Zkuste si ve vaší kuchyni nebo obýváku udělat takový krb a zapálit v něm oheň věčný. Aha, že to nejde? Hm, chybí ten správný komín ke krbu. Předpisy na to jsou, zkusíte-li to bez komínu, tak vyvoláte zcela jistě hněv sousedů ze všech stran v lepším případě, v horším zásah hasičů. Dejme tomu, že v dnešní moderní době existují jiné varianty otevřeného krbu, takže, milé víly, uznejme za krb například elektrickou troubu či mikrovlnku.

     Pozor, ty z vás, které by chtěly za rodinný krb považovat televizi, lednici či myčku, těm dávám za výstrahu důtku, že dobře neposlouchaly.

     Ovšem centrem všeho dětskomužského dění je kuchyně. Pečujme o své kuchyně, udržujme je v milém a příjemném stavu, tak, aby v ní bylo radost posedět (doplň dle svých úvah: povařit, pojíst, pohrát si…). Kuchyň odjakživa přitahovala děti i muže svým tajemstvím. Vonělo z ní dobré a lákavé jídlo, ozývaly se tajemné zvuky, v kastrolech na sporáku to střídavě bublalo, syčelo, škvařilo, nadzvedávalo pokličku, no zkrátka děly se věci hodné čarodějného kotlíku, ono vlastně takové vaření jídel samo o sobě čarováním je, za pomoci ohně, vody, páry a jiných kouzel (elektřiny, mikrovln) se ze změti syrových a leckdy nevábných surovin připraví pokrm hodný bohů.

     Každý malý chlapec poznáníchtivý jistě nejednou sáhl na horká kamna, spálil se o otevřená dvířka trouby ve snaze dozvědět se, kde se to tajemné kouzlo schovává a jak to dělá. Já si stejně myslím, že to nebyla zvědavost, jak a kde a co, ale spíš hlad a chuť. To neovladatelná chuť na dobrotu v troubě či v tom horkém hrnci vedla malého chlapce spálit si ruce, prsty, případně jiné končetiny, než proniknutí do tajemných technologií přípravy jídla.

      Ale milé víly, ponechme našim chlapcům a mužům jejich vysvětlení oněch ranných popálenin.

     Pojďme dále. Kuchyň proto přitahuje muže, protože je centrem veškerého dění… zejména tím, že v ní většinou stojí lednička. Důmyslné to zařízení, které dokonale supluje televizi. Program mívá bohatší, chutnější a často i mnohem stravitelnější. Nejen, že se do ní dá chodit pravidelně cestou na záchod ve chvílích, kdy ve skutečné televizi dávají reklamy nebo vás film začne nudit, dokonce vás má natolik ráda, že si na vás mile posvítí, nikdy její světlo neoslní a nepraští vás do očí, naopak vás příjemně překvapí, co vše se v ní skrývá a jak v tom měkkém žlutém osvětlení lákavě vypadá.

     Kromě ledničky ještě v kuchyni bývá ještě i kuchyňská linka (jak důmyslný název pro kus nábytku do kuchyně), která ovšem muže neláká jako zařízení s pracovní plochou a dřezem, ale k činnostem naprosto odlišným a s přípravou jídla nesouvisejícím... Nevím, kde se to v nich bere, ale velmi často je kuchyňská linka či bytelný stůl láká více k originálnějším představám než je práce. Například divoká soulož mezi dřezem a mikrovlnnou troubou, případně dřevěným stojanem na nože a elektrickým sporákem má jistě něco do sebe...

      A co teprve něžné vyznání lásky na kuchyňském stole, kdy rozvášněný partner jednou rukou svrhne mísu s pomeranči, aby vás následně posadil (položil, pohodil, opřel) na stůl a dokázal vám sílu a hloubku jeho citů? Zatímco vy se v duchu modlíte, aby stůl vydržel a nerozviklal se a vydržel i nedělní rodinný oběd za přítomnosti tchýně? No, neláká vás tato představa? Necítíte již něžné mravenčení a chvění a netají se vám přitom dech a nepálí vás líčka, mé drahé víly?

     Navíc muž se obvykle vrací odkudkoliv hladový. I kdyby to bylo od maminky a dostal tam sebelepší pokrm, stejně mu cestou k rodinnému krbu vyhládne. To víte, cesta domů je náročná. Jediná nevýhoda mužů je ta, že láska a milování jim k životu nestačí. Ženu zasytí pár vášnivých polibků, objetí nahradí sladký zákusek a vrcholem všeho je pomilování, jež zastane polévku i hlavní chod dohromady. Muž naopak ještě více vyhládne.

      A co s tím uděláte vy, milé víly?

      Ano, správně. Nakrmte ty bestie. Útlocitnější dámy jistě prominou, ale nemyslela jsem to špatně. Jen je třeba věci nazývati pravými jmény, říkala už moje babička. Ty z nás, jež jsou povzneseny nad naším častým hromadným nazýváním drůbeží, jistě pochopily. Bestie byla myšlena čistě náhodně, s jakousi citovou vazbou, jemnou náklonností a láskou, nikoliv hanlivě. V každém z nás něco dřímá a dříve či později se to probudí. U mužů to nejčastěji bývá hlad. Umlčte ďábla v muži skvělou krmí, jako jsou ohřívané loupací párky a včerejší rohlíky. Rohlíky rozpečte v troubě se slovy: Právě jsem je dopekla, drahý a párky podávejte s úsměvem, nahoře bez a nejlépe s hořčicí a křenem.

      A pak že kuchyň není centrem veškerého dění, mé drahé víly – ochránkyně ohně. Tím ohněm nemyslím jen tepelnou energii vašeho sporáku, ale i oheň vášní, oheň ve vztahu, který nesmí dohořet, ale naopak musí stále více či méně plápolat a vystrkovat divoké plamínky - a pálit, lechtat, hořet, štípat, hladit a hřát.

     Mužům na rozdíl od nás, žen, není skoro nikdy zima, ale přesto se velmi rádi nechají ohřívat, zahřívat a rádi se vyhřívají na ohni našich vášní, drahé víly...

 VODOMĚRKA