Ráda bych ti Andreo poradila z vlastní zkušenosti, ale nevím, zda jsi skutečná, nebo jen zase někdo převzal tvůj dotaz odjinud a sem ho lípnul.

Jestli se sem ozveš, můžu pokračovat v psaní.

Taky se mi už stalo, že mojí kamarádky otázku, kterou probírala jinde na diskusi a s jinými lidmi někdo vložil sem. Bez jejího přičinění, bez jejího přání a to se mi nelíbilo.

Nevím, zda ostatní co tu píší odpovědi, neudivuje, proč jim zadavatel( ka )neodepisuje.

AAGORAFOBIE - z řeckého slova agora, což znamená tržiště. Jen to strach z otevřeného prostoru , popř. i množství lidí v něm. S tím sama nic nenaděláš, nutno vyhledat líkařskou pomoc. Krom lékaře ti nikdo nepomůže.

a možná rozšířenější, než by sis myslela. Trpí tím hodně lidí, ale někdy jen lehčí formou, takže jim to život sice komplikuje, ale nikoli úplně znemožňuje. To, co popisuješ, že se ti stává, když máš vyjít ven, je panická ataka. Jestliže jsi skutečně sedm měsíců nevyšla z domu, opravdu musíš vyhledat odbornou pomoc, protože to už v rámci normálu není. Zkus třeba zatelefonovat na Psychiatrické centrum Praha (tel.: 266 003 111), případně na nějaké tvému bydlišti bližší psychiatricé pracoviště a poradit se, co dál. Je to léčitelné kognitivně behaviorální terapií s celkem dobrými výsledky. Je to sice běh na dlouho trať, ale stojí to za to - přece nebudeš sedět doma do konce života. Přeju hodně síly, určitě to nevzdávej!

V práci jsi v pohodě? Musíš jít k lékaři. Léčí se to bez následků. Takhle přece nemůžeš žít.

Stejný problém měla moje známá,jedině spolupráce s psychiatrem a léky se zdárně s tímto problémem vyrovnala.Pokud nic nepodnikneš,bude se to zhoršovat.

Tak jsem o Kudlance přemýšlela v noci a docvaklo mi, že za ty léta co sem chodím ( spíš číst než přispívat ), spousta užitečných rad se zde našla.
Je pravdou, že se nemusí každý zadavatel otázky přidávat k diskusi.

Tímto se D@niele omlouvám a víc jí písnu soukromě.

Vám ostatním : raďte, po dušičce lidičky v problémech hlaďte, pište svoje názory i připomínky, nejen tazatel si tu nachází Vaše cenné informace. Slova povzbuzení, jindy i výtky k chování jsou důležité.

Přeji všem pěkný den .

DOBRY DEN ANDREO MELA JSEM STEJNY PROBLEM ASI PO ROCE ZITI V JIZNI FRANCII.ZILA JSEM S MUZEM KTEREHO JSEM ZNALA VIC JAK 2 ROKY Z MYCH OBCASNYCH NAVSTEV TADY.NEBUDU SE ROZEPISOVAT ...STRUCNE BYL VELMI ZARLIVY A TO BYLO POPRVE V MEM ZIVOTE )BYLO MNE 40LET)KDY NA ME MUZ VZTAHL RUKU.NAKONEC VSE PRIPRAVIL ME ZABIT.PROTOZE JEHO LOGIKA BYLA KDYZ TE NEMOHU MIT JA TAK NIKDO.PISI ZMATENE PROMINTE ZAPOMNELA JSEM NAPSAT ZE JSEM SE ODMITLA NECHAT BIT A CHTELA JSEM ROZCHOD.PO SOUDU DOSTAL 2 ROKY.SLA JSEM K LEKARI MELA JSEM STEJNE PRIZNAKY JAKO VY ANDREO.LEKY ALE HLAVNE PRACE NA SOBE SAME!!!!!POMAHA ME PORAD KNIZKA OD DR. MURPHY MOC PODVEDOMI 1 A 2.MUSITE CHTIT VY ANDY HLAVNE VY SAMA SE Z TOHO DOSTAT.AZ SE NAUCITE VELIT SVEMU PODVEDOMI VSE PUJDE JAK VY SAMA CHCETE A BUDETE TO VY KDO BUDE ROZHODOVAT O VASI NALADE O VASEM ZIVOTE A O VASEM STESTI.JA NYNI ZIJI STASTNE ALE PORAD SE CHCI UCIT.O SVOBODE MYSLENI O MEM ROZHODOVANI NAD MYM ZIVOTEM.ZKUSTE TO LRKY JSOU JEN PRO START ABY JSTE MELA SILU KONECNE VZIT VAS ZIVOT DO VASICH RUKOU.HODNE STESTI A MYSLIM NA VAS . NADINE

a na rozdíl od Alenky nejsem diagnostik:-) Z tvého popisu tuším, že pro tebe bude možná obtížné i jen tak vyjít z domu do nejbližší ambulance psychiatra. Myslím, že ty sama víš, že je to na léčbu a víš, že v diskuzi na netu léčbu nenajdeš. Proto tvoje psaní beru tak, že nevíš kde jak začít. Třeba už sis to vyřešila sama, ale pro jistotu :-) Našla bych si na netu maily na několik psychiatrů a těm bych poslala to, co jsi napsala sem. Z reakcí bych si vybrala tu, co by mi nejlíp sedla na první čtení a tam bych se objednala. Ostatní bych nechala bez odpovědi, schovala bych si je do šuplete co kdyby příště. Na první návštěvu bych jela podle toho, co mi vyhovuje a co zvládám - svým autem nebo taxíkem, sama nebo s doprovodem milé důvěryhodné osoby. Mohlo by pomoct mít sebou něco jako talisman, oblíbený předmět z domova - přívěsek na řetízku, na klíčence, maličký plyšák, polštářek, fotka. Na tom není nic divného, lidi to dělají běžně pro povzbuzení, když je čeká něco náročného. Náš právník si vozí v kufříku pidiplyšáka, už docela ušmudlaného, co dostal od ženy se sdělením, že čekají mimino. Nijak mu to neubírá na serioznosti :-)

neměl by být problem požádat psychiatra, aby tě navštívil. Já sice nejsem psychiatr, ale o této chorobě vím dost. Trpěla jí jedna moje kamarádka...a dobře to dopadlo. Jsou na to dokonce prášky, ale spolupráce psychiatra je nutná.

Ahoj..Mam uplne stejny zazitky. Kdyz sem nevedela, co to je, taxem si myslela, ze sem se zblaznila. Ale paxem zjistila, jaxe to jmenuje, a ze je nas strasne moc. AGORAFOBIE. Najdi si popis nekde na internetu. Kdybys chtela, na FaceBooku sem zalozila stranku Agorafobie CZ. Je nas tam ted asi 16 - kazdej z tech lidi vi, o cem mluvis. Je mi to moc lito, kdo to nezna, nemuze nikdy pochopit!
Kdyby sis chtela pokecat pres mail, napis Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny