Evidentně to vlastníkovi vyhovuje (jinak by ji vodkázal do patřičnejch mezí). (Jo a máš tam chybu, která zase povede k nemístnejm spekulacím: V tý větě vo klíčích má bejt jeho švagrová, nikoli "jeho žena".)
No ale hlavní a podstatný je, že tvůj přítel by měl svýmu bráchovi natvrdo říct, že je kretén a jeho žena hydra vobecná, protože jenom hydra vobecná (abych nemusel použít nějaký drsnější pojmenování) chce po návštěvě nájem(!) A že už vás v tom baráku nikdo neuvidí, s rodičema bych si našel jinej způsob kontaktu (prosímpěkně, nechci slyšet vod nikoho, že to nejde - jde, ale musí se chtít). Tohle mně udělat brácha nebo jeho žena za jeho tichýho souhlasu, tak jsme spolu skončili. Hledejte si jiný místo rodinnejch srazů, lízt do baráku, kde mně nechtěj, je blbost a zdraví škodlivý.
---
Ponaučení pro nás starší a pokročilý: Na haranty za života nic nepřepisovat, dokud dejchám, je barák můj a nikdo nebude nikomu diktovat nějaký podmínky, za jakejch smí přijet. A komu se to nelíbí, ať táhne bydlet do svýho.

já bych to nevzdávala, být tvým přítelem, a neustupovala zlu. Byl to rodičů dům, ať je nenechá vyhánět.
věcné břemeno určitě není "na dožití", ale je to věcné břemeno bydlení nebo užívání. Pokud není ve smlouvě o právu věcného břemeno uvedeno nějaké pravidlo nebo omezení, tak si tchánovi mohou v prostorách, ktero jsou určené (tou smlouvou o věc.bř.) k užívání, k bydlení, dělat v podstatě co chtějí - pokud to není v rozporu s dobrými mravy. Takže tam např. bez souhlasu majitele domu nemůžou podnikat (protože mají právo byt užívat, bydlet v něm, ne podnikat), můžou tam chovat domácí zvíře - malého psa, kočku, ale ne stádo koz, můžou si klidně kdykoli pozvat návštěvu na jak dlouho chtějí, atd.

Pokud nějaká omezení, pravidla ve smlouvě o věc.bř.jsou, nesmí být v rozporu s dobrými mravy. To znamená, že i kdyby v té smlouvě byl zákaz návštěv, je neplatný, protože je v rozporu s dobrými mravy. Naopak v pořádku by asi bylo např. to, že tchánovi nesmí mít doma zvíře, protože děti majitele objektu jsou alergické... apod.

Takže - doporučuju ze všeho nejdřív podívat se (přítel s rodiči) do smlouvy o věc.břemeni, co tam vlastně je. Pokud je tam jen "věcné břemeno bydlení", tak je to vyřešené raz dva a nikdo, ani majitel nemovitosti, nemůže rodiče omezovat v přijímání návštěv, pokud ty návštěvy budou jen v prostoru určeném pro rodiče.
Následně by si chlapi mohli spolu zajít na pivo a z oka do oka si popovídat, co proč jak. Možná to bude stačit. Kdyby ne, tak přítel může upozornit bráchu, že rodiče mají věc.bř.bydlení a žádná jiná omezení, že kdyby brácha nebo jeho žena bránili rodičům v normálním životě, tak je to kromě hnusárny taky v rozporu se zákonem a proti dobrým mravům, a je to napadnutelné.

Pokud ve smlouvě o věc.bř. nějaké omezení bude, bude to spíš technická záležitost, žádný notář by nenapsal do smlouvy omezení typu "nebude přijímati návštěvy, ni vlastních dětí, jinak bude z domu na ulici vyhoštěn a ke spaní pod mostem donucen".

Když nic nepomůže, žádná domluva ani jemné připomenutí, že švagrová dělá něco, na co nemá nárok, tak jí prostě natvrdo musí tvůj přítel říct - moji rodiče mají právo vzít si K SOBĚ koho chtějí, kdykoli a na jak dlouho chtějí, budou to dělat dokud budou žít a ty s tím nic dělat nemůžeš. Pokud bys jim v tom bránila násilím, zavolám na tebe policii, podám trestní oznámení a poradím se s právníkem, jak postupovat.

Slovní útoky se snažte ignorovat, případně opět vytáhnout z rukávu právníka, který už z té situace určitě nějakou žalobu vykřeše.

Nevím, proč by rodiče měli prchat z domova kvůli nevychované čůze. Ted to třeba nebude problém, ale co když omarodí, vymknou si kotník, nebo prostě bude venku hnusně, náledí, mlha a jim se nebude chtít jít ven - budete stát pod okny a vysílat si praporkem signály?

já vím, že to sem moc nepatří, ale vždycky, když si přečtu takovýhle článek, případně jiný na téma mizerné lidské vztahy, tak si říkám, jaké štěstí já v životě mám....

s tím věcným břemenem si nejsem úplně jistá, na co se vztahuje a na co už ne.
Rodiče na mě před lety "napsali" barák s tím, že veškeré papírové vyřizování musím zajistit já, protože oni tohle neradi. Tak jsem tedy s právníkem sepisovala darovací smlouvu a smlouvu o věcném břemeni. No a právník se mě ptal, co do té smlouvy o věcném břemeni chci zahrnout. Čímž mě poněkud zaskočil, protože jsem si stejně jako ty myslela, že není nutno to nějak více specifikovat. Tak jsem tehdy prostě řekla, že nevím, že prostě jen chci, aby naši měli jistotu, že jejich práva jsou dobře ošetřena. Takže mají ve smlouvě, že mohou užívat nejen svou bytovou jednotku, ale i společné prostory, že mohou užívat zahradu a mají právo na polovinu z jejího výnosu atd. atd. Mimo jiné je tam výslovně uvedeno, že mohou přijímat návštěvy. Musím říct, že mi to tehdy připadalo směšné, vůbec by mě nenapadlo takové samozřejmosti uvádět do smlouvy. Jenže jak je vidět, pro někoho to samozřejmosti nejsou.

týká všeho, co je uvedeno ve smlouvě, protože co tam není lze zpochybnit. Jednoduchým příkladem může být třeba užívání zahrady, která je babiččinou pýchou a do smlouvy se to nenapíše, protože se to "tak nějak rozumí samo sebou", že jí ta radost zůstane. No, nerozumí. Stačí aby se nový majitel rozhodl, že víc než pivoňky potřebuje bazén.

Jinak hladová švagrová má dost smůlu, poněvadž těžko požadovat nájem (nebo jinou formu úhrady) po někom, s kým nemá podepsanou smlouvu a stejně tak se domnívám, že není oprávněna chtít vrátit klíče, jestliže není možno se dostat i do její části domu. Ale fakt je, že hodně záleží na znění konkrétní smlouvy.

jestli "právo dožití" je zapsáno na Katastru nemovitostí, nebo je to jen ústní dohoda.
Úplně náhodou jsem se podívala na KN na naše sousedky (samé vdovy) a jejich "dožití" nebo "právo bydlení" po darování nemovitosti dětem na katastru není zapsáno vůbec.
Pak záleží na tom, jaké jsou rodinné vztahy, nebo jaké si potomci přivedou partnery.
V nahoře zmiňovaném případě si bratr přivedl do rodiny tedy pořádnou mrchu. Jestli se tomu nedokáže postavit teď, tak se mu to v životě ještě pořádně vymstí.

já si nemyslím, že není třeba to specifikovat, jsem vždycky pro co nejpřesnější smlouvy tak, aby se předešlo potížím a konfliktům. Mně přijde dokonce logické, že pokud je ve smlouvě jen věcné břemeno bydlení, tak to znamená bydlení v určených prostorách, na společných že je třeba pamatovat zvlášť (aby nepřišla jednou nějaká megera a nenutila oprávněného lézt do svého bytu oknem zvenku...), a vůbec to neznamená, že kromě bydlení může užívat i zahradu.
Ale pokud specifikace ve smlouvě není, je tam jen věcné břemeno bydlení a uvedené prostory, kterých se to bydlení týká, tak k bydlení samotnému patří i přijímání návštěv, sprchování se kdykoli, pouštění si hudby v době mimo noční klid apod.

Dohadování se ale nemá smysl. Nesnáším dohadování (mimo diskuzní fóra na Kudlance:-), kdy jeden má názor na věc takový, druhý makový, shody nedojdou a jen se hádají. To je zbytečná ztráta času a energie, nemá to smysl.

Jediný možný postup v případě prudící švagrové, pokud se vyčerpají všechny možnosti o dohodu a rozumný přístup, je takový: Ok, švagrová, ty si myslíš tohle, je to tvůj názor, my (přítel, rodiče...) si myslíme takhle, to je zase náš názor. Rozlousknout to může jen soud. Pokud si vážně myslíš, že rodiče nemají právo ve "svém" bytě přijímat návštěvy příbuzných - dej to k soudu. Až ti dá soud zapravdu,že já, rodičů syn, je nesmím navštěvovat, tak se přizpůsobíme.
Do té doby nám polib šos. A pro pořádek dodávám (já = syn, tedy Lucie přítel), že jakékoli nátlaky z tvé strany do rozhodnutí soudu jsou nepřípustné, napadnutelné a žalovatelné, a že na tebe v takovém případě zavoláme policii a podáme trestní oznámení (nikdy neškodí na hlupáka udělat trochu bububu...). Tak si to dobře rozmysli a zatím nazdar.

až jsem jednou slyšel vod kamarádky, že jí její tchýně písemně vyúčtovává energie a jídlo po víkendech strávenejch s jejím synem na rodinný chatě někde u rybníka. Prostě nejen že ženský jsou z Venuše a mužský z Marsu, ale některý lidi jsou evidentně z nějaký temný pr*ele.
---
jednababi, stačí, aby ve smlouvě bylo například napsaný, že klíče vod baráku nesmí mít nikdo jinej, než rodiče. Stačí prostě, aby dostatečně zm*dí hlavička vymyslela dostatečně zm*dí smlouvu.

Do smlouvy nechť se určitě podívají. Ale žádný rozumný notář, právník, nesepíše smlouvu o věcném břemeni ve smyslu, že rodiče nesmí ve svých prostorách přijímat návštěvy syna. To by bylo, tuším, i protiprávní, proti Občanskému zákoníku.
Můžou se vymezit prostory, ale ne přijímání návštěv syna.

proč ten náš právník tenkrát do smlouvy výslovně uvedl, že rodiče mohou přijímat návštěvy. Chápu to tak, že přestože nám normálně myslícím lidem přijde přirozené, že naši rodiče mohou ve svém bytě přijímat návštěvy, existují i takové švagrové, kterým to tak úplně přirozené nepřipadá a jsou schopné toto jejich právo napadnout. Takže je lepší to do té smlouvy zanést.
Samozřejmě nevíme, jak vypadá smlouva o věcném břemeni rodičů Luciina přítele.
Taky by mě zajímalo, pokud to ve smlouvě nemají a došlo by k soudu, jestli by to ten nezdárný syn se svou ženou mohli vyhrát. Pevně doufám, že ne.

právě proto, aby se zavřela "huba" takovým dorotám :-)
Protože tyhle blbky, a blbci, jsou schopni otravovat život i tím, na co nemají právo, ale pokud jim zamáváš před nosem smlouvou, kde je to černé na bílém, tak sklapnou.
Tvůj právník byl prozíravý a zkušený.

zda by nezdárný syn u soudu vyhrál, to by asi záleželo na tom, jak by byla postavená žaloba, ale pokud by šlo skutečně o to, aby rodiče nesměli ve svém prostoru přijímat návštěvy druhého syna, aniž by prokázal první syn, že druhý syn rodičům nebo jim, majitelům domu, nějak škodí - tak to by neuspěl

švagrové, ale není to naschvál, protože rodiče ji nemaj rádi a prudí ji, takže jim to dává sežrat tímhle způsobem? Sice blbým, ale jak se zdá tak celkem účinným. Znám takovej případ, kdy snacha nezapadla do celkem spokojené a veselé rodiny a to co provádí je teda na pěst, ale matka, aby byl klid tak drží hubu a krok. A kluk drží s manželkou, protože by si jinak moc neužil i když dítko už mají. Jo rodinný vztahy jsou někdy příšerný.

žádat vrácení daru, tedy syn, na kterého rodiče dům přepsali, by měl povinnost dům vrátit.
Chtělo by to ale dobrého právníka a svědky, kteří by dosvědčili, že je rodičům bráněno ve styku s druhým synem.

že ten Jindřich František Boblig z Edelstadtu, nebyl až tak moc "špatný".
Tahleta "švagrová", by asi byla vhodnou osobou pro jeho šlechetné a "humanistické" zájmy. Ále, kdoví, jak to všechno je ? Tady máme vždycky podání jenom z jedné strany, takže pak se jenom dohadujeme a dosazujeme si své vlastní verze, když ono je to pak všechno úplně jinak. Jsem zvědav, jestli se Lucie ještě ozve.

Milá Luci, poraď se s právníkem. Jsou to tu jen tlachy, co Ti stejně noc konkrétního neporadí. je to ztráta času. Vím o čem mluvím.

a píšu skoro ke každému dotazu, aby se radši přepatli u právníka, že to my nejsme a jen píšeme o našich zkušenostech, případně dáváme info ze zdroje JPP.
A stejně se tu, na diskuzním fóru na netu, ptají a často na životně důležité věci. Tak si myslím, že si potřebují spíš ulevit, počíst si, že v tom nejsou sami a že stejný problém už někdy někdo řešil a přežil..
Jinak si to neumím vysvětlit. Na recept na bábovku ok, ale s takovými záležitostmi bych se sem asi radit nešla. Ale chápu, že když je někomu ouzko, tak zafunguje ono pověstné sdělená starost, poloviční starost.

a my si poplkáme :-)