Nejspíš by bylo dobré ji nechat "vytrucovat" u rodičů, za synem jezdit a snažit se uspokojovat jeho potřeby. Ono asi nebude trvat dlouho a i ti rodiče prohlédnou. Ale buď jak buď, o takovou partnerku není co stát. Snažit se o její návrat je obětování vlastního práva na šťastný život, ve kterém bude další obětí i dítě.

nejpozději za rok půjde do školky a Tvoje partnerka zpátky do práce. Pokud nejste sezdaní, měl bys požádat o vyměření výživného na synka a posílat matce dítěte výživné na účet nebo předávat proti podpisu.
Jelikož "rodičovská dovolená" trvá maximálně 4 roky, můžou Tvojí partnerku zatím klidně živit rodiče, jestli se jim bude chtít. (Pokud mají rozum, brzy jí vysvětlí, o čem je život a zodpovědnost).
Ty si můžeš zažádat u soudu o pravidelný kontakt s dítětem.
Třeba se Tvá partnerka vzpamatuje a vrátí se i s klučinou. Kdo by jí nadále asi tak živil ?

několikrát zmiňuješ, nejde to nejde...no všechno jde, když se chce. Musí chtít oba. Zkusím si to přeložit po svém: Nevzal sis ženu, se kterou máš syna. Jsi zapsán v jeho rodném listě? Vadí ti, že ty pracuješ a žena nepracuje. Je nyní na rodičovské nebo prostě v domácnosti? Pracovala předtím, hledá si práci? Píšeš, že je doma nepořádek jako ve chlívku. Myslíš tím rozházené věci nebo plesnivé jídlo a odpadky po bytě? Píšeš, že nemáš doma připravenou večeři. Je vaše dítě čisté a najedené? Píšeš, že je to doma jako v kavárně. Kpuří tam kamarádky tvé ženy?
Víš, podle odpovědí se dá teprve radit. Možná jsi jen sebestředný clapec, který neví, o čem je život, ženy, dítě, rodina... Možná jsi chudák, který musí snášet potvoru, která tě vyžírá. Možná jsi hlupák, co naletěl krásně líné babě...
Důležité pro tebe je, že asi tuto ženu už více nechceš, ale syna ano. Tudíž se raď tím, co napsala mamča. Kdyby jsi chtěl funkční rodinu, bylo by to jiné. Musel bys s ženou začít pravidelně komunikovat, ujasnit si své zásady a přijmout její. Nasjít společnou cestu jak žít spolua být přitom relativně šťastni. Možná soudím ukvapeně, ale zdá se mi, že to je to, co neumíte ani jeden a co nejvíc potřebujete.

Taktéž mě napadlo něco podobného, co jsi napsala v poslední větě, ale zdráhám se to sem napsat, protože dotaz je skutečně natolik stručný, že si nejsem schopná udělat představu o tom, co se u Pavla doma děje. Není tu ani náznak toho, jak asi na situaci nahlíží partnerka. Hranice toho, co považujeme za nepořádek nebo "kavárničku v bytě" jsou myslím dost různé.

Ale ať už je to jak chce, nakonec stejně jde jen o to, aby si to nějak vyjasnili ti dva, aby přijali modus vivendi pro oba akceptovatelný...

Pokud jste se dostali do fáze, že spolu už opravdu nechcete/nedokážete žít, ale s klukem se vídat chceš (a partnerka nevyvíjí součinnost), nezbývá než soudně řešit úpravu styku s dítětem a případně výživné na něj.