ZÁZRAČNÉ STUDÁNKY PRAŽSKÉ - 4
Neděle, 02 srpen 2015

Za zázračnou studánkou v Lysolajích se musíme vypravit do Houslí. Nemyslím tím, že někam půjdeme hrát na skřipky, ale autobusem z Kulaťáku dojedeme na konečnou do Lysolají. Nejspíš to je pořád autobus číslo 160. Dáme se vlevo ve směru jízdy a v místech, kde obec končí, vstupujeme do Přírodní památky Housle.

 

 

 

 


Je to úzká rokle, hluboká kolem 30 metrů a dlouhá asi půl kiláku. Má dvanáct zastavení naučné stezky. Dříve se dalo dojít až na konec rokle, teď je vstup pouze na vlastní nebezpečí, které bych nepodceňovala. Důvodem vyhlášení PP byla snaha zachovat výrazný geomorfologický tvar rokle, kdy vodní eroze odkryla stěnu křídových pískovců. Eroze ale stále pokračuje a do rokle padají kmeny náletových dřevin i kusy kamenů. Na horních okrajích svahu se stále ještě dají najít zbytky stepní vegetace – skupiny višně křovité.

 

Hned na začátku naučné stezky se nachází Lysolajská zázračná studánka. Ze zídky z žulových kostek vychází trubka ze které tryská pramen. Okolí studánky je parkově upraveno, je zde opodál kašna i šnečí plastika. V letním vedru se tu dá v klidu posedět na lavičce ve stínu stromů.

 

 

 

 

 

Za studánkou směrem do rokle je barokní kaple s obrazem Panny Marie Sedmibolestné z roku 1863, o kterou v současné době pečují sestry Dominikánky.

 

Místní tradice věří v léčivou schopnost vody a proto na stromě nad studánkou je upevněna dřevěná tabulka s nápisem ,,Zázračná studánka". Jedná se skutečně o mimořádně kvalitní pitnou vodu, jejíž kvalitu 4x ročně zkoumá akreditovaná laboratoř pro rozbor vody. Výsledky jsou vždy zveřejňovány na vývěsce u pramene. V roce 2012 byl změřen výtok ve výši 5,5 l/s. Jde o jeden z nejmohutnějších samostatných pramenů na území hl. m. Prahy.

 

Podle pověsti pramen vytryskl za největšího sucha, kdy lidé vzývali Pannu Marii, aby jim pomohla. Vodě byly připisovány léčivé účinky. Mluví se i o pomoci, která se dostala lidem v těžké situaci, když se zde modlili. Jako poděkování zde byla pak vystavena kaple v roce 1863 rolníkem Josefem Tůmou a jeho sestrou Marií Srbovou.

 

 

 


 

 

 

 

Podobizna svaté byla několikráte překreslována a zvláštností je, že ačkoliv se jedná o Pannu Marii Sedmibolestnou, tak Marie se na podobizně usmívá. Symbolem sedmi bolestí je sedm mečů, které symbolicky zraňují její srdce. Toto zpodobnění má svůj základ v proroctví starce Simeona, když Marie přinesla své dítě prvně do chrámu. „I tvou vlastní duší pronikne meč!“ Tradice vypočítává sedm největších bolestí, které Marie zažije - od útěku s malým Ježíškem do Egypta, až po bolest z jeho smrti.

 

V roce 2007 byla obnovena tradice pěších poutí se zpěvy a modlitbami od Dejvického farního kostela, v den Panny Marie Bolestné, 15.září.

 

První spádový vodovod v Houslích vystavěl zednický mistr J. Černý v roce 1922 a ten s různým vylepšením prakticky sloužil až do roku 1967, kdy ho rozboural nešikovný bagrista. Dnes jsou Lysolaje napojeny na městský vodovod, ale domy na hlavní silnici stále používají vodu z pramene.

 

Do Lysolají jsme často chodívali na výlet, protože autobus sem jezdil původně od Holešovického nádraží. Vodu jsme tam nepili, protože celá léta byla znečištěná splachem z polí, ale chodili jsme sem mlsat jablka zlaté renety; stromy rostly až vzadu za roklí na úvozové cestě. Zatímco starý ovocný sad nad studánkou byl nedávno obnoven, vzadu jabloně zmizely, pozemek byl zprivatizován, jabloně pokáceli a teď je tam jenom plevel a trní.

 

 

 


 

 

 

Také PP Housle je poslední dobou ohrožena, protože přes protesty místních se zde neustále uvažuje o vilové výstavbě. Však taky už na prodaných pozemcích nad stanicí autobusu, vpravo, směrem k Suchdolu, již vzniklo ohavné rezidenční bydlení.

 

Cesta od pramene je značena modrou turistickou značkou, která se napojí na silnici do Horoměřic, vlevo uvidíte osamělý dům. Když ho minete, opustíte silnici a lesem se dostanete do Šáreckého údolí. Pak už je jen na vás, jestli půjdete vlevo, údolím k Vltavě, a vyšplháte nahoru k Matěji, nebo se vydáte doprava do Horní Šárky.

 

 

 

DEERES,

holka s toulavýma botama

 

 

 

 

Komentáře
Deeres, : Myška
pěkné. To ukusování z okolní přírody se děje asi v kařdém městě. U nás jsme snad na pár let dali stopku výstavbě bytovek a příslušenství na moc pěkném místě, kam se jakákoliv výstavba naprosto nehodí. Ti, co tam mají pozemky se už viděli, jak se koupou v penězích, ale sklaplo jim. Aspoň na čas...
srpen 03, 2015 20:28
Myško, : deeres
nejspíš to je opravdu jenom na čas. Prachy jsou mocným hybatelem. V Praze je spousta míst, která jsou stále ještě památkovými, nebo přírodními rezervacemi. Jenže vždycky jde udělat tajně nějaká vyjímka a než si toho někdo všimne, tak se to tam srovná se zemí(Takhle zničili železniční depo v v dolních Holešovicích u nádraží Praha-Bubna a chystají se na nákladové nádraží na Žižkově, které je industriální památkou. A i v případě, že podmínka není udělena, tak se tam založí požár, který nikdo nikdy nevyšetří a jde na ruku developerům. Takhle dopadl třeba Vinohradský pivovar. A nakonec, proč někde něco nepostavit na černo, když mám prachy, tak tu směšnou pokutu si klidně zaplatím a nikdo se mnou nehne.
Podle původních předpokladů měla být sladovna v Dejvicích začleněna do nového bytového komplexu a tak dlouho jí ubourávali, až zcela zmizela. Na netu si pochvalují, jak je úžasně přestvěn Holešovický pivovar, kde německý majitel, proti původním slibům zastavil výrobu piva, které slušně vydělávalo, ale za prodej dostal víc. Tohle jsou reakce místních:
Nevím co je originálního na tom, obklíčit historickou budovu správní rady dvěma skleněnýma krychlema..Na lofty Vám dlabu,ale tmavou 11%Měšťan,tu bych si teda dal !!!
okud si dobře vzpomínám, tak loni bylo na titulních stránkách našich deníků zmiňováno, jak jsou památkáři nespokojeni s přestavbou celého komplexu a jak s tím nemohou nic dělat. Asi holt mají malé pravomoce, stejně jako antimonopolní úřad... Ale jinak jsem rád, že budova pivovaru vůbec zůstala stát, resp. že je na první pohled zřejmé, že se jedná o bývalý pivovar. Některé památkově chráněné budovy takové štěstí nepotkalo a byly změněny k nepoznání. Příkladem může být areál bývalé sladovny v Podbabě, kde kolemjdoucí ani nepozná, že se tu kdy vyráběl slad. Části budov i s nádhernými hvozdy srovnány se zemí [url=( http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/sladovna20080102.html]( [url]http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/sladovna20080102.html ) a ze zbytku jsou jen nicneříkající loftové byty. Prostě škoda slov.

A mohla bych klidně pokračovat, protože bývalé pražské tovární čtvrti jsou největším terčem pro developery, někdy se přestavba povede , ale někdy ne a to dost často

srpen 04, 2015 11:06
deeres : mia I
smilies/wink.gif
srpen 11, 2015 09:44

Powered by Azrul's Jom Comment
busy