Po delší odmlce Vás opět zvu k výletům na naši krásnou Šumavu. Poslední putování jsme zakončili ve městě karafiátů a dragounů - v Klatovech. Tentokrát pokračujeme z Klatov na jih, směr Železná Ruda. Vyjíždíme po silnici 27 a za místní částí Luby odbočíme vpravo, směr Týnec, Klenová.

Po pár kilometrech nepřehlédněte ukazatel k místní části Týnce - LORETĚ. Jedná se o menší, volně přístupnou stavbu. Krásné místečko ke krátké procházce, posezení.

     Od Lorety pokračujeme do TÝNCE. Dominantou obce, majestátně vyhlížející do okolní krajiny, je bezesporu zámek. Bohužel je v žalostném stavu a na svou opravu stále čeká. Kousek od zámku stojí Kostel Nanebevzetí Panny Marie s přilehlým hřbitovem a rodinnou hrobkou Kolowratů.  U hřbitova vás upoutá maličká chaloupka, jako vystřižená z dob dávno minulých. Své dětství zde prožil spisovatel Josef Hais Týnecký /1885-1964/, autor uznávaný např. za tvorbu pro děti, ale i za taková díla jako Katakomby, Batalion, Antikrist.

     Z Týnce pokračujeme na jednu z nejkrásnějších památek západních Čech - státní hrad a zámek KLENOVÁ. Klenová je rodištěm Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Zámek a hrad zdědila po svých předcích i malířka Vilma Vrbová-Kotrbová, po její smrti v r. 1993 přešel objekt do vlastnictví státu, poněvadž malířka neměla dědice.

     V objektu má své expozice i Klatovská galerie. Budete-li mít štěstí v podobě pěkného počasí (což se mně splnilo vrchovatě), pohledy z hradu do okolní krajiny vás, bez přehánění, uchvátí a budou pro vás nádherným zážitkem.

     Navíc je zde příjemný personál a vstupenka z hradu platí i pro návštěvu galerie v Klatovech, kterou nemusíte využít týž den nebo týden, což je výhoda.

     Z Klenové pokračujeme přes Janovice na Nýrsko. Kdo chce, může omrknout Lesní divadlo nebo hrad Pajrek. Já jsem však zvolila jiné místo poblíž města a tím je NÝRSKÁ PŘEHRADA.  Přehradní nádrž na Úhlavě byla dokončena v r. 1969 a je zdrojem pitné vody pro Domažlicko a Klatovsko. Z tohoto důvodu platí na přehradě zvláštní režim - koupání si zde neužijete a chůze, příp. jízda na kole je dovolena jen po vyznačené trase. Zaparkovat se ovšem dá pár minut chůze od přehrady. I tak stojí přehrada za pozornost, určitě nebudete zklamáni.

     Z přehrady odjíždíme  směr Špičák.  Učinila jsem malou zajížďku a odbočila jsem do zapomenuté šumavské vesničky HAMRY.

     První zmínka o obci je z r. 1654. Hamry byly královskou rychtou, jednou z osmi na Šumavě (její obyvatelé byli poddanými krále). Stojí zde několik penzionů, kde je možno domluvit ubytování.

     Na rozdíl třeba od Železné Rudy, je v Hamrech nepředstavitelný klid, pravá šumavská idyla. Z kopce od kostela zahlédnete vodní hladinu Nýrské přehrady.

     Z Hamrů zamíříme užší silnicí na Špičák. Doporučuji nepřehlédnout místo, kde vstupuje pod úrovní silnice železnice do tunelu. Na křižovatce zabočíme vpravo do kopce a po chvilce nás už vítá ŠPIČÁK - místo, odkud můžeme podniknout výlety na Černé i Čertovo jezero nebo vystoupat či vyjet lanovkou na Pancíř. Zvolila jsem dvouúsekovou lanovou dráhu Špičák - Hofmanky - Pancíř.

     Na vrcholu Pancíře se nachází turistická chata s možností stravování a ubytování a rovněž rozhledna. Dobře se můžete zpět vrátit i po svých, sestup je poměrně nenáročný.

     V dalším pokračování se podíváme do Železné Rudy a povíme si něco ze zajímavé historie šumavské železnice. A také vám povím, s jakými neobvyklými názvy obcí se můžete na Šumavě setkat.

Na další shledanou se těší

Mia

Mio, : ivanka

kouzelné výlety!
Závidím ti, že se nejen odhodláš, ale opravdu sebereš a na výlet jedeš. Taky bych jela, jenže... No, ta "jenže" - já si vždy nějak zdůvodním, co všechno ještě musím udělat...¨
Rozhodně se pokusím

září 07, 2009 11:09

Jé to bude sranda, tolik rodičů s vozíčky za kolo ! vyfotíš to ? : wendy

mio, v tomhle kousku země miluju údolí Vydry, z toho cos psala znám tak půlku. Je tam kouzelně. Hrad zámek Klenová neznám, ale snímek ukazuje, že je super. Mám radši hrady než zámky. Nejsou tak výstavné, mnohdy už v troskách, ale ten genius loci !

září 07, 2009 13:39

Mio : Iris

Pancíř je ta rozhledna, ze které je za dobrých podmínek vidět Alpy? Před asi 25 lety jsem tam byla s prvním mužem, bylo zamračeno a mlhavo, nicméně nám tam někdo prozradil tohle tajemstvíčko a já jsem pak po celou dobu pobytu na Šumavě na nic jiného už nemohla myslet, byla jsem tím výhledem jako posedlá - ovšem když se konečně udělalo "viditelno", Pancíř už byl daleko, předaleko za námi, toulali jsme se dál. Je to legrační, jak mi to zůstalo v hlavě - ta touha zahlédnout Alpy ze Šumavy pouhým okem - no tedy jestli se ve všem podstatném nepletu

září 07, 2009 19:24

Mio : Iris

nedaleko od nás je také jeden hrad ve vlastnictví soukromníka - Horní hrad, Hauenštejn. Je to těžké, dát to dohromady, ale on na to jde chytře. Tako se dobře jmenuje - Palacký

Pozvolna, ale přesto hrad vstává z mrtvých. Ale chce to šikovnost a umění nadchnout - brigády spolku nadšenců,prohlídky již opravených částí, výstavy,koncerty a akce pro mladé, upomínkové předměty, trička , sazeničky z arboreta a jiné blbůstky - ale daří se a je to rok od roku vidět,mám z toho radost.

Ten týnecký zámek je ale asi větší a zanedbanější, snad majitelé vědí, jak to dotáhnout, byla by škoda, kdyby se jeho záchrana začala vážně řešit až poté, co by spadl
No projíždět Šumavou, určitě bych tenhle objekt chtěla vidět, je možné, že jednou cestou z dovolené uvidím ceduli s jeho jménem, vybavím si Tvůj článek a vyhodím blinkr.....
Mio ahoj, díky a piš dál

září 08, 2009 22:03

Holky, můžu se přidat? : Vodoměrka

Chtěla jsem už už odpovědět, že Hojsova Stráž je kousek od Železné Rudy, ale otázka byla na Miu, tak jsem si netroufla...
Iris, na Šumavě jsou stále ještě místa, kde nejezdí auta - je to tam zakázané - a je tam krásně, téměř liduprázdno a jen se kocháš přírodou... samozřejmě, že známá střediska jsou turistů plná, ale to je přece v pořádku, že se člověk má kde ubytovat, najíst, nakoupit, posedět u kafe a lívanečků s borůvkovým žahourem... ono je někdy docela fajn z té liduprázdné přírody zapadnout do príma hospůdky a ukonejšit hlad a hlavně tu moji touhu po pořádné kávě...

září 10, 2009 18:21

Vodoměrko : Iris

žahour s borůvkama - touhle narážkou jsi mi vyrazila všechny otázky a připomínky z hlavy ven

No jo, Ty jsi vlastně také byla na Šumavě - jen pište děvčata, posílejte fotky obě. Šumavu mám v paměti uchovanou jako krásné místo, i když poprvé jsem tam tedy nebyla radostná - to nás s prvním mužem psycholožka odbornice poslala na společnou dovolenou, abychom se jako dali dohromady. No nedali. Ale i tak tam bylo krásně a tak nějak tajemně.
Právě v té Hojsově Stráži nám s prvním Pavlem bylo i fajn.To jsou asociace, co? Ani nevím, jestli je to na Šumavě, ale vím, že jsem tam byla přechodně šťastná a spokojená. A vonělo to tam, protože pršelo, pršelo jako v Králi Šumavy, ale uvnitř bylo útulno, sucho a voněla káva.
Pavlí, co je pro Tebe pořádná káva?

září 10, 2009 19:01

Mio : Iris

ta kola mají svoje trasy? Nebo se pletou mezi pěšáky? Já mám zkušenosti jen z Krkonoš, jezdili jsme podle map pro cyklisty - ježíši holky, co já se tam nacourala, už jsem to asi psala. Kam se u mne v žebříčku popularity hrabou Tatry nebo jiné kopce.Radši jsem šlapala, a to zcela sama, po prvním rozchodu - a ráda.Kola nastoupila později, v tom druhém životě. Ale teď vážně toužím po tom zadumaném a trochu tišším horském prostředí, a jsem ráda, že mi ho Šumava dle Vašeho vyjádření může nabídnout

A nejvíce mě vzrušuje představa právě té"klostermannovské" Šumavy, skláři apod. Staré doby. Já jsem asi staromilka. A pak film Král Šumavy - snad mě nezabijete. Ale to už jsme tu myslím také probíraly, ne? Ta Kvilda je tam tak krásně tajuplně pošmourná, leze mi mráz po zádech. Ani nevnímám děj filmu, ale tahám z něj šumavské pocity.
Mio ahoj

září 10, 2009 19:13

jo a mio : Iris

nebudeme to nějak složitě shánět, risknu to, mám dojem, že teď jsme tu trochu zašité
Když budeš chtít a mít čas, napiš mi na hnizdilova.i(zavináč)seznam.cz jo? Třeba jen jednu větičku, pro začátek.
No, Vodoměrka zrovna nejlíp ví, jak málo se vzájemně dostáváme k mailům, někdy na to není moc čas, o dovolených jsme byly každá někde v tahu.
Ale třeba za dlouhých zimních večeů se šálkem čaje u PC bude příjemné prohlížet si Tvoje fotečky. Ahoj, i.

září 10, 2009 19:30

Jo, Iris, : Vodoměrka

a jestli ráda šlapeš a toužíš po takovém tom tišším a klidnějším prostředí, kde nepotkáváš davy turistů, pojeď do Jeseníků... však se dočteš, až to sem Daniela dá... pozvu tě sem k nám na náš konec, na naše hory... jsou úplně jiné než Šumava, ne tak zaoblené, ne tak poklidně hluboké, ale spíš syrovější a ještě hezčí... prostě jiné... a tak nádherné... já je miluju... jsou takové... no moje...

září 10, 2009 19:33

Vodoměrko : Iris

Vodoměrko, věřím, Jeseníky byly úplně moje první hory, které jsem poznala. No také s Pavlem I. - ale ve fázi lásky. Byla to rekreace ROH a jak říkáš - ty hory byly zase naprosto a úplně specifické. Zase si se svojí sklerozou nevybavuji, kde jsme byli - no mohla bych hledat, ale dám si od Tebe pomoct.Takže...ježíši, mně nenapadá jediná indicie, jen že tam bylo zadumaně krásně. Jeli jsme na výlet do nedalekého krásného kláštera, který byl normálně živoucí, obydlený jeptiškami. To za prvé.
Nejvyšší hora, na kterou jsme po únavné cestě vystoupali, nebyla nejvyšší hora Jeseníků, ale nejvyšší hora jen té části Jeseníků.

Začíná mě to bavit.

Na tom vrcholu nic nebylo, jen hromada kamení, zčásti už zasahující do Polska.
Za sebou mám knihovnu s knížkami o všech českých horách, ale já se svojí sklerozou začínám bavit. Nechám Tě Vodoměrko hádat, jsem celá zvědavá, jestli to dáme dohromady

září 10, 2009 19:55

Jejda, a ještě jsem lehce mystifikovala a až teď mi to došlo... : Vodoměrka

Králický Sněžník je v Králickém Sněžníku, to už taky nejsou Rychlebské hory, tam patří jen ten smrk... já si tak v duchu říkám, že nejvyšší horou masívu Králického Sněžníku je Králický Sněžník a napíšu pak takovou blbost... hahaha... jo, i mistr tesař se někdy utne, natož pak já...

září 10, 2009 21:47

Vodoměrko : Iris

Bingo - je to Králický Sněžník, ale fakt jsem si vzpomněla až dnes cestou do práce
Ten klášter - spíše to byla ta Voda, ale to už se holka za svou zapomětlivost stydím a po příchodu domů si to vyhledám.

Tenkrát ty jeptišky měly vyzdobený celý klášter včetně chrámu stromky, protože to bylo kolem Vánoc, a na nich měly ručně vyráběné sněhobílé ozdobičky, ale tak vkusné a zdobivé, že by to člověk ani neřekl při tom, jak byly snadno zhotovitelné. Tenkrát jsme my odboráři a odborářky zkoušeli vyrábět, bylo to docela pitoreskní - členové ROH pod vedením řádových sestřiček, za hlubokého socialismu, s vystrčeným jazykem a zpocenými dlaněmi, kroutili z tvrdého papíru rádoby sněhobílé ozdoby na oslavu církevního svátku.
Venku skutečně bylo bílo, skutečně mrzlo až praštělo (holky se mi smály ve vedlejší diskusi, že popisuji Ladovskou zimu..), skutečně tam vonělo všude jehličí a kadidlo - a k tomu ty jeptišky se k nám trpělivě nakláněly a pomáhaly,takže se mi dnes zdá, že se mi to zdálo.

Nějakou dobu jsem to s tím tvrdým papírem ještě uměla,pak jsem to zapomněla. Ale bylo to úžasné.
Mio, nezlobíš se, že jsme uhnuly od Šumavy, viď? Hned jsme u ní zpět.Jen malinký odskok do Jeseníků
Zatím ahojky

září 11, 2009 14:57

Danielko : Iris

díky za úklid, hned, jak jsem to odpálila, litovala jsem, jak jsem to nešikovně udělala. Jindy přemýšlím déle,ba až moc dlouho Pa

září 11, 2009 14:59