Nejsem právník, ale i když máte věcné břemeno na bydlení,dědicové mají právo vlastníka nemovitosti. A dědí movitý majetek - nábytek, auto a pod.
Jinak klíče jsou to nejmenší - můžete vložku vyměnit, až si movitý majetek převezmou...
Problém je, aby nevystěhovali i vaše věci. Ideální by byla dohoda, ať přijdou o víkendu, kdy jste doma.

Také nejsem právník. Prvně, upřímnou soustrast. Bohužel po velké ztrátě pak přijdou i materiální problémy. Ale věcné břemeno by mělo znamenat, že máte kde bydlet, ovšem majitelem nemovitosti jsou jeho děti. Pokud nemovitost chtějí prodat, je na ní to věcné břemeno, tedy kupec by to koupil i s tím, že Vy tam máte právo bydlet. Jestli to děti chtějí prodat, asi to bude problém, protože s břemenem je to téměř neprodejné, leda nějakým spekulantům. Jestli to prodat nechtějí, tak by bylo nejlepší se nějak dohodnout na užívání. Vy máte právo tam prostě bydlet, aniž Vám to patří. Jestli ale nebudou vztahy dobré, tak to asi žádná výhra nebude. Ale vyhodit Vás nemůžou.

nicméně určitě existuje tisíc a jeden způsob, jak věcnýmu břemenu totálně znepříjemnit bydlení, aniž by majitel porušil zákon. Nakonec takový příběhy už v různejch těch "černejch vovcích, vlastních vočích atd. určitě mockrát byly. Takže jako úplnej základ bych viděl dobrý vztahy. Jestli se ti nepodařilo nastavit si s těma dětma dobrý vztahy doteď, máš možná poslední šanci se vo to pokusit. Jestli to nejde, je dost dobře možný, že vodtamtud ještě "ráda" "dobrovolně" vodejdeš. V zájmu zachování duševního zdraví. Jo - a určitě nemá majitel nemovitosti právo mít vod mýho bytu klíče a lízt mi tam, kdykoli se mu zamane, to jsem si dost jistej. Ale má určitě právo přijet a třeba natírat vokapy, vopalovat se na zahradě, pokácet třešeň, pustit se do rekonstrukce (tam by asi musel zajistit náhradní ubytování). Nechtěl bych bydlet takhle.

Pokus se dohodnout, aby ti tvoje vecny bremeno deti vymenily za slusny byt. Neni nic horsiho nez spatny vztahy vecnyho bremene s vlastnikem nemovitosti. Neni nad samostatne bydleni. Zkus to po dobrem, ze nechces delat problem, ale ze se sama nejsi schopna odstehovat, a kdyz ti pomuzou.........

Věcné břemeno se automaticky nepřenáší prodejem domu, takže je jen otázka času, kdy budeš stejně muset jít pryč. Radím jediné, co nejrychleji si začít zařizovat své bydlení, jestli nechceš přijít ještě o nervy. Hodně síly a štěstí, tohle jsou někdy smutné konce vztahů.

Břemeno je zapsané na katastru nemovitostí s prodejem se přenáší. Může to být právo doživotního užívání nemovitosti. Chápu, že děti z takové situace nemají radost. Ale oni to dopředu nevěděly? Jediná možnost je se s nimi domluvit. Nejde jenom o užívání ale také o opravy domu.

váš přítel nechtěl připravit svoje děti o dědictví, a přitom vám byl zřejmě vděčen za péči, proto vám chtěl zabezpečit jistotu bydlení ve svém domě. Mezi vámi dvěma byly zřejmě hezké vztahy, ovšem s dětmi přítele to tak být nemuselo. Na jednu stranu byly jistě rády, že je o jejich starého otce dobře postaráno, ale jako svoji "nevlastní matku" vás zřejmě nepřijaly.
Věcné břemeno bydlení je sice nezpochybnitelné právo užívání nemovitosti, ale majitelé by měli mít do nemovitosti přístup. I kdyby jen pro kontrolu stavu domu.
Jestli máte slušné vztahy, dejte jim klíče v zapečetěné obálce, pro případ potřeby.
Ale na vašem místě bych si opravdu hledala levné malé bydlení, nebo nejsou-li místnosti v domku průchozí, stáhla bych se do nějaké menší části a zbytek nabídla k užívání dětem vašeho přítele.
Ani pak ale nemáte jistotu klidu. Zkuste si zažádat o byt v Domě s pečovatelskou službou, jistě nějaký v okolí najdete. Nebude to na počkání, ale dědicové uvidí vaši snahu věc řešit, a snad vás nechají v klidu žít.
Chápu, že se vám nechce z domu, kde jste prožila kus života, ale dům vám bohužel nepatří a přítelovi potomci třeba dům potřebují k vlastnímu bydlení nebo k bydlení svých dospělých dětí.
Toto je bohužel také jeden z nepříjemných následků nesezdaného soužití. Povinnosti jste na sebe přijala všechny, a práva vám nezbyla po smrti druha žádná.

Ty rady odejít a že právo nemáš žádný jsou na hlavu- nevím proč někdo radí, když o tom nic neví. Věcné břemeno se vkládá smlouvou do katastru, zřízení je státem zdaněno (alespoň a celkem tučně), takže nevidím důvod proč hned opouštět nemovitost. Nech si právníkem vyjasnit, co ze smlouvy o zřízení věcného břemene můžeš dožitotně skutečně užívat (ve smlouvě se může se lecos opomenout a z toho následně vyplývají problémy).Právní porada tě může sice stát nějakou tisícovku (dobrý právník až 3000Kč za konzultaci), ale víš hned, na čem seš a co můžeš. Taky nevydím důvod, proč by bez tvé přítomnosti ti měl běhat někdo po bytě nebo části domu, který užíváš. Domnívám se, že by jsi měla být upozorněna na návštěvu nebo potřebu zpřístupnění. Znám pojem omezování domáci svobody. Ale to opět s právníkem. Myslím že tvůj partner věděl, co lze od dětí očekávat a řešil to zcela správně, aby ti zajistil střechu nad hlavou, ale je neobral.

Rady jsou možná "na hlavu", ale prožít zbytek života v nepřátelském prostředí dědiců, taky není nic o co by si samotná stará ženská psala Ježíškovi.
Dle Tvé rady nastrká peníze právníkům, prosadí (možná) své "věcné břemeno bydlení" ale nechá se buzerovat příbuzenstvem svého zemřelého druha.
A že když o to některým lidem jde, tak dokážou být urputní. Už teď chtějí klíče...

Každopádně bude muset Eva uzavřít s majiteli domu Nájemní smlouvu a pokud tam zůstane bydlet, bude platit tržní nájem, který při velikosti bytu 3 plus 1 může být nad její finanční možnosti.
Může pochopitelně žádat na příslušném úřadě o Příspěvek na bydlení.
Ale i tak jí můžou noví majitelé znepříjemňovat život.

Nemusí vždy platit nájem. Záleží jak je to napsané ve smlouvě. Může je jednat o právo doživotního bezplatného užívání nemovitosti.

Mamčo, promiň, ale neraď nesmyly, i když to myslíš asi dobře. Věcné břemeno má z právního hlediska svůj účel a chrání osobu, ve prospěch které je napsána. Nemusí si sjednávat nájem (na co), nemusí se s dědici vůbec bavit, proto byla smlouva o věcném břemenu napsána a vložena do katastru. Pokud potřebuje Eva vysvětlit, co je ve smlouvě napsáno, je dobré se obrátit na právníka. To je asi 3000 za sezení. Nájem je v tomto případě totální nesmysl. Muže jí to ve výsledku stát mnohem víc nejistoty i peněz, než jedno sezení s dobrým právníkem.

věcné břemeno bydlení je přece nástroj sloužící právě k tomu, aby majitel nemovitosti mohl zajistit tomu, komu chce, právo užívat jeho byt, dům, i po jeho smrti, aniž by mu onu nemovitost musel darovat, a ošidit např. své potomky. Je to bezúplatné, není možné vázat k tomu nějaké "nájemné z věcného břemene".
Oprávněný se musí podílet na nákladech spojených s užíváním nemovitosti, takže část plateb za energie, služby atd. je na něm. Ale žádná nájemní smlouva s novým majitelem domu, bytu. To by popíralo smysl zřízení tohoto práva.
Tohle věcné břemeno zanikne až smrtí oprávněné osoby.

Vždyť se tu nedávno mluvilo o domcích na vesnicí, které chátrají a jejich staří majitelé je nezvládají ani fyzicky, ani finančně udržovat. Někdy to vyřeší tak, že domek dají nebo za malý peníz prodají některému z mladších příbuzných, s věcným břemenem bydlení pro sebe. Mladí přijdou levně nebo zdarma k bydlení, domek si postupně dají do pořádku, a starý člověk dožije ve svém. Když jsou vztahy v rodině a příbuzenstvu normální, tak to klapne.

My například máme zřízené břemeno vedení sítí přes sousedův pozemek, je zapsané v katastru u sousedova pozemku a je na furt, bude platit i poté, co on ani my nebudeme naživu. Žádné nájemné z tohoto břemen po nás nemůže chtít nikdo, ani případný nový majitel nemovitosti. V místě, kudy sítě vedou, si nesmí nic postavit a kdykoli nám musí umožnit přístup. Za to dostal samozřejmě nějaké bolestné.

Arnoštka radí dobře - nechat smlouvu o břemeni prohlédnout a vysvětlit právníkem, myslím, že není čeho se bát, že nic nehrozí, a právník může poradit ve všem ostatním ohledně práv obou stran.

Ale Evin druh zemřel v březnu. Teď máme duben a děti zemřelého chtějí klíče od Evina bytu (domu).
Za těchto podmínek bych bez ohledu na "právo" prchala z jejich dosahu co nejdřív a nejdál.
Ale každý jsme jiný, někdo by třeba bojoval. Já bych nechtěla na sklonku života bojovat...

Každopádně bude muset Eva uzavřít s majiteli domu Nájemní smlouvu a pokud tam zůstane bydlet, bude platit tržní nájem, který při velikosti bytu 3 plus 1 může být nad její finanční možnosti.

Na to reaguji, resp. reagovaly jsme s Arnoštkou.

Řešit to lze samozřejmě různě, záleží na tom, jací jsou to lidé. Je možné, že pro Evu bude schůdnější pronajmout si jiný byt, přestěhovat se a zapomenout na minulost. Možná by ale stálo za to ověřit si nejprve u právníka svá práva, povinnosti plynoucí ze smlouvy o věcném břemeni bydlení, a práva a povinnosti dědiců. Konzultovat své možnosti (s přihlédnutím k Evinu osobnímu nastavení, ochotě "bojovat", vyjednávat) a podle toho postupovat.
Je možné např. prostě sdělit dědicům, že mám doživotní právo v bytě bydlet, ale pochopitelně budu plnit své povinnosti a platit veškeré služby, poplatky, případné nutné opravy, údržbu, malování bytu atd. Nebo, pokud je to v Eviných možnostech a cítí, že by to bylo na místě, nabídnout dědicům menší částku, pravidelně posílanou na jejich účet. Ovšem nesepisovat žádnou nájemní smlouvu, to v žádném případě, pokud tedy věci jsou jak se zdají být (a to ověří právě ten právník). Taková nájemní smlouva na pronájem bytu, ke kterému má Eva užívací právo plynoucí z věcného břemene bydlení, by v lepším případě byla neplatná (to nevím, to se jen domnívám), a v horším případě platná a pro Evu fatální. Protože nájemní smlouva se dá vždycky nějak vypovědět, zvýšit nájemné apod.
Takže pokud by Eva usoudila, že by bylo k dědicům z nějakého důvodu nefér "zabírat" byt jen tak, a chtěla by jim platit např. dva tisíce měsíčně, pak ne jako nájemné.

Ale to už jsou konstrukce, tím bych se, být Evou, teď vůbec nezabývala. Nejdřív prověřit své možnosti, práva, povinnosti, zkonzultovat možné a vhodné postupy, promyslet další kroky, a jednat podle toho. To se týká i přístupu majitelů bytu do bytu. I to by mělo vyplývat buď přímo ze smlouvy o břemeni, nebo z ustanovení občanského zákoníku.

může mít různý obsah, může být omezeno různými podmínkami, nemusí být ani doživotní, a my vlastně nevíme, jaké je. Ale pokud mezi vlastníkem nemovitosti a oprávněným z věcného břemene nejsou dobré vztahy, je skutečně zaděláno na průšvih. Na druhou stranu být majitelem nemovitosti, do které třeba 20 let nemohu vstoupit kvůli věcnému břemenu a z toho důvodu je i prakticky neprodejná a já jsem povinna ji udržovat a platit daně, to bych považovala spíše za pomstu než za dar od otce - to už by bylo logičtější, aby partner Evy v závěti odkázal nemovitost jí třeba s nějakým vyrovnáním dětem.

že děti neměly klíče od domu otce už dávno - v normální rodině předpokládám, že moje děti mají klíče od mého domu a já od jejich bydliště - nikdo z nás neví, co se může stát, někdo půjde do nemocnice, pojede na dovolenou, bude potřeba zalévat květiny, postarat se o různé věci.

ale to jsou ty konstrukce a domněnky, skutečnost může být taková i maková.
Proto nejlepší bude začít tímhle

ověřit si nejprve u právníka svá práva, povinnosti plynoucí ze smlouvy o věcném břemeni bydlení, a práva a povinnosti dědiců...prověřit své možnosti, práva, povinnosti, zkonzultovat možné a vhodné postupy, promyslet další kroky, a jednat podle toho. To se týká i přístupu majitelů bytu do bytu. I to by mělo vyplývat buď přímo ze smlouvy o břemeni, nebo z ustanovení občanského zákoníku.

když sem někdo píše, hodit sem naskenovanou tu smlouvu vo zřízení věcnýho břemene. Ale to už je asi moc práce... Tak holt nutno zaplatit za právníka.

https://email.seznam.cz/imageshow/WrfhzjSuXtuF26zhSBQb8FVi7eyZk0OsxFblUKsQ-ZHXBecdsIDiIG8C8UT7Dn1QthoJXCA
Dnes přišli a řvali na mě že nejsem doma (byla jsem na náštěvě) a že se sem nemužou dostat řekla jsem jim že jeden klíč je tu navíc at si ho vezmou ale že bych byla ráda aby přišli když budu doma to se jim nelíbilo a řekli mě že mužou udělat že táta nebyl při smyslech že v roce 2010 dostal rakovinu tl.střeva(přitom do února jezdil autem) že mě zbaví břemena nebo sem nechají nastěhovat dceru z které já mám strach

chtěl mě zabezpečit jelikož se nechtěl vzdát duchodu po manželce nezanechal závět prý at se pak děti po.... a vlastně pro mě timhle neudělal nic klidného Je mě 60 platím vše tady sama i dan nemovitosti a jsem ráda že vyžiju vůbec nevím jak se bránit nerozumím jestli tu mám na něco nemám kam jít domov duchodcu je tady bydlení samotná ale koupelna a ostatní společné to bych se zbláznila

Dobrý den ,podepsaly jsme věcé břemeno užívání cesty ,paní následně dům prodala ,musíme s novým majitelem mít nové břemeno nebo se to přenáší prodejem na nového majitele,?Může mi někdo potadit děkuji .