Den třetí – Jeruzalém. Prohlídku města začneme na místě, kde to všechno začalo, tedy na hoře Moria :-) Zde položil Bůh základní kámen světa, nabral hlínu na vysochání Adama, Abrahám (skoro) obětoval Izáka, Jákob postavil žebřík a, bohužel pro nás, Mohamed podnikl svou Noční cestu na nebesa.
Na Chrámovou horu vede 12 bran (z toho jedna zazděná), ale nemuslimové smí vstoupit pouze jednou jedinou a to jen na několik málo hodin denně. Navíc po důkladné osobní prohlídce, že jsou vhodně oblečeni a v batůžku si nenesou zbraně, bomby, maso či výrobky z něj a taky žádné náboženské knihy nebo symboly.
Takže jsme vstávali se slepicemi (předpokládám, že když chodí brzo spát, tak také brzo vstávají), abychom mohli úderem osmé, kdy se brána otevírá, zařezávat ve frontě. Dlouhou chvíli jsme si krátili pozorováním vykopávek z doby Druhého chrámu a ruchu u Západní zdi neboli Zdi nářků.
První chrám nechal na pahorku Moria postavil král Šalamoun v 10. století před naším letopočtem a stál tam bezmála 400 let, než ho zbourali Babyloňané. Při té příležitosti vzala za své Archa úmluvy a spolu s ní desatero, mana a Áronova hůl.
Po návratu z babylonského zajetí si židé postavili Druhý chrám v poněkud skromnějším vydání. Radikální přestavby se pak dočkal za vlády Heroda Velikého, který k němu jako bonus ještě přistavěl pevnost pro římskou posádku. Inu, vždy připraven! V roce 70 přišli Římané s Titem v čele a za Chrámem udělali definitivní tečku.
Po slabé hodince čekání a šouravého postupování jsme tedy vkročili na ten posvátný pahorek. Vprostřed všeho stojí nad pupkem světa Skalní dóm. Jak už název napovídá, skrývá onu prazákladní skálu, ovšem dovnitř my, nevěřící psi, nesmíme. Takže se musíte spojit pouze s vnější obrazovou dokumentací :-)
Z Chrámové hory jsme se vydali na prohlídku starého Jeruzaléma. Prošli jsme židovskou a arménskou čtvrtí (ještě má křesťanskou a muslimskou, celkem tedy 4, a údajně proto se městským částem říká čtvrti), shlédli Dormition - místo zesnutí Panny Marie, hrobku krále Davida a Večeřadlo.
Všecko je to sakuprásk na jednom místě na hoře Sion těsně za městskými hradbami. Legenda praví, že když Sulejman Nádherný nechal stavět nové hradby Jeruzaléma, jeho architekti toto významné místo zapomněli zahrnout do územního plánu a následně kvůli tomu přišli o hlavu.
Legenda č. 2 praví, že to byli naoko sic muslimové, ale v srdci židé, a hrobku vynechali schválně, protože hrob nesmí být uvnitř města.
Poněkud ušoupaní končíme u Zdi nářků, samozřejmě zase po nezbytné bezpečnostní prohlídce. Správně se zeď jmenuje Západní a je pozůstatkem vnějších hradeb jeruzalémského Chrámu z dob Heroda Velikého. Pěkně se rozdělíme, muži vlevo, ženy vpravo, protože správného chlapa nemá na modlitbách nic rozptylovat.
Můra Blízkovýchodní
(příště Judská poušť, Mrtvé moře a noční Jeruzalém)
