Jsem ženská ve věku, kdy se mi dostává nejrůznějších poct. Poslední byla od mého synka, když jsem si mu postěžovala, že "furt zapomínám, že se fakt bojím, že budu mít asi něco s tim pánem od "A". No, a víte, co mi drahoušek odpověděl? "Mami, neboj, fakt to opravdu nehrozí... Ty seš totiž na Alzheimera už moc stará!" Nepraštili byste ho? Ale je pravda, že já zapomínám všechno možný už od narození. Pletu si obličeje, pletu si k nim patřící jména, nepamatuju si, odkud toho kterého znám... Co já s tím už zažila nejrůznějších průserů... Jenže - vidíte, já vlastně zapomněla, cože jsem to od vás chtěla:
Potřebuju od vás poradit, kam jet.
Měla bych totiž „vytáhnout paty z bytu“, což se mi čím dál tím méně daří.
Jo, nedělám si legraci.
Dá se říci, že po stránce fyzické jsem celkem ještě docela dost funkční; denně našlapu minimálně pět, někdy i víc kilometrů, tak dvakrát třikrát týdně i přes deset. S mým čoklíkem, pochopitelně.
Taky se snažím cvičit. Dokonce jsem se na stará (ale funkční) kolena téměř zamilovala do jednoho mlaďocha, konkrétně do úžasného osobního trenéra. Ukecá mne na takové věci, o kterých bych nevěřila, že je zvládnu. Ale o něm a o jeho cvičení vám napíšu příště.
Horší je to s mým psychickým stavem.
Nějak se stalo, že jsem už dost dlouho uživatelkou antidepresiv, která mne jakžtakž drží v normálu. Ale nepomáhají při „úletech“, jako je například až neschopnost jít ven. Kamkoliv.
Mám daný psí okruh, krátkou cestu do nejbližšího obchodu – a šmytec.
Moje kamarádky už mě takovou berou. Že slíbím, že určitě… ale pak se vždy nějak vymluvím, a nikam nejdu…
Rozhodla jsem se to nějak přemoct. Zvládnout.
Uvažovala jsem o psychoterapeutech, ale to jsem vzdala, když jsem zjistila, že add 1 se do nějakého toho pořadníku hned tak nevejdu, add 2, že dávat tolik peněz za to, abych někomu jednou týdně necelou hodinku říkala, co mne trápí? Když se stejně žádného výsledku nedočkám?
(Zkusila jsem to, ale…)
Tak se obracím na vás,
moje drahé kamarádky a drazí kámoši, tentokrát já.
Asi bych měla jet „někam“, kam můžu vzít s sebou svého pidipsa, kde nebudou žádné davy, rozhodně tedy do žádného velkého města atd. A ne na dlouho. Tak na týden, dva.
A pak zase domů – a za týden, dva, bych třeba zas jela někam jinam…
Vůbec nemám ponětí kam. Jestli tady po našem krásném Česku, nebo i někam dál.
Předem opravdu velký díky za jakoukoliv radu,
Vaše
d@niela
Jak jsem psala o té úzkokolejce, tak Jindřichův Hradec je stejně krásný, jako Český Krumlov, ale není tam tak narváno. Dívala jsem se na nabídky a přímo ve městě cena za týden s polopenzí do 10.000 Kč.
Od metra C Roztyly tam jede ve všední den přímý autobus, jsi tam za dvě hodiny.
Protože na internetu jsi velmi zběhlá, tak se můžeš kromě již výše napsaného podívat třeba i na turistické trasy, třeba dvoudenní s přespáním v nějakém tom hotýlku, kde ti vezmou i chlupáče.
Já začínám s něčím podobným, ale já jsem otřískaná, takže já plánuju i vícedenní výlety s hafanama pod širákem. (No, na podzim si koupím stan.)
To, že člověk dost nerad někam vyráží sám, znám.
Každopádně se ozvi!
a moc se těším do té Botanické i další zahrady
- já si zrovna vyhledala nějaké nápady na zajímavé věci pražské... Mohla bych tě vzít na procházku po "nemravné výzdobě okolí Karlova mostu", což jsem kdysi ukazovala dětem (když už byly starší)
ale jak se teď snažím vzpomenout, tak si jich zas až tolik nepamatuju... Máme teď koncem dubna rodinnou akci na chatě, vždy hledáme takovou, abychom se tam vešli (6 rodin), takže tam jsme zkousli, že poplatek za psy bude, minulou akci se neplatilo, ale nechceme jezdit stále na stejná místa. Vlastně teď si uvědomuji, že to bude poprvé, co za ně budeme platit...
Ad akce Moravák v Praze - máš 3 týdny na to se na mě připravit... budu ráda, když mě provedeš zajímavostmi, které by mi možná unikly. Předběžně jsem si vytypovala z toho, co jsem v nedávné době nebo vůbec neviděla - třeba Grobovku, Hadovku, pražský Semering, stínadla, Emauzy, věže Karlova mostu, kláštery, Průhonice. Vím, že nestihnu všechno, pokud bude počasí, tak hlavně ty zahrady, když nebude, možná spíš ty muzea a kláštery.
ale co jsem se dívala, tak za pidipsa chtěj minimálně 2 - 300 Kč, ale většinou kolem 400,-. Holt se zdražuje všechno.
Jo, a uvědom si, milej Moraváku, že už nejsem šnelcuk, ale courák...
ty jsi jednička.
Ten poplatek za psa je pro mne novinka.Loni na podzim jsem byla na severu Moravy. Ubytování centrum Olomouc, okraj Šumperk a Malá Morávka. Dva psi a bez poplatku.
Potíže nastanou, když se tyhle představy dostanou do kolize mezi partnerama. Jistě se to dá řešit nějakym kompromisem, vloni Hurghada, tak letos Olomouc, ovšem tim je i daný, že pokaždý bude muset jeden nějakej čas trpět. Naštěstí už jsem příliš starej, abych takový situace musel řešit.
Mám to stejně.
Máš ode mě mejl.
Jednu takovou pouť mám prožitou a byla to nejlepší dovolená v mém životě. Ubytování je všude dost a bylo to akční. Kdybych byla někde na jednom místě sama ( je fakt, že život bez chlapa asi bude jednoduchší a ten kdo řekl, že štěstí a láska se nedá koupit tak zapomněl na štěně ) ale samá týden na jednom místě na depresivech není dobrý nápad. Žiješ v Praze kde je asi 150 parků, sadů, lesů, zahrad. Žluté lázně a další přírodní koupaliště, nesčetné množství krásných historických zákoutí. Říká se, že ani Pražák za svůj život celou Prahu nepozná tak začni trénovat a pro začátek prozkoumej Prahu.
