V reklamách je čas od času možné zhlédnout hospodyňky, které jsou šťastné, neboť se jim povedlo umýt tisíc talířů jedinou kapkou saponátu. To blaho, které zažívají nad umýváním hory špinavého nádobí, mi přijde zvrhlé. Možná by si měly dojít k nějakému specialistovi na sexuální úchylky spojené s úklidem domácnosti.
Vsadím se, že i vy nenávidíte umývání nádobí.
Neznám nikoho, kdo by umývání nádobí miloval a občas si jen tak pro radost vyndal z kredence pár čistých hrnců a umyl je.
Jako každý správný muž jsem se snažil vymyslet způsob, jak zkrátit dobu, potřebnou k umytí plného pokoje smradlavých talířů. Ani metoda sprchování, ani metoda splachování se neosvědčily; pokus vykoupat se v jedné vaně společně s nádobím taky selhal a navíc jsem si přitom narazil o pánev pánev. Nakonec mi došlo, že nemá cenu odstraňovat důsledky – je nutno odstranit příčinu. Tedy: nešpinit nádobí.
Pokusil jsem se vařit všechna jídla v jednom hrnci a pak je z něj vyjídat, brzy se ale mé obědy začaly podobat víc archeologickým průzkumům než kulinářským zážitkům. Stačilo hrábnout lžící do hlubšího sedimentu a hned jsem věděl, co jsem obědval před měsícem. Mimoto se díky přibývajícím usazeninám objem nádoby postupně snížil z prádelního hrnce na moka šálek.
Stejně si myslím, že špinění nádobí je víceméně genderová záležitost. Namazat chleba pro muže znamená ušpinit nůž z jedné strany, zatímco žena nad krajícem stráví celé odpoledne, volá při tom kamarádkám a vyplýtvá všechno dostupné nádobí, neboť při té příležitosti nutně potřebuje vyzkoušet tu báječnou cuketovou pomazánku, co o ní mluvili v televizi.
Pravdou je, že ženy prostě zbožňují špinit nádobí. Já jsem naproti tomu opravdový kuchyňský Diogenes a když je mi svěřena příprava večeře, vystačím s jediným kouskem nádobí: plechem na pečení mražené pizzy ze supermarketu. Někdy dokonce zašpiním jen sáček od hamburgeru, a to snad ani není nádobí.
Můžete namítnout, že problém mytí nádobí byl dávno vyřešen – existují přece myčky! Nám se ale myčka do kuchyně nevejde a když jsme se ženou s plnými batohy umolousaných kastrolů zvonili u sousedů, kteří myčku mají, setkali jsme se s opravdu divnými pohledy...
Budu končit, protože mě žena žádá, abych laskavě umyl nádobí.
Vyjdu jí vstříc – už proto, aby naše nádobí nevyšlo ze dřezu vstříc nám.
JAN FLAŠKA,
autor vykonává nucené práce
................................................................................................................................................................
X X X
Hezký dárek pro sebe či pro své blízké můžete mít,
koupíte-li si knížku Honzíka Flašky -
(kdo má zájem, klikněte si a bude vám knížka zaslána :-)))
ve které naleznete na 144 stránkách mimo textů i jeho autorské fotky.
Výrobní i prodejní cena je 70 Kč,
s poštovným a balným je to za 98 Kč
(obálka stojí 10 Kč, poštovné po Česku 18 Kč).
Vřele doporučuju!
Jeník Flaška nepřehání. Kdyby to nebyl "mlaďas", skoro bych měla podezření, že "Flaška" je pseudonym mého švagra.
Podobně jednou vegetil o prázdnonách doma, když sestra s dětmi odjela na venkov. Pak se asi po dvou měsících předčasně vrátila i s dětmi domů, a ve vaně se odmáčelo všechno nádobí, co v domácnosti měli, pochopitelně, bylo špinavé.
Švagr už si i vodu na kafe ohříval v jediném čistém hrnci - to byl ten, na vyváření plínek...
Což ovšem jistě nesnižuje literární úroveň mistrova díla...
každopádně nahoru jsem už dala link - tudíž, kliknete-li si na modrou větičku, můžete si o knížku napsat a bude vám zajisté promptně doručena...
