Před několika roky se jedna moje sestřenka přestěhovala do penzionu na Severní terasy v Ústí nad Labem a já k ní jela z Prahy na návštěvu. A tak jsem začala poznávat Ústecký kraj. Při své tehdejší návštěvě jsem zjistila, že z nádraží, které mám za rohem, jsem rychlíkem v Ústí za něco málo přes hodinu, stejně tak mi trvá cesta metrem C z jedné konečné na druhou.
Prohlédla jsem si turistické mapy a začala vybírat místa, která by stála za shlédnutí.
A pěkných výletů jsem našla v Českém středohoří hned několik.
Jeden z nejhezčích výletů je do skanzenu v Zubrnici.
Do vlaku nastoupíme v Praze na Holešovickém nádraží a jedeme na sever, rychlík uhání podél Vltavy a netrvá dlouho a je tu první zastávka v Kralupech, míjíme skálu Hostibejk, zámek v Nelahozevsi, na druhé straně řeky anglický park ve Veltrusech, pak následuje vpravo Mělník se zámkem, vlevo hora Říp a železniční trať začne kopírovat tok Labe a už máme polovinu cesty za sebou, protože tu je další zastávka a i zámek v Roudnici.
A z oken vlaku začínají být vidět zelené kopečky, které se vypínají z Polabské nížiny. Od Lovosic začínají kopečky přerůstat v pěkné kopce a vlak už je na předměstí, vpravo, sto metrů nad hladinou Labe, nás vítá na černé skále majestátní zřícenina hradu Střekov a pod tratí na řece hřmí Masarykova zdymadla a my už vjíždíme na nově zrekonstruované nádraží...
Máme jenom pár minut, abychom přeběhli na autobus,
který nás během čtvrt hodiny přepraví na náměstí v Zubrnici.
Je to nejmladší skanzen v Čechách, ve kterém najdete soubor roubených, hrázděných a zděných domů lidové architektury. Skanzen je unikátní i tím, že v něm žije i stálé obyvatelstvo - samozřejmě mimo vyčleněných budov, jako je třeba roubená budova statku, kde si můžete prohlédnout sbírku historických domovních předmětů, nářadí i strojů.
Proti barokně přestavěnému, původně gotickému kostelu sv.Maří Magdaleny, se hřbitovem a smírčím kamenem, je vesnický koloniál s dobovým zařízením z poloviny 19.století.
Náměstí dominuje barokní studna z roku 1695.
Součástí skanzenu je i zrekonstruovaný vodní mlýn na Lučním potoce, který je na jaře obsypán záplavou bledulí.
Areál je přístupný veřejnosti v turistické sezoně a pořádají se zde různé lidové akce, jarmark, oslava Velikonoc, pouť sv.Maří Magdaleny, Masopust se zabijačkou, apod.
Nedaleko pod vsí je malé železniční nádraží s muzejní expozicí dopravy. Zdejší trať Velké Březno – Verneřice zahájila činnost již v roce 1890, úsek Velké Březno-Zubrnice - dnes vlastní soukromá společnost - která v roce 2010 obnovila provoz, včetně jízd historických vlaků. V železničním muzeu jsou vystavena historická drážní vozidla.
Na vybrané exponáty si návštěvníci mohou sáhnout, svézt se na ruční kolejové drezíně nebo např. okusit na vlastní uši letecký poplach.
My se od muzea vracíme na červenou turistickou značku a stoupáme silnicí do kopce nahoru na Pláň, kde přejdeme na značku zelenou, pokračujeme na Sokolí hřbet a dále Fráž.
Je jaro (naše cesta byla krátce před Velikonocemi) a lesy jsou pokryty bledulemi, spoustou podléšek a bílého devětsilu.
A my jsme u dalšího cíle výletu: chráněné přírodní památky Magnetovec se skalním hřibem.
Obcházíme vrcholek kopce, tentokrát se povedou snímky skalního hřibu, protože ještě není zakryt vegetací a vracíme se zpátky na rozcestí Fráž a po zelené značky zamíříme do Velkého Března.
Tam bude pro dnešek konec našeho výletu.
Kdybychom měli více času, z Fráže bychom sestoupili po cestě dolů a navštívili Panství Velichov. Ale to zase někdy jindy, tentokrát ještě stačíme nakouknout do parku u novorenesančního zámku ve Velkém Březnu a podívat se na budovu pivovaru, kde se vaří pivo Březňák.
Velké Březno je spjato se šlechtickým rodem Chotků, ale jejich zařízené zámecké interiéry jsou vybavené dobovým nábytkem, takže vám připomenou život šlechtické rodiny Chotků na konci 19. století.
Ale to si už tentokrát nestačíme prohlédnout, stejně tak jako park se vzácnými dřevinami; zrovna tak se nám nepovede najít ukrytou kešku, poklad hraběte Chotka pod buchtovníkem (zmarličník japonský)....
A už odjíždíme autobusem na vlakové nádraží v Ústí, a domů.
na toulky vás virtuálně vzala
DEERES
Ve Velkém Březně jsem byla dřív, to už je dobrých pět let. Po dlouhých letech, to byl velký rozdíl.
Celé České Středohoří je krásné, vřele doporučuju plavbu lodí. Pro Alík puntík: Liběchov je jinde než Litochovice a Libouchec, ty jsou v Ústeckém kraji, Litochovice na levém břehu Labe před Ústím nad Labem, Libouchec tuším z Ústí směr Telnice. Liběchov je ve Středočeském kraji na pravém břehu Labe, asi 5 km od Mělníka směrem na Č.Lípu, Litoměřice. Libochovice samozřejmě na Ohři. 
