Richie Sowa, tedy „ten Richie, co si postavil svůj vlastní ostrov“, je cca padesátiletý Angličan, který se jednoho dne rozhodl, že nechá všeho a odjel si do Mexika splnit svůj velký sen. Nějak kolem roku 1997 si všechno rozmyslel, naplánoval a roku 1998 začal… Trvalo mu to léta, ale povedlo se.
Skutečný ekologický ráj se nalézal u města Playa del Carmen (severovýchodní pobřeží Karibského moře) mexického státu Quintana Roo, v laguně Puerto Aventuras.
Trvalo mu šest a půl roku, než svůj sen dokončil… A jak bylo vlastně jeho dílo jednoduché – tedy teoreticky: V podstatě všechno vytvořil z těch nejobyčejnějších plastových láhví, připoutaných ve velkých igelitových pytlích a taškách na bambusové rámy. V každé tašce bylo kolem 80 lahví. Celkem jich bylo neuvěřitelných 250 000… (obr.)
Navrch byla dána zem. Na ozelenění i zpevnění svého ostrova použil mangrove, zvláštní rostliny, které bují v brakických vodách (to jsou smíšené slané a sladké vody, jsou např. např. u ústí vekých řek). Tyto stromy a keře vytvářejí obrovské množství hustě propletených pevných kořenů (které nesmírně milují ryby, které v nich jednak nacházejí potravu, jednak úkryt, stejně jako krabi a další organismy, žijící v tamějších vodách), nehledě na to, že i ta „zelená strana“ rychle a bujně roste.
Tím se podstatně zvětšila stabilita ostrova. Husté a pevné kořeny mangrove chránily celý ostrov včetně písečné pláže (obr.) před erozí.
Ano, ani krásná pláž se sněhově bílým jemným pískem tam nechyběla, stejně jako zahrada s květy, rostla tam potřebná zelenina, ovoce – vařil a pekl si solárním vařiči. (obr.) Uznejte, že to jsou super nápady, ne? A opravdu s nejmenším možným výdajem "finančních prostředků" :-))). Jo, páni kluci si umějí užívat....
Sladkou vodu měl dešťovou a na pití si vymačkával šťávu ze svého ovoce. Nachytané ryby prodával místním – z výdělku si hradil další potřebné náklady. Samozřejmě že nechyběl perfektní domeček (obr.) – obývací pokoj, dvě ložnice, koupelna, WC. Za souputníky měl kachnu, čtyři kočičky a pejska. Ano, byl to malý soběstačný ráj. Přes satelit připojení na internet, ani to nechybělo… Celý ostrůvek ostrov vážil pouhých 60 metráků.
.
.
Bylo to v březnu roku 2001, kdy s mnoha svými přáteli se rozhodl vypustit svůj ostrůvek nazvaný „Spiral Island“ - velikosti tenisového hřiště - na moře.
. 
Kamarád Randy Mac mu věnoval svůj 9.9 Mercury outboard motor (prý docela malý motůrek!), další dva kámoši - Carlos Yuescas a Kenny Coleman zase věnovali do něj naftu – a tak se v noci, před svítáním, ostrůvek vydal na svou první cestu na otevřené moře…
Richie hodlal projet panamským kanálem do Atlantiku. Dávno si nastudoval všechny dosažitelné informace, a tak věděl, že vlastně už Aztékové před dávnými lety mívali své plovoucí zahrady.
.
A taky říkal, že takovéhle plovoucí ostrovy by mohly být v budoucnu jedním z dalších možných řešení znečišťování mořské vody.
.
Od té doby se pak „Spiral Island“ plavil lagunou Puerto Aventuras rychlostí dvou kilometrů v hodině. Bývalý hudebník a umělecký truhlář Richard Sowa si splnil svou vizi ráje. Jeho ostrůvek vešel „do dějin“, dokonce o něm natočili dokument tvůrci známého pořadu „věřte – nevěřte“.
Dennodenně za ním přijížděli obdivující návštěvníci, ostrůvek vzkvétal – až do doby, než přišel známý vražedný hurikán Karoline v roce 2005.
A bylo po všem. Ale zachránili se, díky bohu, všichni (obr.) - Richie i spoluobyvatelé - pes, kočky i kachna.
Ale velký snílek se svých plánů nevzdal a rozhodl se: postaví si ostrov nový, pevnější…
.
No, tu by ale pak určitě zavřeli do blázince, tohle se snese jen u "Pánů tvorstva"
Ale obdivuju takový fandovství, je to opravdu báječný a muselo to být něco... Když si uvědomím co známejch chlapů si takhle - dá se říct i z ničeho nic - odjelo plnit svoje sny...
No, vemte takovýho Eugéne Henri Paul Gauguina... sebral se a frnk! odjel na Tahiti...
Taky se cítil nepochopenej,ale pochválela jsem ho,že na mě myslí
... a pak na týden hurá, kam nás řeky zanesou... 