Mám dlouholetou stejně starou kamarádku-romantičku, na které mi opravdu záleží. Ona pochází z města a já z malé "dědiny", kde jsou asi tři tisíce lidí. Nyní žijeme obě v menším městě. Všechno začalo tím, že byla po rozchodu s přítelem hodně smutná, na krku pomalu pětatřicítku, a tak jí někdo z okolí nabídl, že ji s někým seznámí. A to se stalo...
Dotyčnému budu pro přehled říkat pan X. Protože pan X pocházel že stejné dědiny jako já, zeptala se mě, jestli ho náhodou neznám, a já ho samozřejmě znala. Ostatně, byl tam dost známý. Byl rozvedený a jeho bývalá manželka dokonce u nás bydlela 5 let v podnájmu. No, řekla jsem jí nakonec, co o něm vím; nebylo to bohužel nic kladného, protože když byl mladší, byl to výstavní kus, který střídal holky jak na běžícím pase. Také jsem jí řekla, že má finanční problémy, že se k bývalce nechoval hezky a uměl ji i zmlátit. A že bych s ním rozhodně nechodila a nedoporučuju ji ho.
Půl roku moje kamarádka hledala dál a pak se s ním přeci jen dala dohromady. Jejich vztah trval necelý rok, pak se s ní rozešel, že nechce rodinu a ani se znovu ženit, atd. - byla z toho dost překvapena a nešťastná a zase nějakou dobu sama.
Pak, když jsme u ní byli na návštěvě, se mě zeptala, jen tak, mimo řeč, jestli náhodou neznám pana Y, který pochází také od nás. Na to jsem ji jen řekla, že ano, ale vím jen to, že před 15lety bral drogy s moji sousedkou(dobře si je pamatuju, jak bývali oba zhuleni) a že jsou na tom dost bídně.
Chvíli byl klid a pak se do mě pustila, že to snad nemyslím vážně, že jí to hned od začátku kazím, teď že bude myslet na ty drogy a nebude to ono, že i s panem X, před kterým jsem ji varovala, to nebyla pravda, protože na ni byl hodný. Pak mi teprve řekla, že její vztah s panem Y. je už v začátcích. Byla jsem z jejího chování překvapena a snažila jsem se jí vysvětlit, že je to stará věc a nevím, co s ním od té doby je.
Pak ke mě na návštěvu přišel kamarád, který zná velmi dobře pana Y., jeho celé příbuzenstvo a také jeho bývalou přítelkyni, která ho nedávno vyhodila z bytu (exekutoři k ní začali chodit kvůli panu Y). Byl totiž podnikatel; jenže vždycky vybral zálohy na práci, prachy roztočil, práci neudělal, a kromě toho občas tuhle bývalku zbil. Pak jsem se totéž dozvěděla ještě z jiných stran. Přemýšlela jsem co dělat, varovat jsem se ji už neodvážila po její bouřlivé reakci na ty drogy. Nakonec jsem něco řekla našim dvěma společným známým, že by ji mohly varovat místo mě.
Jenže - moje kamarádka mi napsala, jak moc ji to mrzí, že roznáším lži o jejím novém partnerovi, který je úžasný, že mu 100% důvěřuje, že i ty drogy jí vysvětlil - a hlavně - že nic z toho není pravda, že ho vůbec neznám. Že jsem mohla mít šanci ho poznat a sama si udělat úsudek, ale že lidé jsou odporní a špatní a roznáší hloupé pomluvy. Že sice pan Y má problémy s penězi, ale to není jeho vina, protože za všechno může jeho bývalka atd. A hlavně: že toho mám nechat, že toho má dost, že jí kazím radost, když ona je teď tak šťastná a tohle ode mě nečekala. Že sice věří, že jsem jí vědomě nechtěla ublížit, ale že to dělám.
Napsala jsem jí jen, že jsem si pro ni vždycky přála a přát budu jen to nejlepší a že doufám, že bude mít všechno tak, jak to sama chce. Ale - teď jsem z toho smutná, protože vídím, jak se řítí do propasti s panem Y, který je úplně jako přes kopírák s panem X. snad ještě o něco horší.
Nemůžu nic dělat a ještě jsem asi ztratila naše přátelství. Anebo neztratila? Co myslíte?
KAROLINA
já se tvé kamarádce nedivím, že je z tvého chování rozčarovaná. O jejím partnerovi máš informace minimálně z druhé ruky, nebo 15 let staré (a to, že někdo kouřil ve 20 trávu skutečně absolutně nic nevypovídá o tom, jaký je z něj člověk v 35) a stejně ti to nebrání v tom, abys organizovala druhé, aby jí ty drby o jejím partnerovi donášeli. Co jako čekáš, že ona udělá? Že se na něj vykašle, protože tobě o něm někdo, kdo zná jeho bývalku něco říkal?
Já bych od své kamarádky čekala to, že se bude snažit mého partnera poznat. Osobně, ne skrze sbírání informací jedna paní povídala. A že pokud se jí na něm něco nebude zdát- poté, co si dá tu práci s tím, ho poznat a dát mu šanci- tak že mi to řekne, ale že i přesto bude respektovat moji volbu. A že pokud si rozbiju čumák, tak že tu bude pro mne a ušetří mě poznámek typu- já jsem ti to říkala.
Zkus popřemýšlet, třeba ještě není pozdě na nějakou omluvu...
Ať tak, či tak, rozhodopádně bych to zohlednil při příštím dotazu...
Sidone, a vidíš to, zrovna informace od bývalky bych brala obzvlášť s rezervou. Ono když si poslechneš dva jedince z páru po rozchodu, jak popisují jejich vztah a zejm. konec toho vztahu, tak obvykle uslyšíš dva naprosto odlišné příběhy
Ja bych dal na primou otazku primou odpoved, ale zduraznil bych, ze to jsou stare informace. Na nejake vycitky bych proste odpovedel: kdyz nechces nic vedet, tak se neptej. A celou zalezitost bych tim uzavrel.
At si kazdy zorganizuje svuj zivot sam....
Zasahovani do cizich zivotu a intriky naopak ano.
Malý příklad: Sloužil jsem na vojně, v místě kde bylo 1000 vojáků a asi 10 děvčat k mání.
Můj kamarád byl pro ženy magnet. Těch 10 děvčat stihl dostat do postele za jeden rok. Co mne ale šokovalo. Když "chodil" s číslem 1, ostatních 9 se semklo v pevný šik a pomlouvaly oba.
Když si namluvil č.2 jednička se sklamaně připojila k ostatním a cupovala párek snimi a tak to šlo až padly všechny "za vlast" .
Podle mě se kámoška chová jako puberťačka, no možná ještě hůř. Hlavně v tom, jak Tě obviňuje z toho, že jí ubližuješ. Osobně nevím, co ublíží víc, jestli nepříjemná pravda nebo nějaká ta milosrdná lež, ono je to kolikrát ve finále úplně jedno, protože stejně budeš ta špatná Ty, dokud si ona neuvědomí, že je zodpovědná sama za sebe.
