Když stvořil Bůh nebe i zemi, všechny živočichy i rostliny, vzal kus hlíny zpod nohou jednoho zvířete a stvořil člověka. Stvořil ho proto, aby se člověk obdivoval jeho vznešenému dílu a velebil jeho jméno. A za příbytek mu dal ráj. Sotva Adam procitl, žasl nad božími zázraky.
Postupně si prohlédl všecka zvířata, ptáky i rozličné byliny, obdivoval se jim a chvalořečil Bohu. Cítil se však osamělý a bez druha, propadal nudě, strašlivé nudě...
Bůh viděl Adamovu osamělost a řekl si: "Měl bych Adamovi stvořit něžnou družku, aby se nekochal půvaby ráje v samotě." Uchopil do výše šlehající oheň a z jeho mihotavých proměnlivých plamenů stvořil první ženu, Lilith. A pohlížeje na svůj výtvor, řekl nadšeně: "Je dobrá, protože je krásná." Potom zavolal k sobě Adama. Vložil drobnou Lilitinu ručku do dlaně prvního muže a pravil: "Adame, zde máš svou družku, krásnou Lilith! 
V očích si pozorujte své obrazy a v srdcích se navzájem milujte! Ploďte a množte se! Ty, Adame, po všecky své dny následuj Lilith a ty, Lilith, se podčiňuj Adamovi!"
Lilith se pozorně zadívala na Adama a její jemný čich rozpoznal vůni hlíny. A pocítila, že Adamův pohled se tíhou země položil na její vlasy a ramena. A chvatně vytrhla ruku Adamovi z dlaně.
Adam pohlédl na Lilith a nekonečno krásy ho zaplavilo zvnitřku i ze všech stran, očarovalo jeho duši a vleklo ji k strašlivé propasti do záhuby. Okouzlen i zděšen, zavřel oči. Když je znovu otevřel, byl stěží s to pohnout rty: "Sláva tobě, Bože, vytvořils nejkrásnější a nejdokonalejší ze všech svých stvoření! Korunoval jsi jím svůj divotvorný vesmír. Budiž ti nekonečná a věčná sláva!"
Když to Lilith slyšela, laškovně sklonila hlavu k pravému rameni a první úsměv uspokojení ozářil její spanilou tvář. Adam, ponoukán citem dosud nepoznaným, chtěl opět vzít Lilith za ruku. Avšak Lilith se mu vymkla jako plamen... Adam pocítil, že jeho srdce je neodlučně a neoddělitelně připoutáno k Liltiným zářivým patám. Šel za ní a našel ji stát na břehu zlatoskvoucího jezírka, na němž ladně pluly labutě s peřím jako sníh.
Lilith nadšeně pozorovala sličné ptáky, jejich vznosné šíje jí učarovaly. A sladkým hlasem přivábila labutě. A když poklekla, aby je polaskala, náhle spatřila na vodě nádherný zářivý obličej. Když pak pochopila, že to je její vlastní odraz, byla nadšena sama sebou a její hrdost vzrostla. Spletla si vlasy rozpuštěné na hrudi a nechala vrkoče vlnit se na ramenou a zádech. S rostoucím nadšením pohlížela na svůj obraz a nemohla se vynadívat. V zrcadle jezírka odrážela se modrá obloha, slunce a kousek ráje. A Lilith viděla, že slunce není tak ohnivé jako oheň jejích očí a nebe není tak hluboké jako jejich dno. Ona sama je v ráji to nejdokonalejší, jezero a celý ráj jsou plny světla její tváře.
Mezitím dva motýli s démantovými křídly usedli jako dva drahokamy do jejích sladce vonících vlasů. Lilith se na ně podívala a usmála se. "Jak by to bylo krásné, kdyby zůstali v mých vlasech navždycky...!" A hned natrhala květů, jež zářily v tisícerých barvách a libě voněly kolem, a vetkla si je do svých kadeří. Adam stál opodál a okouzleně pozoroval svou družku, pak si dodal odvahy a přistoupil k ní. Lilith viděla, že Adamův obraz splynul s jejím, rozzlobeně vyskočila a zabodla do něho oheň svých očí.
"Lilith, nad anděly krásnější!" zajíkal se Adam. "Jaké květiny jsi to natrhala?" "Tohle? To jsou zázraky, tomu ty nerozumíš!" přezíravě ho přerušíla Lilith. "Ne, duše moje, já znám v ráji taková místa, kam dosud nevkročil ani sám Stvořitel. Takové neobyčejné květiny nepopsatelných vůni a barev, takové světlolisté stromy ozdobené nejchutnějšími plody... Nechtěla by ses do těch míst podívat?" Adam mluvil tak laskavým hlasem, že na chviličku zmírnil Lilitin hněv. "Dobře, Adame, půjdeme tam, ale ne dnes. Až pak, až pak." "Ano, Lilith, krasavice moje, kdykoli budeš chtít. Nyní však nastává noc. Pojďme do mé chýšky, postavené blízko hnízd líbezných slavíků a vyzdobené nejnádhernějšími květy! Budeš spát, a já budu střežit tvůj sladký spánek."
"Ne, ne, nech mě o samotě! Jsem dnes velmi unavena..." A lehkými krůčky zamířila do hluboké houštiny.
Adam nevěděl, co by odpověděl. Mlčky a s hlavou svěšenou šel za ní.
"Adame, nech mě o samotě, prosím tě!..."
"Ale Lilith, tisíckrát vytoužená Lilith, kdy se uvidíme a kdy...?"
"Zítra!" přerušila ho Lilith velitelsky a v mžiku se ponořila do křoví...
(ano, pokračování zítra)
A pak se vše zvrhlo a Lilith chtěla tělesnou lásku, sex, Lilith nezkrotná a ďábelská svůdkyně, Lilith podstata ženského svádění, Lilith s duší černou, démonickou, bytost plná vášní a démonů.... prostě Lilith.
Mimochodem v astrologii představuje černou Lunu, odvrácenou stranu...
a to se prostě nevyplácí
těším se na další
Tak holt jak už to v životě chodí, bez zkušeností a dobrých rad a možností se zamiloval do první osoby, kterou potkal. No a teprve až během společného provozu se na povrch vyrojily nesrovnalosti a nekompaktibility. Takže nastala akce ZNOVU A LÉPE.
Prototyp Lilith neslučitelný se životem.
Výrobní číslo 2 EVA už bylo připraveno z materiálů vhodnějších a jeho funkce byly nastaveny s patřičnou tolerancí.
Jeden bulík, druhej ku*evník. Pak si máme vybrat
Pak už to nechal na lidech, ať si ty dětičky plácají sami a tím zrušil záruční list od výrobce a veškerá práva a potažmo i důsledky nechal na nás, ať si za to můžeme sami.
Jenže jaký by to bylo nudný, kdyby byli všichni podle stejného výrobního plánu, ani nejmenší odlišnosti, stejně naprogramovaní, stejně reagující? Žádný překvápko... šedivá nuda...
