Prázdniny a dovolené jsou v plném proudu a mnozí z vás zamíří také na jih republiky. Většina z turistů míří do známých míst – Hluboká, Český Krumlov, Lipno. Já bych vás ale v několika článcích ráda pozvala do míst méně známých, do míst, kde nenarazíte na davy turistů a přesto mají své kouzlo, a mohou turistovi nabídnout něco neobvyklého.
Jako první vás zvu na Prachaticko, na zámek Dub u Prachatic. Na prohlídku se lze objednat telefonicky, nebo, stejně jako já, budete mít štěstí a zazvoníte na krásný zvoneček u vchodu a přijde vám otevřít sympatický nenápadný muž, majitel zámku pan Battaglia.
manželé di Battagliovi
S omluvou, že je v pracovním, zve vřele dál mne, dceru a za námi došlou mileneckou dvojici. Na první pohled je jasné, že pustit se tady do práce chtělo hodně odvahy a sebezapření. Objekt za socialismu vzal za své, byly zde učebny pro budoucí agronomy a později dvouleté učební obory.
Jeden můj příbuzný mi vyprávěl, jak někteří profesoři fanaticky nutili žáky ničit umělecké hodnoty, krásné obrazy. Však také jediná místnost v zámku, která ušla devastaci, je kuchyně se vzácnou kobercovou dlažbou.
V jednom z pokojů se nabízí pohled na blízký hrad Helfenburk, kam doporučuji se též podívat. Hrad poskytuje nádherné výhledy do šumavské krajiny, a pokud se Vám bude zdát povědomý, není to náhoda. Objevil se v pohádkách Zdeňka Trošky.
Vraťme se však opět do zámeckých prostor v Dubu.. Jiný pokoj, kde se mihl syn majitele, slouží jako svatební síň a k pořádání kulturních akcí. Historii zámku podrobně nezmiňuji, věřím, že koho tip na výlet zaujme, rád si na internetu vyhledá další informace. Vstupné se zde nevybírá, ale naše malá skupinka ráda přispěla sympatickým majitelům na obnovu zámku.
Nebyli jsme jediní, během prohlídky zámecký pán trpělivě přijímal telefonické dotazy a informoval zájemce o prohlídku. Pan Battaglia velmi ochotně odpovídal i na naše otázky a po zjištění, že jsem osobně znala jeho příbuzného Christiana Battagliu. známého i z povídek Oty Pavla Baroni na kolech, se rozpovídal ještě více.
Nedaleko od Dubu se nachází Husinec. Místo, které netřeba představovat. Nad památníkem Jana Husa se v minulosti snášely otazníky, chyběly peníze na opravy a jeho osud se zdál nejistý. Nyní je vše jinak. V budově uprostřed obce proběhla rekonstrukce a za prohlídku stála i jednomu z našich známých politiků, který nás poprosil o foto s jeho krásnými dceruškami.
Několik málo kilometrů za Husincem stojí vesnička Drslavice. Bývalý pilot si zde na svá bedra naložil podobný úkol jako majitelé zámku v Dubu. Mravenčí prací a nekonečnou trpělivostí zrekonstruovat tvrz a vdechnout jí znovu život. Tvrz mi přijde, stejně jako několik dalších na jihu, jako skvost. Něco, co má svoji duši, dýchá minulostí. Sami ze snímku posuďte, nakolik jsou má slova nadnesená či pravdivá.
Po celou dobu výletu vás čeká ještě jeden bonus, a tím je krásná šumavská příroda. Krásná je i Husinecká přehrada. Nechcete-li dál do nitra Šumavy, můžete v Dubu zamířit jiným směrem a navštívit filmové Hoštice. Z vesnice se pro mne osobně stal kýč, ale za návštěvu stojí místní hřbitov.
V rohu hřbitova stojí hrob zpěváka Michala Tučného, který měl v obci chalupu. Náhrobní desku zdobí obrovský kamenný klobouk, kam turisté pokládají oblázky. Těch oblázků bylo už tolik, že u hřbitovní zdi musel být na ně zbudován drátěný koš, kam se odkládají ty předešlé. Tolik měli lidé tohoto skromného zpěváka rádi a ani po letech na něj nezapomínají.
x x x
Za pozornost stojí i krásně opravený zámeček, téměř k nerozeznání od toho ošuntělého, známého z filmové trilogie Slunce, seno... Pokud máte s sebou na výletě děti, doporučím ještě kozí farmu Bílsko u Bavorova. Velmi příjemní manželé získali v restituci zpět památkově chráněný, ale zcela zanedbaný a opuštěný statek. V současné době zde chovají stovku koz a vyrábějí výborné kozí sýry. V Bílsku jsem byla v jiném termínu, s manželem a vnučkou, která byla z návštěvy nadšená a ani se jí pryč nechtělo.
Můžete navštívit i Malenice s hrobem nedávno zesnulé herečky Jiřiny Jiráskové a jejích dvou životních partnerů.
Přeji vám krásné letní dny,
vaše MIA
Taky lituju, že je to od nás dost daleko.
Milene když budete na Vimpersku tak Ti doporučím Třístoličník, ale z naší strany je to velmi namáhavý a náročný výstup, lépe z Německa, po silnici dojedete až skoro k cíli. Pak Boubínské jezírko, na samotný vrchol Boubína je to krpál, ale myslím, že Vodoměrka tu kdysi psala, že to zvládli s mužem i s kočárkem. Pak je pěkná vesnice u Volar, Dobrá se jmenuje, chalupy v alpském stylu. Muzeum skla v Lenoře a obecní pec na pečení chleba, peče se tam o prázdninách určitě. Stožecká kaple. V samotným Vimperku bývalo pěkný muzeum Šumavy, ale aktuální stav neznám a co jsem slyšela v televizi, tak se nad ním stahují mraky. Chátrá. Pěkné výhledy do vnitrozemí jsou od Lštění a rozhledny sv. Máří u Vimperka.
Jen , aby nepršelo.
Viz: http://volary.eu/toulky-sumavskou-krajinou-vystava-volarskeho-fotografa-stanislava-schneedorfa
