tak, jak to popisuje Krakonoš. BTW, jak víš, že je to u něho "arogance" a "agrese" ? To je snad jenom Tvůj pocit, dobrá, ale mně se to spíš jeví, jako nadhled a zdravý úsudek. V drtivé většině jeho komentářů se sním shoduji a mám ho za chytrého a inteligentního chlapa.
Ty si taky často neodpustíš popis-itinerář, jak to, či ono děláš Ty se spoustou podrobností, které popisuješ, až by jeden řek, že jsi paní "dokonalá". Ale neboj, taky Tě považuju za chytrou a inteligentní osobu. Holt, každej jsme ňákej !

ale jo, mně taky přijdou jeho komentáře jako chytrý, inteligentní, občas se zdravým nadhledem, jen prostě když něco považuje za jedině správné, tak mu nestačí to zkonstatovat, nestačí mu sdělit, že je přesvědčený, že jinak to fungovat nemůže - ne, to nestačí. Musí toho, kdo to dělá jinak, jasně označit nápisem, nadávkou. Ne že by na tom záleželo, jen to časem vede k tomu, že si tu každý napíšeme to svoje a do diskuze se už skoro nepouštíme. Taky komu by se chtělo dál diskutovat a vyvracet názory a prezentovat svoje a podkládat je argumenty, když to skončí stejně u výkřiku "kdo to tak nedělá, je debil a pápá" :-) Ale to jen že ses k tomu vrátil, jinak je mi to šumák.

Jo, já popisuju podrobně, někdy až moc, to vím. A vím, že to na někoho občas působí tak, jak píšeš. S tím nic nenadělám, to je v jejich hlavách, ne ve mně. Když se o něčem rozepíšu podrobně, tak proto, že předpokládám, nebo tuším, že čte někdo, kdo by to mohl využít. Kromě veselých i neveselých historek ze života, tam by trocha stručnosti nebyla na škodu, ale holt to jinak neumím.

vždycky se mi vybaví Morlor, Kamenožrout, bažiny smutku a Sandonoriko :-))) - skvělý Nekonečný příběh I.

:-)