KNIHA, KTEROU BYSTE MĚLI ČÍST |
Úterý, 14 březen 2017 | |
![]()
Mnozí čtenáři mne vyzývali, abych napsal o našich krajanech, kteří něco velkého dokázali. Momentálně pracuji na jiných věcech, ale jen bych hodil pro zvědavce, hledající na internetu, pár zajímavých jmen. Třeba takový Juscelino Kubitschek de Oliveira, brazilský president od 1956 do roku 1961. Příjmení Kubitschek získal od své matky, jejíž dědeček Jan Nepomuk Kubitschek se narodil v jižních Čechách. Nechal postavit nové hlavní město Brasilii a hlavně za jeho vlády byla dokončena v Brazílii hlavní silniční síť. Obávám se, že kdyby žil dnes v Česku, nepostavilo- neopravilo by se žádné hlavní město a nevybudovaly by se pořádné pořádné dálnice.
Nebo co třeba architekt a stavitel Jan Letzel, který v Hirošimě postavil moderní „Průmyslový palác“, který přežil jako jediná budova v centru města výbuch atomové bomby.
A z dnešní doby například architektka Eva Le Peutrec, která postavila milionové město v Číně. Architektura musí být v prvé řadě o pokoře. V Číně navrhla celkem 24 mrakodrapů, první z nich naprojektovala, když jí bylo 29 let. Od té doby stojí za návrhy nejenom výškových budov, ale i hotelových komplexů, multifunkčních center a kancelářských budov. Doslova na zelené louce navrhla město, které má milion obyvatel. Řeč je o rodačce z Hořic, která v čínské Šanghaji pracuje šest let. Nyní navrhuje i v Nové Kaledonii, kde žije se svým manželem.
![]()
Yuhan Planning - Foto: Unitown Design INC
Když už jsme u architektury, co takhle architekt Petr Kolář, který navrhl a vybudoval luxusní hotel na Maledivách:
![]()
Také egyptologie je plná velikých jmen od Bedřicha Hrozného (1879 – 1952), který sice nerozluštil klínové písmo, jak se tvrdí, ale v roce 1917 publikoval první gramatiku chetitštiny se stručným slovníkem. Hrozný tedy nebyl „luštitelem chetitského písma“, ale tím, kdo tento jazyk v klínopisných textech rozpoznal a rozklíčoval. Způsob luštění byl na tehdejší dobu fenomenální a inovativní – v „luštění“ neznámého jazyka postupoval podle podobností v gramatice, a podle gramatických tvarů pak rozlouskl celou strukturu chetitského jazyka.
Ani byznys, přestože technika a obchod z malého státu jdou dělat zatraceně těžko (o tom něco vím) - existují zde páni Baťové, hlavně pomlouvaný a zatracovaný Jan Antonín Baťa. V roce 1939 odešel do exilu a usadil se v Brazílii. Podle vzoru výstavby moderního Zlína nechal v Brazílii postavit města Batatuba, Indiana SP, Mariapolis, Bataguassu a Batayporã. V roce 1957 byl dokonce navržen na Nobelovu cenu za mír, nominaci však pokorně odmítl ve prospěch kandidáta z Brazílie. Jedním z největších děl Jana Antonína Bati je most přes řeku Paraná, který spojuje brazilské státy Mato Grosso a São Paulo.
![]()
Mohl bych pokračovat dále. Ale víte co? Začněte si číst sami.
Narazil jsem na knížku „Vědci, vynálezci a podnikatelé v českých zemích“ a v ní jsem našel vybraných pět osob.
O Janu Markovi Marků, vědci, který žil v 17. století, jsme se ve škole ani neučili a jak jsem koukal, děti se o něm neučí ani dnes. Že by to bylo tím, že byla oficielně „doba temna“, a tak tady úředně – školsky - nesměl být někdo vzdělaný a moudrý? No a to se podivíte, až najdete v knížce věci, které jsme se o lapači blesků Václavu Prokopu Divišovi ve škole ani my neučili. A to přitom byl a je Diviš v učebnicích už dávno jaksi kádrově „ prověřený“, i když to byl katolický kněz. To se ovšem tak-ňák tiše zamlčovalo.
Je tam plno informací o bratrancích Veverkových, o nichž jsme se učili ve škole, ale oni toho uměli a udělali daleko více, o Janu Pernerovi, muži budujícímu v Rakousku-Uhersku železnice. Někoho takového bychom dnes potřebovali a taky alespoň podobně inteligentní vládu „říše“, i když ani on to neměl lehké.
A je tam můj oblíbenec Josef Ressel, jak jej známe ze školy, vynálezce lodního šroubu, což je ovšem informace typicky učebnicově stručná a díky tomu až téměř blbá. Proč?
No protože Josef Ressel má na kontě tyto vynálezy:
1821 – pneumatická listovní pošta
K Resslovým nedatovaným vynálezům, které jsou mu také připisovány, patří:
- atmosférický systém vedení síly
Takže teď už si se mnou a Suchým a Šlitrem můžete jen zapívat: „...to koukáté, to koukáté...“, co ten Ressel vymyslel. Knížku vydalo nakl. „Jonathan Livingston“ v roce 2016, další by snad měly následovat. Ti vyjmenovaní totiž rozhodně nebyli jediní.
VÁCLAV VLK ST.
Komentáře
Václave : doktor
Václave díky za upozornění na zajímavou knihu.Ale pro milovníky válečné historie bych chtěl upozornit,že je spousta knih i knížek o našich hrdinech-letcích,kteří po boku Britů,Poláků Kanaďanů a Amíků položili své životy v boji o Anglii i nad Evropou.Nesmím opomenout též parašutisty,kteří bojovali v týlu nepřítele.
březen 15, 2017 13:48
Zajimavy clanek. : Mikin3
Ressel byl rozhodne clovek vynalezavy a podnikavy. Ale jak uz to tak u nejruznejsich vynalezu byva, treba o vynalez lodniho sroubu by se mohl hadat se sedmi dalsimi podnikavci, kteri se vetsinou inspirovali principem vetrnych mlynu. Zkratka a dobre, zivot vynalezce neni lehky.
To by mohl ostatne dosvedcit i nejvetsi cesky genius Jara Cimrman. ![]() ------------------- Me nejvic zaujal Vlkuv vykop hned ze zacatku clanku, kdyz psal o Henleinovcich, bolsevicich a "ritoleznych eurohujerech". I bez ritoleznych kremlobotu je to fakt kouzelna kombinace ![]() březen 15, 2017 14:47
|