V době, kdy ostatní děti neskrývaly své ambice stát se popeláři nebo indiány, jsem já měl jasno: budu kuchařem. Nevím, jak jsem ve svých třech letech dospěl k takovému rozhodnutí, ale myslím, že lidstvo mi může být vděčné, že jsem nakonec k plotně nepřilnul – na rozdíl od většiny jídel, která se na ní snažím připravit.
Začalo to na univerzitě, kdy se člověk stravoval svépomocí (peníze, rodiči určené na menzu, šlo využít rozumněji, čímž rozhodně nemám na mysli „na skripta“). Už tehdy jsem si uvědomil, že čas strávený v kuchyni lze využít účelněji (= vysedáváním na internetu), a vytvořil jsem si proto systém bleskového vaření. Recepty na přípravu mých dobrot byly zřejmé už z názvů: „čínská kuřecí polévka s banánem a kečupem“, „rýžová rozvařenina s olejovkami a kečupem“ či „deset rohlíků s dvěma rybími saláty, dvoulitrem kokakoly a kečupem“.
Vrcholem byly „strojově oddělené párečky obalované v bramboráku z prášku“, které jediné neměly žádnou chuť, protože mi došel kečup.
Výše zmíněné kulinářské výhry jen znásobily mé vařičské nadšení, takže jsem se později pustil i do složitejších pochoutek, například do „omelety se zapečenou pánví, vařičem a umakartovou kuchyňskou linkou“. Nedařilo se mi ale pokaždé, někdy mi vybuchly špagety, jindy shořela polévka; někdy bylo nutné jídla vyhodit, jindy alespoň přejmenovat: ke svým „karbonátkům“ jsem pak servíroval „ďáblovy koule“ (původně krokety) nebo „uhlobaronovy hroudy“ (původně brambory).
Poté, co se mi na dně hrnce vysrážel guláš, kterým šlo ještě za měsíc hrát frisbee, jsem se rozhodl s kuchyňským eskamotérstvím skoncovat a věnovat se vaření jen teoreticky – sledováním televize.
Kuchařské pořady jsou ale spíš sci-fi než reality show. Kuchař v nich nikdy neprohlásí „Zatímco nám na pánvi doutná maso, můžeme se při krájení cibule říznout do ruky“ a televizní sporák se vždycky leskne tak, že až bolí oči.
Nevím, jak je to možné; ten náš nese stopy jídel, které vařila ještě Magdalena Dobromila Rettigová.
Zatímco kuchyňskou teorií se v naší domácnosti zabývám já, praxi zajišťuje moje žena.
Protože máme malé dítě, plýtvá svými dovednostmi na recepty z kuchařek s názvy jako „Máminy ňaminy“ nebo „Kašičky pro dětičky“, v nichž jsou recepty na jídla tak hnusná, že jsou schopny je sníst právě jen malé děti, zvyklé polykat písek, hadry a pivní tácky.
Dojídání těchhle věcí po dítěti nepatří zrovna mezi zážitky pro gourmeta, přesto v poslední době tvoří značnou část mého jídelníčku.
Jedinkrát jsem se o čemsi vystydlém odvážil prohlásit, že chápu, proč to dítě nechce jíst, a od té doby to mám pořád na talíři. Naštěstí mám pořád po ruce svého všestranného pomocníčka: kečup. Díky němu člověk skousne leccos.
(autor textu, fotky i Terezky)
Komentáře
Jo, dobu kečupovou jsem taky kdysi zažila. Spolu s dobou maggiovou... : Myška
Švagrová si přidávala kečup a maggi do všeho, třeba do polévky - klasického hovězího vývaru s játrovými knedlíčky.
Vaření dětem - prošly si tím všechny maminky, pro které vrchol kulinářského umění není ohřátí a otevření sklenice dětské výživy.
Já jsem vařila tak, aby dětem chutnalo. Přesto starší syn nechtěl polévky. Vyřešila jsem to tak, že jsem polévky vynechala a rovnou dostával uvařenou zeleninu rozmačkanou vidličkou. U mladšího jsem stupeň Polévka rovnou přeskočila. Všechna jídla jsem dětem solila, mírně, ale tak, aby jídlo vždy mělo chuť. Vařila jsem s bylinkami, s kmínem, česnekem i cibulí. Dělala jsem dětské varianty běžných jídel, ne blivajzy, hodně mléčné (ze sunaru) omáčky - petrželovou, pažitkovou, česnekovou, koprovou, se zamíchaným žloutkem, špenát, rajskou, vařila jsem hodně zeleniny. K tomu maso hovězí, vepřové, kuřecí, domácí králičí. Dělala jsem játrovou omáčku z domácích králičích jater. Nikdy jsem jídlo nemixovala, ale mačkala vidličkou, aby si děti zvykly na kousky. Manžel, pokud něco po dětech zbylo, se jen olizoval.
Vaření dětem - prošly si tím všechny maminky, pro které vrchol kulinářského umění není ohřátí a otevření sklenice dětské výživy.
Já jsem vařila tak, aby dětem chutnalo. Přesto starší syn nechtěl polévky. Vyřešila jsem to tak, že jsem polévky vynechala a rovnou dostával uvařenou zeleninu rozmačkanou vidličkou. U mladšího jsem stupeň Polévka rovnou přeskočila. Všechna jídla jsem dětem solila, mírně, ale tak, aby jídlo vždy mělo chuť. Vařila jsem s bylinkami, s kmínem, česnekem i cibulí. Dělala jsem dětské varianty běžných jídel, ne blivajzy, hodně mléčné (ze sunaru) omáčky - petrželovou, pažitkovou, česnekovou, koprovou, se zamíchaným žloutkem, špenát, rajskou, vařila jsem hodně zeleniny. K tomu maso hovězí, vepřové, kuřecí, domácí králičí. Dělala jsem játrovou omáčku z domácích králičích jater. Nikdy jsem jídlo nemixovala, ale mačkala vidličkou, aby si děti zvykly na kousky. Manžel, pokud něco po dětech zbylo, se jen olizoval.
listopad 09, 2012 07:30
... : deeres
Když jsem dceru v půl roce začala přikrmovat, dostávala polévku z rozmixované zeleniny, hovězího masa a Sunaru, polévka se trochu přislazovala. Podle mne fialový hnus, dcera to sice jedla , ale někdy zbylo. A na to se třásla moje kamarádka, ta to vždycky vyjedla po ní i po svojí holce.
Kečupy ani maggi nechápu, podle mne to zabije tu pravou chuť jakéhokoliv jídla, všechno pak chutná stejně. Ale když někdo vaří šmakulózy jako autor článku nebo Babica, tak asi není zbytí.
Kečupy ani maggi nechápu, podle mne to zabije tu pravou chuť jakéhokoliv jídla, všechno pak chutná stejně. Ale když někdo vaří šmakulózy jako autor článku nebo Babica, tak asi není zbytí.
listopad 09, 2012 08:59
... : mamča
"...malé děti, zvyklé polykat písek, hadry a pivní tácky".
Kamarádů malá dcera trpěla plynatostí. Kudy chodila, tudy prděla.
Její veselá maminka to vždycky komentovala : "Zuzano, ty snad žereš červený pavouky a hadry z nádobí".
No, a vyrostla z "prděnky" krásná holka, dáma každým coulem.
Kamarádů malá dcera trpěla plynatostí. Kudy chodila, tudy prděla.
Její veselá maminka to vždycky komentovala : "Zuzano, ty snad žereš červený pavouky a hadry z nádobí".
No, a vyrostla z "prděnky" krásná holka, dáma každým coulem.
listopad 09, 2012 09:01
... : Vodoměrka
"Zuzano, ty snad žereš červený pavouky a hadry z nádobí".
A možná ani nebyla tak daleko od pravdy, že?
listopad 09, 2012 09:03
... : Vodoměrka
Jinak já vařit umím, nedělám sice žádné ďáblovy koule ani uhlobaronovy hroudy, já jsem specialista přímo na černé uhlí... hahaha... od doby, co máme topinkovač... znáte to - strčíte tam dva krajíčky, zapnete... za chvíli to cvakne, chleby vyskočí a jsou bledé, žárem netknuté... zapnete podruhé, zase to cvakne a zase málo... tak je tam dáte potřetí, zapnete, mezitím si jdete nachystat kafe nebo čaj, pak ještě to a tamto... a mrchy, potřetí to necvakne a nevyskočí nedodělané topinky, ale potichu a nenápadně se z topinkovače začne linout smradlavý a zcela nápadný dým... než doběhnete, tak to cvakne a vyskočí vám dvě brikety 
listopad 09, 2012 09:07
Myško, : Iris
to bylo hezké vaření, vzpomínám
A díky videokameře si ráda pouštím některé momenty - například syn u stolu ve vysoké židli, v ruce nástroj, na talíři rozmačkané brambory a výborný zelený špenátek - pokrm to pro Pepka námořníka, idol jeho dětských let. Ten špenát je dopravován lžící do pusinky, protože kluk chce "šám", maminka nesmí pomáhat. A je krásné po letech sledovat, jak je těžké se strefit zrovinka do té pusy na první dobrou. Tak je špenát všude, vlásky, nos, rukávky...Děcka jsou neuvěřitelně nápaditá v tom, jak a co zapatlat tak, že by vás to ani ve snu nenapadlo.Je to milé, moc, ale říkám si ...uf,no ještě že jsem byla mladá a plná energie.A lásky samozřejmě.
A nevím, jestli se to nějak příliš moc neodsuzuje, ale měla jsem dobrou zkušenost s dobrým čerstvým máslíčkem. To udělalo i z obyčejné bramborové kaše delikatesu, zjemnilo ty omáčky a kašičky - i když byly připravené takřka bez soli, byly chutné.Také jsme, my dospěláci, dojídali.
A díky videokameře si ráda pouštím některé momenty - například syn u stolu ve vysoké židli, v ruce nástroj, na talíři rozmačkané brambory a výborný zelený špenátek - pokrm to pro Pepka námořníka, idol jeho dětských let. Ten špenát je dopravován lžící do pusinky, protože kluk chce "šám", maminka nesmí pomáhat. A je krásné po letech sledovat, jak je těžké se strefit zrovinka do té pusy na první dobrou. Tak je špenát všude, vlásky, nos, rukávky...Děcka jsou neuvěřitelně nápaditá v tom, jak a co zapatlat tak, že by vás to ani ve snu nenapadlo.Je to milé, moc, ale říkám si ...uf,no ještě že jsem byla mladá a plná energie.A lásky samozřejmě.
A nevím, jestli se to nějak příliš moc neodsuzuje, ale měla jsem dobrou zkušenost s dobrým čerstvým máslíčkem. To udělalo i z obyčejné bramborové kaše delikatesu, zjemnilo ty omáčky a kašičky - i když byly připravené takřka bez soli, byly chutné.Také jsme, my dospěláci, dojídali.
listopad 09, 2012 10:15
Iris - k tomu dojídání : : mamča
Nikdy jsem nedokázala pozřít tu rozmixovanou hmotu, co jsem vařila našim pacholíkům. I když jsem věděla, že jsou v tom samé dobré věci. Vždycky jsem jenom otestovala teplotu na hřbetu ruky, abych je neopařila.
Měli jsme prababičku řeznici, která nám dodávala pro děti to nejlepší maso, vnitřnosti, co se na trhu normálně neobjevily (brzlík, mozečky, sleziny...apod.) a já je uměla dobře upravit. Ale v momentě, kdy jsem to dala do mixéru, změnilo se to báječné jídlo v hnědou hmotu, a mně se z toho obracel žaludek :-).
V té době se navíc dětem polévky přislazovaly.
Měli jsme prababičku řeznici, která nám dodávala pro děti to nejlepší maso, vnitřnosti, co se na trhu normálně neobjevily (brzlík, mozečky, sleziny...apod.) a já je uměla dobře upravit. Ale v momentě, kdy jsem to dala do mixéru, změnilo se to báječné jídlo v hnědou hmotu, a mně se z toho obracel žaludek :-).
V té době se navíc dětem polévky přislazovaly.
listopad 09, 2012 10:28
mamčo, : Iris
ale jo, tak takový ten opravdu rozmixovaný blivajz bych také nepozřela, to zase neee
Ale namačkané jídlo ano.
A teď si představ mamčo, že tu zdravou hmotu jsme dávaly dětem. Statečná generace
Ale namačkané jídlo ano.
A teď si představ mamčo, že tu zdravou hmotu jsme dávaly dětem. Statečná generace
listopad 09, 2012 10:33
Máslo - to beru jako samozřejmost. : Myška
Mamčo - sleziny? Jak jsi je upravovala? My je kupovali kdysi, za socáče, když ještě nebyly u nás k dostání granule, psovi. Vždycky měl pak průjem .
.listopad 09, 2012 10:58
Myška : mamča
Ze slezin se dá vyrobit totéž, co z jater. např. i pro dospělé :
Ze slezinek vyřízneme zbytek bránice, opláchneme, podélně rozřízneme napůl a napříč krájíme centimetrové kousky. Na sádle necháme zesklovatět jemně nakrájenou cibuli, přidáme slezinky a prudce zarestujeme. Podlijeme bujónem, přidáme tymián a dusíme.
Hotové slezinky osolíme, opepříme, zahustíme záklechtkou z hladké mouky, přidáme nastrouhaný česnek a provaříme.
Receptů je plno. Ale rozmixované dobroty vypadají všechny stejně.
Ze slezinek vyřízneme zbytek bránice, opláchneme, podélně rozřízneme napůl a napříč krájíme centimetrové kousky. Na sádle necháme zesklovatět jemně nakrájenou cibuli, přidáme slezinky a prudce zarestujeme. Podlijeme bujónem, přidáme tymián a dusíme.
Hotové slezinky osolíme, opepříme, zahustíme záklechtkou z hladké mouky, přidáme nastrouhaný česnek a provaříme.
Receptů je plno. Ale rozmixované dobroty vypadají všechny stejně.
listopad 09, 2012 11:23
Mamčo, díky. Ale asi to neprubnu :-) : Myška
Vzhledem k tomu, že jsem dětem nikdy nemixovala, ušetřila jsem je stejně vypadajících blivajzů. A protože dostávaly jídlo, co vypadalo a chutnalo jako jídlo, neměla jsem problém, že by něco nejedly.
listopad 09, 2012 11:31
Myška : mamča
Moje děti ty blivajzy jedly jako mimina, když jim vyrazil první zub, tak už dostali pacholíci "stehno do ruky" .
Ale když máš mimino, co nemá vyvinutý sací reflex, tak do něj ty živiny musíš nějak napumpovat. Nejlíp v rozmixovaném stavu...
. Ale když máš mimino, co nemá vyvinutý sací reflex, tak do něj ty živiny musíš nějak napumpovat. Nejlíp v rozmixovaném stavu...
listopad 09, 2012 11:49
Terezka je krasna : Ling II
a ty pesticky 
listopad 09, 2012 14:03
Mamčo, to já neznám, : Myška
sací reflex měli oba moji kluci vyvinutý až moc .
Vím, že jsi to měla jiné a těžší.
. Vím, že jsi to měla jiné a těžší.
listopad 09, 2012 14:08
Moje hoši : Ivča
taky neměli se sacím reflexem sebemenší problém.... Plynule přešel v žrací a vydržel dodnes...Běžně pojedli oběd doma a přešli chodbu k babičce a dědovi, kde si dali druhý oběd...a nadváhou nikdy netrpěli...
listopad 09, 2012 18:33
U nás to bylo stejný jako u Ivči, : Puntík
akorát se běhaly "dorazit" k babičce o patro výš.
listopad 10, 2012 08:33
Co jsem si navařil. : Josef Kouba
Je to vtipně napsané. Dcera mého přítele Jana je unikát. Dokáže řídit svou prodejnu s 15 zaměstnanci, má tři malá kluky narozené rok po sobě, psa a manžela.
Že malé děti sní cokoliv je pravda.
"Jani"! křičí babička. "Honzík jí ty psí granule". Jana aníž by se vůbec vzrušila povídá.
"Hnn, budu muset kupovat ty granule lepší kvality.
"Jani" volá zděšeně babička. "Matýsek jí psí hovínko".Jana vzala Matýskovi z ručičky předmět doličný a ubrouskem mu utřela pusu. Babička k tomu měla ještě řetěz pripomínek. Jana s absolutním klidem povídá. "Babičko, už jsi někdy slyšela, že by se z hovna někdo otrávil"?
Že malé děti sní cokoliv je pravda.
"Jani"! křičí babička. "Honzík jí ty psí granule". Jana aníž by se vůbec vzrušila povídá.
"Hnn, budu muset kupovat ty granule lepší kvality.
"Jani" volá zděšeně babička. "Matýsek jí psí hovínko".Jana vzala Matýskovi z ručičky předmět doličný a ubrouskem mu utřela pusu. Babička k tomu měla ještě řetěz pripomínek. Jana s absolutním klidem povídá. "Babičko, už jsi někdy slyšela, že by se z hovna někdo otrávil"?
listopad 12, 2012 04:53
:) : bb2
fejetony Jeníka Flašky jsem vždycky moc ráda četla, už dlouho jsem k němu nezabrousila, dík za připomenutí.
listopad 12, 2012 09:40
... : bb2
nejlepší maso, vnitřnosti, co se na trhu normálně neobjevily
Jiný kraj, jiný mrav. U nás doma se vnitřnosti za nejlepší maso nikdy nepovažovaly, ani se moc často nevařily, my děti to neměly rády. Rodiče jo, ale brali to jako nezdravou lahůdku. Občas si dělali "jatýrka", dušené ledvinky a táta miloval zadělávaný pajšl, čili plíčky na smetaně. Ble :-) Já mívala ráda ledvinky, ale jen do té doby, než jsem zjistila, že to jsou skutečně ledviny, co filtrujou moč. Do té doby jsem výraz ledvinky brala za něco jako "oříšek, karabáček, veverka".
V naší rodině na vnitřnosti panuje stejný náhled - je to čistička odpadů. Jednou jsem se pokusila o návrat do dětství. Pečlivě očištěné, několikrát vyprané a přes noc máčené v mléce ledvinky jsem udělala dušené na cibulce a slanině. S manželem jsme ochutnali, ucítili moč a ledvinky letěly do koše.
Ale proti krůtí roládě plněné kuřecími játry restovanými na slanině, cibulce a s mandličkami, vůbec nic nemám :-)
listopad 12, 2012 09:49
U nás v rodině ledvinky milujeme. Musí se ale umět udělat. Pak močí nesmrdí. : Myška
Mimochodem, játra jsou též čističkou...
Jako malá jsem měla ráda pajšl an smetaně, ale jen ten doma dělaný, ve škole to byl fialový hnus. Nevařím ho, je s tím moc práce. Občas dělám srdce, vepřové nebo hovězí, na cibulce. A miluji játra - kuřecí, kachní, králičí. Mohu je i syrová.
Ne že bych vnitřnosti považovala za buhvíjak kvalitní maso, bez kterého nemohu být, ale jak jsem vypsala, některé mi chutnají.
Jako malá jsem měla ráda pajšl an smetaně, ale jen ten doma dělaný, ve škole to byl fialový hnus. Nevařím ho, je s tím moc práce. Občas dělám srdce, vepřové nebo hovězí, na cibulce. A miluji játra - kuřecí, kachní, králičí. Mohu je i syrová
. Ne že bych vnitřnosti považovala za buhvíjak kvalitní maso, bez kterého nemohu být, ale jak jsem vypsala, některé mi chutnají.
listopad 12, 2012 10:04
a ještě sušené švestky máčené v brandy, : bb2
do té rolády k játrům, to taky není špatné ;-)
listopad 12, 2012 10:06
Myško, a co s nima děláš, že nesmrdí? : bb2
Klidně to ozkouším, blíží se zabíjačky, dostanu maso z prasete chovaného doma, o kterém vím co jedlo a jak se o něj starali.
Já znám jen důkladně oprat, vodu několikrát vyměnit, přidat i trošku octa, a namočit do mléka. To ale nestačilo. I když připouštím, je možné, že je to spíš záležitost psychiky, že prostě vím, co jím, a mozek se vzpěčuje.
Já znám jen důkladně oprat, vodu několikrát vyměnit, přidat i trošku octa, a namočit do mléka. To ale nestačilo. I když připouštím, je možné, že je to spíš záležitost psychiky, že prostě vím, co jím, a mozek se vzpěčuje.
listopad 12, 2012 10:08
... : bb2
jasně, že játra jsou taky čističkou, však jsem psala
Jenže játra z králíka nebo kuřete z domácího chovu, která ty odpady čistila pár měsíců, mají pro mě jinou kvalitu než játra z krávy bůhvíodkud.
V naší rodině na vnitřnosti panuje stejný náhled - je to čistička odpadů
Jenže játra z králíka nebo kuřete z domácího chovu, která ty odpady čistila pár měsíců, mají pro mě jinou kvalitu než játra z krávy bůhvíodkud.
listopad 12, 2012 10:10
Nejdůležitější je močovody pořádně a důsledně vyřezat. Je to pracné. : Myška
Důkladně proprat vodou a namočit do mléka. To je celé kouzlo. Ale je to fakt dost pracné, takže je dělám málo. Rozhodně méněkrát, než by byla chuť.
Máte rádi jazyky? My jo, ať už syrové upravené na smetaně, nebo uzené.
Máte rádi jazyky? My jo, ať už syrové upravené na smetaně, nebo uzené.
listopad 12, 2012 10:14
no, to znám, tak jsem to dělala a nic : bb2
jazyk mi nevadí, ale za lahůdku ho nemám. Místo uzeného jazyka k zelí nebo chlebu s hořčicí a křenem si dám radši domácí uzené vepřové z kýty. Čerstvému domácímu uzenému, právě vytaženému z udírny, se jazyk nevyrovná :-) a co teprve takový uzený úhoř, nebo štika..
Vařený jazyk s křenovou omáčkou taky dobrý, ale zase - radši přední hovězí.
Vařený jazyk s křenovou omáčkou taky dobrý, ale zase - radši přední hovězí.
listopad 12, 2012 10:26
... : Vodoměrka
Máte rádi jazyky?
Z jazyků mám nejraději španělštinu
Ty, co nějakému tomu tvoru čouhají z pusy, ty nemusím... ale maso mám ráda, velmi ráda... občas dostanu chuť na jatýrka, ale bohatě mi stačí dát si dvakrát do roka jatýrka husí ve Slovenském Grobu u známých...
listopad 12, 2012 10:36
vnitřnosti : mia I
nejím. A k těm ledvinkám, pokud je řezník čistotný a správně vyřízne ledvinovou pánvičku, cítit nebudou.
listopad 12, 2012 10:39
koukám : mia I
Myška už to vlastně napsala.
listopad 12, 2012 10:40
Ke křenové omáčce se u nás jí jedině uzené. Maso nebo jazyk. Tradičně míváme na Nový rok. S domáci knedlou (říkáme knedla, ne knedlík). : Myška
Maso z jazyka je velice jemné, a srovnám-li uzenou kýtu a uzený jazyk, kýta je mnohem sušší. Když uzené maso, tak krkovičku nebo libový bůček. Uzeného úhoře můžeme taky.
listopad 12, 2012 10:51
