Milá Kudlanko, pevně doufám, že snad někomu prospěju svým příběhem, respektive že odradím toho, kdo bude mít nápad přepsat dům na nezletilé dítě. Vážení, křičím: nikdy!!! Vysvětlím: po rozvodu mi zůstal dům. Polovina z něj patří nezletilé dceři. Dům je zatížený hypotékou, kterou se manžel zavázal hradit - odrážela se od toho výše výživného.
Dnes je ale všechno jinak. On přepsal hned veškerý majetek na svou novou manželku. Jsou zas už (na oko) rozvedeni, ve svém podnikání - pohostinství - vykazuje nulový příjem, a neplatí proto nic, žádné výživné; s dcerkou se také nestýká... Samozřejmě, že vše je účelové, ale to je jiná část příběhu. Já však sama dům tak, abych jej udržela v chodu a zvelebila, nezvládám, musím za něj platit hypotéku, provoz a okolní náklady - včetně nákladů mé dcery - je nad moje síly; ač pracuji od nevidím do nevidím.
Průšvih je, že dětství mého dítěte mi uniká; snažím se dům prodat, ale již vloni mi soud prodej zamítl: na radu právníka proběhl opatrovnický soud, a manžel byl navrhnut jako opatrovník... Chtěla jsem vyplatit hypotéku a koupit byt, který by byl napsaný na dceru (plán: hypotéka splacená, muž spokojený a já věcné břemeno), toto však soudkyně zamítla s tím, že otec nemůže dceru zastupovat – prý střet zájmů.
A tak uběhl další rok. Mám zase zájemce o barák a s tím spoustu starostí... opatrovníka bude dělat můj bratr, polovinu peněz složím dceři na účet a hypotéku si převedu na nový byt - musím dceři zajistit střechu nad hlavou...
Je fakt, že to všechno budu splácet s odřenýma ušima ... a modlím se, ať soud prodej schválí. Je zajímavé, že stát má sice „na starosti blaho dítěte“, ale, že pomalu už hrozí reálná možnost zabavení domu bankou, to nevidí. Jak říkám - z manžela alimenty ani dlužné částky nedostanu ani exekucí - ale to je pro všechny v pořádku, nic se jemu nestane.
Můj dotaz, moje prosba k vám o radu, zní:
- nemáte někdo zkušenosti s opatrovnickým fondem pro nezletilou?
- Jsem máma, dceru nechci okrást, dýchám a žiju pro ni, ale jak lze disponovat penězi určenými pro ni? To musí být stále na účtu?
- Právník definoval možnost výběru ve prospěch dítěte. Co to je? Je „prospěch“ vybavení jejího pokoje? Studijní pobyt při škole? Notebook? Počítač?
- Chtěla bych využít možnosti a koupit jí byt; kdy musím o výběr žádat soud?
Znovu opakuji, nechci ji okrást, ani zahrnout nějakými nesmysly, ale pravdou je, že v nákladech sotva dýchám.
A ještě něco: než se do mne pustíte, chci vám říct, že nejsem žádná hyena, co okradla „chudáka manžela“; sám si odešel za mladší, veškeré peníze na podnikání si vzal z rodinných úspor a mně nechal na stole 500 Kč.
BERTA
Desatero práv a povinností opatrovníka
JUDr. Hana Nová
Mnoho čtenářů Práva a rodiny se na nás obrací s dotazy týkajícími se problematiky opatrovnictví. Připravili jsme pro ně proto stručné shrnutí základních práv a povinností, které s sebou opatrovnictví přináší.
Desatero práv a povinností opatrovníka :
1. Opatrovník musí být ochoten funkci vykonávat.
2. Musí zajistit:
a) v případě opatrovance úplně zbaveného způsobilosti
•péči o osobu opatrovance – určit bydliště – zejména v případě ústavní péče,
•zajistit zdravotní péči,
•zajistit všechny jeho potřeby – oblečení, obuv, telefon, cesty atp.,
b) v případě opatrovance omezeného způsobilosti
•zastupování v těch oblastech, pro něž je opatrovanec sám nezpůsobilý – vyplývá to z výroku rozsudku.
3. Správa majetku – musí být vedena přesně
•musí být vedena odděleně – samostatně (nikdy na privátním účtu opatrovníka),
•musí být vedena přehledně
4. Nikdy nesmí být majetek opatrovance převáděn bezplatně nebo jinak nevýhodně, zejména nikdy (!) na osobu opatrovníka nebo jeho blízké
5. Nikdy nesmí být majetek opatrovance spravován s nepřiměřeným rizikem nebo majetek opatrovance nesmí být předmětem spekulace
6. Dozor soudu a spolupráce s ním – schvalování právních úkonů neběžné povahy (analogie s § 80 odst. 4 zákona o rodině):
•informování soudu o osobě opatrovance,
•informování soudu o správě jeho majetku.
7. Spolupráce s lékaři a zdravotnickými institucemi:
•při řešení aktuálního stavu – právo na informaci - o zdravotním stavu a perspektivě,
o léčbě
o nákladech s tím spojených,
•prevence (očkování, stomatologická péče, antikoncepce...).
8. Odpovědnost občanskoprávní – za způsobenou škodu podle obecných předpisů.
9. Odpovědnost trestněprávní – podle obecných předpisů (porušení povinností při správě cizího majetku).
10. Právo na odměnu v případě náročné správy majetku, je-li tato správa spojena se značnou námahou a vyžaduje-li odborné znalosti
Desatero požadavků, které by měly být splněny při výběru opatrovníka nesvéprávných osob – osobní předpoklady:
1. Věk – z hlediska perspektivnosti funkce.
2. Zdravotní stav – nesmí být takový, aby byl na překážku výkonu funkce (zejména žádná psychiatrická diagnóza).
----------------------
JUDr. Hana Nová je soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 9
Na všechno, co ti není jasné, se ptej právníka, obzvlášt, když ti není jasné co ti sděluje. On ti to rád vysvětlí, je to jeho práce. My tu povětšinou nejsme právníci, takže ti napíšeme jen své dojmy nebo své zkušenosti, a i ty se můžou případ od případu, soud od soudu, lišit.
Takže jen domněnky - jestliže je půlka domu dcery a ty platíš hypotéku, tak po prodeji bys měla mít nárok na polovinu peněz a z její půlky peněz by se měla hradit polovina všech nákladů spojených s prodejem domu (právník, realitka, poplatky úřední, poplatky bance, nějaké sankce banky za předčasné splacení hypotéky apod.), a také polovina nákladů na přestěhování, na zařízení nové domácnosti, kterou bude dcera užívat, bydlet tam.
Beru to tak, že náklady na běžné živobytí hradíte napůl s otcem, on přes výživné, a ostatní výdaje jsou navíc a o ty byste se měli také podělit. On se podílel tím, že svou půlku domu převedl na dceru. Na druhou stranu, ty od rozvodu do prodeje bytu platíš celé splátky hypotéky, to by šlo asi taky zohlednit při hrazení dceřiných neběžných výdajů z jejích peněz (z "fondu").
Pokud výživné neplatí, spravedlivé by bylo, abys mohla pokrýt všechno z fondu, ale to by odporovalo zákonům. Výživné se musí řešit samostatně, žalobou, exekucí.
Možná by šlo napadnout i účelové převedení majetku na druhou manželku, protože v době, kdy to udělal, měl už závazky k vaší dceři.
Bratr coby opatrovník od soudu dostane určeno co může a co ne.
to nezní jako rýpnutíto zní jako rýpnutí, ale není to tak myšleno
zatím to vyznívá tak,že pokud budu chtít zaplatit dceři třeba studijní pobyt,jazykový kurs,tak platím právníka, žádám soud o povoleníno, žádat budeš bratra a ten bude muset coby opatrovník rozhodnout a informovat soud, jakou formou a v jaké frekvenci, to nevím, to by mu měl určit soud
Obecně se řídím a radím řídit se tímhle:
kdo se moc ptá, moc se dozví
co není zakázáno, to je dovoleno
co nejhoršího se může stát, když to udělám, jaké to bude mít dopady a na koho, teď a později
